O krásné Sněhulce a 7 vilných terpajzlících

O krásné Sněhulce a 7 vilných terpajzlících

Milé děti, povím vám pohádku. Tu mi za jedné dlouhé Silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem, vyprávěla jedna hodná babička. Vychovala šest dětí, má třináct vnoučat a dvě pravnoučata. Je to paní Perkeltová.

Její krásné básnické jméno má původ v maďarském slově perkelt, což je ekvivalent našeho segedínského guláše. Vynikající to krmě pro návštěvníky z dalekých zemí. Vepřové maso dobře nasytí, posilní a je skvěla stravitelné.

Ale k věci. Sněhulka se tak jmenovala proto, protože neuměla vyslovit hlásku „r“. Ale nerrráčkovala, jako jeden z našich velikánů, ale láčkovala. Proto tedy to „l“. A terpajzlíci? To milé děti, byl jeden takový socialistický podnik v Platnéřské ulici.

A tam žili moc hodní a veselí lidé, ale nebyli dostatečně tolerantní a citliví k našim milým spoluobčanům, kteří to nechtějí dělat napříč, ale spolu. Z toho ale, milé děti, žádná děťátka být nemohou. Ani kakaová, ani zelená. To přece ví každý blbec.

A v tom podniku byl takový sklep a v tom sklepě dveře a za těmi dveřmi byly stoličky a židličky, barový pult, pípa a jiný chlast a proto se ta místnost nazývala „Terpajzlík“ a trpaslíci, kteří tam posluhovali, nebyli trpaslíci, ale terpajzlíci.

Ilustrační obrázek Foto: Shutterstock
Ilustrační obrázek Foto: Shutterstock

A zlá královna jednoho dne Sněhulku vyhnala ze zámku, protože ta byla jako čára a když pubertálně běhala po sálech zámku, tak tou svou pitomou kebulí roztřískala všechny křišťálové lustry. A to víte, to není zrovna laciný špás.

A tak Sněhulka šla světem a měla hlad a chtěla se oddat prvnímu, který by ji chtěl. Problém byl ovšem v tom, že ji, kvůli její výšce, nikdo nechtěl. Nevešla by se mu do postele a roztřískala by mu všechny úsporné žárovky i parohy nade dveřmi.

A tak šla a šla a měla hlad. Až najednou z jedné chaloupky ucítila takový puch, že si musela zacpat nos. Ale překonala svůj odpor k neznámým cizincům, kteří ji pro svůj velmi malý vzrůst připadali divní a pronesla zásadní heslo: U mě, milé terpajzlíci, to má každý dobré.

Nemohu někoho přece jen tak diskriminovat jen proto, že je malého vzrůstu, bílý nebo černý, strakatý nebo i jinak. Ne, ne. To by byla jasná diskriminace a za to jsou udělovány záporné body.

A tak se milá, dlouhá Sněhulka pomilovala s každým z těch krátkých terpajzlíků, až z toho nakonec bylo sedm krásných dětiček. A ty nebyly ani dlouhé, jako Sněhulka a ani krátké jako terpajzlíci, ale tak akorát.

A ty dětičky mohly všude běhat a nic svými pitomými hlavičkami nerozbily. A proto Sněhulka velmi chválila milou paní Perkeltovou, která jasně řekla: Němectví je přežitek, pojďme to multikulturně smíchat, ať to nějak vypadá.

A nejlépe, ať je výsledek toho euro-afro-muslimo-míšení jako europivo. To taky nestojí za nic. A v tom je naše budoucnost. Žádní Němci, žádní Francouzi, žádní Češi, jen taková Kolínská směska. Máte snad jiný, publikovatelný název?

 

 

Jiří Hermánek

Podobné články

Utajená stezka do evropského ráje

Utajená stezka do evropského ráje

Informace bezp. složek zní: žádné bezprostřední nebezpečí teroristického útoku nám nehrozí. Tweet Podobné článkyTomáš Lejsek:…

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*