Německo může deportovat uprchlíky do zemí EU se špatnými životními podmínkami

Německo může deportovat uprchlíky do zemí EU se špatnými životními podmínkami

Berlín může v rámci svých zákonů deportovat žadatele o azyl do jiných zemí v bloku, a to i v případě, že se tam setkají s mizernými životními podmínkami. Výjimky platí pouze v krajních případech.

Evropský soudní dvůr (ESD) v úterý dal zelenou Německu k vyhoštění žadatelů o azyl do jiných členských států EU.

Soudci u lucemburského soudu rozhodli, že mizerné systémy sociálních dávek a životní podmínky v některých zemích nejsou důvodem pro blokování převozů.



Co uvedl Evropský soudní dvůr?

  • Nedostatky v systému sociálního zabezpečení členského státu by neměly bránit žadatelům o azyl, aby tam byli deportováni.
  • Výjimky platí pouze v extrémních případech, kdy je jednotlivec zbaven „nejzákladnějších potřeb, jako je strava, mytí a hledání útočiště,“ uvedli soudci.
  • To se nevztahuje na „významnou chudobu“ nebo přání mít německé sociální standardy
  • Soudci poukázali na to, že azylový systém EU je založen na vzájemné důvěře a že rozhodnutí přijatá státy EU by měla respektovat lidská práva.
  • Soudci rovněž rozhodli, že žádosti o azyl by modly být zamítnuty v případech, když žadatel o azyl již využívá podpůrnou ochranu v jiné zemi EU.

Jaká jsou pravidla EU v oblasti azylu? Podle dublinského nařízení EU musí žadatelé o azyl podat svou žádost v první zemi EU, do které vstoupili. Tato země je odpovědná za ochranu této osoby a za zpracování jejich žádosti. Migranti, kteří nelegálně cestují do jiné země a podají tam žádost, mohou být zasláni zpět do místa vstupu. Tento převod musí proběhnout do šesti měsíců.

Jak vznikl případ u ESD? Soudci v Německu požádali Evropský soudní dvůr, aby vyložil pravidla týkající se azylu v blocích s cílem objasnit pochybnosti o tom, kdy by v několika případech mohlo dojít k deportacím. Jeden případ se týkal gambijského muže, který podal žádost o azyl v Itálii před cestou do Německa a podal tam další žádost. Žadatel o azyl argumentoval, že by neměl být poslán zpět do Itálie kvůli údajným špatným podmínkám pro uprchlíky. Další případy se týkaly Palestinců, kteří přišli do Německa přes Bulharsko a Čečensko a vstoupili do EU přes Polsko.

Co se stane teď? Rozhodnutí Evropského soudního dvora je významné, protože dává Německu možnost vrátit žadatele o azyl do bodu, kdy vstoupili do EU. Konečné rozhodnutí o osudu dotyčných žadatelů o azyl však nakonec bude záležet na německých federálních soudech. Není jasné, jak budou Maďarsko, Itálie a Polsko reagovat, protože všechny tři vlády se brání přijetí uprchlíků. V loňském roce Německo převedlo více než 8 000 žadatelů o azyl do jiných států EU. Většina šla do Itálie. Jen několik z nich šlo do Řecka a Maďarsko ho nepřijalo.

Obavy o lidská práva: Aktivisté tvrdí, že podmínky pro uprchlíky v některých ze vstupních zemí, jako je Řecko, jsou politováníhodné. Aktivisti tvrdí, že místo vyslání žadatelů o azyl zpět by Německo mělo převzít odpovědnost za jejich žádosti. Německo v současné době posílá velmi málo, pokud vůbec nějaké, žadatele o azyl do Maďarska, Bulharska a Řecka, podle ministerstva vnitra, které uvedlo, že neexistuje žádná záruka, že země dodržují pravidla EU v oblasti azylu.

 

(Ilustrační obrázek Foto: Balazs Mohai/MTI via AP)




Reklama

Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*