Ve všech válčících státech bylo povoláno do zbraně 62 milionů mužů, počet padlých přestoupil 10 milionů, počet raněných a zmrzačených dosáhl 24 milionů lidí. Nejtěžší oběti na životech a zdraví přinesla dělnická třída a pracující zemědělci válčících států. Evropa ztratila válkou na 35,5 milionů lidí, čili téměř 9 % obyvatelstva.

Hospodářské újmy ze světové války byly nedozírné. Světový obchod byl zničen a nejlepší část pracujících odtržena od práce a poslána na fronty. Celé bohaté oblasti zemědělské i průmyslové (severní Francie) zničeny a výroba usměrněna jen na válečnou produkci (spotřeba obyvatelstva úžasně upadla).

Úhrn válečných nákladů se odhaduje zhruba na 1200 miliard zlatých marek, kdežto národní jmění válčících států činilo celkem 2400 miliard zlatých marek. Poněvadž národní důchod nemohl zdaleka krýt bezedné výdaje válečné, tak se toto národní jmění snížilo do konce války nejméně o 1/3, tedy na 1600 miliard marek.1)

Platy Německa na reparace, jejichž původní suma byla stanovena na 132 miliardy zlatých marek, byly po dvojí úpravě (Dawesův plán z roku 1924 a Youngův plán z roku 1929) na základě Hoovero moratoria roku 1931 přerušeny. Suma, kterou Německo celkem zaplatilo na reparace, činila 645 milonů liber šterlinků.2)

Německý časopis Das Andere Deutschland z roku 1925 a časopis Maxim Military z roku 2014 uvádí:

Redaktoři spočítali, že válka stála všechny zúčastněné strany 186 637 097 000 dolarů. Kdyby místo pobytu v zákopech vojáci pracovali, vyrobili by zboží za 151 646 942 560 dolarů. Když to sečtete, dostanete, o co tehdy lidé přišli. A to je samozřejmě jen kus nákladů.“

Časopis také spočítal, co by se za tyto prostředky dalo v té době pořídit.Za ty peníze by měla každá rodina v Německu, Francii, Rusku, Belgii, Americe, Kanadě, Austrálii, Rakousku a Československu domek, jehož cenu tehdy při českém překladu odhadli na 80 000 prvorepublikových korun, a to už byly tehdy nějaké peníze.“

Jenže to ještě není všechno. „Každá z těch rodin by dostala do domku vybavení za třicet tisíc a na zahradu šestnáct tisíc. A pořád by zbylo dost peněz na to, aby se v každém okresním městě postavila nová knihovna, starobince a nemocnice.“

Ve válce zahynulo asi 12 milionů mužů. Když si to vydělíte, zjistíte, že na zabití jednoho člověka bylo třeba vynaložit něco mezi patnácti a šestnácti tisíc dolarů. Ale pozor, hovoříme o dobách, kdy auto v Americe stálo necelých 400 dolarů.3)

Nejvíce válkou získali kapitalisté ze Spojených států. Po celou světovou válku a řadu let po ní bohatli američtí kapitalisté na ohromných dodávkách zboží i kapitálu válčící a válkou zdecimované Evropě. Za léta 1915 až 1920 přesahoval vývoz USA do Evropy dovoz o 18 miliard dolarů. Vznikla ohromná zadluženost evropských států Americe.4)

V současnosti nás tyto astronomické náklady na první světovou nemůžou vyděsit. Zatímco za 2. světové války stála Ameriku nová letadlová loď milion dolarů, tak dnes vyjde tato loď nové generace vyjde na 14 miliard dolarů. Kvůli cenám moderních technologií byly samozřejmě nejdražší poslední války v Iráku a Afghánistánu.

Podle statistik stojí každá vteřina války v USA 3973 dolarů. Každá americká domácnost tak platí na válku 138 dolarů měsíčně. Než se tedy vyrobí jeden námořní pěšák, stojí to poplatníky 44 887 dolarů, důstojník pak 340 000 dolarů a neviditelný letoun B-2 stojí 2,1 miliardy dolarů.5)

Závěr:

Válka nezlepšuje technologický pokrok, jak se mnozí mylně domnívají. Zatím co se vynakládaly obrovské prostředky na vývoj tanků a bojové techniky, tak lidé ještě po druhé světové válce neměli v podstatě technologicky vyspělé kombajny, zemědělskou techniku, ani informační technologie, které se nejvíce rozvíjeli v míru.

Máme možnost volby: a) Vynakládat prostředky daňových poplatníků na výrobu válečných zakázek, b) podporovat rozvoj infrastruktury (silnice či bydlení) a informačních technologií (mobilní telefony a počítače), které v míru za posledních několik desetiletí dosahují obrovské kvality. c) Vynakládat tyto prostředky do rozvoje vědy a vzdělání.


Zdroje:

1) ULRYCH, J.: Základy marxistické ekonomie. Praha : Svoboda, 1951, str. 180 – 181

2) tamtéž, str. 183

3) VODIČKA, M.: Kolik stojí válka?Maxim Military: Speciál – jaro/léto 2014,  s. 44 (&)Časopis – Das Andere Deutschland, ročník 1925.

4) ULRYCH, J.: Základy marxistické ekonomie. Praha : Svoboda, 1951, str. 182 – 183

5) VODIČKA, M.: Kolik stojí válka?Maxim Military: Speciál – jaro/léto 2014, s. 47

 
Publikováno se svolením autora
Autor publikuje na http://pavelherman.blog.idnes.cz
 

Peníze pro lidi nebo drahé armádní projekty?

valka

Čím více válek, tím více rostou akcie ze zbrojních zakázek.

valka 2