Občané se mě ptají, a tak zkusím odpovědět. Ne však jako politik

Občané se mě ptají, a tak zkusím odpovědět. Ne však jako politik

Občané se ptají na spoustu věcí a mnohdy bohužel i na ty, na které by měli znát odpověď sami. Nejsem žádný vědátor, učitel nebo nedej bože politik, ale zkusím odpovědět takto veřejně na pár základních věcí.

Snad mě nebudete kamenovat.
Můj pohled na svět je silně levicový a nebojím se říci, že mě přímo oslovuje teorie Marxismu a její vědecký pohled na svět a společenský řád. Nicméně to neznamená, že bych dogmaticky obhajoval vývoj společnosti v protosocialistické době, kdy byl a to především od sedmdesátých let minulého století postupně pokřivován socialistický systém. Pro mě osobně je středobodem lidské existence zásadně člověk jako jedinec. Nikdy ne peníze a politika!! Bohužel – a poslední dvacetiletí to dost jasně ukazuje, poklesla hodnota člověka velice razantním způsobem. Dnes spočívá hodnota člověka (především dělníků) v rovině ubohého výrobního nástroje na tvorbu určitého výrobku a peněz. Dělník (občan) je podhodnocen a jeho práva jsou stále více omezována včetně lidských práv. Na straně druhé jsou však práva, která lze využít, ale občané je neznají, či nevyužívají. To není konspirace či blud jak s oblibou tvrdí můj občasný oponent Robert Janéz, který sice odporuje, ale argumenty či protiargumenty nemá žádné. Nedokáže můj článek rozcupovat na hadry, jako to nedokáží další oponenti. Umí sice nadávat a plácat nesmysly, ale to je asi tak vše, co umí. Je mi ho líto.

Nyní však přímo k věci. Lidé se v drtivé většině ptají, jak skoncovat s tím hnusem, jimž jsme obklopeni, jak se zbavit kolaborantských politiků a vyžírků? Víte, politika by měla být především o člověku (toť můj směr), ale není. Je to vše dáno politických systémem, světovým řádem, jenž vše podřizuje hmotným statkům a násobení moci a především v nejednotě dělnické třídy. Tedy prvořadým úkolem je sjednocení dělnické třídy. Zjednodušeně řečeno – dělnická třída se musí organizovat.

ceska republika

Dále prostí lidé nevyužívají zákonných norem, které jim ještě zbyly. Příkladem tohoto stavu jsou veřejná zasedání obecních zastupitelstev. Lidé se domnívají, že mohou se svým názorem či postojem vystoupit až v diskusi, ale není tomu tak. U mnohých převládá názor, že zastupitelé mají vše předem domluveno a občan že je v roli statisty.

Za tento stav si však můžeme sami, protože neznáme § 16 odstavec 2 písmeno C zákona o obcích, kde se praví: Každý občan a zastupitel má právo vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva obce k projednávaným věcem. Aby občan mohl svého práva plnohodnotně využít, může občan své stanovisko přednést dříve, než zastupitelstvo rozhodne, což znamená, že ještě před hlasováním. Není povinností čekat do diskuse a žádný zastupitel či starosta Vám toto nemůže nařizovat. Je však běžnou praxí, že na vesnicích či maloměstech ani sami zastupitelé nebo starostové tento fakt občanům nesdělí či dokonce zatají. Ono se totiž bez oponentury lépe vše odhlasuje. Osobně mám podobnou zkušenost, že se na zasedání zastupitelstva takto jedná. Já však čekal do diskuse, neb mé otázky se netýkaly projednávaných bodů na schůzi, nýbrž se jednalo o obecní cestu a její záměrné znečišťování koňskými exkrementy soukromou osobou. Dostalo se mi vskutku blbé odpovědi, že uvedená věc nepatří na jednání zastupitelstva. Jenže já se zas tak lehko nedám. To jen pro příklad, co dokážou zastupitelé obcí vyplodit, nebo ve snaze se vyhnout nepříjemnému bodu prostě jakoukoliv diskusi nepřipustit. Je tedy jen na nás na občanech, zda statisty budeme nebo ne. Nesmíme se v žádném případě bát, a čím nás bude víc, tím méně si zastupitelé budou moci dělat, co chtějí.

Samozřejmě, že parlament je zcela jiná kapitola. Tam výše uvedený zákon neplatí. Dnes jsme v situaci, že politická reprezentace nenabízí alternativu a je to tam šmejd na šmejda. Nezbývá, něž zcela ignorovat veškeré volby a nejít na ně, anebo demonstrovat v ulicích větších měst. Jet pouze do Prahy je k ničemu.

Politika je oblast života, která mě nesmírně baví a naplňuje, ale nikdy bych nešel do politiky v systému jaký je dnes. V systému o kterém se tvrdí, že je demokratický a přitom vládne mafie a zločin.

Shrnuto a podtrženo-nutností je organizovat se, sjednotit se pod jeden myšlenkový směr, kumulovat sílu a poté udeřit. Dělnická třída je obrovská masa lidí, která může nabýt rozhodujících rozměrů a síly, jež budou zárukou zásadních systémových politických změn. V současnosti toto žádná politická strana či uskupení nenabízí, krom hnutí Tomia Okamury. Bohužel to je zatím slabé, ale je na nás, zdali ho dokážeme akceptovat a následně posílit. Je to možná alternativa.

 

 

Oldřich Rambousek

Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Grilování Jourové

Grilování Jourové

Agentuře Wild Duck [WD] se podařilo zajistit a přeložit přímý zápis „grilování“ naší EU občanky…

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*