Kdo uznává právo na sebeurčení obyvatel Donbasu, to je terorista, radikál a vlastizrádce!

„Chudák“ Masaryk, když mu místodržící Thun vyčítal stejné požadavky a vysmíval se jeho přesvědčení, že carské Rusko je jediným možným spojencem Čechů a Slováků.

28. října jsme oslavili náš nejdůležitější státní svátek. Den státnosti. Státnosti, které se dobrovolně zbavujeme.

Já si myslím, že nebýt Masaryka, tak v Čechách byla revoluce a občanská válka stejně jako dnes na Ukrajině.

Stačí, když se mezi magory, šílenci a válečnými štváči nenajde nikdo, kdo by pragmaticky a s rozumem dokázal ovládnout nacisty.

Masaryk dělal to samé, co dělal Strelkov na Donbase.

Organizoval jarní referenda s více než 90% účastí a s drtivou převahou volby státní samostatnosti obyvatel jihovýchodní Ukrajiny.

Západ přistoupil k přání Donbasu úplně stejně, jako se včera chovali ti bývalí politici k Masarykovi (Donutil byl asi z nich nejlépe vystižen).

Ale to, že století české státnosti končí a další už nebude, to je nediskutovatelné.

Vlezdoprdelismus, servilita, ohnutá záda a otrocká radost z hyperkorupčního systému evropských dotací vrací Čechy do původní role ubohých Čecháčků.


Jako národ jsme tedy skončili. Teď už budeme, jako novinář Palata, pouze středoevropany.

Ponížení, nesvobodní a díky dotacím, hypotékám a všelijakým půjčkám lehce vydíratelní.

Ani se Rusům a východním Ukrajincům nedivím, že se nechtějí dobrovolně stát „otroky demokracie pro vyvolené“.

Že jsou ochotni válčit a položit životy za to, za co bojoval před sto lety náš Masaryk…

Ale jinak to byl s intelektuálním Kalouskem při „poruše“ prima veselý státní svátek, ne?

Publikováno se svolením autora
Autor publikuje na http://fojtik.blog.idnes.cz