Kačer je lidem nebezpečnej debil

Kačer je lidem nebezpečnej debil

Někde řežou hlavy, já zase keře. Vzal jsem to po bolševicku, prostě po údernicku, takže jsem se s tím „nesral“. Nač psát před tím slovem „s prominutím“ že? Ostatně, 80% národa je nasranejch a nikdo neříká s prominutím.

Tak jsem před pár dny navštívil mého obvodního lékaře, neb mne sklátila rýma a kašlíček a to na tři týdny (byl to docela porod). Ve svých 60-ti jsem sice jura a mlád, ale nechtěl jsem nic zanedbat. Sestřička mi rozryla obě loketní jamky, hledajíc žílu, chvíli pouvažovala bodnout do hřbetu  ruky, ale protože i já vím, že je to o hubu, nakonec ze mne vydolovala pár deci krve. Výsledek v pohodě, dokonce jsem sundal cholesterol (zlatá dovča v Dominikánské, ryby a plody moře a hafo zeleniny), jen cukr mírně nad normál.

Chtěl jsem ten cukr řešit a tak mi na dotaz bylo sděleno, že musím nasadit pohyb a pravidelnou životosprávu a dietu. No, když jsem posledně absolvoval tříměsíční salátovou dietu, jednak mi bylo na zvracení a pak jsem přibral 4 kila. Zato na dovče jsem žral jak zjednanej, hejbal se, cachtal se a za tři týdny osm kilo dole. Takhle jsem tam dlabal – žádné přílohy mimo zeleniny či rýže, žádné pečivo:

maly1

Tak jsem se nad sebou hluboce zamyslel. Procházky jsou na palici, procházet se sám a být očumován sousedy, navíc, když každá cesta vede kolem naší hospůdky „U zastávky“ to je kontraproduktivní.

Uvařil jsem si kafčo a sedl na zahradu pod slunečník a zrestartoval mozkovnu. Došlo mi, že kafe není snídaně a tak, byť nepodléhám reklamám, kde krásky hltají Activii a díky ní mají pevná bříška, tuhé zadečky, pevná ňadra, úspěch v práci, vysoký intelekt (v těch reklamách mi tedy připadají jak stupidní kravky ala „vy zíráte, my zíráme“. Reklama pochopitelně obsahuje milujícího manžela a žvatlající robátka a všichni cení zuby jak v reklamě na zubní pastu. Reklama nereklama,  pozřel jsem dvě Activie a rozhlédl se po zahradě, kdeže se tedy uvnitř plotu, částečně skryt před sousedy budu (a proč) pohybovat, abych ten cukr sundal.

maly2

Vzal jsem si PVC židli a poponášeje ji začal zalévat zahradu. Je to můj rituál a sousedi z něj mají léta prču. Prostě mi připadá inteligentnější sedět uprostřed zahrady, než tam tupě stát a držet hadici. Po chvíli mi jednak došlo, že tím asi ten cukr moc nesundám a navíc, dostal jsem hlad. Tak jsem si uklohnil hemenex (dietní), tedy z 20 deka šunky a pěti vajec bez pečiva. Chutě jsem ve 12,30 hodin poobědval pod slunečníkem a pak přišel útlum. Opět mi došlo, že takhle cukr nesundám. Sic jsem během 2 hodin dvakrát pozřel krmi (no spíš jednou), ale pohyb nula. A tak jsem si vymyslel pohyb. Loni jsem jednak zahradu trochu zanedbal a ještě více přeplácal.

Chce to prosvětlit a zmladit, poradila mi moje zrestartovaná a zformátovaná mozkovna. Vytáhl jsem ze sklepa 50 m kabel a plotostřih, co hravě ucvakne 5 cm větev (s pohybem se to nesmí přehánět) a k ruce si vzal pákové nůžky, co zvládnou větev o průměru 10 cm. Letos v březnu mi těžký sníh s deštěm doslova rozvalil 7 thují a polámal 3 borovice. Nacvakl jsem plotostřih do zásuvky, promazal nože a s výrazem vraždícího maniaka s motorovou pilou začal obcházet zahradu. Co bylo v rozvalu, plotostřih sejmul. Pákovky dorazily zbytek. Jenže, zůstaly pahejly a pod nima velmi odolné kořeny.

maly3

maly4

V rámci pohybového režimu jsem odkvačil do sklepa pro celokovový rýč Fiskars a začal kořeny obrývat a páčit.  Rýč je prezentován jako celokovový, do těžkého, kamenitého terénu. Obryl jsem torzo první zdevastované thuje  a zapáčil svými 110 kiloogramy. Skončil jsem na držce, neb ten rýč má kovovou násadu pouze ze 2/3 a další jedna třetina je plast. Kterej debil tohle vymyslel, to nechápu. V místě, kde je největší páka končí ocelová násada a nastavuje ji šroubkem připevněný plastový konec. Tak, odepsal jsem 1.200,- Kč za rýč a uvědomil si, že mám na zahradě zaparkovaný traktor značky SUV Volvo XC 90.

maly5

Našrouboval jsem tažný hák, umně připevnil lano a výsledek se záhy dostavil. Opět jsem pobavil sousedy, byl jsem rychlejší než likvidátoři deštných pralesů, produkující palmový olej.

maly6

Pak následoval plotostřih a pákovky, pak odklízení. Prostě, s cukrem se musí bojovat. Vzal jsem to po bolševicku. Ne po stachanovsku, Stachanov byl ve skutečnosti nemakačenko,  flákač a alkoholik a soudruzi z něj udělali hrdinu. No, ale že jsem to vzal tvrdě „na dělohu“ je patrno z fotodokumentace. Začal jsem ve 13 hodin a skončil ve 20,30. Pak jsem do 22 h ze židle zalejval s baterkou zahradu (opět k pobavení sousedů). Ale, o zdraví se musí bojovat, cukr je třeba sundat a tak jsem se snažil.

Tak, takhle jsem řádil abych sundal cukr:

maly7

maly8

maly9

Pak jsem si vzpomněl na toho alkoholika a flákače Stachanova a na noc (20,30 hod.)  se odměnil Plzní a panákem, aby mi to sezení u zalejvání lépe šlo. Tak mám jen obavu, že jsem tím ten cukr zase vrátil na původní hodnotu.

maly10

Na druhou stranu, za 8 hodin jsem vykonal kus poctivé práce – posuďte sami. Prostě, zahrada se musí zmladit a prosvětlit, tak jsem zmladil a prosvětlil. Údernicky. Druhý den jsem vyrazil na zahradu pokračovat ve snižování cukru. Posnídal jsem kafe a opět dvě Activie. Skočil jsem do garáže pro druhej rejč a koukám na cibulky gladiol vyrovnané na lískách, které jsem díky předchozí třítýdenní rýmičke a kašlíčku nedal do země.

Chuděrky, pěticentimetrové klíčky jim z nich trčeli jak vojáčkpův penis, když zahlédl matku pluku. Rozhodl jsem se, že prosvětlení zahrady vezmu razantně a vybuduju nový dočasný záhon. S dobrou náladou jsem se pustil do díla. Jenže jsem netušil, že mne ta nálada přejde, protože Kačer je debil. Nebezpečnej debil a soused ke všemu. Tak jsem nastartoval kolečko, odvozil substrát, košíčky na cibulky proti hlodavcům a pustil se do díla. Za chvíli mi opět vyhládlo a tak jsem si po Activii dal caprese. No, jitrnička to není, ale cukr musí dolů.

maly12

maly13

maly14

maly15

Když jsem byl skoro hotovej, založil jsem dole na zahradě na ohníček z pět let starého suchédo dřeva, že spálím větve borovic, které jsem před měsícem prořezal a byly proschlé. Vždycky dělám dole na zahradě hromádku při údržbě zahrady, nechám proschnout a pak spálím. Ve třičtvrtě na osm jsem poctivě na webu hasičů nahlásil pálení a dal se do díla. První větev trochu začadila, ale pak se oheň rozhořel s minimem kouře. Vítr nefoukal, takže ta trocha kouře stoupala v pohodě vzhůru a nikoho ze sousedů neobtěžovala. Pálil jsem jen suchý, zelený jsem nechal zase měsíc proschnout.

maly16

Najednou za mnou něco bouchlo, otočím se, cosi mne trefilo do ramene a leknutím jsem na vteřinu (naštěstí) zavřel oči. Rána a něco mne seklo do tváře. Za plotem soused, ječel na mne, že pálím a vrhal na mne dělbuchy. Budu mu třeba říkat „Kačer“, podle americkejch kreslenejch filmů.  Taky jsem v tom šoku na něj něco zařval. Mimo jiné jsem ohodnotil jeho intelekt. Pálila mne levá tvář a oko. Sáhl jsem si na ni a na ruce krev. Jak říkám, Kačer je nebezpečnej debil, protože hodit přes plot člověku do obličeje dělbuch může jen magor. Šel jsem domů, aby se mi na ten ksichtík přítelkyně podívala. Byla vcelku vystrašená a já, ač nebonzuju, zavolal policajty. Dal jsem si pivo a panáka, abych se vzpamatoval.

maly17

Přijela policie, vyslechli, zadokumentovali dělbuchy, povolali techniky a zavolali přes mé protesty sanitku. Byť jsem před tím řídil jen kolečko, dali mi i dejchnout, tak trochu jsem nechápal proč, navíc, panáka a pivo jsem přiznal a důkaz zůstal stát na stole. Nevím, ale třeba se nesmí ani chodit pod vlivem alkoholu, kdo ví. Po cestě jsem klábosil se sanitářem. Bylo mu tak kolem padesáti, dělá tu práci dvacet pět let a bere 20 tisíc hrubého. Za to že zachraňuje životy. No, není to na palici? A politici si každej rok zvyšujou platy, protože z toho nicnedělání a žraní v kantýně kynou tak, že si musej každej rok kupovat o číslo větší hadry.

V Thomajerce mne perfektně paní doktorka vyšetřila, na levé ucho ale neslyším. Pak mne posadili do čekárny, abych počkal na přítelkyni, která pro mne kvůli debilnímu sousedovi musela sjet do Prahy. Dal jsem si kafe z automatu, stálo dvacku a myslel jsem, že mne trefí, protože vypadalo takhle.

maly18

Chutnalo podobně, jako vypadalo. Vyšel jsem ven, prošel ztichlým nádvořím nemocnice a sedl si vedle vrátnice na lavičku a čekal na přítelkyni, kterou zdrželi doma technici. Připadal jsem si jak debil, protože jsem tam seděl ve vytahaným triku, teplákách od hlíny a pantoflích. Uprostřed hlavního města. Pak jsem hodil šavli. Ale tím kafem to nebylo. Přítelkyně mne odvezla dom, nalila mi ještě jednu Plzeň a panáka a šla do hajan. I tak díky debilovi Kačerovi spala jen čtyři hodiny. Já za chvíli hodil druhou šavli a nemohl usnout, až jsem si nad ránem vzal prášek na spaní a pak zaspal kontrolu ve špitále.

Stejně bych tam nedojel, bylo mi zle jak psovi. V poledne jsem vylezl na zahradu, dal obvyklou Activii a šel se pokusit zakrejt zbylé cibulky zeminou. Práce na 20 minut mi trvala tři hodiny. Motala se mi šiška a hodil jsem třetí šavli. Mozkovně se evidentně dělbuch do hlavy nelíbí. Navečer přijel místní policista, před tím telefonoval, že se mne potřebuje ještě na něco vyptat. Zdržel se chvilku a prakticky na jediné, co se zeptal, bylo, zda jsem na neschopence. Tak nevím, nakolik se s debilem Kačerem zná. Nerad marodím, ale už druhej den házím šavle a dost blbě držím rovnováhu. Ale zahrada je pročištěná a cibulky jsou v zemi.

maly19

Tak to vidíte. Člověk se bojí slimáků a přitom ho soused málem připraví o oko. Jak říkám, Kačer je nebezpečnej debil, když po lidech hází dělbuchy. Do prčic, ale ten zlomenej rejč mne štve, nikde nebylo upozornění, že je to dětský nářadí na hraní…..




Loading...

Podobné články

Komentář “Kačer je lidem nebezpečnej debil

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*