Mainstreamoví „presstituti“ se tváří, že neznají oficiální zprávu OSN o Venezuele!

Mainstreamoví „presstituti“ se tváří, že neznají oficiální zprávu OSN o Venezuele!

Nemyslíte si, že je podezřelé, když zaprodané mediální figury vysílají falešné zpravodajství o „humanitární krizi“ ve Venezuele, ale totálně ignorují krizi v Jemenu a Gaze? Není podezřelé, když je expert OSN Alfred Maurice de Zayas vyslán do Venezuely, aby vyhodnotil situaci, ale ani západní média, ani vlády, nejeví o jeho zprávu žádný zájem? Není pro Washington příliš troufalé ukrást venezuelské peníze ve výši 21 miliard dolarů, nabídnout tzv. humanitární pomoc v hodnotě 21 milionů dolarů, uvalit sankce ve snaze destabilizovat zemi, přivést venezuelskou vládu na kolena a obvinit systém (přesněji znárodnění ropných společností) za to, že „stát hladoví?“



Vzhledem k tomu, že Spojené státy nemají žádná důvěryhodná tisková a televizní média, je odpovědnost na internetu a webových stránkách, aby vykonávaly chybějící funkce čestné žurnalistiky.

Pokud jde o hladovění a humanitární krizi ve Venezuele, Zayas říká jasně: „Zprávy OSN (z prosince 2017 a března 2018) o výživě a zemědělství uvádějí potravinové krize v 37 zemích. Bolívarovská republika Venezuela není mezi nimi … V roce 2017 Bolívarovská republika Venezuela žádala o poskytnutí lékařské pomoci od Globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii. Žádost byla zamítnuta, protože Venezuela je stále zemí s vysokými příjmy a jako taková tato žádost není oprávněna. “

Údajná krize ve Venezuele se nedá srovnávat s humanitárními krizemi v Gaze, Jemenu, Libyi, Sýrii, Iráku, Haiti, Mali, Středoafrické republice, Jižním Súdánu, Somálsku nebo Myanmaru. S cílem zdiskreditovat vybrané vlády jsou selhání v oblasti lidských práv maximalizované tak, aby bylo násilné svržení stravitelnější. Lidská práva se stávají „zbraní“ proti sokům.

V odstavci 37 zprávy Zayas píše: „Moderní ekonomické sankce a blokády jsou srovnatelné se středověkými obléháními míst s cílem přimět je, aby se vzdali. Sankce 21. století se pokoušejí zničit nejen město, ale položit na kolena suverénní státy. Pravděpodobným rozdílem je, že novodobé sankce jsou doprovázeny manipulací veřejného mínění prostřednictvím fake news, ‚aby vznikl dojem, že nedostatek lidských práv ospravedlňuje kriminální prostředky. Není přítomen pouze horizontální právní světový řád, který se řídí Chartou OSN a zásadami rovnosti suverenity, ale také vertikální světový řád, reflektující hierarchii geopolitického systému, který porovnává dominantní státy se zbytkem světa podle vojenské a ekonomické síly. Je to druhý geopolitický systém, který plodí zločiny a dosud byl beztrestný. “

(Funkcionář) vyjadřuje obavy z úrovně polarizace a dezinformace, která obklopuje všechny příběhy o Venezuele: „Znepokojivá mediální kampaň se snaží přimět pozorovatele k předpokladu, že v Bolívarovské republice Venezuela existuje humanitární krize. Nezávislý odborník musí být obezřetný před hyperboly, přičemž si uvědomuje, že tento termín může být zneužit jako záminka pro vojenskou intervenci. “

Politická řešení jsou blokována, protože „některé země (Spojené státy) nechtějí venezuelský konflikt řešit klidně a upřednostňují prodloužení útrap s očekáváním, že situace dosáhne prahu krize a vyvolání zásahu pro změnu vlády. „Washingtonský útok na Venezuelu je v rozporu se zavedeným mezinárodním právem: „Principy neintervence a nevměšování se do vnitřních záležitostí suverénních států patří do zvykového mezinárodního práva a jsou potvrzeny v usneseních Valného shromáždění (VZ), konkrétně 2625 (XXV) a 3314 (XXIX), a ve Vídeňské deklaraci a akčním programu 1993. Článek 32 Listiny ekonomických práv a povinností států přijatý VZ v roce 1974 stanoví, že žádný stát nesmí používat nebo podporovat použití hospodářských, politických nebo jakýchkoli jiných opatření na donucování jiného státu, aby získal nadřazenost nad výkonem jeho svrchovaných práv. „Kapitola 4 článku 19 Charty Organizace amerických států stanoví, že „žádný stát nebo skupina států nemá právo přímo či nepřímo zasahovat z jakéhokoliv důvodu do vnitřních či vnějších záležitostí jiného státu. Předchozí zásada zakazuje nejen ozbrojenou sílu, ale každou jinou formu zásahů či pokusů o ohrožení státu nebo jeho politických, ekonomických a kulturních elementů. “

Zayas tvrdí, že jeho misi doprovázela atmosféra zastrašování, která ho měla dotlačit k předem určeným závěrům. Dostal dopisy od Amerikou financovaných nevládních organizací, aby nepokračoval na vlastní pěst a diktovali mu, jak mají závěry zprávy vypadat. Již před příchodem do Venezuely se na Facebooku a Twitteru rozběhla propaganda, která zpochybňovala jeho integritu a vinila ho z podjatosti.

Jelikož sankce a měnové manipulace Washingtonu představují geopolitické zločiny, Zayas se ptá, jaká bude výše reparací pro oběti. Doporučuje, aby Mezinárodní soudní dvůr vyšetřoval washingtonské donucovací prostředky, které mohou způsobit smrt podvýživou, nebo nedostatek léků a zdravotnické techniky.

Přestože byl prvním funkcionářem OSN, který navštívil a podal zprávu z Venezuely za 21 let, Zayasův průzkum povahy a příčin venezuelské krize byl organizacemi, médii a Radou pro lidská práva OSN do velké míry ignorován. Tvrdí, že „zpráva byla ignorována z důvodu, že je v rozporu s populárním příběhem o venezuelské potřebě změny režimu.“ Venezuela má největší zásoby ropy na světě a množství jiných přírodních zdrojů, včetně zlata, bauxitu a koltanu. Pod vládou Madura však americkým a nadnárodním korporacím nejsou přístupné.

 

(Paul Craig Roberts/ ilustrační obrázek Foto: Pixabay.com)




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*