Moderní civilizace zničila 46% všech lesů. A nezbývá nám moc času

Moderní civilizace zničila 46% všech lesů. A nezbývá nám moc času

Nový průzkum v prestižním časopise Nature odhaduje, že „od počátku lidské civilizace počet stromů na celém světě klesl o přibližně 46%.“

Studie také ukazuje, že je ročně setnuto okolo 15 miliard stromů a že průměrný věk lesů zaznamenal za posledních pár tisíciletí značný pokles.

Studii vedli výzkumníci ze Školy lesnictví a ekologických studií v Yale s podporou vědců z univerzit a výzkumných institucí v Utahu, Chile, Velké Británii, Finsku, Itálii, Francii, Švýcarsku, Nového Zélandu, Holandska, Německa, České republiky, Brazílie a Číny.

Za posledních 200 let jsme sice ve velkém spalovali fosilní paliva, ale odlesňování se stalo definicí čtvrté civilizace – kultury založené kolem měst a zemědělství – což se začalo již před 8000 lety.

Odlesňování má výrazný vliv na globální oteplování. Pokud změníme lesní ekosystém na zemědělskou půdu, více než dvě třetiny uhlíku, který les zachytil, se spolu se zbylým uhlíkem uloženým v půdě bohaté na organický materiál z důvodu urychlení eroze půdy přesune do atmosféry.

Moderní věda nám může poskytnout představu o velikosti klimatického dopadu tohoto před-industriálního odlesňování půdy. Za posledních několik desítek let klimatického výzkumu se pozornost stále více zaměřovala na vliv odlesňování a odstraňování zelených ploch na globální oteplování v moderních dějinách. Mezinárodní panel o změně klimatu (IPCC) se ve své studii z roku 2004 zmínil o tom, že odlesňování a likvidace pastvin uvolňujeme do atmosféry až 17% celosvětových emisí – jde o číslo, které nezahrnuje ztrátu budoucích skladišť uhlíku nebo emisí, které přímo souvisejí s likvidací zalesněných či travnatých ploch, jako jsou například metan, který se uvolňuje z rýžových polí, nebo fosilní paliva spálené těžkými těžebními stroji.



Některé studie poukazují na to, že 50% globálního oteplování ve Spojených státech lze připsat odstraňování zelených ploch – číslo, které odráží nepříznivý vliv, který může mít změna využívání půdy na teploty, a to především snížením stínění (v orig. „Shade cover“) a evapotranspirace (výdej vody v podobě vodní páry z rostlin) (proces, kdy velké stromy uvolňují litry vody do atmosféry v horký letní den – jde o rostlinný ekvivalent lidského pocení).

Takže, vnucuje se otázka: Pokud docházelo k odstraňování zelených ploch již celá tisíciletí, přispělo to ke globálnímu oteplování? A máme vůbec záznamy vlivů civilizací na samotné globální oteplování?

10,000 let klimatických změn

Podle autora Lierre Keitha, odpovědí je jasné ano. Zhruba před 10 000 lety začali lidé pěstovat plodiny. Toto období se považuje za začátek civilizace jako takové a podle Keitha a dalších odborníků, jakými jsou například David Montgomery, odborník v oblasti půdy, na Univerzitě ve Washingtonu, (toto období) lze označit za počátek odstraňování zelených ploch a erozi půdy, kterou jsme do té doby nezažili – což následně vedlo k uvolnění masivního množství uhlíkových emisí.

„V Libanonu (a potom v Řecku a následně i v Itálii) příběh civilizace započal na skalnatých horách,“ píše Keith. „Zemědělství, hierarchie, odlesňování, ztráta ornice, militarismus a imperialismus se staly zesilující zpětnou vazbou, která ukončila kolaps bio-regiónu [základ ve Středomoří], který se pravděpodobně neobnoví až do další doby ledové.“

Montgomery píše ve své knize Hlína: Eroze civilizací (Dirt: The Erosion of Civilizations), že zemědělství, které následovalo po odlesnění a odstraňování zelených ploch, vedlo ke skalnatým horám, které Keith zmiňuje.

„Předmětem sporu je, že myšlenka zemědělství od základů změnila rovnováhu mezi půdní produkcí a půdní erozí – dramaticky ve prospěch půdní eroze.

Další výzkumníci, například Jed Kaplan a jeho tým z Avre Group na Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne ve Švýcarsku, potvrdili, že před-industriální odstraňování zelených ploch mělo výrazný vliv na krajinu.

„Je jisté, že lesy mnoha evropských zemí byly mnohem čistší před průmyslovou revolucí,“ píše se ve studii z roku 2009.

Tato data ukazují, že zalesněné plochy v Irsku klesly za 2800 let před začátkem průmyslové revoluce z 35% na 0. Podobná situace byla i v Norsku, Finsku a na Islandu, kde došlo k stoprocentnímu vyhlazení orné půdy před rokem 1850.

Obdobně byly zničeny i největší světové pastviny: rozorané půdy kvůli pěstování pšenice a kukuřice, nebo asfaltování chodníků a cest. Obilný pás, který se táhne napříč Velkou prérií ve Spojených státech a Kanadě, přes většinu východní Evropy, přes jižní Rusko a severní Čínu, zdecimoval nekonečné pole neustále se posunujících přirozených trav.

Stejný proces se neúprosně přibližuje k jeho uzavření na jihu, na pampových travách v Argentině a v Sahelu v Africe. Tisíce druhů, přičemž každý z nich je unikátem, který se přizpůsobil pastvinám, které nazývají domov, čeká vyhynutí.

„Zemědělství v jakékoli formě je neudržitelné,“ píše expert na permakultůru Toby Hemenway. „Umíme přijmout zákony, abychom zastavili některé ze škodlivých vlivů zemědělství, ale tato pravidla by pak zredukovala žně. Dokud bude jídla dost, zákony se měnit nebudou. Neexistují totiž žádné strukturální omezení, které by se daly aplikovat na ekologicky destrukční tendence zemědělství. “

Jak Hemenwaypoznamenává,že masylidí jsouzávislé nazemědělství.Vážnosttohotoproblému bysenemělapodceňovat.Sedmmiliard lidíjezávislýchna potravinovém systému-zemědělské civilizaci -která zabíjíplanetu.

Prvním zastáncem hypotézy, že lidstvo ovlivňuje klima už od počátku prvobytně pospolné společnosti, je Dr. William Ruddiman, vysloužilý profesor z Univerzity ve Virginii. Teorie se také často označuje jako Ruddimanova hypotéza nebo jako ranní-antropocenní hypotéza.

Ruddimanov výzkum, který se hlavně opírá o atmosférická data z plynů zachycených v silné vrstvě ledovcové pokrývky v Antarktidě a Grónsku, ukazuje, že před zhruba 11 000 lety začala hladina CO2 v atmosféře klesat jako součást přirozeného cyklu, který souvisel s koncem poslední doby ledové. To jen potvrdilo vzor, který byl přítomen i v předešlých dobách ledových.

Pokles [hladiny CO2] pokračoval až do období před 8000 lety, kdy se přirozený trend poklesu CO2 v atmosféře otočil a skleníkových plynů začalo v atmosféře přibývat. Pozorování se shodují s dobou rozšiřování civilizací v oblastech dnešní Číny, Indie, Severní Afriky, Středního východu a k nim přilehlých oblastí.

Ruddimanovy data ukazují, že odlesňování za posledních pár tisíců let uvolnila 350 gigatun uhlíku do atmosféry – množství, které se téměř rovná tomu, co se vypustilo do ovzduší od průmyslové revoluce. Tato čísla potvrdil i Kaplan se svým výzkumným týmem.

Asi před 5000 lety, kultury ve Východní a Jihovýchodní Asii začaly kultivovat rýži na rýžových polích – zavodněné pole neustále ponořené ve vodě. Stejně jako uměle vytvořené mokřiny, rýžová pole také vytvářejí anaerobní prostředí, kde mají bakterie možnost metabolizovat látky na základě uhlíku (jako mrtvé rostliny) uvolňují místo CO2 metan, který je vedlejším produktem zpracování. Ruddiman poukazuje na hraniční hodnoty atmosférického metanu uvězněného v ledu před více než 5000 lety jako další důkaz oteplování z důvodu zemědělství.

Destrukce země jako kořen problémů

Seve Biko, organizátor ani-aparteidu, již v roce 1960 napsal, že „Abychom nasadili lék, je nutné znát nemoc. Mnoho organizací, které aktuálně „bojují proti apartheidu“ pracují na zjednodušené verzi. Jen v krátkosti se podívali na to, co tu je, ale diagnostikovali problém nesprávné. Téměř zcela zapomněli na vedlejší účinky a nezohlednily ani kořen příčiny. Proto ať už vylepšujeme cokoliv, lék sám o sobě sotva vyléčí daný stav. “

Totéž bychom mohli říci o moderním environmentálním hnutí. I přes to, že uhlí, olej a zemní plyn jsou bez pochyb hodnotnými cíli pro opozici, tzv. „Klimatické“ hnutí zcela zapomnělo na nezbytnou důležitost luk, pastvin, hor a řek.

Bez nich by hnutí sešlo z cesty. Není divu, že se zavádějí neefektivní řešení a umírněné reformy, které jen posilují světové impérium místo toho, abychom dělali to, co je nezbytné: revolucí svrhli současný systém moci.




Reklama

Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*