Džihádistické útoky v Británii: Toto je válka, ne trestná činnost

Džihádistické útoky v Británii: Toto je válka, ne trestná činnost

Minulé pondělí v Manchesterské aréně měl být šťastný a nezapomenutelný večer, mezitím co mladá popová hvězda Ariana Grande ukončila svůj koncert a její fanoušci začali odcházet. Ale ve vstupní hale čekal voják Islámského státu s batohem plným výbušnin. Tento voják bombu detonoval s ničivým účinkem v 10:30, zabil 22 fanoušků a zranil dalších 119 lidí, mezitím co se mírumilovně vraceli domů.

Teroristický útok se mísí se strachem a zmatkem a vede to k otázkám a prohlášením, jako je „Proč sakra?“, „Stane se to znovu?“ a „My nesmíme změnit náš způsob života!“ Tyto reakce se stávají rutinou spolu s podivnými prohlášeními, jako je vypnutí světel Eiffelovy věže v Paříži. Je zřejmé, že naše reakce se „svíčky a medvídky“ nám zatím nepomohly a musíme udělat něco zcela jiného.

To není trestná činnost – to je válka!         

Britská policie a zpravodajské služby samozřejmě udělají svůj úkol a objeví sítě napojené na 22letého libyjského občana Salmana Abediho. Stejně jako tisíce islámských válečníků před ním, i on obětoval svůj život, aby zabil co nejvíce „nepřátel“. V islámské tradici to z něj dělá „Shaheed“ (často špatně přeloženo jako mučedník), osobu, která zemře v probíhající válce proti nemuslimům.

Policejní a zpravodajské úsilí jsou nezbytné, ale nedostatečné. Protože přímý pachatel je prvním člověkem, který při útoku zahynul, není možné jej dále potrestat. Jeho přátelé, spojky a trenéři mohou být nalezeni, potrestáni, nebo dokonce zavražděni. Zatímco by to bylo účinné proti zločineckým sítím, je to mnohem méně účinné proti nim, kteří se považují za vojáky, dokazující ve slovech a v činech svou ochotu zemřít za svou věc.

A tato svolnost je charakteristickým znakem džihádistů, jako jsou ti bojující za Islámský stát. Samovražedné mise stovek, ne-li tisíců, jsou nejhroznější zbraní používanou Islámským státem v jejich válkách na Středním východě. Je dobře známo, že na bojišti byli motivováni a cvičeni tisíce dalších, ale ti se již vrátili do západních zemí, které jim daly občanství a pasy.

Dalším zvýšeným rizikem je vyhlášení „Totální konfrontace“ nedávno vydané Islámským státem od počátku islámského „svatého“ měsíce ramadánu – tedy dne 27. května 2017. Původně plán vypracovaný Al-Kájdou, toto je výzva pro všechny islámské spící buňky, aby začaly útočit na své hostitelské země.



Tak jak se Islámský stát považuje za kalifát, islámská tradice a zákon vyžaduje, aby byl v trvalém stavu války proti nemuslimům, s cílem šířit islám a právo šaría. To je vyjadřováno v řadě útoků proti civilním cílům na Západě, s tím, že jich bude ještě mnohem víc. Dalším logickým krokem je použití vojenské síly k vytvoření islámských enkláv v hostitelských zemích.

Příklad použití síly k vytvoření čistě islámských enkláv lze pozorovat na Filipínách, jejichž prezident Duterte nedávno odjel do Moskvy a prakticky prosil o zbraně, aby obnovil ústavní pořádek. Nelze pochybovat o tom, že Rusko bude samo o sobě rádo, že převezme úlohu, kterou předtím měly Spojené státy, jako hlavní dodavatel filipínské armády.

Co řekl Islámský stát?

Islámský stát se přihlásil k odpovědnosti za manchesterský útok vydáním tohoto prohlášení:

„S Alláhovou milostí a podporou se vojákovi Khilafahu podařilo umístit výbušné zařízení uprostřed shromáždění křižáků v britském městě Manchester, v pomstě za Alláhovo náboženství, ve snaze terorizovat mushrikin a v odezvě za jejich přestupky proti zemi muslimů. Výbušná zařízení byla odpálena v nestoudné koncertní aréně, což mělo za následek zabití 30 křižáků a dalších 70 zraněných. A co přijde další, bude mnohem horší na věřící v kříže a jejich spojenců, s požehnáním Alláha. A všichni chválí Alláha, Pána stvoření.“     

Tady Islámský stát opakuje, že je to kalifát, že jeden z jeho vojáků provedl útok, což byl islámský akt pomsty a že záměrem je skutečně terorizovat jejich nepřátele.

Klíčovým ospravedlněním pro Islámský stát, napadnout Manchester Arénu bylo to, že účastníci koncertu údajně představovali „křižáky“. Toto je samozřejmě odkaz na slavnou evropskou protiofenzívu proti islámu, ke které došlo před osmi stoletími. V této slavné ofenzívě proti islámskému džihádu, evropské armády dobyly Jeruzalém a založily několik křesťanských království, které existovaly 150 let.

Křižácké výpravy vážně narušily islámské sebe-vnímání, že se stále rozšiřuje a dnešní islámští džihádisté na to ani nezapomněli, ani neodpustili. Přítomnost britských sil v probíhající bitvě proti Islámskému státu se tak stává důvodem pro útoky na civilní cíle v Británii, pravděpodobně s cílem otočit trend bitevního pole na Středním východě.

A otočení vývoje na bojišti je něco, co Islámský stát zoufale potřebuje. Jejich síly jsou decimovány rukama kurdské, syrské, irácké, ruské a americké armády a většina jejich finančních a zásobovacích linek byla odříznuta. Pokud bude dovoleno, aby tato bitva probíhala tímto způsobem, kalifát na Středním východě nebude trvat mnoho měsíců. Proto je třeba se uchýlit k zoufalým opatřením, jako jsou bombové útoky na koncertě, nebo vytváření falešných chemických útoků.

Další hrozba od Islámského státu se týká ztrát civilních životů při amerických leteckých útocích v Mosulu a jinde. Jedná se o choulostivý problém, protože má velkou vnitřní hodnotu propagandy. Je známo, že islámští džihádisté, jako je Hamas, používají civilisty jako „bombové štíty“, aby vytvořili civilní ztráty a poté je používali k propagandě. Takže, když si USA stěžují na „brutální“ ruské letecké údery, jsou kritizovány OSN za nadměrné využívání letectva v Mosulu, což v neposlední řadě přináší pocit pokrytectví.

Není jednoduché zůstat v tomto kurzu navzdory takové kritice, a to se pokouší využít Islámský stát. Za tímto účelem stojí za to pochopit a zveřejňovat utrpění civilistů – zejména nemuslimů – ze strany Islámského státu a dalších islámských rasistů. Osvobození Aleppa v Sýrii od An-Nusrá to jasně ukázalo: Jakmile dostali příležitost uniknout z teroristického režimu, ve kterém trpěli více než čtyři roky, dělali tak po tisících a tisících.

Za zmínku stojí také slovo „bez hanby“. To se může týkat zpěvačky Ariany Grande, jejíž představení by nikdy nebyly povoleny podle islámského práva šaría, nebo publiku s mnoha mladými ženami, které ji volně navštěvují. Je to poselství všem ženám, muslimům a nemuslimům: „Takové chování je v rozporu s islámským právem a budeme jednat, abychom to zastavili.“

To nejhorší teprve přijde  

Islámský stát řekl tuto poslední věc, před svou povinnou chválou Alláha:

„A co přijde dále, bude ještě krutější proti věřícím kříže, a jejich spojencům.“    

Takže jejich válečný akt v Manchesteru je daleko od posledního svého druhu – výslovně nám říkají, že budou eskalovat své teroristické aktivity. V tomto okamžiku se zdá, že jejich poslední města v Sýrii a Iráku jsou zbytečná – a jejich cíle určitě nejsou omezeny pouze na ně: na základě klasické islámské ideologie, jejich cílem je šířit islámskou vládu a právo šaría na celém světě a eliminovat při tomto procesu všechny druhy demokracie a lidských práv.

Islámský stát opakovaně prohlašoval, že je ve válce se Západem a tak bude i konat. Motivace a výcvik islámských válečníků je přiměje k tomu, aby považovali „Vůli Alláha“ (Džihád) za důležitější než jejich vlastní život. Tato ochota zemřít za svou ideologii dělá velmi obtížné, aby se dal ukončit terorismus – i když je značná část teroristických útoků zmařena, příliš mnoho se jich podaří, se smrtícími výsledky, jak jsme často viděli v roce 2016.

V tomto se již nezdá, že by to fungovalo jako obvykle. Boj proti džihádu za pomocí svíček, květin a medvídků nepřiměl islámské válečníky, aby na nás přestali útočit. Správnou reakcí na deklaraci války je vést válku proti emitentovi, bez ohledu na to, kdo to je, s intenzitou, která jej donutí buď přijmout porážku, nebo jej eliminovat.

Během druhé světové války jsme šli do plné války proti národním socialistům a mohli bychom učinit totéž proti Islámskému státu. Tak jak tomu bylo tehdy, je velice důležité pochopit ideologii, které vede nepřítele a jednat v tomto porozumění. A to je naléhavé: Islámský stát prohlásil, že na počátku islámského ramadánu zahájí „totální konfrontaci“ a vyzve každého, kdo je jim věrný, aby uskutečnil jakoukoli formu útoků, jakou bude moci. To probíhá teď.

Potřebujeme proto naléhavou akci proti všemu, co nás vystavuje riziku teroristických útoků. Islámský stát otevřeně řekl, že pašuje své bojovníky do Evropy mezi uprchlíky. Tak bychom měli zastavit přistěhovalectví z islámských zemí, přinejmenším dokud nebude Islámský stát poražen. A musíme jít po každém, kdo podporoval Islámský stát v našich zemích, stejně jako Němci a Japonci během druhé světové války v našich zemích museli být kontrolováni nebo dokonce uvězněni. Pracovat pro islámský stát a právo šaría prostě znamená pracovat pro nepřítele a to není chráněno svobodou projevu nebo náboženstvím.

Přesto vojenská akce je jen jedním aspektem potřebného boje a stěží tím největším. Z dlouhodobého hlediska je nebezpečnější nebezpeční kulturních válek: tím, že jsme dovolili právu šaría, zakořenit se v našich společnostech, jsme již v procesu ztráty naší svobody, kterou jsme považovali za samozřejmou. To znamená svobodu projevu, svobodu shromažďování a také práva žen. K tomu dochází, zatímco naše klasická centra měst začínají ukazovat, že jsme pod útokem, tím, že všude pokládáme betonové bloky, a nasazujeme armádu.  Dystopické proroctví o naší budoucnosti s islámem se nyní stává skutečným.

Je nutná naléhavá akce

Po více než 15 letech smutku, květů a prohlášeních o sympatiích je jasné, že to nezastaví džihád proti nám. Musíme se ujmout vedení ve válce, ke které jsme donuceni. To vyžaduje neomezenou analýzu našeho nepřítele, jeho cílů a metod, využívání těchto znalostí k tomu, abychom dostali nepřítele tam, kde je nejslabší. Zkoumáním politického aspektu islámu snadně oddělíme politické cíle od náboženských  a můžeme postupovat podle toho, a to i v případě rizika krátkodobých nepokojů a nárůstu teroristických útoků.

To znamená odmítnout veškeré požadavky a podporu práva šaría, uvěznění nebo deportaci jednotlivců na základě zrady a rozpuštění všech organizací podporující tento cíl. Je to dokonale uskutečnitelné: jak jsme viděli v případu americké nadace American Holy Land Foundation, vyšetřování může snadno vést k prokázání velkého množství zločinů, včetně těch velmi závažných.

A konečně, je nejvyšší čas, aby NATO uznalo válku, která nám byla vyhlášena, a nasadilo plnou sílu svého drahého arsenálu proti Islámskému státu.

 

(10news/ svobodnenoviny.eu Ilustrační obrázek Foto: AP)




Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*