Jak dlouho může člověk žít s uťatou hlavou?

Jak dlouho může člověk žít s uťatou hlavou?

Věda byla v SSSR vždy na vysoké úrovni. Jen málokdo ale ví, že vědecké objevy byly často doprovázeny neuvěřitelně krutými a nelidskými experimenty. Fyziolog Sergej Brjuchoněnko byl tvůrcem prvního ve světě přístroje pro umělý krevní oběh. Právě díky tomu se staly později možné velmi složité operace, které si vyžadují zachování života pacienta bez fungujícího srdce. To všechno by ale snad nemohlo být, kdyby na začátku 20. století neuskutečnil tento vědec, posedlý myšlenkou zachraňovat lidské životy, několik šokujících experimentů.

hlav1

 

V r. 1928 provedl Brjuchoněnko experiment s oživením amputované psí hlavy. A v r. 1940 byl v SSSR natočen dokumentární film pod názvem Experimenty pro oživení organismu, v němž bylo divákům ukázáno, jak vědci zachovávali nejen život, ale také vědomí v uťaté psí hlavě v průběhu několika hodin.

http://www.youtube.com/watch?v=dZGsRubkAwk

Laborant provádí experimenty, které svědčí o tom, že pes reaguje na vnější dráždiče, jako jsou světlo, zvuky a dotyky. A hned vzniká otázka: když ten pes vidí a cítí, musí snad také cítit hroznou bolest z amputace celého těla? Vývoj lékařství byl vždy doprovázen určitou špetkou sadismu a krutosti. Jiná věc je, že vědci to berou poněkud jinak, než obyčejní lidé, říká fyzioložka Anna Semeňuková:

– Brjuchoněnkovy pokusy s amputovanou hlavou byly jednou z příruček pro budoucí lékaře, které vysvětlovaly fungování organismu savců a dokazovaly, že mozek si může zachovat nejen životaschopnost, ale také schopnost myslet, dokonce když je oddělen od těla. Stalo se to skutečným průlomem v lékařství: vždyť bylo experimentální cestou dokázáno, že „vzkříšení“ organismu po smrti je možné.

Zahájilo to éru transplantační chirurgie a umožnilo operace na otevřeném srdci, a také vytvoření umělých orgánů. Brjuchoněnkovy pokusy s živočichy bychom neměli brát jako nelidské mučení našich menších bratrů. Byly samozřejmě dost radikální, bez nich by ale snad nebyly ani statisíce zachráněných lidských životů.

Vědci jednali podle Macchiavelliovy zásady „cíl ospravedlňuje prostředky“. Pracovali pro to, aby budoucí generace žily lépe než předcházející. Ať už třeba i za takovou cenu.

zdroj : czech.ruvr.ru

 

 

Loading...

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*