Nelze před něčím utíkat a zároveň si to nést s sebou

Nelze před něčím utíkat a zároveň si to nést s sebou

Milony běženců valících se do Evropy utíkají či odcházejí ze zemí jejich původu z nějakých důvodů. Říká se, že utíkají před válkou, bídou, nebezpečím a že tady u nás chtějí začít nový život podobný tomu našemu. Opravdu?

Celý svět je v současné době svědkem zrodu, růstu a rozmachu zrůdného dítěte islámu – tzv. Islámského státu, který se prezentuje naprosto odpornou ideologii a praktikami (masovými vraždami, znásilňováním a zotročováním žen, ničením kulturních památek a všeho „nemuslimského“, válečným dobýváním dalších území, atd.), před kterými důvodně prchají miliony lidí do bezpečí. Islámský stát se totiž netají tím, že by chtěl ovládnout celý arabský a severoafrický svět a také téměř polovinu Evropy. A to jen pro začátek – jeho skutečným cílem je, aby islám v jeho pojetí zavládl pokud možno na celém světě.

Miliony lidí, kteří před ním prchají, jsou však v drtivé většině také muslimové, kteří na své víře lpí, nevidí na ní nic špatného a na svém útěku si ji proto samozřejmě berou s sebou. Na tom by nebylo nic zlého ani překvapivého, pokud by takto utíkali jen do sousedních bezpečných islámských zemí a odtud se rozmachu Islámského státu sami bránili. Jenže (pokud pominu otázku, zda takové „bezpečné“ islámské země vůbec existují – možná Turecko), oni utíkají převážně do Západní Evropy – tedy do zemí, kde zatím islám nevládne ani nepřevažuje. A co víc – oni sami se přitom netají tím, že chtějí, aby se tato věc i zde v Evropě změnila – tj. aby ten jejich „překrásný a mírumilovný islám“ zavládl i zde. Oni skutečně chtějí celou Evropu změnit a přizpůsobit jim a nikoli aby se oni přizpůsobili Evropě, do které takto (jako údajní „utečenci zachraňující si vlastní životy“) přicházejí.

REUTERS/ Alkis Konstantinidis
REUTERS/ Alkis Konstantinidis

Vzniká tady takto obrovský rozpor.

Jak můžeme věřit tomu, že islám je skutečně “překrásný a mírumilovný”, když současně vidíme, jak na jeho základech a na jeho islámské ideologii a víře vznikl a bují naprosto nepřijatelný a zrůdný Islámský stát, před kterým miliony lidí naopak důvodně prchají?!

Muslimští imigranti jednak sami sebe považují (právě díky učení islámu) za „nadřazené nad nevěřícími Evropany“, a přesto k nám utíkají o pomoc před tímto Islámským státem. Namísto toho, aby se sami se zbraní v ruce postavili expanzi Islámského státu a za každou cenu bránili své domovy, ženy a děti, miliony převážně mladých mužů prchá do nevěřící Evropy „za lepším životem“ a svou vlast a rodiny nechávají na pospas něčemu, o čem pokrytecky tvrdí, že údajně „nemá s islámem nic společného“. Současně však jakýkoli útok na islám – tedy i na samotný Islámský stát – nesou v podstatě velmi nelibě, protože sami se něčeho takového v drtivé většině absolutně odmítají účastnit.

Máme snad věřit tomu, že je “více islámů” a že k nám do Evropy přichází jen a pouze ten “správný a mírumilovný”? Tomu prostě věřit nelze, protože již dnes v samotné Evropě existují desítky a stovky příkladů, že tomu tak není.

Do Evropy takto přicházejí další a další miliony lidí mající nejen zcela jiné životní návyky a kulturu neslučitelnou s kulturou původních Evropanů, ale nesoucí si s sebou přesně to, před čímž mnozí z nich vlastně reálně utíkají – tedy samotný islám a jeho ideologii, což považují za nedotknutelnou věc a chtějí ji v Evropě dále rozšiřovat a praktikovat. A to se jim také bohužel (také díky našemu hloupému až přímo sebevražednému appeassementu) daří a určitě jsou proto také sami na sebe náležitě hrdí.

Tedy namísto toho, aby sami muslimové udělali vše proto, aby světu ukázali, že Islámský stát je jakýmsi dějinným „omylem“ a pouhou nepřijatelnou zhoubnou nemocí islámu a jako takovou ho chtěli za každou cenu zničit a ukázat tím světu tu “správnou tvář islámu”, namísto toho, aby již dlouhodobě přítomní muslimští imigranti v Evropě ukázali (a příležitostí k tomu měli již více než dostatek), že dokáží být přínosem a že skutečně mohou Evropu něčím krásným obohatit, namísto toho sami tuto nemoc v podobě prosazování Islámského státu a islámského práva Šaria bez jakéhokoli rozlišení ještě více v jakési latentní podobě rozšiřují po celé Evropě. A jakmile Evropa dostane mezní a nevratnou virulentní dávku, tato smrtelná nemoc propukne v plné síle i zde, a pak nastane skutečný boj o život (tedy o svobodu a demokracii, lidská práva, rovnoprávnost žen, apod.).

Nebo tomu tak není? Cožpak muslimští imigranti s sebou do Evropy prokazatelně již dnes nepřinášejí obrovské změny spočívající zejména např. ve zvýšení kriminality, zvýšení masových sexuálních útoků na ženy na veřejnosti, požadky na separaci žen z veřejného života (viz. např. nedávné případy z Německa z veřejných bazénů), požadavky na zásadní změny v dosavadních evropských kulturních a společenských navycích, vyvolané změny v oslavách vánoc a dalších veřejných akcí, požadavky na zavedení muslimského práva Šaria do veřejného a právního života, apod. ?

Obávám se proto, že tato zlá silně infekční nemoc v Evropě již propukla a je třeba urychleně zahájit nějakou vhodnou účinnou léčbu.

 

 

Luděk Mazurek

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*