Je kněz T. Halík kacíř?  (část 3.)

Je kněz T. Halík kacíř? (část 3.)

 

Pokračování rozboru Halíkovy teologicko-literární činnosti:

 

  1. Manipulační metoda záměrného nevyjadřování se

Halík pokračuje ve své manipulaci se základními křesťanskými pravdami – Kristovou smrtí a vzkříšením: „Druhé čtení (lze číst) jako drama o jednom dějství, v němž se obě verze příběhu odehrávají současně. Avšak teprve to druhé čtení, ‚paralelní,‘ je čtení očima víry. Víra tu ovšem znamená dvě věci: jednak pochopení, že jde o paradox (že ta druhá rovina příběhu ‚vzkříšení‘ je reinterpretace té první, nikoli její následné šťastné vyústění).“ (Noc zpovědníka, 2006)

Z tohoto nesmyslu a kalení pojmů, které jsou protilogické, Halík udělá velkou mystiku, které kdo nevěří, je podle něj úplný primitiv, protože: „…teprve to druhé čtení, ‚paralelní,‘ je čtení očima víry. To znamená, že kdo si z evangelia nevykonstruuje totální nesmysly, které vůbec neodpovídají skutečnosti, jako např. že smrt a vzkříšení je prý totéž, a pak tyto nesmysly nečte očima víry, ten je nevěřící. Kdežto ten, kdo, i když vůbec neví, která bije, ale snaží se tvářit, že plně s Halíkem souhlasí, že vzkříšení je jen jiné vyjádření smrti, ten je podle něj věřící křesťan. Takovou generaci moderních křesťanů se nám Tomáš Halík už 26 let snaží vychovat. K tomu dostal požehnání kardinála Vlka.

halik islam

Halík tvrdí, že „víra tu znamená dvě věci“. Strašně jsme zvědaví, jaké?! Ta první věc, jakou víra prý znamená, je pochopení, že „jde o paradox“. Takže tím vlastně říká, že nejdříve musíme pochopit, že nesmysly, které předkládá k věření, jsou tak paradoxní, že se opravdu nedají pochopit a že se jim musí, jak říká, tou zvláštní halíkovskou vírou věřit. Snad jen vyšší duchovní skupina inteligence, která má svůj trvalý pobyt v psychiatrických léčebnách, je schopna do této „vyšší“ mystiky proniknout; všichni ostatní jsou odkázáni na to, aby v tyto absurdnosti věřili. Toto je to budoucí „křesťanství“, ke kterému se nás Halík snaží přivést. Zachraň se, kdo můžeš!

Dále Halík svůj paradox vysvětluje tak, že ta druhá rovina příběhu ‚vzkříšení‘ je reinterpretace té první, nikoli její následné šťastné vyústění. Co touto „reinterpretací“ míní, to už Halík neříká. Záměrné nevyjadřování se patří k jeho účinným teologicko-demagogickým metodám. Halík nepřipouští ani jedno procento možnosti, že by ke skutečnému historickému vzkříšení došlo. Pro něho přece vzkříšení znamená, jak uvádí, jen jiné vyjádření smrti. Aby nemusel přijmout jasnou zvěst evangelia tak, jak je, raději vykonstruuje tento totální nesmysl. Spojí smrt a vzkříšení a tvrdí, že to je jedna a tatáž věc a žádá víru v tento nesmyslný paradox. Je to jeho „vyšší“ mystika založená zřejmě na filosofii ideologa fašismu Nietzscheho a buddhistickém kóanu, protože, jak často opakuje, „všechno je v podstatě jedno“. Co znamená termín „reinterpretace“? „Logicky by to znamenalo, že tragédii Kristovy smrti lze ‚převyprávět‘ pouze takto: umučený Ježíš žije dál ve svém učení a apoštolé poznávají své poslání hlásat je celému světu. V tomto smyslu tedy podle Halíka Kristus nezemřel, je ‚věčně živý‘ asi tak jako Lenin, o němž totéž po jeho smrti tvrdili bolševici: žije prý dále ve svých spisech a myšlenkovém dědictví, které zanechal – a aby toto zdůraznili, nabalzamovali jeho tělo a dali do mauzolea, v čemž lze spatřovat analogii Ježíšových žáků, kteří, aby přesvědčili sebe i svět, že Ježíš nezemřel, ale žije, zkonstruovali legendu o prázdném hrobu a zjevování se. Jinak totiž nelze vysvětlit, co je to ta Halíkova ‚reinterpretace příběhu ukřižování‘. Ledaže by prof. Halík sám nabídl výklad.“ (Dr. R. Malý, Te Deum, 5/06)

Jsme ještě velmi zvědaví i na tu druhou věc: Co podle Halíka víra znamená? „Rozhodnutí spojit tento příběh s příběhem svého života. To znamená vejít do příběhu: a v jeho světle nově pochopit a nově žít svůj život, být schopen unést jeho paradoxní charakter, nebát se paradoxů, které život přináší.“ Jinými slovy: víra tedy znamená rozhodnout se spojit svůj život s nesmysly, které vymyslel Halík; zde konkrétně, že vzkříšení je jen jiná interpretace smrti. Samozřejmě pak z toho, a podobných dedukcí, jak nás Halík dopředu připravuje, vzejde v našem životě série paradoxů s nedobrým koncem. Proto je třeba nás povzbudit, jak uvádí, „abychom se jich nebáli a byli je schopni unést.“ Děkujeme Halíkovi za takové povzbuzení k životu z víry. Musí své následovníky asi velmi povzbuzovat, protože ne každý by byl schopen unést takový paradoxní charakter tzv. „nového života“ z víry postaveného na základě takových nesmyslů. Zřejmě ale Halíkovi ideologičtí stoupenci a gnostičtí mystici jiné transorientace už tuto víru realizují ve svém životě. Jiní o tom raději jen s nadšením filosofují. Těmto bychom doporučovali, aby z ohledu na bezpečnost prováděli své přednášky pouze na těžších odděleních psychiatrie, kde jsou na oknech mříže, a specialisté s kazajkami, studenými sprchami a elektrickými šoky připraveni, aby zabezpečili neutralizování halíkovské víry v praxi. Lékaři i personál by museli zvýšit pohotovost, protože tyto paradoxy snadno vyvolávají nebezpečné vizualizace a následné rotace, které bez studených sprch a elektrických šoků jen ztěží může někdo reinterpretovat.

Vážně se ptáme, co má tato halíkovská víra společného se spasitelnou biblickou vírou? Naprosto nic! Biblická víra je vyjádřena v našem křesťanském krédu a v osobním přijetí Ježíše za svého Spasitele a Pána, který zemřel za moje hříchy na Golgotě, zvítězil nad duchem lži a smrti a svým vzkříšením potvrdil své Božství i pravdivost a závaznost evangelia spojeného s věčným životem i naším budoucím vzkříšením. Tato biblická víra nás spojuje s živým Ježíšem a vede k rozumnému uvažování. Dává nám sílu k nesení našich životních křížů a je diametrálně rozdílná od Halíkovy pseudovíry postavené na nesmyslných paradoxech.

Halík je profesionální kacíř, který pravdy víry omotává nejasnými pseudomystickými pojmy, a podstatu pravdy, která je jednoduchá, ubije. Jeho heretické knihy jsou překládány do různých jazyků a vnášejí ducha NWO – ducha New Age. Halík jako představitel pseudokřesťanství prosazuje v ČR buddhismus, homosexualismus, transsexualismus a dnes už dokonce i islamizaci k podkopání křesťanských kořenů a sebezničení českého národa. Sv. Cyril a Metoděj by nad tímto pseudo-apoštolem zaplakali. Sv. Prokop by ale vzal berlu a radikálně by vyhnal z Halíka a jeho poustevny 1000 démonů. Tím by navěky skončily Halíkovy inspirace o tom, že všechno je jedno.

 

+ Metoděj OSBMr                     + Timotej OSBMr

Biskupové sekretáři Byzantského katolického patriarchátu

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*