Kde je v Evropě spravedlnost?

Kde je v Evropě spravedlnost?

„Evropa není spravedlivá“, „Růst nespravedlnosti v EU hrozí jejím rozpadem“, „Vědci varují před sociálním rozvrstvením“. Tyto a další podobné titulky se objevily na stránkách evropského tisku v souvislosti se zprávou německého Bertelsmannova fondu.

Tato zpráva byla věnována výsledkům výzkumu problematiky sociální spravedlnosti ve sjednocené Evropě. Zde je závěr odborníků zmíněného fondu: „sociální nůžky“ mezi bohatým „severem“ a chudým „jihem“ EU, a také mezi bohatstvím a chudobou v členských zemích EU samotných se rozevírají stále více.

bezdomovci

Autoři zprávy přišli k závěru, který je, podle jejich názoru, velmi podstatný. A právě, i když rozvinutá ekonomika vytváří podmínky pro sociální spravedlnost, negarantuje ji. Proto, domnívají se vědci zmíněného fondu, téma sociální spravedlnosti v budoucnosti musí zaujmout jedno z ústředních míst v evropské politice.

Za základ svého průzkumu autoři zprávy Bertelsmannova fondu položili tzv. index sociální spravedlnosti, který sami vypracovali. Tento index zahrnuje 35 kritérií, jako je míra prevence chudoby, přístup ke vzdělání a pracovnímu trhu, stav systému zdravotnictví, zajištění perspektiv pro mladou generaci, a tomu podobná. A z tohoto pohledu nejsou výsledky pro obecně uznávané vůdce sjednocené Evropy ani zdaleka dobré.

Například Německo, které je uznaným ekonomickým „rekordmanem“ v EU, zaujalo v žebříčku sociální spravedlnosti 28 členských zemí EU až 7. místo. Na první místa se vyšvihly Švédsko, Finsko, Dánsko a Nizozemí. Francie zaujala 11. místo a Velká Británie 13. Itálie, Španělsko a Portugalsko poklesly pod 20. místo. Na poslední příčce skončilo Řecko. V těchto zemích je jedním z největších problémů rekordní nezaměstnanost, obzvláště pak mezi mládeží. Například, v Itálii se zdvojnásobila a dosáhla 40%.

Jak řekl při představování zprávy předseda správní rady Bertelsmannova fondu Jörg Dräger, „rostoucí propast mezi členskými zeměmi EU i mezi generacemi může vést ke ztrátě důvěry a k sociálnímu napětí“. Expert ruského Institutu mezinárodních vztahů obrací pozornost ještě na jeden aspekt:


Rozkol mezi severními a jižními zeměmi EU se posílil v souvislosti s rozšířením EU. Ve zdrcující většině případů byla ekonomika nových členských zemí mnohem slabší, než u starých členů. EU proto přijala politické rozhodnutí přeorientovat programy pomoci na bývalé socialistické země. A bez přímé finanční pomoci EU se jižní země ukázaly být neschopné udržovat vyrovnanou ekonomiku, což jenom prohloubilo krizi.

O tom, že v Bruselu mají politická rozhodnutí převahu nad pragmatickými rozhodnutími, se mluvilo už hodně. Hovořit v tomto případě o spravedlnosti je na místě jenom stěží.

zdroj : http://czech.ruvr.ru
Loading...

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*