Jak NATO používá „strach z Ruska“, aby odůvodnilo expanzi aliance na východ

Jak NATO používá „strach z Ruska“, aby odůvodnilo expanzi aliance na východ

Zdá se, že idiom „nejlepší obranou je dobrý útok“ je nejlepším způsobem, jak popsat princip, který stojí za rozšiřující se expanzí bloku na východ. Nedávné vojenské nasazení NATO v pobaltských státech, přímo na prahu Ruska, bylo skryto za kouřovou clonou mediálních kampaní, které obviňovaly Rusko ze zvyšování napětí a z „příprav na válku“.

V roce 2009 američtí a ruští diplomati souhlasili s tím stlačit symbolické červené tlačítko „Reset“, což mělo napravit vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi. Moskva souhlasila, že pomůže Washingtonu s vojenskými tranzitními a zásobovacími operacemi v Afghánistánu. Bílý dům zase oznámil, že zruší plány Bushovy administrativy na vybudování štítu protiraketové obrany v Evropě.

Nicméně, celý nápad o „resetu“ netrval dlouho. V roce 2016 NATO vyslalo na ruské hranice čtyři bojové skupiny s 1000 vojáky, po nichž následovalo nasazení protiletadlových raket Patriot do Litvy jako součást cvičení Tobruk Legacy.

Takové rychlé posilování nepřátelských sil poblíž ruských hranic doprovázela kampaň západních mainstreamových médií, která varovala Evropany před vojenskými schopnostmi Ruska.

V listopadu roku 2016 publikoval deník Washington Post článek, ve kterém poukázal na řadu ruských raket umístěných na jediném místě – v Kaliningradské oblasti – a pomocí těchto map vysvětlil, jak „ruský arsenál na Baltském moři, z něhož byl některý testován v Sýrii, je potenciální měnič hry“. –„Kolektivní vědomí“ na Twitteru okamžitě odpovědělo zasláním map všech amerických vojenských zařízení poblíž ruských hranic. Mapy ukazují, že některé národy starého světa jsou domovem stovek takových zařízení, zatímco Rusko nemá takovou přítomnost nikde v USA.



Další protiruská mediální kampaň byla spuštěna Západem na podzim tohoto roku před společným cvičením „Zapad–2017“, které se konalo v Rusku a Bělorusku. Akce byla rychle doprovázena hromadou pomluv na Twitteru a několika „hity“ v médiích hlavního proudu. Někteří západní pozorovatelé tvrdili, že Rusko po ukončení cvičení nechalo své vojáky v Bělorusku (což se samozřejmě nestalo), aby se připravilo na budoucí útok na pobaltské státy. Jiní byli zase přesvědčeni, že si Rusko nedělá choutky na Estonsko, Lotyšsko a Litvu, ale na Norsko.

Ruští úředníci tvrdí, že si dobře uvědomují mediálních „kouřových clon“, které obklopují pokračující expanzi NATO na východ. Ministr zahraničí Sergej Lavrov se zabýval situací v Pobaltí během letošního ministerského zasedání Barentsovy euro-arktické rady, v níž Rusko v současné době zastává předsednictví.

„Vnímáme procesy, které se tam dějí, jako součást dobře promyšlené strategické politiky obsazování Ruské federace. Vedoucí představitelé NATO, primárně američtí vůdci, tuto strategii nezakrývají, tato strategie je důsledně uplatňována a projevuje se v rychle se rozvíjejícím úsilí vytvořit globální systém protiraketové obrany, který nemá nic společného s Íránem a Severní Koreou, ale který je spojen s obsazením Ruska a Čínské lidové republiky.“

Severoatlantická aliance byla vytvořena jako spojenectví 12 členů, přičemž USA jsou jedním z jejich „zakládajících otců“. Od svého založení v roce 1949 se NATO neustále rozrůstalo a dokonce po pádu Varšavské smlouvy, která byla největším protivníkem organizace, NATO nadále akceptovalo nové členy.

Moskva vyjádřila obavy nad expanzí aliance na východ, ale tento proces nadále pokračoval.

Na přelomu tisíciletí se k bloku připojila tzv. Vilniuská skupina, zahrnující Estonsko, Lotyšsko a Litvu, které se staly prvními bývalými sovětskými republikami, které slíbily oddanost cílům aliance.

 

(SPU/ svobodnenoviny.eu)




Loading...

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*