Gatestone Institute: Smrt jako trest „za ateismus“ – Pronásledování křesťanů extremisty, únor 2018

Gatestone Institute: Smrt jako trest „za ateismus“ – Pronásledování křesťanů extremisty, únor 2018

Po celém muslimském světě v nezmenšené míře pokračovaly útoky džihádistů a masakry křesťanů. Podle jedné zprávy nazvané „Ozbrojené gangy vyvraždily v Nigérii 15 vesnic při masovém vraždění křesťanů,“ několik islámských teroristů „zaútočilo na 15 vesnic, aby zmasakrovali křesťany a zničili jejich kostely při tvrdém útoku proti tomuto náboženství“…. Desítky lidí byly zabity poté, co gangy vyplenily města a vesnice, aby z nich odstranily všechny aspekty křesťanské víry. „Domy patřící věřícím křesťanům byly v mnohých případech srovnány se zemí a úřady dělaly jen velmi málo, aby tomu nějak zabránily…“ Podle aktivistů pro lidská práva: „Jeden útok se konal za bílého dne, právě když se lidé chystali jít do kostela. Útočníci pronásledovali a zabíjeli vesničany a spálili devět kostelů a mnoho dalších domů.“

Otevřený dopis nigerijskému prezidentovi Muhammadovi Buharimu si stěžoval, že od chvíle, kdy se prezident Buhari dostal k moci, se situace křesťanů zhoršila: Od června 2015, kdy se Buhari stal prezidentem, bylo zabito 16 000 křesťanů – mnoho ve jménu džihádu. Dopis konstatuje:

„… odhaduje se, že 30 milionů křesťanů v severní Nigérii, kteří tvoří největší menšinu v převážně muslimském prostředí, trpí po celá desetiletí marginalizací a diskriminací, stejně jako cíleným násilím, zejména z rukou organizovaného hromadného násilí a násilných skupin jako je Boko Haram a pastevci kmene Fulbů.“

„Stovky kostelů v severní Nigérii, zejména v severovýchodní a severní centrální Nigérii, stejně jako v jižní části státu Kaduna, kde převládá křesťanská populace, byly vypáleny nebo zničeny. Od června roku 2015, kdy se Pan Prezident stal šestým civilním prezidentem Nigérie, bylo v celé zemi zabito zhruba 16 000 bezbranných občanů, většinou křesťanů. Odhaduje se, že z 16 000 zabitých bezbranných civilistů je 5 800 převážně křesťanů, kteří byli od června roku 2015 zabiti teroristy z Boko Haram a pastevci kmene Fulbů.“

Křesťanka Rebecca Bitrus se jako bývalá zajatkyně džihádistické skupiny Boko Haram podělila o své zkušenosti ze zajetí. Poté, co ona a její dvě malé děti byli uneseni při nájezdu na křesťanskou vesnici, byli odvedeni do jakéhosi lesa, kde se teroristé pokoušeli ji přinutit konvertovat k islámu, což ona odmítla.

„Jeden z Boko Haram řekl: „Nejste připravena konvertovat na islám a tak vám dám lekci“. Bojovník pak popadl jejího tříletého syna a nedbale ho hodil do blízké řeky a ona pak byla nucena sledovat, jak se utopil.“

Po této zkušenosti se Bitrus bezpochyby obávala o svého staršího syna. Prohlašovala, že prochází přechodem k islámské oddanosti, ale uvnitř si udržovala svoji křesťanskou víru.

„Chodili za námi se svými zbraněmi a nutili nás, abychom se modlili. Pokaždé, když jsem si klekla k modlitbě, recitovala jsem „Zdrávas Maria“ a „Otče náš“, řekla.

Časem porodila dalšího chlapce, kterému dala jméno Christopher. Po dvou letech zajetí se jí podařilo utéct, když nigerijské jednotky donutily radikály Boko Haram k boji.



Podobně 16. února v Keni militanti z islámské teroristické skupiny Aš-Šabáb napadli v noci školní ubytovnu, začali střílet a zabili zde tři křesťany, dva učitele a manželku jednoho z nich. Jiný učitel, kterému se podařilo uniknout, slyšel jednoho z teroristů říkat: „Tito nevěřící by měli být zlikvidováni“. „Velmi nás znepokojují tyto selektivní druhy útoků na přespolní obyvatele, kteří jsou také křesťany tohoto regionu,“ prohlásil místní křesťanský pastor. „Ostatní členové naší církve nejsou v bezpečí. Mnozí členové církve, včetně učitelů, začali prchat z této oblasti do svých domovských vesnic a někteří nepřišli do kostela na nedělní pobožnost.“ Ačkoli Aš-Šabáb sídlí v sousedním Somálsku, křesťané včetně pastorů věří, že místní muslimové jim pomáhají a poskytují jim informace.

Klášter sv. Samuela Vyznavače v Egyptě. Místní úřady vydaly v únoru příkaz k demolici památníku postaveného v blízkosti místa, kde bylo islámskými radikály zabito 28 koptských křesťanů, když v květnu 2017 putovali do kláštera. (Zdroj fotografie: Roland Unger / Wikimedia Commons)

Zatímco proběhl tento masakr, web Rasmussen Reports v únoru 2018 zjistil, že „demokraté v USA si spíše myslí, že lidé se k muslimům v Americe špatně chovají, než že jsou křesťané pronásledováni v islámském světě. Ženy mnohem častěji než muži věří, že s americkými muslimy je špatně zacházeno, ale mnohem méně věří, že je špatně zacházeno s křesťany v muslimském světě. Těsná většina voličů mladších 40 let si myslí, že s většinou muslimů je v Americe špatně zacházeno (51 %) a stejně tak si myslí, že rovněž s většinou křesťanů je v muslimském světě špatně zacházeno (57 %).“

Únorový přehled pronásledování křesťanů muslimy po celém světě zahrnuje, mimo jiné, následující události:

Džihádistická vražda a chaos v křesťanských chrámech

Rusko: V neděli 18. února 2018 zaútočil muslimský militant na ortodoxní chrám v regionu Dagestán na severním Kavkaze a zahájil palbu na pěvecký sbor. Pět přítomných žen bylo zabito. Policie po příjezdu opětovala palbu a útočníka zabila; dva policisté byli také zraněni. Později se ukázalo, že útočník, muž, sotva 20letý, slíbil věrnost Islámskému státu. Kněz, který sloužil bohoslužbu, popsal událost takto: „Dokončili jsme mši a začali opouštět kostel. Nějaký vousatý muž běžel ke kostelu a křičel „Alláhu Akbar“ („Bůh je největší“)… Nesl pušku a nůž.“ Islámský stát se k tomuto útoku o několik dní později nejen přihlásil, ale nabádal své stoupence, aby páchali další takové útoky na Rusy. V dopise nazvaném „Jděte jim po krku a napadněte každého z jejich synů“ islámská teroristická skupina citovala tento fatální útok na kostel jako příklad toho, čeho by se jeho následovníci měli snažit dosáhnout. Poté, co vyzdvihli zabitého vraha jako „mimořádného mudžahedína“ (džihádistu), dodali:

„Alláh to povoluje, bude to příklad pro další krvavé útoky, které zničí větší množství křesťanských bojovníků ve všech muslimských oblastech obsazených Ruskem… Mnozí z nich budou zabiti jako trest za to, že nevěří v Alláha Velikého a to vypěstuje strach a hrůzu uvnitř srdcí stovek tisíc jejich bratrů a donutí je, aby se strachem uprchli… Nechť každý muslim ví, že je přípustné prolévat krev těchto křesťanských bojovníků a získávat jejich peníze a že zajímat je jako rukojmí za výkupné nebo za výměnu za muslimské vězně je také přípustné, takže všichni konejte tyto dobré skutky.“

Indonésie: 11. února 2018 zaútočil na účastníky nedělní bohoslužby 22letý muž vyzbrojený mečem. Nejméně tři účastníci byli zraněni, včetně kněze, 81letého Holanďana, který byl zasažen do zadní části hlavy. Muslimský útočník vstoupil do kostela během mše, kdy shromáždění zpívalo hymnus pod vedením kněze Karl-Edmunda Priera. Podle policejního mluvčího „byl první obětí ministrant, který byl zasažen mečem do zad“. Útočník se pak přesunul k oltáři, kde „sekl mečem do hlavy a zad kněze“. Poté začal muslim sekat mečem do soch Ježíše a Panny Marie. Útok skončil až tehdy, když do kostela přišel na pomoc policista. Ten uviděl muže, který se na něj řítí s mečem a mává jím ve vzduchu: Tak ho zastřelil a zneškodnil. „U několika radikálních skupin, které jsme sledovali, bylo zjištěno, že (radikálové) před pouhým týdnem vysílali výzvy mudžahedínům [džihádistům], aby použili k útokům nože,“ řekl později policista z útvaru pro boj proti terorismu a dodal: „V posledních několika měsících došlo k několika případům pronásledování a narušování církevních obřadů Frontou islámského džihádu.“

Turecko: „V neděli 4. února 2018… byla na zahradě katolického kostela Panny Marie v Trabzonu umístěna po domácku vyrobená trubková bomba,“ píše se ve zprávě.

„Byl vyhlášen poplach, ale objekt byl nalezen částečně spálený a nevybuchlý“. Křesťané a činovníci v Trabzonu poznamenali, že tento incident se shoduje s výročím vraždy kněze Andrea Santoro v kostele Panny Marie dne 5. února 2006.“

Toto je jen poslední z řady znepokojivých událostí namířených proti křesťanům:

„V posledních měsících se v médiích objevilo množství negativních zpráv o církvích a jednotlivých křesťanech, které se pokoušely podnítit nepokoje a nepřátelství. Pastorovi protestantské církve v Balikesiru bylo 7. prosince 2017 vyhrožováno smrtí. Policie pokračuje ve snaze identifikovat pachatele.“

Tanzanie: Na částečně autonomním ostrově Zanzibaru, který je demograficky téměř úplně muslimský, zbouraly místní orgány další kostel. Tato neočekávaná událost se stala po nedělní bohoslužbě. Podle pastora bývalé Zanzibarské Pentekostální církve Ježíše Krista:

„Bylo to pro nás velké překvapení, když buldozer bez předchozího upozornění strhl budovu kostela a my jsme o všechno přišli. Toto je zde v Zanzibaru úmyslný postup, který je úplně bezohledný a bez respektu vůči křesťanům. Bylo to pro nás nesmírně těžké, protože kostel je místo pro bohoslužby.“

Rozhodnutí bylo přijato, když sousední univerzita stojící za kostelem požádala vládu o další půdu. Nynější kongregace bez domova měla bez dětí asi 100 členů. „Nemáme dostatek peněz, abychom se v naší věci obrátili na soud, ale víme, že církevní kauzy byly v Zanzibaru odloženy a jsme si velmi jistí, že i když půjdeme k soudu, bude to trvat mnoho let, a nakonec se nemusíme dočkat spravedlnosti,“ řekl pastor.

Súdán: V neděli 11. února „nařídila vláda násilnou demolici a převzetí našeho kostela navzdory probíhajícímu soudnímu případu, v němž bojujeme proti pokusu o převzetí církevního majetku soukromým muslimským developerem,“ prohlásil pastor Súdánské presbyteriánské evangelické církve v severním Chartúmu. „Buldozery a oddíl policistů zaútočily na náš kostel hned po naší ranní bohoslužbě. Policisté začali ven vynášet nábytek, židle a bible a buldozery pak strhly budovu kostela.“ Reverend Kuwa Shamal, vedoucí činovník súdánské Kristovy církve, řekl:

„Církevní práce v Chartúmu čelí vážnému úpadku, protože islámská vláda nechce, abychom kázali evangelium a konali svobodně bohoslužby… Mnoho případů je u soudu a mnoho křesťanů je ve vězení kvůli boji za svobodu víry a oprávněné vlastnictví církevních pozemků.“

Ázerbájdžán: Během nedělní bohoslužby policie provedla razii v kostele Pentekostální církve. I když policisté prohlásili, že křesťanští věřící „neudělali nic špatného… prostě jen neměli příslušnou registraci,“ policisté s nimi zacházeli jako s kriminálníky, včetně natáčení všech přítomných a zaznamenání jejich osobních údajů. Byly očekávány velké pokuty. Pastor řekl, že jej příslušné orgány varovaly: „Pokud se znovu setkáte za účelem konání bohoslužby, dáme vám dvojnásobnou pokutu.“

Bangladéš: 8. února, okolo čtvrté hodiny ranní, neznámé osoby napadly a vyrabovaly katolický kostel. Kněz katolického kostela sv. Augustina z Canterbury vypověděl, že spal, ale když uslyšel zvuky a šel ke dveřím, útočníci na něj namířili zbraň a „pohrozili mi, že mě zabijí, pokud neotevřu dveře. Byl jsem donucen je pustit dovnitř.“ Jakmile se dostali dovnitř, začali ho bít a vyhrožovali mu smrtí. „Abych si zachránil život, musel jsem jim dát peníze, asi 35 000 tisíc takas (420 amerických dolarů), mobilní telefon a laptop.“ Zloději pak prošli a vyrabovali kostel, znesvětili roucha, liturgické knihy a oltář, rozbili tři schránky na dary kostelu a vzali peníze. Podle zprávy jsou v muslimsky většinové zemi „každý rok kostely a kláštery oběťmi zlodějů a loupeží“. Dokonce tak, že „že trvalo celých pět dnů, než policie někoho zatkla,“ stěžoval si jeden vedoucí představitel církve. „Myslím, že zanedbávají chytání zlodějů.“

Nigérie: Jeden 85letý muslimský klerik se snažil uskutečnit svůj stěžejní úkol, zničit kostel Ježíšova vzkříšení. U soudu prokurátor řekl:

„Obviněný poškodil kostel tím, že zničil celou budovu od střechy až po základy. Žalobce zavolali obyvatelé této oblasti s tím, že obviněný přišel s pěti muži, aby zbořili jeho kostel. Když žalobce dorazil na místo a uviděl, že je to pravda, ohlásil tuto skutečnost policii a obviněný byl zatčen.“

Islámský klerik prohlásil, že je nevinen, byl propuštěn na kauci a případ byl odložen.

Egypt: Soud odsoudil 19 muslimských obžalovaných k jednoletému podmíněnému trestu za to, že napadli neregistrovaný kostel poblíž Gízy. V té době se desítky muslimských násilníků shromáždilo před budovou a nakonec ji napadli. „Zničili obsah kostela a napadli křesťany uvnitř, než přijeli příslušníci bezpečnostních sil a rozehnali je“, uvádí zpráva. Na základě tohoto rozsudku nepůjdou obžalovaní do vězení, pokud se znovu nedostanou do potíží. Na druhé straně byla křesťanům uložena pokuta 360 000 egyptských liber (asi 20 383 amerických dolarů) za zřízení neregistrovaného kostela. Podle logiky soudu spočívá chyba křesťanů v tom, že používali neregistrovanou budovu jako kostel a tím zranili city místních muslimů. Kritici však tvrdí, že získání povolení pro kostel je v Egyptě stejně obtížné, jako je získání povolení pro mešitu snadné: Každý týden se otevře deset mešit. Pokud by jim to vláda nedělala tak těžké, aby se Koptové mohli shromažďovat a konat bohoslužby, nemuseli by se uchylovat k užívání soukromých domů a neregistrovaných budov.

V jiném případu vydaly místní úřady příkaz zlikvidovat památník postavený nedaleko místa, kde bylo 28 křesťanů zabito islámskými radikály – protože odmítli konvertovat na islám – když v květnu 2017 Koptové putovali do kláštera sv. Samuela Vyznavače. Památník, založený přáteli kláštera sv. Samuela, se skládá z desky s vyrytými jmény mučedníků, umístěné uprostřed formace vytvořené z bílých cihel s křížem uprostřed. Poté, co uvedl, že městská rada města al-Edwa již odstranila jiný památník, který byl pro mučedníky vytvořen před několika týdny, jeden mnich z oblasti prohlásil: „Dnes [12. února] se pokusili odstranit tento památník znovu. Guvernér Bedeiwi ale zasáhl a nařídil dočasné zastavení demolice, dokud tuto záležitost neprojedná s městskou radou.“ Kritici tvrdí, že tato událost, podobně jako ostatní, dokazuje, že zatímco prezident Sísí často veřejně chrání egyptské křesťany, tisíce místních, jemu podřízených úřadů jsou odhodlány co nejvíce křesťanům život komplikovat.

Při diskusi o diskriminaci, s níž žijí křesťané v Egyptě, koptský právník žijící v Káhiře Fadi řekl:

„Egyptská ústava říká: ‚Občané jsou si před zákonem rovni a jsou rovnoprávní ve veřejných právech a povinnostech, bez ohledu na rasu, původ, jazyk, náboženství nebo vyznání‘. Váha tohoto ustanovení je však snížena tím, že článek 2 ústavy deklaruje, že islámské právo je hlavním zdrojem právních předpisů…“

„Koptští křesťané nejsou v Egyptě rovnoprávnými občany. Koptové zůstávají podle zákona méně než plnohodnotnými občany, ve sféře výstavby kostelů, náboženské diskriminace a náboženské konverze. Právní a ústavní systém, v němž principy islámského práva šaría slouží jako hlavní zdroj legislativy, je v nejlepším případě sporný, ale vzhledem k tomu, jak je uplatňován současným egyptským právním systémem, tak odpověď je jednoznačně ne.“

Džihád proti svobodě křesťanů

Malajsie: Nejvyšší soud většinově muslimského národa dne 27. února 2018 rozhodl, že muslimové nemohou konvertovat k jinému náboženství, aniž by nejprve získali souhlas soudu šaría, což je podle kritiků téměř nemožné. Podle zprávy:

„Rozsudek byl přečten za silné přítomnosti policie před soudem v Kuchingu ve státě Sarawak, když čtyři muslimové z tohoto státu apelovali na civilní soud, aby zrušil jejich status muslimů, aby mohli přijmout křesťanství. Čtyři muslimové – jeden rodilý muslim a tři, kteří dříve konvertovali k islámu – chtěli, aby soud nařídil vládě, aby je osvobodila od islámu a změnila status v jejich průkazech na křesťanství. Podle malajsijského práva je „islám“ vytištěn pod podobiznou držitele na průkazu totožnosti… Toto má pomáhat při vymáhání práva šaría, které je použitelné pouze pro muslimy…. Takže v případě malajsijského práva se věci mají tak, že tito čtyři [ačkoli křesťané v srdci] mohou být stíháni islámskými úřady za jakékoliv porušení islámských kodexů chování… Případy odpadnutí od islámu zůstávaly v Malajsii vždy až do současného rozhodnutí v šedé zóně.“

Pákistán: Poté, co 17letý křesťan ztratil svůj telefon, neznámá osoba jej našla a použila jej k tomu, aby na Facebooku zveřejnila obrázky považované za neúctu k prorokovi Mohamedovi. Mladíkovi a jeho 24letému bratranci, který byl také do případu zapleten, bylo následně vyhrožováno smrtí, byli zatčeni a mučeni policií; jeden z mladých mužů téměř zemřel. Po zveřejnění urážlivých obrázků vstoupil do křesťanské vesnice muslimský dav více než 3 000 lidí, kteří požadovali smrt pachatelů. Jakmile dav začal shromažďovat benzín, aby křesťanskou vesnici zapálil, tisíce obyvatel vesnice uprchly. Podle jiné zprávy „členové muslimského davu začali bít oba křesťany před policií, plivali na ně. Mlátili a kopali oba mladé muže, až se policie rozhodla zasáhnout, dříve než muži omdleli.“ Avšak teprve na policejní stanici začalo skutečné trápení bratranců: Policie je sadisticky mučila a oba křesťany ponižovala – a to i tím, že se snažila donutit je k orálnímu sexu a sodomizování se navzájem. Bratranec obviněného upřednostnil smrt před zneužíváním, vyskočil z okna ve čtvrtém podlaží a téměř svým zraněním podlehl. Z nemocničního lůžka napsal na sociální síť:

„Zavolali mě, abych zkontroloval svůj mobil, byl jsem bit a odveden do koupelny. Zeptal jsem se, co jsem udělal špatného a oni mi odpověděli, že jsem jeho bratranec. Chtěli po mně, abych sám sebe nazval laanti (proklatý). Nutili mne, abych nazvat svého bratrance stejně, později mě žádali, abych si sundal kalhoty a sodomizoval ho. Odmítl jsem. Viděl jsem, jak roste jejich hněv, všiml jsem si otevřeného okna a rozhodl jsem se vyskočit. V mém mobilu nenašli nic (inkriminujícího).“

V samostatném incidentu, dne 23. února po modlitbách v mešitě, muslimové falešně obvinili šest křesťanů z rouhání: „Fayaz Masih, Riaz Masih, Imtiaz Masih, Sarfraz Masih, Saqib Masih a paní Riaz byli obviněni z urážky „Na’at“, formy islámské poezie velebící proroka Mohameda“. A opět se rozezlení muslimové, hledající odplatu, shromáždili u křesťanských příbytků, zatímco mnoho křesťanů prchalo pryč. Ale podle místního aktivisty v oblasti lidských práv, který se s tímto případem seznámil:

„Ve skutečnosti se jednalo o záležitost, která se týkala létajících draků, která se účelově změnila v náboženský spor. Původně se křesťanské a muslimské děti dostaly do sporu ohledně na ulici chyceného draka. Sporem se později zabývaly obě starší komunity. Ve snaze uštědřit křesťanům lekci, poškodili poté muslimové biblické verše, které byly namalovány na vnější stěně kostela Khushkhabri. Muslimové chtěli namalovat nad verši jméno islámské politické strany, křesťané na to reagovali a otázka se změnila v náboženský spor.“

Šest křesťanů bylo obviněno; pokud budou shledáni vinnými, hrozí jim až 10 let vězení.

Kamerun: Ve zprávě ze 13. února 2018 napsal bývalý muslim, který konvertoval na křesťanskou víru před téměř dvěma desetiletími, že jeho celá muslimská rodina, když se dozvěděla o jeho odpadnutí od islámu, mu „vyhrožovala, že ho zabije, a kdyby ho Bůh neochránil, měli by určitě úspěch.“ Muž, známý jen jako Abdul, pokračoval: „Když všechna jejich kouzla a kletby i s pomocí místního lékaře selhaly, pokoušeli se mě zabít.“ Od té doby se jejich pronásledování nezmenšilo. Podle jiné zprávy:

„… jeho muslimská rodina se ho pokoušela zabít, dokonce i jeho vlastní manželka, před místními vůdci žádala, aby byl pro svou víru popraven… Jeho rodinní příslušníci se mu pokusili při mnoha příležitostech otrávit jídlo a až do dnešního dne se snaží ho přimět, aby se obrátil zpátky k islámu. Jeho manželka, jejíž jméno nebylo uvedeno, ho opustila a „často ho pomlouvá“ před jeho sedmi dětmi.“

Raymond Ibrahim, autor nové knihy Sword and Scimitar: Fourteen Centuries of War between Islam and the West (Meč a turecká šavle: Čtrnáct století války mezi islámem a Západem) je vedoucí spolupracovník Gatestone Institute a spolupracovník nadace Judith Rosen Friedman při Middle East Forum.

https://cs.gatestoneinstitute.org/13109/smrt-jako-trest-za-ateismus




Loading...

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*