Klaus: Ukrajina je uměle vzniklý stát

Klaus: Ukrajina je uměle vzniklý stát

Bývalý český prezident Václav Klaus nedávno zveřejnil svůj komentář k dění na Ukrajině. Podle někdejší hlavy českého státu k současné krizi v zemi došlo následkem krachu ukrajinské státnosti a hypertrofované rusofobie. Situaci, podle Klausových slov, využívá ke svým plánům i Západ.

Ukrajina se stále zmítá v občanské válce. Poté, co byl v narychlo vypsaných volbách zvolen nový prezident země, nabrala kárná operace v Doněcké a Luhanské republice nové obrátky. Ukrajinská armáda po urputných bojích dobyla města těsně sousedící se Slavjanskem – Krasnyj Liman a Semjonovku. Hrdinně bránící se Slavjansk, nehledě na zničující dělostřeleckou a minometnou palbu, stále vzdoruje.

Největší tragédii zažil Luhansk. V pondělí 2. června tamní radnici zasáhla raketa. Exploze si vyžádala 8 mrtvých a bezmála 30 zraněných. Kyjevská vláda tvrdí, že za výbuch si mohou sami domobranci. Vedení Luhanské republiky, ale i svědci incidentu uvádí, že na budovu zaútočil bitevník Su-25 ukrajinského letectva.

Kyjevská vláda plánuje, za agresivní podpory Západu, co nejrychleji vymazat z povrchu zemského své východoukrajinské oponenty. Pokud by se jí to skutečně podařilo, co Ukrajinu čeká dál?

Bývalý prezident České republiky Václav Klaus zveřejnil komentář k dění na Ukrajině. Klausovy úvahy se mnohým nelíbí, mnozí ho kritizují a, jak je už u nás zvykem, zesměšňují. Jeho oponenti ale později přiznávají, že se český exprezident málo kdy mýlí. Jak tedy Václav Klaus hodnotí ukrajinské události?

„V kakofónii reakcí a komentářů k vývoji na Ukrajině zaniká uvědomění si skutečnosti, že ke vzniku současné dramatické situace na prvním místě přispěl evidentní politický, ekonomický i společenský neúspěch Ukrajiny jako samostatného státu,“ uvádí bývalá hlava českého státu.

Podle Klausova názoru se na tom podepsalo hned několik aspektů: absence historické tradice vlastní státnosti, kterou Ukrajina nepokrytě trpí. „Za dvě desetiletí své existence nedokázala vytvořit takový stát, který by bylo její veškeré obyvatelstvo ochotno akceptovat. Nevznikla v důsledku úsilí svých obyvatel a jejich boje za sebeurčení a suverenitu, ale v podstatě jen rozpuštěním SSSR jeho tehdejším politickým vedením a osamostatněním bývalých Moskvou – v éře Sovětského svazu vytvořených – umělých svazových republik v jejich tehdy platných hranicích.

Po pádu komunismu vznikla Ukrajina jako nový, ve své podstatě nehistorický stát,“ podotýká.

Dalším problémem je kulturní i mentální propast mezi východem a západem Ukrajiny – mezi obyvateli, kteří se hlásí k jakési ukrajinské identitě a ukrajinskými Rusy. „Ukrajinští Rusové – jako příslušníci velkého kulturního národa, dříve dominantního v celém regionu – nesdílejí a nemohou sdílet nacionalistické ambice západních Ukrajinců. Přerušení úzkých vazeb na Rusko, dnes všestranně bohatší, úspěšnější a spořádanější, je pro ně nepředstavitelné. Sovětskou éru nechápou jako cizí okupaci, pokládají se za vítěze II. světové války, ne za její oběti. Banderovci jsou pro ně zrádci a fašisté. Nemohou přijmout stát budovaný na jejich odkazu. Jako Rusové nedůvěřují Západu a nechtějí být součástí bloků namířených proti Rusku. Zuřivý antirusismus západoukrajinských nacionalistů je uráží a ohrožuje,“ píše Klaus.


Podle českého exprezidenta by Ukrajinu v současné podobě mohlo zachránit pouze několik desetiletí pokojného vývoje s velmi neambiciózní a poučenou zahraniční politikou, respektující geopolitickou situaci země.„To ale Ukrajině nebylo dopřáno. Pokusy o radikální změny představují pro takto křehkou a heterogenní zemi v nesmírně politicky citlivé oblasti zásadní ohrožení. Bohužel, právě to se dnes na Ukrajině děje se všemi riziky pro ni i okolní Evropu a svět,“ upozorňuje.

Klaus uvádí, že situace na Ukrajině se přímo dotýká také naší vlasti. „Krátkodobé dopady ekonomického typu jsou pro Českou republiku evidentní – pokles turistů z Ruska a Ukrajiny, pokles vytíženosti našich západočeských lázní návštěvníky z těchto zemí, zejména z Ruska, přibrzdění různých ekonomických obchodních a investičních aktivit, možné zkomplikování dostupnosti energetických zdrojů, které naše země dlouhodobě získává z Východu. To je určitě nepříjemné, zejména pro zcela konkrétní české ekonomické subjekty,“ píše exprezident.

Ukrajinská krize ale bude mít zásadní dopad také na mezinárodní vztahy. „Dojde k radikalizaci mezinárodní politiky, k zesílení mezinárodního napětí, k nové míře konfrontace mezi Západem a Východem a k vyostření konfliktu západní Evropy, se kterou se v této věci „svezeme“, a Putinova, v poslední dekádě daleko sebevědomějšího Ruska (než jak vypadalo v první dekádě po pádu komunismu). Toto zesílení napětí v mezinárodní politice je pro Českou republiku, malou zemi nacházející se blízko nepochybně jen symbolických hranic mezi Východem a Západem, v každém případě nevýhodou, na kterou bude doplácet,“ varuje Klaus.

Západ přitom, podle jeho slov, nebude jen nečinně přihlížet a krvavý konflikt na Ukrajině využije ve svůj prospěch. „Evropský politický mainstream, reprezentovaný bruselskými elitami, kalkuluje s tím, že lze ukrajinské krize využít k posílení evropské centralizace a unifikace, zejména k tak dlouho zamýšlenému sjednocení evropské zahraniční politiky (a umlčení stále ještě se lišících zahraničních politik jednotlivých členských zemí EU) a k dlouho plánovanému vytvoření evropské armády, čemuž se většina členských zemí dosud bránila… Nemalá část evropského politického mainstreamu (ale daleko méně Německo a už vůbec ne celé jižní křídlo EU) se spolu se Spojenými státy snaží znovuvytvořit Rusko jako „strašáka“ na Východě, což je – zejména americký – strategický zájem. Ukrajina je v tomto smyslu jenom nástrojem,“ uzavírá Václav Klaus.

zdroj : http://czech.ruvr.ru

Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*