Milion chvilek pro bordel a „smývatelný vandalismus“. Příště spreje a dělobuchy? K násilí jen krůček

Milion chvilek pro bordel a „smývatelný vandalismus“. Příště spreje a dělobuchy? K násilí jen krůček

„Kreativní demonstrace“ Milionu chvilek pro demokracii nabírají grády. Ukázalo se, že desetitisíce ani statisíce lidí vyhnaných na náměstí a Letenskou pláň nic moc nepřinesly.

Jakkoliv se dva vrchní pohlaváři této politické neziskovky snaží přesvědčit – snad i sebe sami – o opaku. Proto začali s trestnými pochody a vyzývání k „smývatelnému vandalismu“, hlučení, letákovým kampaním a přesvědčování na ulici i doma. Co kreativního bude příště? Barevné spreje a dělobuchy? Ostatně uvědomělý politolog Jiří Pehe již vyzýval k pražskému Hongkongu, takže u některých mluvících hlav by „chvilkaři“ podporu měli.


Benjamin Roll a Mikuláš Minář  Reprofoto: youtube / Milion chvilek

Přiznám se, že poslední demonstraci pod hlavičkou nedouků a štědře placených profesionálních demonstrantů z Milionu chvilek jsem nevydržel sledovat v kuse celou. Vydržel jsem několik proklamací aktérů a pár „mouder“ z úst jednoho z nejsměšnějších Bakalových komentátorů, Petra Honzejka, jehož si spolu s Martinem Komárkem pozvala do studia Česká televize, která štědře věnovala demonstraci snad hodinový program. Ostatně redaktoři jistě nemohli samou nedočkavostí dospat. Navíc je dobré dát prostor jedněm ze svých tajných influencerů a ambasadorů (Minář), jejichž existencí se ČT sama pochlubila, ale konkrétní jména (troufám si tvrdit třeba youtubera Kovyho nebo samozvaného elfa Kartouse) před veřejností tají.



Minář stále ve stejné barvě? Spekulací nezarmoutíš

Z toho, co jsem slyšel a viděl, mě zaujalo několik věcí. Třeba zřejmě jednobarevně sladěný šatník Mikuláše Mináře, který v létě v zimě vystupuje neustále v barvičkách evokujících úbor Hitlerjugend. Náhoda? Symbolika?

Dále, když ne lži, tak přinejmenším spekulace a zbožná přání, která z úst Mináře a Benjamina Rolla, jež Andreje Babiše zvou lhářem, zaznívají, a které jim zřejmě řada lidí, co se na demonstracích nechávají zneužívat, baští. Třeba, že kdyby nechodili do ulic, tak by už třeba ČT byla hlásnou troubou vlády, nebo že by možná Pavel Zeman už nebyl nejvyšším státním zástupcem. Evidentně chvilkařům chybí reálné výsledky, tak si mladíci opojení mocí nad davem vymýšlejí své vzdušné zámky. Nikoliv překvapivě jim tyto spekulace ve studiu de facto odkýval právě Honzejk.

„Apolitická“ neziskovka morfuje na výběrově politickou

Třetím bodem, co mě zaujal, je účast zástupců „demokratických“ stran na příští demonstraci, kde mají sdělit národu, jakou mají vizi, jaký mají program a jak chtějí společně Andreje Babiše porazit. Takže naoko apolitika se již změní v politiku. To je fér. Síto je stejně dopředu jasné: TOP 09, Piráti, ODS, STAN, KDU-ČSL… ČSSD zřejmě prostor nedostane, protože je momentálně na „špatné straně“, byť Ralf Wiggum Petříček by zapadl jedna báseň. Na to měli už několik let a, se vší úctou, nic moc kromě programu a vize „antibabiš“ jsem nezaznamenal.

Teda kromě vulgárních estrád a výzev k smrti podle všeho psychicky labilního Pavla Novotného, hrdinství primátora Hřiba vůči Číně a „pomníkových válek“ dvou prominentních synů (krom Novotného ještě starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře, syna Drahošovy šedé eminence Petra Koláře stojícího nyní za gloriolou Petra Pavla), které nemají nic společného s uctěním památek, ale jsou pouze nástrojem provokace Ruska.

Dnes smývatelný vandalismus. Příště nesmývatelný? A pak? Násilí?

Co mě však začíná znepokojovat, je ono „kreativní demonstrování“. Ve výzvě uveřejněné před demonstrací na Facebooku Milion chvilek mimo jiné uvedl:

  • Pomalujte pražské chodníky (křídy s sebou!)
  • Buďte slyšet (píšťalky, klaksony, bubny s sebou!)
  • Buďte vidět (transparenty v češtině i angličtině s sebou!)
  • Šiřte to dál. Osobně, mailem, na Facebooku. Rozdávejte letáky (dostanete na akci / tiskněte předem)
  • Sežeňte co nejvíc podpisů pro výzvu www.milionchvilek.cz – čím více nás bude, tím větší dopad naše akce budou mít.

Pravda, zatím možná nejde o nic zásadně znepokojujícího, ale evidentní progresivismus, nejen v jejich myšlení, ale i v konání, je vidět. Výzvy k pomalování chodníků (které samozřejmě nezůstalo jen u chodníků) a hluku (rezidenti, jsou-li ještě v daných lokalitách nějací, musí být jistě nadšeni) mně osobně dost nevoní. Ony píšťalky, bubínky a pokreslování bůhví čeho totiž mohou mít v davové hysterii pak už jen krůček k jiným, ostřejším činům. Doufám, že předjímám hloupě a špatně.

Když politolog Pehe takřka vyzývá k násilnostem

Nicméně už i některým samozvaným liberálním demokratům zřejmě dochází trpělivost a začínají pouštět ven kostlivce ze svých prohnilých myšlenkových pochodů. Jak jinak si vysvětlit například tweet politologa Jiřího Pehe, který prakticky vyzývá k inspiraci Hongkongem? Vyhledejte si sami, co se v Hongkongu poslední měsíce děje.

„Pokud bude chtít občanská společnost donutit po auditu EK Babiše k odchodu, nebudou stačit  demosntrace ve festivalovém duchu jednou za dva tři měsíce. Bude zaptřebí scénář Hongkong, Chile, Libanon. Tedy demonstrace každý den, dokud AB neodejde. Máme na to? @milionchvilek“

Kapitolou samou o sobě jsou pak opoziční politici, kteří místo, aby pracovali na svém programu a přemýšleli, jak získat (alespoň zpět své) voliče, se ponižují účastí na demonstracích Milionu chvilek. A ještě se fotkami chlubí na sociálních sítích. Nakolik je to důstojné, nechť si zváží každý sám.

PS: „Smývatelný vandalismus“ není mnou vymyšlený terminus technicus.




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

3 Komentáře “Milion chvilek pro bordel a „smývatelný vandalismus“. Příště spreje a dělobuchy? K násilí jen krůček

  • Smířit se s výsledkem demokratických voleb, když nevyhráli moji koně, to je náročné. Chce to značnou porci inteligence a pochopení, oč se v demokracii jedná. Obojího je tu očividně nedostatek.

  • Jsou dva druhy lidí. Ti co mají mozky a nejsou fanatiky a ti, co mozky nemají a mají fanatismus…..

  • Paradox demokracie: Když ve volbách zvítězí nedemokratické síly, ty demokratické volby přijmou a pracují na tom, aby uspěly v příštích volbách. Když ale zvítězí demokratické síly, ty druhé se snaží za každou cenu zvrátit výsledky voleb.
    Je to vidět v Anglii i u nás. Demoblok je zoufalý, chce moc a voliči stále nechápou, že je to v jejich zájmu. Budou se muset vnutit jinak.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*