Globální kompakt o uprchlících v češtině

Globální kompakt o uprchlících v češtině

https://www.unhcr.org/5b3295167.pdf
Poslední návrh (k 26. červnu 2018)
I. Úvod …………………………………………………………………………………………………………………………….. 1-9
(i) Pozadí ………………………………………………………………………………………………………………. 1-4
(ii) Hlavní zásady ……………………………………………………………………………………………………. 5-6
(iii) Cíle …………………………………………………………………………………………………………………….. 7
(iv) Prevence a řešení základních příčin ……………………………………………………………………… 8-9
II. Komplexní rámec pro reakci uprchlíků ……………………………………………………………………………… 10
III. Program činnosti …………………………………………………………………………………………………….. 11-100
A. Opatření pro sdílení zátěže a odpovědnosti ………………………………………………………. 14-48
1. Globální uspořádání mezinárodní spolupráce …………………………………………. 17-19
1.1 Globální fórum pro uprchlíky ……………………………………………………. 17-19
2. Opatření k podpoře v konkrétních situacích uprchlíků ..……………………………… 20-30
2.1 Národní opatření …………………………………………………………………….. 20-21
2.2 Platforma podpory…………………………………………………………………….. 22-27
2.3 Regionální a subregionální přístupy …………………………………………… 28-30
3. Klíčové nástroje pro sdílení zátěže a odpovědnosti …………………………………. 31-48
3.1 Financování a efektivní využívání zdrojů ………………………………………… 32
3.2 Přístup založený na více zúčastněných stranách a partnerství ………. 33-44
3.3 Údaje a důkazy……………………………………………………………………….. 45-48
B. Oblasti, které potřebují podporu ……………………………………………………………………. 49-100
1. Příjem a přijetí …………………………………………………………………………………….. 52-63
1.1 Včasné varování, připravenost a pohotovostní plánování ……………. 52-53
1.2 Okamžité postupy příjmu ………………………………………………………… 54-55
1.3 Bezpečnost a zabezpečení ……………………………………………………….. 56-57
1.4 Registrace a dokumentace …………………………………………………………… 58
1.5 Řešení specifických potřeb ………………………………………………………. 59-60
1.6 Identifikace potřeb mezinárodní ochrany ………………………………….. 61-63
2. Plnění potřeb a podpora komunit …………………………………………………………. 64-84
2.1 Vzdělávání ……………………………………………………………………………… 68-69
2.2 Pracovní místa a obživa. …………………………………………………………… 70-71
2.3 Zdraví …………………………………………………………………………………….. 72-73
2.4 Ženy a dívky ……………………………………………………………………………. 74-75
2.5 Děti, adolescenti a mládež ……………………………………………………….. 76-77
2.6 Ubytování, energetika a hospodaření s přírodními zdroji ……………… 78-79
2.7 Potravinové zabezpečení a výživa …. …………………………………………. 80-81
2.8 Občanské registrační úřady …………………………………………………………… 82
2.9 Lidé bez státní příslušnosti…………………………………………………………….. 83
2.10 Podpora dobrých vztahů a mírového soužití ………………………………….. 84
3. Řešení……………………………………………………………………………………………….. 85-100
3.1 Podpora pro země původu a dobrovolná repatriace …………………… 87-89
3.2 Přesídlení ……………………………………………………………………………….. 90-93
3.3 Alternativní cesty pro přijetí do třetích zemí ……………………………….. 94-96
3.4 Místní integrace ……………………………………………………………………… 97-99
3.5 Jiná místní řešení ……………………………………………………………………….. 100
IV. Pokračování a kontrola ……………………………………………………………………………….. 101-107




I. Úvod
(i) Pozadí

1. Složitá situace uprchlíků je společným zájmem lidstva. Situace uprchlíků se zvětšily v rozsahu a složitosti a uprchlíci vyžadují ochranu, pomoc a řešení. Milióny uprchlíků žijí ve zdlouhavých situacích, často v zemích s nízkými a středními příjmy, které čelí vlastním ekonomickým a rozvojovým výzvám, a průměrná délka pobytu i nadále roste. Navzdory obrovské štědrosti hostitelských zemí a dárců, včetně nebývalé úrovně humanitárního financování, se rozdíly mezi potřebami a financováním z humanitárních zdrojů také rozšířily. Existuje naléhavá potřeba spravedlivějšího sdílení zátěže a odpovědnosti za hostování a podporu světových uprchlíků při zohlednění stávajících příspěvků a rozdílných kapacit a zdrojů mezi jednotlivými státy. Utečenci a hostitelské komunity by neměly zůstat napospas osudu.

2. Dosažení mezinárodní spolupráce při řešení mezinárodních problémů humanitárního charakteru je ústředním cílem Organizace spojených národů, jak je stanoveno v její Chartě, a je v souladu se zásadou suverénní rovnosti států1. Podobně Úmluva z roku 1951 týkající se statutu uprchlíků uznává, že uspokojivé řešení situace uprchlíků nelze dosáhnout bez mezinárodní spolupráce, neboť udělení azylu může neúměrně zatěžovat některé země. Je nezbytné převést tento dlouhodobý princip na konkrétní a praktické kroky, a to i rozšířením podpůrné základny nad rámec těch zemí, které historicky přispěly zájmům uprchlíků prostřednictvím přijímání uprchlíků nebo jinými prostředky.

3. V tomto kontextu má Globální kompakt o uprchlících poskytnout základ pro předvídatelné a spravedlivé sdílení zátěže a odpovědnosti mezi všemi členskými státy Organizace spojených národů společně s dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, včetně mezinárodních organizací uvnitř a mimo systém Spojených národů, včetně těch, které jsou součástí Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce; dalšími humanitárními a rozvojovými aktéry; mezinárodními a regionálními finančními institucemi; regionálními organizacemi; místními úřady; občanskými společnostmi, včetně organizací založených na víře; akademických pracovníků a dalších odborníků; soukromého sektoru; médií; členů hostitelských komunit a samotných uprchlíků (dále jen „příslušné zúčastněné strany“).

4. Globální kompakt není právně závazný. Přesto představuje politickou vůli a ambice mezinárodního společenství jako celku pro posílenou spolupráci a solidaritu s uprchlíky a dotyčných hostitelských zemí. Bude uveden do provozu prostřednictvím dobrovolných příspěvků k dosažení společných výsledků a pokroku při plnění cílů stanovených v odstavci 7 níže. Tyto příspěvky určí každý stát a příslušné zainteresované strany s přihlédnutím k jejich národní realitě, kapacitám a úrovni rozvoje a dodržování národních politik a priorit.

(ii) Hlavní zásady

5. Globální kompakt vychází ze základních principů lidskosti a mezinárodní solidarity a usiluje o operativní fungování principů sdílení zátěže a odpovědnosti za účelem lepší ochrany a pomoci uprchlíkům a podpory hostitelských zemí a komunit. Globální kompakt je zcela nepolitický, včetně jeho realizace a je v souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů. Je založen na mezinárodním režimu ochrany uprchlíků, který se zakládá na klíčové zásadě non-refoulement (nenavracení) a jehož jádrem je úmluva z roku 1951 a její protokol z roku 1967. Některé regiony rovněž přijaly specifické nástroje, které se vztahují na jejich vlastní kontexty4. Globální kompakt se řídí příslušnými mezinárodními lidskými právy, nástroji, mezinárodním humanitárním právem a dalšími mezinárodními nástroji5, je-li to vhodné. Je doplněn nástroji pro ochranu osob bez státní příslušnosti, kde je to vhodné6. Humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti – viz A / RES / 46/182 a všechny následné rezoluce Valného shromáždění k tomuto tématu včetně rezoluce A / RES / 71/127 – stejně jako ústřední význam ochrany jako ukazatel celkového uplatnění Globálního kompaktu. Národní vlastnictví a vedení jsou klíčem k jeho úspěšné realizaci s přihlédnutím k vnitrostátním právním předpisům, politikám a prioritám.

6. Uznává se, že řada států, které nejsou součástí mezinárodních uprchlických nástrojů, ukázala štědrý přístup k hostování uprchlíků. Všechny země, které nejsou dosud účastny, jsou vyzývány, aby zvážily přistoupení k těmto nástrojům a státům, které jsou součástí, a ty, které mají výhrady, aby zvážily jejich stažení.

(iii) Cíle

7. Cíle Globálního kompaktu jako celku jsou: i) zmírnit tlak na hostitelské země; ii) zvyšovat sebevědomí uprchlíků; iii) rozšířit jejich přístup k řešením v třetích zemích; a iv) podpořit podmínky v zemích původu pro návrat v bezpečí a důstojnosti. Globální kompakt se bude snažit dosáhnout těchto čtyř propojených a vzájemně závislých cílů prostřednictvím mobilizace politické vůle, rozšířené základny podpory a opatření, která usnadní spravedlivější, udržitelnější a předvídatelnější rozdělení příspěvků mezi státy a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.

(iv) Prevence a řešení příčin

8. Pohyby velkých mas uprchlíků ve složitých situacích uprchlíků přetrvávají po celém světě. Ochrana a péče o uprchlíky je záchranou života pro dotyčné osoby a investicí do budoucna, ale je důležité, aby byly doprovázeny úsilím vynaloženým na řešení základních příčin. Příčiny uprchlických pohybů, klima, zhoršování životního prostředí a přírodní katastrofy stále více korespondují s hnacími silami uprchlických pohybů. V prvé řadě stanovení hlavních příčin je zodpovědností zemí, které jsou původem uprchlických pohybů. Avšak, odvrácení a řešení rozsáhlých situací uprchlíků jsou také záležitostmi, které vážně znepokojují mezinárodní společenství jako celek, vyžadují včasné úsilí o řešení jejich hnací síly a spouštěčů, jakož i lepšení spolupráce mezi politickými, humanitárními, rozvojovými a mírovými aktéry.

9. V této souvislosti Globální kompakt doplňuje pokračující snahy OSN v oblasti prevence, míru, bezpečnosti, udržitelného rozvoje, migrace a budování míru. Všechny státy a příslušné zúčastněné strany se vyzývají, aby řešily základní příčiny velkého množství situací uprchlíků, a to i prostřednictvím zvýšeného mezinárodního úsilí o předcházení a řešení konfliktů; prosazovat Chartu Organizace spojených národů, mezinárodní právo, včetně mezinárodního humanitárního práva, jakož i právního státu na národní a mezinárodní úrovni; prosazovat, respektovat, chránit a plnit lidská práva a základní svobody pro všechny; a ukončit vykořisťování a zneužívání, stejně jako diskriminace jakéhokoli druhu na základě rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického či jiného názoru, národního nebo sociálního původu, majetku, narození, postižení, věku nebo jiného stavu.

 

Celý kompakt o uprchlících v češtině




Reklama

Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*