Je to bankovní kartel, který řídí trh s ropou

Je to bankovní kartel, který řídí trh s ropou

Začátek nového roku byl doprovázen rekordním propadem indexů a cen na finančních a komoditních trzích. Trh s ropou také zaznamenal nové rekordy.Za období červenec 2014 až konec r. 2015 cena tohoto energetického nosiče poklesla o 70%. Vypadalo to, že našla dno, ale pak minulý týden cena ropy poklesla o více než 10% — což byl nejhorší začátek nového roku v zaznamenané historii. Stále více obchodníků má tendenci si myslet, že cena by mohla spadnout pod 30 dolarů za barel.

Podle agregátního indexu Bloomberg World Oil & Gas přišlo v prvním týdnu nového roku největších 60 světových ropných společností asi o 100 miliard dolarů v důsledku padající ceny.

Živá diskuse o příčinách bezprecedentního pádu ceny tohoto černého zlata probíhá dlouho. Stále méně lidí věří, že takovýto pokles je důsledkem „přirozených“ změn na trhu.

Často jsou jako důvod propadu ceny na globálním trhu uváděny akce Saúdské Arábie. A je pravda, že tato země jednostranně (bez dohody s ostatními členy OPEC) navýšila svoji produkci ropu a začala zaplavovat trh ropou ve snaze ovládnout světový trh černého zlata. To by mohlo být zodpovědné u globálních cen za pokles o několik dolarů za barel, ale faktem je, že celkový pokles nyní představuje asi 100 dolarů (měřeno od vrcholu v r. 2008). A pokud jsou kalkulace založeny na průměrné ceně roku 2014, která byla téměř 100 dolarů (za ropu Brent), vychází propad o téměř 70 dolarů za barel od počátku r. 2016. Bylo by potřeba koordinované snahy všech hlavních producentských zemí ropy na světě, aby to trhem otřáslo až takto.

bankeri

Dnes se sotva najde nějaký vážný expert, který by považoval OPEC – organizaci známou jako ropný kartel – za významný faktor. Přirozeně, že existují podezření, že trh s ropou je manipulován. Hromadění je tradiční metodou manipulace s jakýmkoliv trhem. Hromadění černého zlata, označované za strategické rezervy, je prováděno mnoha zeměmi, obzvláště Spojenými státy. Vyprodávání zásob může stlačit cenu dolů. A USA prodaly podstatnou část svých rezerv již dříve, ale dopad takovýchto prodejů je velmi krátkodobý a na cenu má vliv ve výši maximálně několika dolarů.

V posledních dnech r. 2015 média uveřejnila řadu zpráv obviňujících bankovní kartel z dramatických fluktuací na trhu s ropou. Jednou z prvních byl článek amerického finančního konzultanta Michaela McDonalda, tvrdící, že to není OPEC, kdo řídí trh s černým zlatem, ale že ten je ovládán bankovním kartelem, který používá s energií související úvěry společnostem ropného průmyslu a dalším energetickým sektorům coby nástroje. Podle McDonalda se celkový objem nesplacených úvěrů poskytnutých americkému energetickému sektoru (odvětví ropy a plynu) rovná 4 bilionům dolarů. A americké banky v současnosti drží asi 45% z veškerých úvěrů energetickým společnostem, zatímco dalších 30% je v držení zahraničních bank, a 25% mají nebankovní subjekty, jako hedge fondy.

McDonaldův první závěr se zdá být rozumným: je pravda, že OPEC neovládá trh s ropou již dlouhou dobu. A je dokonce spravedlivé říct, že trh začaly řídit banky působící jako kartel. Ale třetí závěr – jeho tvrzení, že energetické úvěry jsou používány jako nástroj pro směrování trhu – je sporný.

Samotný McDonald uvádí údaje, které vrhají pochybnosti na jeho vlastní závěry. Autor uvádí, že úvěry energetickému sektoru tvoří pouhá 3% celkového amerického trhu úvěrů. To nestačí na vyvolání velkých změn na trhu u ropy a dalších energetických zdrojů. Banky Wall Streetu evidentně nepovažují energetický průmysl za svoji hlavní prioritu, když nastavují svoji úvěrovou politiku. Hypoteticky by bankovní úvěry mohly být prostředkem pro realizaci dlouhodobé strukturální politiky. Někteří experti poukazují přesně na to a tvrdí, že pokles ceny ropy je „skutečný a dlouhodobý“. Ale takovéto názory musí být podloženy statistikami ukazujícími investice do rozvoje alternativních energií, které by vytlačovaly tradiční ropu, ale žádné takové důkazy nejsou. Banky, aspoň v posledních letech, nijak pozorovatelně nenavýšily své půjčky na projekty zelené energie.

To naznačuje, že pád u ceny černého zlata je důsledkem manipulace s cenou. Bankovní úvěry nemohou být jako nástroj takovéto manipulace použity. Půjčky mají samozřejmě dopad na cenu, ale účinek úvěrů nelze vidět dříve, než po uplynutí několika let. Nicméně ceny reagují na manipulaci okamžitě, nebo nanejvýš do několika týdnů. McDonald tvrdí, že v minulých letech banky snížily financování ropného průmyslu a pravděpodobně v tom budou pokračovat i v r. 2016. Ale lze očekávat, že to bude mít opačný efekt a povede to k vyšším cenám za černé zlato, protože úvěrové restrikce sníží nabídku ropy.

Manipulátory s trhem s ropou jsou velké banky. Činí tak za použití kontraktů ropných futures a dalších derivátů navázaných na ropu. Zdá se to být kontraintuitivní, ale denní ceny (pro spotové obchody) jsou stanovovány cenami budoucích dodávek (např. za rok).

Ale ceny futures jsou výsledkem toho, co je nazýváno „očekávání“. „Očekávání“ jsou však vytvářena ratingovými agenturami, komunitou expertů a masmédii. A to vše je pod kontrolou největších bank. Banky prostě zadají objednávku na „potřebná“ očekávání.

Od konce 70. let rostl robustní trh „papírové ropy“, tj. trh kontraktů futures, které nekulminují fyzickým dodáním ropy. Je to hra pro spekulanty, kteří způsobují obrovské utrpení všem v sektoru, od těžby, po rafinaci či používání ropy a ropných produktů v reálné ekonomice. V současnosti je trh s „papírovou ropou“ desetkrát větší, než transakce na trhu s fyzickou ropou. Obchodovaný objem ropných futures na dvou největších burzách – newyorské NYMEX a londýnské ICE – je již 10krát vyšší, než roční globální spotřeba ropy.

Všechny trhy s deriváty jsou ovládány bankami, především bankami Wall Street, jakož i některými největšími bankami v londýnské City a kontinentální Evropě. Trh s „papírovou ropou“ není výjimkou. Podle některých odhadů je 95% globálního trhu s deriváty řízeno americkými bankami.

Největšími dealery s ropnými deriváty jsou Goldman Sachs, J.P. Morgan Chase a další bankovní obři, kteří používají ropné futures, především k výdělkům na fluktuacích cen ropy, a pak aby si zajistili vlastní roli coby finanční zprostředkovatelé. A co víc, ke klientům bank patří jak hráči na trhu s fyzickou ropou – ropné společnosti, rafinerie, aerolinky atd. – tak i finanční hráči, jako hedge fondy. Aby zvýšily komerční dopad svého monopolu u „papírové ropy“, mnoho bank obchoduje také s fyzickou ropou (je zjevné, že tyto banky mají oproti hráčům na tak zvaném volném trhu výhodu, co se týká zajišťování cen černého zlata). V r. 2003 americké Federální rezervy rozhodly, že bankám umožní působit jako obchodníci s komoditami, a J.P. Morgan, Morgan Stanley, Barclays, Goldman Sachs, Citigroup a řada dalších velkých bank se lačně vrhla do obchodování s fyzickou ropou.

Finanční krize let 2007-2009 byla spuštěna především faktem, že se objevil trh derivátů, který mohli američtí bankovní obří řídit divoce a který byl mimo kontrolu finančních regulátorů. Americké Federální rezervy, americká Komise pro cenné papíry, americké ministerstvo spravedlnosti a evropští finanční regulátoři se pokusili dát trhu derivátů jakýsi řád. V r. 2010 USA schválily Dodd-Frankův zákon, který nastínil plán na zpřísnění regulací finančních trhů, ale tento zákon je pouhým rámcem. Jeho praktické uplatnění si vyžádá mnohem více specifických zákonů a statutárních nástrojů.

Po několik let vyšetřovaly USA aktivity bank Wall Street a největších evropských bank před a během krize 2007-2009. Konkrétně byly identifikovány vazby spojující bankovní transakce na trhu s ropnými futures s transakcemi s fyzickou ropou. V r. 2012 bylo zahájeno vyšetřování akcí Goldman Sachs, Morgan Stanley a J.P. Morgan při manipulování s cenami komodit (včetně ropy), a proti těmto bankám bylo vzneseno legitimní obvinění v r. 2014.

Většina velkých bank na trhu derivátů nyní zůstává. Patří k nim i trh ropných futures. Proto musíme být připraveni, že „trh“ s ropou bude nadále předvádět všemožné cirkusové kousky.

Na závěr je třeba poznamenat, že banky, které manipulují s cenami černého zlata, skutečně působí jako kartel. Nicméně není to specializovaný kartel, s aktivitou omezující se na trh s jediným produktem. Je to globální kartel, nesoucí oficiální název „americký Systém federálních rezerv“. S přístupem k tiskařskému lisu na výrobu globálního legálního platidla (dolarů) regionální Federální rezervní banky účinně ovládají všechny finanční a většinu komoditních trhů.

 

Valentin Katasonov

zdroj:  http://www.strategic-culture.org překlad: http://www.zvedavec.org

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*