Konec podivného příměří

Konec podivného příměří

Každý kdo se pokouší psát alespoň trochu seriózně o událostech na Ukrajině je vystaven neustálému nutkání končit věty otazníky. Neboť jen málo informací z Kyjeva, Doněcku, Lugansku a konec konců i Moskvy můžeme brát s jistotou. Osobně bych velmi rád připojil otazník I k nadpisu tohoto článku, protože bez otazníku znamená další utrpení pro obyvatele těžce zkoušeného Jihovýchodu.

Postupně sílící hlasy varující před soustřeďováním ukrajinských sil v těsné blízkosti Doněcka podpořil tento týden I Igor Strelkov (v češtině zde). Byla to příslovečná poslední kapka, protože v jeho apelu na ruské představitele už se hovoří o nové ukrajinské agresi jako o hotové věci. A skutečně. Dnes začaly přicházet z okolí Doněcka zprávy o tom, že dosud nevídaně mohutná sestava ukrajinských vojsk nastoupila do útoku na město od severozápadu a jihozápadu.

ukrajina 6

U nás se pochopitelně víc publicity dává výrokům šéfa DLR Alexandra Zacharčenka na setkání s doněckými zdravotníky. A jsou to silná slova: “Přichází velmi obtížné období další vojenské akce… V každém případě zabereme Slavjansk, Kramatorsk, Mariupol a tak dále… Bohužel nelze převést jednání do politické roviny, jak bychom chtěliDnes jsme začali reagovat… Oni (Kyjev) nechápou postoj dobra, chápou jen pozici síly. Takže se musíme připravit na to, že nepřátelství bude pravděpodobně pokračovat“ (v ruštině zde).

Co to vše znamená? Tou nejlepší možností by bylo, že se jedná jen o propagandu, která nicméně bude z obou stran provázena skutečnými salvami děl a raketometů. A dalšími mrtvými. Horší možností je promyšlený útok Ukrajinců (kterým od května v bojích možná vyrostli schopní velitelé), na který bude domobrana Donbasu obtížně reagovat a který bude stát mnoho, velmi mnoho lidských životů. Je to dáno tím, že každý útok, i ten nepromyšlený, v první fázi vede k ústupu obránců, kteří až později vrhnou síly do protiútoku. To ovšem předpokládá prostor k manévrování. Pro domobranu je velmi nebezpečné, že Doněck je hned za zády a pružný ústup následovaný protiútokem je obtížně realizovatelný. Zacharčenkova slova o dobývání Slavjanska a Mariupolu by si pak bylo možno vysvětlovat jako zoufalý pokus zastrašit nepřítele nějakou “zázračnou zbraní”, například útokem u Bachmutovky na severu.Třetí možnost je ta, kterou favorizuje Česká televize. Dobří Ukrajinci dodržují příměří (z nezávislých zdrojů má být potvrzeno, že většinou ho porušují právě oni) a agresivní proruští teroristé si zase začínají. A budou po právu potrestáni.

Které verze se víc blíží pravdě se dozvíme brzo. Je nepochybné, že dobytím Doněcka by Ukrajinci porazili celou Novorosii a ukončili válku svým vítězstvím. Je nepochybné, že rozumný konec války by byl takový, že samostatná Novorosia bude zahrnovat celý doněcký a luganský region včetně Slavjanska, Kramatorska a Mariupolu. A bohužel je pravdou – stačí se podívat na vystoupení kyjevských politků – že po dobrém to se současnými vládci Ukrajiny skutečně nejde. Ale také je bohužel pravdou, že někteří velitelé na Novorosii se nespokojí se Slavjanskem a budou žádat Charkov, Oděsu, Kyjev …

Jako v celém konfliktu bude i teď rozhodující pozice Moskvy. Po milánských rozhovorech je stále více zřejmé, že ta část ruské politické scény, které anekce Krymu a podpoŕa Donbasu nikdy nepřirostla k srdci nabývá na síle. Především proto, že Spojené státy (ve skutečnosti sjednocený kapitalismus) vynesly vysokou kartu, když se jim podařilo realizovat celosvětové snižování cen ropy. To Rusko skutečně bolí. Jeho dluhy dnes činí 750 mld. dolarů a devizové rezervy jen 350 mld. dolarů. A cena 85 USD/barel ropy je pod produkčními náklady ruských (nejen ruských) firem.


Nicméně z rozhádané Novorosie (teď už se hádá I Doněck a Lugansk mezi sebou) zní hlasy, že tajemný “vojentorg” opět funguje – překládám-li to správně, znamená to, že ruská pomoc dále pokračuje. Otázkou je, bude-li stačit. Poslední Putinův vzkaz je, že Moskva uzná volby do Nejvyšší rady na Ukrajině a že stabilní a prosperující Ukrajina je ruským zájmem. Ale (můžeme zse vrátit zpět k těm otazníkům na začátku) hlava administrativy ruského prezidenta Sergej Ivanov zároveň také poznamenal, že i volby v samozvaných lidových republikách (Doněcké a Luganské) se mohou stát prostředkem ke stabilizaci situace na Ukrajině. „DLR a LLR musí mít vedení, které bude zvoleno těmi lidmi, kteří na území uvedených celků žijí. Možná potom začne alespoň nějaký proces stmelování a stabilizace situace na Ukrajině“. Formulace vskutku hodná novodobé Pýthie.

Stanislav Vozka
http://prozitrek.cz/konec-podivneho-primeri/
Loading...

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*