Klaus navrhl prodat ČEZ. Čtěte, co na to Kalousek a jiní důležití hráči

Klaus navrhl prodat ČEZ. Čtěte, co na to Kalousek a jiní důležití hráči

cez

Nová kniha Václava Klause ještě ani nevyšla a už budí rozruch především mezi politiky. Někteří dokonce začínají mít pochyby o zdravém rozumu bývalého prezidenta. Kniha s názvem Česká republika na rozcestí – Čas rozhodnutí přináší i překvapivé návrhy, jako je privatizace polostátních firem a organizací typu ČEZ nebo Česká televize.

„ČEZ je strategická záležitost, kterou by si měl stát ponechat pod kontrolou. A byly doby, kdy si to myslel i Václav Klaus. On sám, ODS i vlády, které byly za jeho éry, měly s ČEZ velmi dobré vztahy,“ připomněl ParlamentnímListům.cz nedávnou minulost místopředseda KSČM a ekonomický expert strany Jiří Dolejš. Přiznává, že ho Klausův obrat překvapil. „Jeho vztah k Evropské unii se zhoršoval dlouhodobě, ale tohle je velký obrat,“ dodal. Je přesvědčen, že by si stát v ČEZ měl ponechat většinu, kterou v něm po prodeji části akcií ještě má. „Prostě rozhodně neprivatizovat,“ odmítá Klausovu myšlenku Jiří Dolejš.

Jan Mládek je znepokojen výroky exprezidenta

Stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek je myšlenkami bývalého prezidenta, které se objevily v médiích, doslova šokován. „Musím říci, že jsem znepokojen tím, co pan exprezident vykládá. Začínám mít pochyby o jeho zdravém rozumu. Chce, abychom vystoupili z EU, přitom sám tam odnesl přihlášku. Vůbec tomu nerozumím, je to naprosto šílená věc,“ kroutí nechápavě hlavou ekonom Jan Mládek, protože naše země jednotný trh Evropské unie nutně potřebuje. „Ještě bych rozuměl tomu, kdyby Václav Klaus vyjadřoval skepsi vůči fungování eurozóny. Ale jednotný trh je něco, co nám dává pracovní místa, co nám přináší prosperitu. To je na těch jeho tvrzeních to nejstrašnější,“ řekl ParlamentnímListům.cz.

 

Privatizace ČEZu je podle stínového ministra ČSSD nesmysl

Pokud jde o privatizaci ČEZu, považuje to stínový ministr financí ČSSD za nesmysl. „Zkušenosti ukázaly, že se to tady v privatizaci infrastruktury spíš přehnalo. Dnes víme, že Transgas neměl být privatizován, protože infrastrukturní podniky mohou zůstat státní, tam nedochází k přímé konkurenci,“ vysvětlil Jan Mládek. Jestliže stát funguje hůř než soukromý sektor, pak také funguje hůř v dobývání monopolní renty, takže méně odírá zákazníky než soukromé firmy, které mají v určité oblasti monopol.

Mládek poukázal na špatné zkušenosti s privatizací vodárenských společnosti. „Tam je to naprostá hloupost, protože v této oblasti nejde dělat nějakou veřejnou soutěž, kdo dodá vodu, protože tam musí být někdo, kdo ručí za kvalitu, jde tam o zdraví a životy lidí,“ konstatuje. Je přesvědčen, že privatizace se v oblasti infrastruktury zbytečně přehnala. „Ve zpracovatelském průmyslu moc prostoru pro státní firmy nevidím, ale pokud jde o infrastrukturu, tak tam ano. Nevím, proč bych měl privatizovat ČEZ nebo Českou televizi,“ nerozumí postoji Václava Klause. „Mám obavy, co se Klausovi stalo, že se dal do takového extremismu,“ dodává ekonom sociální demokracie.

 

Miroslav Kalousek v této chvíli odstátnění nedoporučuje z bezpečnostních důvodů

Proti privatizaci klíčového energetického podniku je i exministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, i když z jiných než ekonomických důvodů. „Názor na privatizaci ČEZu jsem měl kladný, dokonce jsem počátkem 90. let jeho privatizaci doporučoval,“ připustil, „ale od té doby se otázka energetické bezpečnosti stala do té míry strategickou záležitostí související se suverenitou státu, možná víc než armáda, že bych to v nejbližší době nedoporučoval“. Netvrdí, že navždy. „Pokud jde o ekonomické důvody, v tom má možná Václav Klaus pravdu, ale jsem v současné době proti tomu z důvodů strategických,“ shrnul ParlamentnímListům.cz své důvody Miroslav Kalousek.

 

Levice bude spíš proti, pravice pro, soudí ekonomka

Podle ředitelky společnosti Next Finance ekonomky Markéty Šichtařové je privatizace ČEZu spíš politická otázka. „Umím si představit, že levice bude spíš proti, pravice pro,“ řekla ParlamentnímListům.cz. Sama by se přiklonila spíš k privatizaci ČEZu, protože vedení společnosti bylo v minulosti často podezíráno z neprůhledných kroků. „Taková podezření by se privatizací této firmy odbourala, zmenšil by se prostor pro korupci. Čím méně státních a polostátních podniků, čím méně státem řízených dozorčích rad, tím více vznikne i prostor pro nižší cenu energie,“ soudí ekonomka. Ale dovede si představit, že někdo levicově zaměřený najde argumenty proti privatizaci ČEZu. Například ten, že když bude ČEZ státní, může si stát dovolit hýbat s cenami energií, ale když by byl zprivatizován, už by do cen stát neměl co mluvit.

Kdyby byl ČEZ soukromá firma, asi by se Temelín nedostavoval

Ekonomka Markéta Šichtařová má pro privatizaci energetické společnosti i osobní důvod. „Po různých událostech, například v Japonsku, nemám zrovna v oblibě jadernou energii. A kdybychom zprivatizovali ČEZ, tak by se asi Temelín nedostavoval, protože by to bylo nevýhodné,“ míní ředitelka společnosti Next Finance. Temelín je podle ní drahá investice, jeho dostavba se vyplatí pouze za předpokladu, když bude stát po určitou dobu garantovat výkupní cenu energie. „Pokud by byl ČEZ soukromý, stát by pravděpodobně odmítal garantovat nějaké výkupní ceny zcela soukromé organizaci. A kdyby cena garantována nebyla, tak by zřejmě nebylo výhodně Temelín dostavět,“ vysvětlila ekonomka.

 

Pak by to byl velmi riskantní podnik. Připomněla břidlicovou revoluci v USA, která zlevnila plyn, jenž dnes konkuruje uhlí jako levnější palivo. „Uhlí se tím pádem také zlevňuje, je tady v budoucnu šance i na zlevnění elektřiny. Jestliže se však cena elektřiny sníží, nemůže dojít ke garanci vysokých výkupních cen, a tím se nevyplatí dostavět Temelín,“ dodává Šichtařová. Ale kdyby zůstal ČEZ státní a dostavoval by se Temelín, zřejmě by se to promítlo do cen energie. „Asi by byla trochu dražší, ale stát by byl schopen to nějak dotovat,“ uvažuje.

V energii platíme za důsledky špatných politik vlád

Stát by si podle ekonomického experta, exposlance Michala Doktora ČEZ ponechat mohl, kdyby tam prý politici neprojektovali své politické priority a své politické koncepty. „Spíš se obávám, že v energii platíme důsledky špatných politik vlád. Za těchto okolností by bylo daleko lépe podnik, jenž je znásilňován svou podstatou a především vládou svých finančních toků a dispozic, které má, k realizaci soukromých projektů politiků, odstátnit,“ míní Doktor.

 

Ani stát jako investor nemůže jít podle Michala Doktora do rizika

Michal Doktor si nemyslí, že by případná privatizace energetické společnosti měla ohrožovat racionální projekt. „Myslím, že dostavět Temelín je možné pouze za akceptovatelnou cenu neboli s investičními náklady, které zaručují racio návratnosti,“ řekl ParlamentnímListům.cz politik, který kandiduje ve sněmovních volbách za politické hnutí Hlavu vzhůru!. „Stavět tady megalomanskou stavbu proto, aby někdo vyúčtoval haldu betonu, někdo jiný haldu železa a někdo jiný haldu softwaru, který to všechno má hlídat, je nesmysl,“ vysvětlil Michal Doktor.

A tato úvaha platí i tehdy, když by tím investorem byl stát, protože ani stát jako investor nemůže jít do rizika. „Musíme si říci, že v případě neplnění návratnosti investice si sáhne pro peníze do našich kapes,“ připomíná, jak by to nakonec dopadlo, kdyby dostavba byla příliš drahá – ať už kvůli vysoké ceně za vysoutěženou veřejnou zakázku nebo kvůli nízkým cenám energie v budoucnu.

 

Stát má víc možností, co si může započítat mezi pozitiva dostavby Temelína

„Já jsem pro dostavbu, která bude založena na racionálním očekávání, na racionální kalkulaci, kdy předpokládaná cena investice nebude úplně mimo rámec toho, co je schopen trh, ekonomika tohoto prostoru a sousedních zemí, kam je ještě možné ekonomickou energii dodávat, zaplatit. Pakliže ne, pak takovou stavbu realizovat nemůžeme,“ říká rezolutně Michal Doktor.

Ale připouští, že stát má více možností. „Na druhou stranu může stát zase trochu jinak počítat synergii, což by soukromý investor do výhradně jednoho jediného díla a navazujících projektů započítat nemohl. Stát může přihlížet i k hledisku očekávaných nových daňových výnosů a efektů spojených s novým impulzem v ekonomice,  může to započítávat jako příjmy. To racio návratnosti je tedy možné v tomto případě pojmout šířeji, ale rozhodně ne v kontextu nesmyslné ceny,“ podotkl politik.

 

zdroj : parlamentnilisty.cz

Loading...

Podobné články

Jaký Poche, takový Hamáček

Jaký Poche, takový Hamáček

O skandálních činech a výrocích europoslance Pocheho, kterému jeho stranický šéf Hamáček vděčí za post…

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*