Konvenční a nekonvenční energetika

Konvenční a nekonvenční energetika

Energie je síla která pohání všechny procesy a děje v neživé i živé přírodě. Energii přírody odpradávna používal člověk k pohonu nejdříve jednoduchých a později stále složitějších technických zařízení. Ve 20.stol. vzniká průmyslový obor energetika, která se zabývá výrobou, přenosem a zpracováním energie.

 

Konvenční fyzika a energetika

Vzniku energetiky předcházel rozvoj fyziky. Nejdříve v 17-18.stol. byla prozkoumána a popsána mechanická energie. V 19.stol se fyzika zaměřila na studium chemické, tepelné, elektrické a světelné energie. Století dvacáté bylo ve znamení výzkumu energie jaderné. Postupně bylo zjištěno, že jednotlivé formy energie se mohou měnit v jiné. Celková energie soustavy se však zachovává. Tento fyzikální poznatek je základem známého zákona zachování energie.

V roce 1905 Einstein formuloval slavnou rovnici E=mxc2 ,která předznamenala revoluční změnu pohledu na energii. Energie se začala vnímat nejen jako síla která popohání přírodní děje, ale i jako samostatná podstata hmoty. Z rovnice lze vypočíst, že v 1kg hmoty je neuvěřitelných  9×1016 J energie. Fyzika zná, ale jen jediný známý proces, jak tuto energii uvolnit. Tím procesem je setkání hmoty a antihmoty, při kterém se mění energie hmoty na energii záření. Ve vesmíru je však antihmoty zoufale málo a její výroba v laboratoři je enormně nákladná.

Energetika se tak musí spokojit s tím, že se nám z hmoty podaří získat jen nepatrná množství energie v ní uložené. Nemá zde smyslu popisovat jednotlivé způsoby výroby energie. Každý zná tepelné, vodní, jaderné, solární, větrné či geotermální elektrárny. Žádný z těchto způsobů získávání energie však není ideální ( ekologie, nízká účinnost, vysoká cena, omezená dostupnost). Připomněl bych nevýhody alespoň některých z nich.

Tepelné elektrárny využívající hlavně spalování uhlí dík technologii odsíření již nepředstavují  tak velkou ekologickou zátěž, jako ještě v nedávné minulosti. Přesto produkují velké množství skleníkových plynů, které ovlivňují změny klimatu. Těžba hnědého uhlí devastuje krajinu a objem zásob fosilních paliv je omezen.

Jaderné elektrárny sice neprodukují žádné exhaláty, ale i zde jsou zásoby uranu omezené. Mimo nenulového rizika jaderné havárie je největším problém jaderné energetiky skladování radioaktivního odpadu. Můžeme si být jisti, že bezpečné skladiště, bude bezpečné i za statisíce let, kdy odpad bude ještě stále radioaktivní? Nemohou se někdy v budoucnu na místě uložiště probudit geologické síly, které způsobí kontaminaci okolní přírody? S jistotou to nevíme.

Proto s konvenčních zdrojů jsem spíše stoupencem většího důrazu na rozšiřování využití jiných zdrojů, jako je fotovoltaika, termální energie atd. i přes všechny jejich nevýhody a cenovou náročnost. Klíčovou roli vidím v energetických úsporách.

Ve výzkumu horké termojaderné fůze nevidím tu správnou cestu. Myslím si, že díky technické náročnosti se tento způsob získávání energie nikdy nestane průmyslovým. Spíše bych sázel na studenou fůzi, která již patří k nekonvenčním způsobům získáváni energie.

energie

Nekonvenční fyzika a energetika

Na počátku zrodu nekonvenční fyziky stál Nikola Tesla. Zatímco konvenční fyzika vnímá energii, jak na něco co je uložené ve hmotě, Tesla se díval na energii jinak. Uvědomil si, že energie se nachází všude v prostoru. Tato energie dostala název Energie nulového bodu či Volná energie. Později jí objevila i konvenční fyzika a nazvala jí Energií vakua. Podle některých teorií je to energie, která existovala ještě před vznikem vesmíru ( velkým třeskem ). Z ní pak vzniklo vše co je, včetně viditelné hmoty.

Hmotná částice jako elektron, proton, atomové jádro  představují v Teslově fyzice  jakési transformátory energie. Všudy přítomnou energii vakua mění dle své povahy v nám známé podoby energie, jako je energie gravitace, elektromagnetismus či radioaktivita.

Pochopení toho, že v libovolně malém objemu prostoru se skrývá neomezený energetický potenciál nabízí dalekosáhlé praktické důsledky. Umožňuje nám totiž, aniž by jsme porušili známý zákon o zachování energii, na který se kritici koncepcí možnosti čerpání volné energie odvolávají, čerpat energii z prostoru neomezeně.

Samotný Tesla takové zařízení popsal, zkonstruoval a úspěšně vyzkoušel ( viz. můj starší článek Nikola Tesla a jeho dílo).  Po něm následovali další. Na internetu jsou popisy dalších těchto zařízení. Zájemci o bližší informace mohou např. kliknout na odkaz  Proč nemáme volnou energii?.

Zmínil bych zde např. tzv . MEG – zařízení vyrobené týmem amerického fyzika Beardena, jež dokáže využít energii magnetického pole permanentních magnetů  jako zdroj elektrické energie a to trvale bez jakékoliv dodávky  surovin a  tvorby vnějších exhalací .Bearden píše:

Kdybychom do této technologie vrhli tolik prostředků jako do „ energetických válek “ , ať už jsou očím veřejnosti vykreslována jakkoli , osvobodili bychom se ze závislosti na ropě v průběhu necelého desetiletí“.

Že se nejedná jen o nějaké „ perpetum mobile “,  ukazuje, že toto zařízení obdrželo v březnu 2002 v USA patent č.6,362,718. Přesto je v této oblasti téměř absolutní informační embargo a k informacím je možné se dostat jen na internetu či ve specializovaných časopisech.

Výzkumníci pracující na vývoji obdobných zařízení jsou často zesměšňování odborníky, kteří vyvozují závěry o možnostech, či nemožnostech funkce tohoto zařízení bez praktického ověřování, jak jej prováděl m.j.americký patentový úřad a jsou jim také odnímány granty, což ztěžuje jejich výzkum.  Jistě se najde v technickém výzkumu mnoho podvodů, ale apriori odmítání něčeho jen proto, že to odporuje současným vědeckým teoriím, není příliš moudré. Vždyť  pokud jsou tyto poznatky pravdivé, pak by neprospělo nic přežití lidstva a přírody tolik, jako výzkum těchto energetických zdrojů . A aby k tomu došlo, je nutný tlak vzdělaných lidí, kteří jsou dobře informovaní i o tom, co by např. současným energetickým společnostem vzalo velkou část zisku.

 

Bioenergetika

Všechny živé organismy potřebují k svéhu životu trvalý přísun energie.

Zelené rostliny přijímají energii  ze slunečního záření a ukládají jí do organických sloučenin v procesu zvaném fotosyntéza. Rostliny se poté stávají potravou živočichů. Spalováním živin v potravě se uvolňuje energie, kterou buňky živočichů využívají k uskutečňování syntetických reakcí a dalších životních dějů.

Na světě, však žijí lidé, kteří mnoho let nejedí a přesto žijí a jsou zdrávi. Energii, kterou většina lidí přijímá ze stravy, příjímají jiným způsobem, přímo z okolního prostoru- volnou energii. Mnozí skeptici namítnou, že existence jevu nebyla prokázaná. Mýlí se. Dnes již existují i vědci potvrzené studie, že jev skutečně existuje. Viz. dokumentární film Na počátku bylo světlo. Tomuto tématu jsem se již věnoval ve svém starším článku Ti co nejedí.

 

Blog autora http://bajnar.blog.idnes.cz

Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Komentář “Konvenční a nekonvenční energetika

  • „Pochopení toho, že v libovolně malém objemu prostoru se skrývá neomezený energetický potenciál nabízí dalekosáhlé praktické důsledy. . . .

    Každý pořádný fyzik ví, že realita nezná nekonečno. Pokud by v jakémkoli pokusu, měla vyjít hodnota čehokoli nekonečno, tak je daná teorie totální blbost, ani to nemusíte měřit. Nevím jak někdo může vypustit nesmysl kalibru „neomezený energetický potenciál“.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*