Václav Havel miloval lidská práva, ovšem v extrémně omezené podobě. Tehdy, kdy mohly být pokládány jako politický bič.  Jeho ale nezajímaly sociální jistoty milionů, jeho zajímalo zda dva-tři disidenti z miliardové Číny něco mohou či nemohou napsat. Jeho zajímali dizidenti na Kubě, ale že v teokratických islámských tyraniích (Saudská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty) jsou milióny žen v postavení bezprávných otrokyň mu bylo fuk. Havel miloval války, ovšem ty správné. Pokud k nim vydal příkaz Washington, byl bych ochoten je podpořit třeba již v noci. Humanitární bombardování Jugoslávie oceňoval s obzvláštní něžností, válku s Irákem, která rozpoutala dnešního Islámským radikalismus  podpořil okamžitě  bez jakéhokoliv zmocnění vládou. Havel nenáviděl Rusko a dělal vše proto, aby bylo zatlačeno daleko do Asie. Podporoval ruské dizidenty a jejich neschopnost prosadit se přikládal nedemokratickému systému. Zcela pominul, že celá ona liberální politika převedla v Rusku zemi na pokraj bankrotu a lidé ve své většině je doslova nenávidějí. Takový Chodorkovský je prostě náš Rittig a Janoušek.

Nelze mu odpustit jedno:

Tak  jako komunističtí funkcionáři poklonkovali Moskvě, on stejnou měrou poklonkoval Washingtonu a Evropské unii. Pac a pusu s dalajlámou, který představuje  nedemokratickou teokratickou  tyranii  povyšoval za osu lidských práv.

Kdo zhlédl doslova gigantickou reportáž z Čínské televize o návštěvě Zemana v Číně, tak si uvědomil, že s takovými poctami snad zatím nikdo nikdy od nás přijat nebyl. Pochodující vojska střela z děl při státní hymně mávající děti.

Ale tady se všichni na něho vrhají  kvůli tomu že se z časových důvodů vrátil jiným letadlem než státním,  že prohlásil že věří ve spojení Thajvanu s Čínou  a že nepoužil známý bič lidských práv.

Nuže je to tak, Zeman na rozdíl od mnohých USA nekritizuje (což je zásadní chyba), ale to našim pravdoláskařům nestačí. On zároveň a konsekventně hledá spolupráci se zeměmi, které budou v našem světě rozhodujícími činiteli, a to je pochopitelně Rusko a Čína.

Svět se od základu mění.

Když jsme před 25 lety hledali cestu k západu, bylo to přirozené. Byli jsme tak dlouho začlenění do jedné oblasti, že jsme chtěli i na tu druhou. Platí ovšem také, že Západ v jistém smyslu byl stále ještě civilizačně, ekonomicky i sociálně na svém vrcholu. A mimochodem, nevedl tolik bestiálních válek jako nyní.

Dnes Západ, kteromě zcela rozpadávajícím zemím jako je ujkrajina či uprchlíci ze Sýrie těžko může nabídnout něco nosného. V lepším případě stagnuje, v horším se polehoučku hroutí.


Pionýři a komunisté sametové revoluce 1989 se přirozeně nechtějí smířit, že jejich vítězství se rozplynulo.

Nevyčítám jim jejich rozpoložení, nic jim to ovšem není platné.

Česká republika Havlův svět opouští a Zeman má na tom lví podíl.

Asi tak 25% národa, ta která sama sebe pokládá za tu lepší a elitní, ho za to nenávidí.

Těch 60 % nás prostých to naopak uspokojuje.

Takže vytrvat.

Publikováno se svolením autora
Autor publikuje na http://vyvadil.blog.idnes.cz