Krátkozrací lidskoprávní ministři o otázce trestu smrti sice nediskutují, ale…

Krátkozrací lidskoprávní ministři o otázce trestu smrti sice nediskutují, ale…

Každý, i ten nejtvrdší zastánce trestu smrti ví, že tento trest, sám o sobě, žádné vraždě nezabrání. Pachatel je totiž buď v takovém psychickém rozpoložení, že o nějaké oprátce, elektrickém křesle, či smrtící injekci neuvažuje.

Nebo naopak uvažuje, ale je mu to jedno, protože se pokládá za nepolapitelného. Za někoho, na koho spravedlnost nemůže.

Ale dnes samozřejmě nediskutujeme o trestu smrti, ale o snížení zákonné hranice trestnosti dětí či mladistvých.

A musím říci, že u mnohých trestných činů by člověk se zlobou v srdci vykřikl „pověste ho“, ale na druhou stranu by asi takovou popravu nechtěl zažít.

Skvěle to vykreslil polský film Krátký film o zabíjení / Krótki film o zabijaniu (1988) | ČSFD.cz kde je taková poprava mladého loupežného vraha vykreslena v celé své naturální nahotě. A snad nejpůsobivějším záběrem celé popravy je záběr na vaničku, kde se zachytily střevní výměšky popravovaného.

Ovšem, samozřejmě, v té naší současné „humanistické“ diskuzi plkají ti dobroserové o tom, že snížená trestní hranice žádné vraždě nezabrání. Samozřejmě, té nezabrání ani trest smrti. To dobře víme. Ale pomůže zabránit anonymitě dětských zločinců.

Kdysi, v UK (Spojené království) utloukli dva, asi desetiletí výrostci čtyřletého chlapce. Unesli ho z obchodního domu a jen tak pro zábavu ho mučili tak dlouho, až byl mrtvý. Naše policie by trestní stíhání těch dětí s poukazem na jejich věk zastavila, ale ne ta britská.

Obě „děti“ byly souzeny. Byl to velký proces a zdůvodnění bylo jasné. Jsi dost dospělý na to, abys spáchal zločin, tak jsi dost dospělý, abys byl souzen a myslím, že podle australských zakonů také, abys byl jako mladistvý vrah pověšen (možná to bylo a teď už to neplatí).

Je to tak deset let, co tyto, mezitím už dospělé, pachatele propouštěli z lapáku a v britské veřejnosti to naráželo na silný odpor. Možná ani ne tak to propuštění, ale to, že jim úřady poskytly náhradní identitu a tím i anonymitu. Nemusí se ke svému zločinu znát, nemusí se kát.

U nás je proslulým případ asi třináctiletého vraha z Kmetiněvsi ve středočeském kraji. Ten znásilnil a zavraždil spolužačku, což, jak všichni víme „se může stát“ a stává občas i dospělým.

Ale to, co by se jednoznačně stávat nemělo, je to, že tento vrah vyjde (asi už vyšel) z těch všech dětských domovů na svobodu, aniž by o jeho sklonech a činech byl kdekoli jakákoli záznam. Prostě, vrah čistý jak lilie, nastupuje do života.

A to je nejen špatně, ale hodně špatně. Bez ohledu na kalendářní věk by měl být každý vrah trestně stíhán a souzen. Samozřejmě, že ten trest nebude trestem smrti, to ani nejde, ani trestem doživotním, ale trestem takovým, který bude pachatel mít v papírech.

A to tu jde a to naši dobroserové, kterým jde především o práva pachatelů a teprve pak o práva poškozených a okolí nechápou, protože chápat nechtějí.

Protože tak je nastavená celá ta jejich lidskoprávní šaškárna, která samozřejmě nejvíc škodí samotným lidem, obyvatelům této země.




Podobné články

Komentář “Krátkozrací lidskoprávní ministři o otázce trestu smrti sice nediskutují, ale…

  • jsem pro trest smrti, pokud je pripad cerny na bilem. Specielne, pokud se jedna o sadistickeho pedofila. Nejde vubec o to, aby se odsouzeny citil vinen a pochopil za co je souzen. Jde predevsim o ochranu spolecnosti, aby se takovy zlocin nemohl v budoucnu tou samou osobou opakovat, jak se bohuzel casto stava. Takovehle zrudy nepatri do spolecnosti.
    Pripad maleho Jamese si pamatuji. Staly mne mnoho bezesnych noci nad tou otresnou nespravedlnosti. Ten jeden byl po par letech znovu chycen s detskou pornografii. Co z takovych bestii muze vyrust?. I tem bych dala smrtici injekci za maleho nevinneho Jamese, kteremu nebyly ani ctyri roky!

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*