Jestli je Žirinovskij blázen, co je potom maďarský premiér Orbán..?

Jestli je Žirinovskij blázen, co je potom maďarský premiér Orbán..?

Když nedávno navrhl ruský nacionalista Žirinovskij polskému ministerstvu zahraničních věcí rozdělení Ukrajiny a připojení jejich západních oblastí k Polsku, Maďarsku a Rumunsku, byl z toho poprask. Jeden ze zdejších pohoršujících se pisatelů tvrdí, že vůči Polsku je to vzhledem k tomu, jak si ho v roce 1939 rozdělili Stalin s Hitlerem, hrubá neomalenost a vyvolávání duchů nacismu a komunismu.

Údajně lepší důkaz o své agresivitě a vyhrožování sousedním zemím prý Rusko podat nemohlo. Ale mohla dát důkaz o polské submisivnosti schůzka, kdy byl polský velvyslanec v Německu Józef Lipski pozván Hitlerem 20. září 1938 do jeho sídla v Berchtesgadenu. Na konci rozhovoru s Hitlerem Lipski píše: “Důrazně jsem zdůraznil, že Polsko je hlavním faktorem při ochraně Evropy před Ruskem, a že zamýšlí provést emigraci do kolonií, po dohodě s Polskem, Maďarskem a možná Rumunskem, jako řešení židovské otázky”.

Žirinovskij je známý svými zvláštními výroky, ale co říct o maďarském premiéru Viktoru Orbánovi. Ten vyvolal pozdvižení, když totiž v těchto dnech v maďarském parlamentu prohlásil, že je pro posílení autonomie maďarské menšiny na Ukrajině. Inkriminovaný pisálek však tentokrát o vyvolávání duchů nacismu a komunismu mlčí. Na prvním poprázdninovém zasedání maďarského parlamentu totiž prohlásil premiér Orbán bez servítků: „Éra kolonizace Maďarska západními firmami skončila! Maďarsko je nepoddanou suverénní zemí. A jestliže se socialisté klaněli před mocí západních monopolů, pak my (strana Fidesz) jsme silnější a zasadíme se o záchranu rodin a jejich domů před drancováním“. Dodal šéf konzervativní strany Fidesz.

Budapešť je zkrátka pro posílení kolektivních práv pro krajany. Maďaři v Karpatské kotlině mají nárok na dvojí občanství, mají nárok na kolektivní práva i na autonomii. To je jasné očekávání Maďarů od vytvářející se nové Ukrajiny. A mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhen Pereb ihned reagoval ohraným klišé, že výroky šéfa maďarské vlády o autonomii a dvojím občanství pro Maďary odporují platným ukrajinským zákonům a nevedou ke snížení napětí a ke stabilizaci situace v na Ukrajině. Orbánovi okamžitě nasadil masku nesvéprávného tvora i jeho polský kolega Donald Tusk, který si asi nevzpomíná na 130 tisíc vyvražděných Poláků Banderovci. Možná už zapomněl, jak se vše vyvíjelo už od roku 1939, kdy si Zakarpatská Ukrajina “vzala” zpět západní část Polska. V té době docházelo zejména na území Polska a Sovětského svazu k teroristickým a záškodnickým akcím Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), mezi než patřily sabotáže, žhářství, přepady pošt a redakcí opozičních novin, vražedné útoky na státní představitele i umírněné členy z vlastního tábora.

Vztah k Rusku rozděluje Ukrajinu od roku 1654, kdy byla levobřežní Ukrajina k Rusku připojena. Pravobřežní Ukrajina byla k Rusku připojena až po dělení Polska (1793 a 1795). Od Ruska se Ukrajina osamostatnila v první polovině 20. století, pak ji znovu pohltila sovětská moc. Následně ji ničila druhá světová válka, ve které část Ukrajinců marně hledala oporu proti sovětskému režimu na německé straně, s Banderovci a spol. Západ a východ Ukrajiny je z pohledu historie i současnosti jako voda a oheň; mají jiný jazyk, náboženství, ekonomiku i politické směřování. Přirozenou geografickou hranicí, která zemi rozděluje na východní a západní část, je řeka Dněpr. Protéká ze severu metropolí Kyjevem, točí se na jihovýchod k Záporoží a vtéká do Černého moře. Historicky se východní části Ukrajiny říkalo “levý břeh” a západní části “pravý břeh”. Tomuto rozdělení přibližně odpovídá i současné rozdělení země na prozápadní a proruské regiony.

OUN vznikla roku 1927 ve Vídni, kde se uskutečnila konference Ukrajinců, kteří emigrovali z vlasti, jejímž závěrem a usnesením bylo vytvoření organizace, hájící zájmy všech Ukrajinců a vytvoření samostatné Ukrajiny pod ochranou nacistického Německa. Rozsáhlá instrukce vypracovaná v květnu 1941 „Boj a činnost ukrajinské OUN v období války” obsahovala speciální paragraf o „očistě území od nepřátelských elementů” – hlavně Židů. S. Bandera se obrátil na své stoupence s heslem, které nepotřebuje žádné komentáře: „Národe! Věz! Moskva, Polsko, Maďaři, židovstvo – jsou Tvojí nepřátelé. Likviduj je! Likviduj Židy, Poláky, komunisty, nič je bez milosrdenství…”

Již na přelomu let 1942 – 1943 byly reorganizovány jednotky, které se přeměnily v Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA), resp. ve vojenskou a teroristickou organizaci. V roce 1943 vyhlásili představitelé Organizace ukrajinských nacionalistů boj za osvobození Ukrajiny a 9. února téhož roku jednotky UPA zahájily etnické “čištění” Volyně (severo-západní Ukrajina) bestiálními vraždami Poláky obydlené obce Parosl. Pak následovaly další jednotlivé případy vyvražďování obcí obydlených Poláky (Lipniky, Janova Dolina, Ugly, Konstantinovka, Osty, Uberez, Staryki atd.). Operaci jednotky UPA zahájily 11 července 1943 (tzv. krvavá neděle). Během vyvražďovací akce bylo napadeno 530 polských vesnic, osad a statků. Žádná válka, nýbrž systematické mučení k smrti ve jménu Boha bylo cílem patologické posedlosti krví neviňátek, jejich bolestí a utrpením. Celkový počet polských civilistů (včetně žen, dětí a nemluvňat) povražděných UPA během války se odhaduje na 130 tisíc.

Dalším majdanským provokatérem se stal německý ministr zahraničí Guido Westerwelle, jenž se osobně zúčastnil demonstrace v Kyjevě na barikádách. Je to počínání hodné diplomata? Nebo jde o další podněcování nestability na Ukrajině, kde jdou všichni za svým boxerskými idoly, jakými jsou bratři Kličkové, žijící si nad poměry už v Německu a Ukrajinu využívají jen pro své kariéristické záměry, jak si zajistit bohatý život i po skončení svého boxování? Kličkům se nedivím, ale Guido Westerwelle mohl na barikádách potkat členy třetí největší opoziční strany Ukrajiny – strany Svoboda Banderovců. Prý ale jednání s nimi odmítl. Jen laciné gesto.

Polsko zahalil ale další černý mrak; počátkem roku 1938 vznikl Svaz Poláků v Československu, který po vzoru henleinovců vystoupil s požadavkem rozsáhlé autonomie, směřující k revizi hranic na Těšínsku. Zástupci polské menšiny koordinovali na pokyn z Varšavy svůj postup s německou menšinou a slovenskými autonomisty. Mezitím se rozvinula mohutná propagandistická kampaň za připojení československé části Těšínska k Polsku. Polsko organizovalo bojový a diverzní výcvik československých Poláků, kteří měli podpořit polská vojska v případném válečném konfliktu s Československem. Varšava zaslala vládě ČSR ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 2. října 1938 započalo obsazování východní části československého Těšínska polskou armádou.


Poláci anektovali část Těšínska o rozloze 869 km2. Nadpoloviční většina obyvatelstva obsazeného území se hlásila k české národnosti. Místní Češi a Němci byli hospodářsky diskriminováni, vyvlastňováni, propouštěni ze zaměstnání a nuceni k vysídlení, veškeré jejich národnostní projevy včetně školství, kultury či veřejného užívání mateřské řeči byly zakázány. Přes 30 000 Čechů a více než 5 000 Němců bylo v době polského záboru donuceno odejít do Protektorátu Böhmen und Mähren. Podle pamětníků se Poláci chovali k civilnímu obyvatelstvu Těšínska mnohem hůř, než později nacisté. A dnes mají tu drzost, že kritizují připojení Krymu k Ruské federaci, což se však obešlo bez obětí na životech…

Zbabělému Tuskovi se ani nedivím, že když přijde řeč na Jedwabne, nevidí, neslyší. Polákům bylo v roce 1941 sděleno, že nebudou za násilnosti a krádeže na Židech potrestáni a 10. července se na výzvu polsky mluvícího Němce, starosty Karolaka a německé policie, shromáždilo několik desítek mužů z Jedwabneho a nahnalo místní Židy na náměstí. Zhruba čtyřicítka Židů s rabínem v čele musela rozbourat za vynuceného ponižujícího zpěvu sovětských písní místní Leninův pomník. Poté bylo židovské obyvatelstvo včetně žen i malých dětí  nahnáno  do prázdné stodoly, ta byla uzamčena, polita benzínem a zapálena. Zaživa tak bylo upáleno na 360 lidí.

Paměť polského národa mlčí též při kauze Kielce. Vášnivým, brilantním slohem a s nelítostnou průkazností přináší v Polsku nenáviděný J. T. Gross na světlo také pravdu v další knize pod názvem “Strach”, pojednávající tentokrát o pogromu na Židy v Kielcích v roce 1946, tedy po válce… Bylo zabito dalších 37 Židů jen proto, že se ztratil osmiletý chlapec Henryk Blasczyk. Když ho policie našla a přivedla domů, vypověděl, že byl zavřen ve sklepě Židem, který na něm chtěl spáchat rituální vraždu a jeho krev měli Židé použít do nekvašeného chleba macesu…

Symbolicky přesně sedmdesát roků po katyňské tragédii položili své životy znovu na stejném místě při letecké katastrofě prezident Rzeczpospolita Polska Lech Kaczynski s chotí, představitelé duchovenstva, armády a strany PiS. Na místě neštěstí si podali ruce hned dvakrát po sobě premiéři Donald Tusk a Vladimír Putin. Politici se napřed poklonili i památce tisíců ruských obětí stalinistických čistek a sovětských vojáků padlých při bojích s německými nacisty. Poté položili u památníku v lese poblíž západoruské Katyně věnce a učinili historické gesto, když si na místě masakru stiskli ruce na usmíření mezi oběma státy za 22 tisíc polských důstojníků, které nechal Stalin zavraždit jako pátou kolonu Hitlera. Byl to děs, ale 130 tisícům Banderovci umučených dětí, žen a starců byl také děs a hrůza. Mohlo dojít ke katarzi, k očistě vztahů mezi oběma zeměmi; nedošlo a naopak dnes fanatik Tusk tvrdí, navzdory zločinům na Majdanu, že za ukrajinskou krizi může ruská agresivita..

Autonomie může být různá – kulturní nebo územní. Maďarský premiér Orbán hovořil o dvojím občanství, kolektivních právech a samosprávě pro Maďary žijící v zahraničí. Podle sčítání lidu z roku 2001 na Ukrajině žije asi 157 tisíc Maďarů. V Zakarpatské oblasti u hranic s Maďarskem tvoří Maďaři 12,1 procenta obyvatel. A zatímco na Majdanu plápolají vlajky Banderovců, jejichž šéfa Stepana Banderu v roce 2004 vyznamenal in memoriam tehdejší prezident Juščenko nejvyšším ukrajinským řádem, stoupá dnes v Maďarsku a Rumunsku zájem o strategicky významné oblasti Západní Ukrajiny. Nakolik reálná je hrozba pro celistvost země? Tady je mínění profesora Středoevropské univerzity v Budapešti Rubena Mnacakanjana:

„V Zakarpatí existuje odedávna maďarská diaspora. Svého času vydávalo Maďarsko těmto ukrajinským občanům pasy etnických Maďarů. Jeho majitelé mají možnost bez překážek vycestovat do Maďarska a získat tam práci. V Zakarpatí byl vytvořen plný cyklus vzdělání v maďarštině, od mateřských škol do univerzity. Avšak jak bude reagovat Budapešť na ten či jiný vývoj událostí na Ukrajině, nedá se zatím dost dobře odhadnout…“

Inu, místopředseda Dumy Žirinovskij je možná tak trochu cvok a populista, ale není potom premiér Maďarska Viktor Orbán, předseda konzervativní pravicové strany Fidesz a suverénní vítěz nedávných voleb, o to větší realista…?

Publikováno se svolením autora
Autor publikuje na http://olser.blog.idnes.cz

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*