Komunistický džbán na 30 piv

Komunistický džbán na 30 piv

Při jízdě tramvají jsem si u stanice Kublov vzpomněl na kamaráda Kirila, který to před necelými třemi lety “zalomil” a už nevstal. A, samozřejmě, také datum 25+1 února je pro zamyšlení nad naší minulostí velmi vhodné.

Pokud budeme hovořit o “socialismu” či “komunismu”, musíme vědět, o čem mluvíme. Zda o teorii nebo praxi. V teorii je socialismus tím nejlidštějším systémem a v praxi tomu bývá velmi často naopak.

Socialismus je zhouba a pokud na tu dobu vzpomenu příznivě, tak to není žádná chvála komunistů.

V jednom si však musíme rozumět. Tzv. “Normalizace” nebyla ničím jiným, než další etapou či další variací komunistické moci. Po stránce ideologické možná přísnější, po stránce hmotné ale pro obyvatelstvo daleko příznivější než doba, kdy vládli “osmašedesátníci”.

Ilustrační obrázek
Ilustrační obrázek

Velmi vhodným příkladem jsou osobní automobily a jejich dostupnost. O kvalitě a sortimentu nemluvím. Ale zatímco naše první rodinné auto bylo vinkulováno od května 1966 do září 1969, tedy více než tři roky, tak druhé auto jsem po telefonické objednávce koupil za 3 dny po telefonické objednávce.

Nechci to neustále pitvat a zdůrazňovat, ale vytvoření atmosféry, že “Normalizace” je něco nenormálního a zvráceného nevytvořil nikdo jiný, než komunisté vyházení z KSČ a částečně zgrupovaní v Chartě 77. Za nich, tedy v 50 a 60 letech byla bída a když za Husáka trochu přestala, museli mu nasadit psí hlavu.

To bylo ale opravdu dlouhé uvedení do situace počátku sedmdesátých let, kdy kamarád Kiril pořádal v ulici Ke Kublovu své pravidelné pivní dýchánky. Nebylo na nich nic moc extra. Smíšená společnost tak 5-7 lidí seděla, žvanila, pila pivo, nefetovala a nesouložila.

A zásobárnou, resp. takovou malou cisternou na pivo, byl onen patnáctilitrový džbán, což byl docela “macek”. Vše probíhalo vždy stejně, Kiril nahodil svého prskoleta, já si se džbánem sedl na zadní sedačku a už se frčelo do nejbližší hospody, ta byla tuším někde v ulici Na Dolinách.

Strašně nás mrzelo, že se pivo kazilo tím přeléváním z půllitrů do džbánu a tak jsme opakovaně projektovali “pivoznak”, který bychom si hospodou nechali ocejchovat a pak by šlo pivo točit rovnou do džbánu.

Rozmýšlel jsem si, jak charakterizovat ten minulý a také ten současný režim. Socialismus, ve své ustálené podobě, kdy už se nepopravuje a ani příliš nezavírá, se snaží svým občanům, někdy i násilím, zajistit základní životní potřeby.

Zjednodušeně řečeno, povinnost pracovat a neskončit jako bezdomovec. A pokud se to nepodaří, tak na půl roku až rok “do lochu” na převýchovu. Kruté, já vím. Ale tak to prostě bylo a na cikány to docela fungovalo.

Ale naprostá většina lidí chodila do práce automaticky a zatímco naše nominální výdělky byly ve srovnání s těmi západoněmeckými směšné, tak přepočtené, reálné výdělky byly někdy tak dobré, že “přetloukly” i Západ.

Nevěříte? Tak se podívejte jaké haciendy si zčásti postavili a zčásti koupili Pražáci. A vztáhněte to na dnešní ceny nemovitostí a zjistíte, jak málo peněz, jak malý výdělek stačil na objekt, který dnes má daleko vyšší hodnotu.

Byla to prostě od počátku do konce tzv. “Potěmkiáda”, kdy lidé předstírali, že pracují a stát předstíral, že je platí. A ve druhé rovině pak probíhal onen oběh šedých nezdaněných peněz z melouchů nebo těch černých, nakradených v Ovoci Zelenině a jinde.

To současný systém taková omezení žádná nemá. Nikdo nikoho nenutí, aby pracoval, cikáni dostanou své dávky a spokojeně si šlehnou nebo jdou do herny a ten, kdo v podnikání nebo v zaměstnání uspěje, tak ten má svět otevřený a může dělat, co chce.

A ten, kdo neuspěje, má dnes plné právo třeba jako bezdomovec umrznout nebo být na podpoře a flákat se. Prostě věci, které jsme, nejen v ulici Ke Kublovu, v 70. letech vůbec neznali.

A je to dobře nebo špatně? Chtělo by se říci, a já nejsem první, kdo to zkouší, předešel mě už Václav Havel, že by to chtělo spojit výhody obou systémů a vyloučit jejich nevýhody. Což ovšem nikdy nefungovalo a také fungovat nemůže.

Prostě, ten velký sen osmašedesátníků o “demokratickém socialismu” je prostě neuskutečnitelný a tak budu raději žít v současném kapitalismu, který mi nezajistí zaměstnání – musím si ho zajistit sám – ale také mě tak neomezuje, jak to dělal socialismus.

Ale jednu věc musím ještě podotknout. Za Husáka bývala větší sranda. Ale vkrádá se mi jedna taková myšlenka, jenom jen čistě hypoteticky, že by to třeba mohlo být způsobeno naším věkem. To ale určitě není pravda, že?

 

 

Jiří Hermánek

Podobné články

Komentář “Komunistický džbán na 30 piv

  • V roce 89 jsme si mysleli, že si nový režim vezme z kapitalismu i socialismu to lepší a dá to dohromady. Ve skutečnosti si vzal z obojího to horší a vzniklo to, co tu máme. Že nás to neomezuje? Všeho do času, máme Babiše a všudypřítomné šmírování.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*