Dohody s hamižnou a úskočnou církví ŘK? Pošetilé!

Dohody s hamižnou a úskočnou církví ŘK? Pošetilé!

cirkevnirest

Spoléhat na jakoukoliv velkodušnost či jen uměřenost Římskokatolické církve, zejména pokud jde o majetek, je bláhové. Tato církev dokazuje, že proti vlastním přikázáním baží hlavně po mamonu a moci.Uzavírat s nimi jakékoliv dohody vždy pro ně znamená jen dočasný ústup, aby později o to usilovněji a bezohledněji šli za svým. Jsou jako jezinky: „Jen dva prstíčky strčíme“…

Schválení této podoby církevních „restitucí“ jsem kritizoval mnohokrát a považuji jej za zločinné – formou, obsahem i úmyslem. Ale i tento zákon je pro církve jen odrazovým můstkem k dalším nárokům. Vůbec neoceňují velkorysost státu, který jim kromě majetku a jakýchsi třicetiletých finančních reparací má ještě dvacet let každoročně přispívat na platy (dosud v plné výši). Oni nárokují i majetky zabavené před rokem 1948, majetky zkonfiskované kvůli kolaboraci a také mobiliáře vč. uměleckých předmětů (tyto položky nebyly součástí oceňování nemovitostí).

Teď si nárokují vrácení nemovitostí, které jsou součástí Pražského hradu. Stát bláhově spoléhal na dohodu o správě chrámu sv. Víta (vč. sporných přilehlých nemovitostí), kterou podepsal prezident Klaus s arcibiskupem Dukou. Jeho předchůdce kardinál Vlk celých osmnáct let chtěl řešit problém soudně. Po uzavření dohody arcibiskup Duka poděkoval prezidentovi a Správě Pražského hradu za vstřícnost.

Dohoda měla řešit zejména společnou správu Chrámu sv. Víta (záměrně nepíšu „katedrály“), otázku Starého proboštství a takzvaného Mladotova domu, kdy budou nemovitosti spravovat společně, avšak Hrad bude o ně pečovat (překládám si to jako „platit“). Metropolitní kapitula od té doby do státu dostává měsíční paušál ve výši 827 tisíc korun a celkem jí už bylo vyplaceno 30 milionů a 93 tisíc korun (zdroj iDnes).

Stát bláhově předpokládal, že zmíněnou dohodou byly trvale vyřešeny spory o nemovitosti uvnitř Pražského hradu. Chyba lávky! Ihned po podpisu dohody kardinál Vlk prohlásil, že církev zůstává vlastníkem inkriminovaných nemovitostí, ačkoliv ona vstřícná dohoda řešila ve prospěch církve právě to, že spor o Chrám sv. Víta u soudu ŘK církev pravomocně prohrála.

Tehdy Vlk řval jako pominutý o návratu totality a komunistech. A pamatujete ještě na jeho motivaci, kdy církev, která se do rozsudku cítila vlastníkem chrámu, začala vybírat i vstupné? Za vstup do kostela, prosím!!!

V té době se Duka pokrytecky tvářil, že je jiný. Prezident Klaus naletěl a stát byl při uzavření dohody nepatřičně velkorysý, což se mu teď zase vymstívá. Sotva začal platit zákon o vydávání majetku církvím, ŘK církev okamžitě gentlemanské dohody porušila a zažádala o vydání věže Mihulka a kostelu Všech Svatých přiléhajícího ke Starému Královskému paláci, včetně pozemku a dále nemovitostí nacházejících se v ulici Vikářská číslo popisné 34 až 40, s výjimkou Mladotova domu, a dům číslo popisné 31 ve Zlaté uličce včetně pozemků… (zdroj iDnes). Kancelář prezidenta republiky byla překvapena a podle svého prohlášení měla za to, že majetkové vztahy k těmto nemovitostem jsou vypořádány.

Duka hrál nejdříve mrtvého brouka, jako by o celé záležitosti ani nevěděl. Sotva však na vládě vznikl návrh zákonného opatření, aby areál Pražského hradu a sídla české hlavy státu byl vyčleněn jako ucelený komplex z vydávání majetku církvi, okamžitě si došlápl na premiéra Rusnoka, jenž mu bohužel ustoupil. Ale i to bylo Dukovi málo a v Českém rozhlase hřímal takovým způsobem, že jej museli vypnout (viz zde), což okamžitě označil za cenzuru.

Chytil se Rusnok za nos? Může věřit v jakoukoliv elementární vstřícnost ŘK církve či v to, že ta nebude dále salámovým způsobem stupňovat své nároky? Duka dokázal, že v hamižnosti si se svým předchůdcem Vlkem nikterak nezadá a že veškeré dohody platí jen do té doby, dokud budou pro ně výhodné. Prý nikdy v dohodě s Hradem neslíbil, že nebude žádat o vydání nemovitého majetku. Jen údajně slíbil, že se nebude soudit. To je pěkně licoměrné v situaci, kdy soud o vlastnictví chrámu církev prohrála. Kdyby ve stejné logice pokračoval stát, nevydal by žádnou hradní nemovitost s argumentem, že se církev zavázala se nesoudit.

Duka ukázal pravou tvář, choval se jako fanatik. Oceňuji redaktorku tohoto vysílání, která projevila svatou trpělivost a korektní přístup. A tváří v tvář rozlícenému Dukovi dopadla ještě dobře. Dnes jsem si přečetl v novinách, že v katolickém Polsku došlo už ke čtvrtému útoku na novináře kritizujícího církev. Tentokrát se stal těsně před živým vysíláním obětí útoku kyselinou s velmi vážnými následky rozhlasový a televizní publicista Wojewódzki, který kritizuje dlouhodobě úpadek církve. „Víc než Betlém je zajímá bentley“, tvrdil například. Teď může být rád, že jen díky brýlím úplně neoslepl.

Nebuďme slepí ani u nás. Začíná to dohodami, pokračuje ústupky a končí náboženským fanatismem podepřeným majetkem a mocí.

 zdroj : streit.blog.idnes.cz

Reklama

Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*