Návrat migrační krize: Řecko je „ohromeno“, nelegální migranti se valí přes tureckou pozemní hranici

Návrat migrační krize: Řecko je „ohromeno“, nelegální migranti se valí přes tureckou pozemní hranici

Řecko je „ohromeno“ nelegálními migranty, kteří se valí přes pozemní hranici s Tureckem, přičemž místní starosta varuje, že situace je „na pokraji toho, že se vymkne kontrole“.   

Země nesla hlavní příliv z roku 2015, kdy bylo z Egejského moře převezeno více než 815 000 nelegálních migrantů na nebezpečných plavidlech.

Toto číslo se snížilo v roce 2017 na 30 000 poté, co Evropská unie přesvědčila tureckou vládu, aby zvýšila snahu o omezení přílivu a dala jí na základě dohody několik miliard EUR, částečně financované Spojeným královstvím.

Hlavní akce se pak přesunuly z Řecka na tzv. Středomořskou trasu z Libye do Itálie, ale i tu se podařilo dostat částečně pod kontrolu koncem roku 2017, kdy italské úřady začaly pobízet libyjskou pobřežní stráž, aby chytala pašeráky a zaměřila se na takzvané „záchranné“ lodě provozované pro-migračními nevládními organizacemi.



Nová německá vláda dokonce zašla tak daleko, že prohlásila, že migrační krize v důsledku tohoto vývoje skončila – ale zdá se, že znovu vypukla na řecko-turecké hranici, což dává za pravdu rozhodnějším vůdcům, jako je maďarský premiér Viktor Orbán, kteří varovali, že je to jen začátek.

Jen v dubnu proniklo překročením řeky Evros ve východní Thrácii téměř 3 000 nelegálních migrantů přes hranici Řecka – poslední zbývající část Turecka na evropské pevnině.

Toto číslo odpovídá polovině počtu migrantů, kteří přišli v roce 2017 a řečtí politici varují, že se jim to nepodaří zvládnout.

„Naše přijímací zařízení jsou ohromená a vše je na pokraji toho, že se věci dostanou mimo kontrolu. Přichází jich mnohem více, než se skutečně registruje,“ řekl Dimitris Mavrides, starosta města Orestiada, v komentáři pro deník The Guardian.

„Vláda právě vyslala 120 dalších policistů, ale je to jen dočasné a prostě to nestačí.“

Mavrides se domnívá, že pašeráci a jejich zákazníci si uvědomili, že pozemní hranice jsou poměrně měkký cíl, protože se na ně nevztahuje dohoda o snížení překračování v Egejském moři.

„Na lodi to může trvat pouhé tři minuty, než se dostanou přes (Evros) a je to mnohem levnější (než trasa v Egejském moři),“ vysvětlil.

„Přicházejí přesně proto, že to není součástí dohody. Pokud se sem dostanou a budou zpracováni, mohou jít kdekoli na pevnině.“

„Máme čtyři autobusy denně do Atén a Soluny a ty jsou plné.“

Předpokládá se, že nárůst byl z velké části povzbuzen tureckou vojenskou ofenzívou v Afrinu a v severní Sýrii.

Toto chování je v silném kontrastu s následky úspěšné ofenzívy Ruskem podporovaných vládních sil, které zpravidla následují vysídlení obyvatelé, kteří se ve velkém počtu vracejí na znovuzískané území.

Řekové se domnívají, že náhlý příliv není náhodou a že turecká vláda, která opakovaně hrozí, že milionům migrantů umožní zaplavit Evropu, pokud nebudou splněny požadavky na peníze, bezvízové cestování a pokrok v oblasti žádosti o členství v EU – záměrně uvolňuje své hranice, aby vyvíjela tlak na evropské vlády.

 

(Breitbart/ svobodnenoviny.eu Ilustrační obrázek Foto: AP)




Loading...

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*