Evropa na cestě od blahobytu do náruče Nového světového řádu

Evropa na cestě od blahobytu do náruče Nového světového řádu

Po celé Evropě nastoupí tzv. „konzervativní pravicoví populisté“, jak jim říká korporátní tisk. Ti budou být moci obviněni za všechno zlé, co přijde, od skutečných fašistů usilujících o jeden světový řád v duchu Orwella.

Většina normálních občanů nemá potuchy, jak obrovské přerozdělování majetku nastalo v posledních pěti letech. Hrozí, že většina občanů, zejména ti, co se považují za střední třídu, může přijít o 75–90% svého majetku. My, normální Češi, jsme chudí. Takže naši politici nemusí mít starosti, které má nyní Angela Merkelová s tím, jak udržet německé penze. Aby se němečtí důchodci nedostali do stejné chudoby, v jaké jsme my. Podrobně si o tom můžete přečíst zde.

Zlatá slepička nesnáší ta zlatá vejce, na které nás lákal Kalousek, tedy úroky z investic do soukromého kapitálového spoření. Ti bláhovci, kteří mu uvěřili, zapláčou nad důchodem. Naše vláda si ale starosti zatím moc dělat nemusí. Je zvyklá na skromné české penzisty. A nenáročné, skoro zadarmo pracující otroky v českých montovnách zahraničních firem. Třeba by se ale Němci mohli poučit u našince, jak vyjít například s 350–400 eury důchodu, nebo i čistého platu měsíčně. A také by mohli nakonec pochopit, odkud se bere ona „nesolidárnost Čechů“ s utečenci. Ti mají nárok například v Rakousku na 882 euro minimálního existenčního zabezpečení, na osobu pochopitelně.

Je katastrofálním výsledkem budování našeho 27-letého kapitalismu, že máme, jak uvedla minulý týden MF Dnes, celkem 4,5 milionu exekucí díky kvetoucímu podnikatelskému sektoru soukromých exekutorů. A v České republice některé matky pronajímají bezdětným párům svou dělohu a rodí jim děti za 250–300 tisíc korun. To mne dostalo do deprese. To, že má být Evropa hodnot?

Podvod zvaný kvantitativní uvolňování

Chudoba nepadá s nebe. Mají ji na svědomí ti, kteří ovládají finanční systém. Ani zvolení Donalda Trumpa tento systém nezmění. Většina držitelů velkého majetku – tedy ono 1% světové populace, k němu nepřišla šikovným investováním, svou pílí nebo schopnostmi, ale díky enormní úvěrové emisi, podnícené Fedem, Evropskou centrál ní bankou a dalšími centrálními bankami západního civilizačního okruhu v rámci ideologie tzv. „kvantitativního uvolňování“. Lidově řečeno, mohutným, historicky bezprecedentním tiskem nekrytých peněz. Za vytrubování velké lži – jak tyto peníze pomohou oživit investice a hospodářství. Tak obrovské množství nekrytých peněz nebylo nikdy v historii vytištěno.

Kam tyto peníze šly a jak s nimi souvisí nárůst státního zadlužení? Na níže uvedeném obrázku je vidět, kam se postupně dluhové peníze přelévaly.

debt_money

Porovnáme-li tedy na obrázku růst Dow Jones indexu s růstem státního zadlužení USA za jednotlivých amerických prezidentů, vidíme jasnou korelaci: Akcie stoupaly ročně v posledních 36 letech o 9%, stejně tak narůstal státní dluh USA. V roce 1980 byl akciový index DOW 850 bodů, dnes je to 18 870 bodů. To je nárůst 18000 během 36 let. Když jste si koupili v roce 1980 akcie v ceně 10 000 dolarů, dnes v roce 2016 byste měli mít, aniž byste hnuli prstem, teoreticky majetek v hodnotě 220 000 dolarů a roční průměrnou dividendu 2%. Proto se také snaží centrální banky o udržení inflace ve výši 2% ročně. Přestože k tomu z hlediska makroekonomického, nemusí být vůbec důvod. Dříve byla inflace mnohem vyšší, a stoupaly úměrně i mzdy.

Manipulace s akciemi

Akcie nestoupají na základě přírodního zákona. Musí dostat patřičný pohon. A pohánějí je především státní dluhy. Co se týká skoku ceny akcií za Billa Clintona, to má na svědomí zrušení Glass-Steagallova zákona platného od prezidenta Roosevelta, které umožnilo i klasickým, původně neinvestičním bankám, se vrhnout do víru spekulací. Zrušení Glass-Steagallova zákona se vymstilo spuštěním hypotéční krize v roce 2008, ze které se zejména Evropa ještě dodnes nevzpamatovala.

Takže receptem, jak se stát úspěšným prezidentem, je především tisk peněz a růst dluhů. A to již věděl prezident Reagan, za kterého byl dluh USA ale také hnán vysokou úrokovou sazbou, což se může stát i za Trumpa. Ale Barack Obama zůstane zapsán v dějinách jako rekordman, který připravil půdu pro pád, ze kterého budou nakonec obviněni možná právě konzervativci před nástupem jedné světové měny a vlády, kterou časopis Economist předpovídá v roce 2017–18. Každý, kdo rozumí matematice, musí vidět tuto exponenciální křivku, která je způsobena působením složeného úroku v ekonomice a která vede zákonitě ke kolapsu.

Jaké šance má tedy Donald Trump?

Donald Trump přebírá zemi v daleko horším stavu, než byla před vypuknutím Velké hospodářské krize v roce 1929. V roce 1929 činila nejvyšší úroveň akciového indexu Dow 400 bodů a v roce 1932 se propadla na 40 bodů. Tedy spadla o 90%. Ve stávající situaci nerostou výnosy a zisky v reálné ekonomice a úroková sazba je nulová. To přináší obrovské problémy pro penzijní systémy a lze to zvládnout pouze dalším, ještě větším tiskem peněz než za Baracka Obamy, aby se systém nezhroutil. A jak se zdá z prvních zpráv, Trump nehodlá tisknout žádné zelené dolary jako za Kennedyho. Fed se rozhodně státní centrální bankou nestane. Bude dále jako naše ČNB tzv. „nezávislá“. Donald Trump však poslouží velmi dobře, aby USA zasadilo Evropě rozhodující úder.

Válka proti Evropě v plném proudu

Ta probíhá již delší dobu a má mnoho podob. Je vedena hlavně prostřednictvím německé kancléřky, která má bezesporu velký vliv v Bruselu. Nyní se hlásí nový konzervativní kandidát na francouzského prezidenta Francois Fillon, který chce, aby vedoucí roli převzala v Evropě Francie, nikoliv Německo. Po Brexitu další dobrá vyhlídka. Po celé Evropě nastoupí tzv. „konzervativní pravicoví populisté“, jak jim říká korporátní tisk. Ti budou být moci obviněni za všechno zlé, co přijde, od skutečných fašistů usilujících o jeden světový řád v duchu Orwella. Půdu k tomu připravovali dostatečně dlouhou dobu se svými spojenci: masmédii a koupenými politiky po celé zeměkouli. Válku už není nutné dnes jenom zbraněmi, jak píše Carol Qugleiy, mentor Billa Clintona, ve svém díle Hope and Tragedy. Kdy píše zcela otevřeně o plánech globalistů. Toto hezké počteníčko najdete zde.

Dolar silně posiluje v očekávání zvýšení úrokové sazby Fedem v prosinci a díky spokojenosti investorů se složením vlády Donalda Trumpa, ve které nejvýznamnější místo ministra financí obsadí bývalý bankéř od Goldman Sachs. Trump proti oligarchům nepůjde, protože je oligarchou. Že Wall Street, zejména Goldman Sachs neprodělá, tím si můžeme být jisti, viz tato analýza. Vývoj kurzu eura k dolaru zde:

graf5

Vše, co se odehrálo před volbami, byl tyátr pro zombie, kteří se o „Black Friday“ před prvním adventem rvou o co nejlevnější masu krámů v hypermarketu a jsou totálně snadno manipulovatelní. Mimochodem, to šílenství se nám začíná přelévat už i do Evropy, jak jsem zjistila z rakouské televize, která si tak pochvalovala tržby v nákupních centrech v pátek. Elity musí mít radost. Prostor na nějaké revoluce není, lidem je všechno fuk, hlavně že mají plná břicha, a až budou v kleci, bude pozdě.

Že jsou volby manipulované, nikdo snad nepochybuje. Že se předvolební sliby neplní, to je také všem jasné. A pokud umíte anglicky, stojí za to shlédnout toto video z benefiční večeře 20. října 2016. Případně zde, nejlepší momenty na kliknutí. Zasedání smetánky a elit, kterého se zúčastnili oba prezidentští kandidáti po onom komediálním ostudném třetím předvolebním duelu v americké televizi. To je úplně jiné kafe, než co předváděli v rámci volebního boje. Ale je to těžké, pochopit, jak se věci mají. Když náš premiér neumí pořádně anglicky, jak může něčemu rozumět?

Evropa je ve velkém ohrožení

Hrozí odliv kapitálu, kurz eura k dolaru se blíží 1:1 a možná spadne i níže. Co to však bude znamenat pro českou korunu? Bude muset Česká národní banka vytisknout další koruny a znehodnotit naši měnu až na 29 nebo 30 korun za euro? Mám z toho upřímnou obavu. Podle teorie, že oslabování měny je výhodou pro exportéry. Je ovšem katastrofou pro obyvatele nakupující zahraniční potraviny a průmysl nakupující ze zahraničí suroviny. Zdá se, že strategie posilování dolaru pro USA ekonomiku kontroverzní, protože výrobci se ocitnou na zahraničních trzích v nevýhodě. Ale zájmy průmyslu jdou dávno až na druhém místě, po zájmech Wall-Streetu.

Další zdroje najdete zde a dále zde.

 

Převzato z http://news.e-republika.cz




Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*