Krátká předvánoční úvaha

Krátká předvánoční úvaha

Pomalu se blíží čas Vánoc. Původně bujaře slavený pohanský svátek zimního slunovratu, kterému dala církev křesťanský obsah až několik století po Kristovi z důvodů čistě pragmatických.  

Vánoce jsou pro mě zvláštním časem. Z dětství mi utkvěla atmosféra zvláštní romantiky a dlouhých klidných nocí. Atmosféra na kterou se každoročně znovu těším a která čím jsem starší přichází o vánocích stále méně a méně. Uvažuji nad tím proč.

Začíná to počasím. Ladovské bílé Vánoce se stále více stávají dávnou minulostí. Vzpomínám si, že v mém bydlišti byl poslední bílý štědrý den před 12 lety. Dokonce i sníh na horách začíná být v tomto období výjimkou. I letos podle předpovědi bude vánoční počasí připomínat spíše jaro než zimu a to nejen u nás. Jen tak mimochodem. V severských Helsinkách dnes měli 13 stupňů nad nulou.

Pak je tu hektická atmosféra ve společnosti. Jakoby stále více si ani nechceme dát pauzu a to ani o Vánocích. Možná máme strach, že chvíle ticha by v nás odkryla prázdnotu naší duše. Měli by jsme depresi z toho, že většina toho za čím se honíme v našich životech jsou pouhé zbytečné chiméry.

A konečně jsou tu vánoční zvyky vycházející mnohem více z pohanské, než křesťanské tradice. V dětství mně připadaly kádě s kapry před vánoci jako normální. Byly to pouze kosti, které mně poněkud znepříjemňovaly pochutnání na kaprovi. Dnes se již na věc dívám trochu jinak. V kaprovi vidím především živého tvora, který sice není schopen mluvit, přesto však cítí bolest a po životě touží stejně jako člověk. Proto mi termín „krvavé Vánoce“, který se každoročně objevuje u ochránců zvířat poukazujících na stinné stránky tohoto zvyku nezdá přehnaný.

V loňském roce jsem Vánoce vypustil ze svého života zcela. Strávil  jsem jej docela dobrodružným přesunem z Prahy přes Dubaj do Indie, kde jsem absolvoval skoro měsíc trvající spirituální cestu. Letos po dvou letech budu opět doma. Na štědrý večer si dám bramborový salát s oblíbeným bezmasým řízkem „goody foody“ a po něm si v 19.hodin poslechnu již tradičně štědrovečerní pohádku, kterou prý podle posledních průzkumu veřejného mínění v posledních letech sleduje více dospělých než dětí.

vanoce-4.jpg

 

 

Petr Bajnar

Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*