Kdo byli dávní stavitelé velkých pyramid?

Kdo byli dávní stavitelé velkých pyramid?

Na zodpovězení téhle otázky se musíme přesunout do dob nejstarších, o kterých se dochovaly vůbec poprvé nějaké písemnosti. Navštívíme jižní Mezopotámii, která nám v lecčems napoví. Žil zde národ Sumeru, jejich historie se datuje od roku 3500 let př.n.l. V jejich náboženství se objevuje víra ve vícero bohů a to konkrétně ve 12 nejdůležitějších, kteří se obměňovali. Pantheon a události sumerských bohů se prolínají napříč naší historií po celém světě. Až teprve v křesťanství se píše o jednom bohu, ale i v Bibli – Genesis jsou zmínky o bozích, k těmto nepřesnostem muselo samozřejmě dojít, protože i biblické příběhy se nevyhnuly popisu sumerských událostí. V Egyptě, Řecku, Indii, Střední a Jižní Americe nebyla žádná jiná božstva než ta sumerská, která žila v pospolitosti s lidmi tehdejší doby, která odešla, ale slíbila, že se vrátí.

pyramida

Mexiko, Teotihuacán

Ze tří teotihuacánských pyramid je nejmenší pyramida boha Quetzalcoatla, střídají se zde obrazce se stylizovanou tváří Tlaloka. Tato pyramida spadá do doby Toltéků a podobá se mnoha dalším mexickým pyramidám. Naproti tomu obě větší pyramidy nejsou zdobené vůbec, schodiště bylo k pyramidám přidáno až později. Mají jiné rozměry i tvar a odlišují se v první řadě tím, jak jsou ohromně staré, těmito aspekty připomínají pyramidy v Gíze. Pozoruhodné na tom je, že ačkoliv je Chefrénova pyramida v Gíze nižší než Cheopsova pyramida, jejich vrcholy jsou ve stejné nadmořské výšce, protože Chefrénova pyramida je vystavěna na místě přesně o tolik vyšším, o kolik je stavba nižší a totéž se opakuje v Teotihuacánu, kde pyramida Měsíce je vystavěna na místě o deset metrů vyšším než Sluneční pyramida, a vrcholy obou staveb jsou ve stejné výšce. Další podobnost u pyramid v Gíze a v Teotihuacánu je, že mají téměř identické základny. V Gíze měří jedna strana 247 metrů a u pyramidy v Teotihuacánu 244 metrů.

Měsíční pyramida.
Měsíční pyramida.
Sluneční pyramida.
Sluneční pyramida.

 

Egypt, Gíza

Cheopsova pyramida a Chefrénova pyramida jsou právě jediné dvě největší pyramidy vystavěny pod strmým úhlem 52 stupňů. Tyto pyramidy jako jediné nebyly vybudovány Cheopsem ani žádným jiným faraónem, ale bohy starověkého Blízkého východu, kterým tyto stavby sloužily jako navigační body k jejich kosmodromu na Sinajském poloostrově. Všechny ostatní egyptské pyramidy jsou skutečně dílem faraónů, vznikly o tisíce let později a napodobovaly boží schody k nebesům. Ale žádnému z nich se nikdy nepodařilo dosáhnout úhlu 52 stupňů a kdykoliv se o to stavitelé pokusili, dílo se nakonec zhroutilo; jako příklad poslouží druhá Snofrewova pyramida v Dahšúru. Když se jim první pyramida, postavená v Médúmu pod úhlem 52 stupňů zřítila, stavitelé pak narychlo změnili uprostřed stavby úhel druhé pyramidy na bezpečných 43,5 stupně. Ve velkých pyramidách se nikdy nenašel žádný pohřbený faraón. Ačkoliv si Egypťané potrpěli na bohatou výzdobu, tak obě velké pyramidy neobsahují žádné malby ani hieroglyfy.

Pyramida v Dahšúru.
Pyramida v Dahšúru.
Pyramidy v Gíze.
Pyramidy v Gíze.

 

Libanon, Baalbek

Triliton tvořený masivními kamennými kvádry je podstavcem dávného kosmodromu, přistávací plošiny Anunnaků, která se zachovala, a na níž byly teprve později vybudovány římské památky. O plošině se vyprávějí legendy, že pochází z dob před potopou. Velmi znepokojivou zůstává skutečnost, že ani v současné době neexistuje jeřáb, vozidlo či jakýkoli mechanizmus, pomocí kterého lze zvednou těleso o váze 1000 či 1200 tun. A to ani nemluvíme o jeho dopravě dolů údolím, vzhůru svahem a přesném usazení do stavby ve výšce mnoha metrů nad zemí. Nebyly nalezeny žádné stopy po cestách, rampách či jiných zemních stavbách, které by jen naznačovaly, že tudy byly obrovské bloky smýkány z lomů na místo svého určení ve stavbě.

Obří kvádr v lomu Baalbek, dávní kameníci jej zde ponechali. Je plně opracován a vytvarován. Jeho délka dosahuje dvacet tři metrů a jeho základna měří pět a čtyři a půl metru. Opatrný odhad naznačuje, že váha kvádru by mohla dosahovat 1200 tun. Většina vědců předpokládá, že měl být vyzdvižen a umístěn do stavby vedle svých tří sester.
Obří kvádr v lomu Baalbek, dávní kameníci jej zde ponechali. Je plně opracován a vytvarován. Jeho délka dosahuje dvacet tři metrů a jeho základna měří pět a čtyři a půl metru. Opatrný odhad naznačuje, že váha kvádru by mohla dosahovat 1200 tun. Většina vědců předpokládá, že měl být vyzdvižen a umístěn do stavby vedle svých tří sester.
Baalbek, triliton v masivní západní opěrné zdi.
Baalbek, triliton v masivní západní opěrné zdi.

 

 

Peru, Cuzco

Staré město Inků se nachází v Peruánských Andách. Na jeho ruinách postavili v 16. století Španělé paláce a kostely v barokním stylu. Všechny tyto obrovské kvádry z nejtvrdšího kamene byli do Cuzca přivezeny a opracovány kameníky s lehkostí, jako když se krájí vosk. Přední část každého kamene byla uhlazena a upravena do lehce konkávního tvaru. Jak toho ale bylo dosaženo se neví, neboť na kamenech nejsou žádné drážky, zářezy či stopy po dlátech a kladivech. Tajemstvím stále zůstává, jak se tyto ohromné kusy kamene podařilo zvednout jeden na druhý a sesadit je vzhledem k podivným úhlům kamene s takovou přesností. A aby záhad nebylo málo, tyto obrovské bloky k sobě přiléhají bez použití malty. V jednom případě váží kamenný blok, měřící na výšku devět metrů, přes 300 tun. Tyto obrovské kusy skal sem musely být dopraveny z dálky, musely být na toto místo doneseny přes hory, údolí, strže a prudké řeky.

Cestovatelé i současní vědci se shodují na jednom – tyto zdi nejsou dílem Inků, ale jakýchsi jejich tajemných předchůdců, kteří museli mít k dispozici nadpřirozené síly, nedá se uvěřit, že by je někdo získal z kamenolomu, neboť Indiáni neměli železo ani ocel, pomocí nichž by je vytesali a opracovali. Také není zřejmé a zůstává záhadou, jak by je stavitelé dostali na místo, neboť Indiáni neměli povozy, voly, aby je mohli na místo přitáhnout. Tehdy ani neexistovaly žádné rovné cesty, naopak cestou je čekaly samé hory a příkré strže. Mnoho kamenů bylo na místo dopraveno ze vzdálenosti patnácti, třiceti až padesáti mil. Inkové nebyli původní stavitelé pevností – je známo, že nedokázali přenést byť i jediný z oněch megalitických kamenů. Podle kronikářových záznamů se jeden incký kamenický mistr rozhodl, že zvýší svůj věhlas tím, že kámen vyzvedne z místa, kde ho původně stavitelé zanechali. Více než 20.000 indiánů ten balvan zvedlo za pomocí tlustých lan. Postupovali jen velmi pomalu. Na jednom ze svahů se vinou nosičů, kterým se nepodařilo dobře udržet rovnováhu kamene, jejich břímě, které se ukázalo být pro ně příliš těžké, vysmeklo a odvalilo se zpátky dolů po svahu, přičemž zabilo asi čtyři tisíce indiánů. Kameny jsou sestaveny s takovou přesností, že je nemožné vsunout mezi ně nejtenčí ostří nože či nejmenší jehlu.

Má 12 stran úhlů.
Má 12 stran úhlů.
Kameny jsou sestaveny s takovou přesností, že je nemožné vsunout mezi ně nejtenčí ostří nože či nejmenší jehlu.
Kameny jsou sestaveny s takovou přesností, že je nemožné vsunout mezi ně nejtenčí ostří nože či nejmenší jehlu.

cuzco3cuzco4

 

Vystává tedy otázka, kdo byli ti stavitelé? Byli to dávní astronauti AN.UNNAK.KI (v sumerštině znamená “Ti kteří přišli z Nebe na Zemi”), kteří nás pravidelně navštěvovali a učili pokroku, který se objevoval v periodách? Jak to, že tak mistrovské opracování a přemisťování kamene nezvládneme dodnes? Pak si musíme připustit, že naše historie nebude tak přímočará jak se zdá, ale zub času před námi něco závažného skrývá.

 

Použitá literatura:
[1] – Zecharia Sitchin, Schody k nebesům 1980
[2] – Zecharia Sitchin, Války bohů a lidí 1985
[3] – Zecharia Sitchin, Ztracené říše 1990

 

Převzato z http://gnosis9.net/

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*