Oba Klausové rozpalují naše rusofoby doběla

Oba Klausové rozpalují naše rusofoby doběla

Základní politickou strategií Západu je politická rusofobie, směřující k zatlačení Ruska, omezení jeho vlivu a vyvolání konfliktů.

Hrozba Ruskem až hystericky ovládá zahraniční politiku USA a v té či oné míře všech zemí Západu. Někde, jako v Polsku, to má charakter celonárodní psychické poruchy, jinde se to projevuje v omezenější míře. Ale směr je jasný: NATO a Evropská unie jako celek vidí svůj smysl v likvidaci Ruska.

To neznamená, že nejsou i výjimky. Například Itálie jako celek chce s Ruskem spolupracovat a opakovaně volá po zrušení sankcí, dobré až vynikající vztahy má i například Maďarsko, Slovinsko, dnes už i Bulharsko a kupodivu stále vyváženější vztahy něco plus, něco minus mají i Německo i Francie.

Ta příčina nenávisti je zřejmá. Poté co Západ podnikl frontální útok na Rusko cestou proxykonfliktu na Ukrajině, kdy Obama, Merkelová i další očekávali, že Putin ustoupí, řekl si Putin „Dost“ a tažení proti Rusku a absolutně nepříčetné protiruské tahy Petra Porošenka a jeho administrativy skončily krachem. Referendum o nezávislosti, kterým jasně dali Krymané najevo svůj vztah k Rusku, rozvrátilo západní strategii a porážka Ruska se nekonala.



Říká se: „Historia magistra vitae.“ No jo, ale to by měl mít Západ ochotu se poučit…

Napoleon, Hitler, Obama i Merkelová chtěli Rusko porazit, byť každý jiným způsobem, ovšem výsledkem vždy bylo jejich fiasko. Je to komické: Rusko vydává na náklady pro armádu mnohem méně než USA či Čína a je ve stejném pásmu jako Německo, Francie, Saúdská Arábie, Indie.

Ale liší se v tom podstatném.

Kyjevským pučem, zaměřeným k porážce Ruska, došla Putinovi trpělivost a od toho okamžiku jako jediná země se postavil Západu a šel do každého geopolitického střetu s tím, že nesmí být poražen.

A od té doby nebyl jako jediná země světa.

Jeho triumfem je Sýrie, protože poprvé od tzv. vítězství Západu nad Východem (Ruskem) v roce 1990 a dál zabránil pádu toho, koho Západ určil k likvidaci.

To má závažné důsledky. Západ si může solit sankce jak chce, ale dnes už by nemohlo nastat humanitární bombardování Srbska, válka v Iráku či útok na Libyi.

Díky Rusku Západ ztratil v geopolitickém vojenském smyslu svou dominanci.

Ne, nepřeháním.

Víme, jaký puč zorganizoval Trump ve Venezuele. Západ dělal vše pro to, aby Venezuelu ještě více rozbořil, ale v posledních dnech už jakoby utne, skončila velkohubá prohlášení Guida a jeho stoupenců o porážce Madura za jakoukoliv cenu… A výsledek je, že se najednou uskutečnilo jednání mezi ruským náměstkem zahraničních věcí a americkým zmocněncem „pro konečné řešení“ Venezuely. Zkrátka něco, co by před pěti lety bylo nemyslitelné. A Rusko řeklo: Neexistuje vojenská intervence. Je to hra nervů, poker, ale odráží to zásadně změněné imperiální postavení Západu, které zde trvalo téměř po třicet let, afghánský Tálibán odmítá jednat s afghánskou vládou, ale pokládá za užitečné sem tam zajet do Moskvy ke konzultacím, v Libyi, kterou západní útok přeměnil ve zhroucený stát, posiluje proruský vojenský velitel Háftar, střet o snížení či nesnížení těžby vyhrál Putin nad Trumpem, když se před očima vzteklého Trumpa dohodl na posledním G 20 se saúdským korunním princem MBS.

Česká politická rusofobie je velmi silná. Vede ji ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, jejími fanatickými stoupenci jsou Piráti, ODS, TOP 09, KDU-ČSL či STAN.

Na sociálních sítích Putin nedopadá zle, ale v mainstreamu je zásada jasná: Za všechno může Putin. Je to zločinec.

Může – nemůže? Jak se to vezme.

Putin desítkám, možná stovkám milionů západních stoupenců tzv. liberální demokracie bere spánek.

To Rusko, nepříliš bohaté, s relativně skromnými vojenskými náklady vítězí tam, kde má klečet a plazit se.

A do těchto nálad spadají oba odbojníci: exprezident Václav Klaus a jeho syn, poslanec Václav Klaus. Nic jim není svaté, otec se účastní Valdajských fór a od počátku tvrdí, že Západ vyvolal puč v Kyjevě, syn se nebojí přiznat Rusku význam pro naše osvobození a naprosto drze si jel se školským výborem do Ruska… Mimochodem, to neudělal ještě žádný předseda výboru před ním.

Proti absurditě protiruského tažení se vyslovuje leckdo z nás. Já i proto založil skupinu Přátel Ruska v České republice, která čítá kolem 10 000 členů. Ale oba Klausové jsou jednoznačnými protestními superrebely… Když řeknou něco politicky nekorektního, kavárna politická i mediální dostává amok.

Petr Fiala odstartoval vznik nového subjektu, vytvoření českého Salviniho. Ten Salvini vzrostl od voleb, kdy byl druhý o dvacet procent.

Česká politika je nesmírně chudá a v zahraničních otázkách už i nudná. Není možné donekonečna opakovat třicet let staré fráze, jak to dělali komunisté. A bohudík to právě oba Klausové neumějí. Proto logicky je prostě po nich poptávka.

Určitě nemusí mít vždy pravdu. Ale je nesmírně zapotřebí, aby stojaté vody rozvířili.

A to oni udělají s gustem.




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Komentář “Oba Klausové rozpalují naše rusofoby doběla

  • Aby bylo možné srovnávat vojenské výdaje Západu a Ruska, bylo by nutné zjistit, kolik se ve vojenských kšeftech „ztratí“ peněz. Pokud má Západ vojenské zakázky 10x předražené, aby odčerpal peníze ze státního rozpočtu, a Rusko vynaložené výdaje využije zcela bez odklánění peněz, pak jsou výsledné výdaje srovnatelné.
    Takže dokud nebudeme vědět, kolik peněz jde ne na samotné zbraně, ale do kapes politiků, nebudeme umět srovnat výdaje.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*