Jaké má Čína zájmy v Sýrii?

Jaké má Čína zájmy v Sýrii?

Začátkem tohoto měsíce, čínský admirál Guan Youfei navštívil Sýrii. Bylo zveřejněno několik podrobností ohledně smlouvy o spolupráci Pekingu se syrskou armádou, ale tento pakt sám o sobě představuje významný posun a to jak ve vojenském smyslu, tak i z pohledu mezinárodní geopolitiky, tvrdí francouzský politolog Thierry Meyssan.

V informativní analýze publikované na nezávislých webových stránkách Voltairenet.org, Meyssan vysvětlil, že zatímco detaily o čínsko-syrské dohodě o vojenské spolupráci zůstávají nejasné, motivace Pekingu pro zvýšení svého zapojení v konfliktu nejasné nejsou.

Návštěva kontraadmirála Guana ve válkou zničené zemi, uskutečněná v jeho funkci jako ředitele nové vytvořeného Úřadu pro mezinárodní vojenské spolupráce pod mocnou Ústřední vojenskou komisí čínské komunistické strany, se konala jako součást širšího úsilí Pekingu o vytvoření vojenských kontaktů s národy na Středním východě.

Při setkání se syrským ministrem obrany Fahd Jassem al-Freijem v polovině srpna, Guan uvedl, že čínské a syrské ozbrojené síly již „mají tradiční přátelské vztahy“a dodal, že čínská armáda by byla „ochotna posílit výměny a spolupráci“ s jejich syrskými protějšky.“

V praxi, objevilo se několik detailů o druhu vojenské pomoci, které Peking skutečně nabízí, s Guanem tvrdícím, že bylo dosaženo konsensu k poskytování humanitární pomoci a Peking minulý týden potvrdil, že syrský zdravotnický personál bude školen na území Číny.

Navzdory omezené povaze této pravomoci, Meyssan poznamenal, že kroky Číny přesto vedly ke značným obavám v západních metropolích. A mají důvod se obávat, dodal, protože „každý chápe, že tato dohoda ukrývá něco jiného, protože výcvik syrského vojenského zdravotnického personálu již probíhal v posledních čtyřech letech, do okamžiku, kdy polovina syrských vojenských lékařů byla vyškolena v Číně.“

Analytik proto naznačil, „i když přesně nevíme, co bylo dohodnuto, existence dohody sama o sobě představuje strategický posun“ v čínské strategii. Má co dočinění se skutečností, že Peking po dlouhou dobu pozoroval reakce Washingtonu a „odmítl se zapojit do jakékoli formy spolupráce s Damaškem, jakou by si USA mohly interpretovat jako vojenskou pomoc.“

„A tak, Čína nejen že odmítla dodávat zbraně, ale i civilní materiál potřebný pro válku, například detektory tunelů.“

A nyní, Guanova návštěva a diskuze o rostoucí vojenské spolupráci mezi oběma zeměmi, může znamenat, že se rozbíhají změny. Rusko, připomněl Meyssan, dosáhlo bodu k zasahování do syrského konfliktu také v etapách, jednáních a podepisováním smluv s Damaškem dlouho před rozhodnutím, než se rozhodlo na konci září 2015 pomoct Damašku vojensky v boji proti Islámskému státu. V souladu s tím, poznamenal analytik, je logické se ptát, zda se „Čína také nepřipravuje k vojenskému nasazení.“

„Je pravděpodobné, že odpověď na tuto otázku bude záviset na rychlosti nasazení USA v Jihočínském moři, a na jakýchkoliv provokacích spojenců Washingtonu v regionu.“

 

(SPU/ svobodnenoviny.eu)




Loading...

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*