Dilema Vladimíra Putina

Dilema Vladimíra Putina

Před dvěma dny požádal ruský prezident Vladimír Putin ruské radikály na východě Ukrajiny o odložení referenda o odtržení od Ukrajiny. Ruští radikálové Putinovo přání nevyslyšeli a jednohlasně se postavili za již stanovený termín referenda 11.5.

Zatímco někteří z těch, kteří považují Putina za novodobého Hitlera se domnívají, že Putin nyní tráví čas nad mapami Evropy úvahami, jak obsadit Karlovy Vary, Pobaltí a Finsko, tak bych se odvážil soudit, že má jiné starosti.

Jak přiznal jeho mluvčí, tak jeho kancelář je zaplavena žádostmi ruských občanů z východní Ukrajiny o pomoc. Třesou se strachem před jednotkami ukrajinské armády a bojovníky Pravého sektoru. Poslanci ruského parlamentu Putina žádají po Oděské tragédii, aby konečně udělal pořádek „s těmi šmejdy na Ukrajině“ a poslal zde ruská vojska. Člen slavjanské vzbouřenecké sebeobrany řekl deníku Guardian Rusem o Putinovi následující slova:“Putin je zbabělec. Bojí se, že přijde o své peníze. Namísto, aby pomohl zdejším ruským lidem, zrazuje nás. Zaplatí za to revolucí na Rudém náměstí. Rusové se na tohle nebudou dívat s rukama v klíně.

Osobně si nemyslím, že je Putin zbabělec. Je to jistě člověk s mnoha chybami, kterému lze mnohé vytknout. Na druhé straně je to člověk vzdělaný, s velkým přehledem a strategickým uvažováním. Uvědomuje si, že žádost o vstup ruských vojsk na Ukrajinu je lstí.

Jak přiznala i MF Dnes Rusko v této chvíli vítězí nad západem v informační válce. Je to i proto, že Putin může snadno odrazit každou kritiku ze Západu obviňujícího z porušování mezinárodního práva odkazem na to, že tak činil západ již před tím v Jugoslávii a Iráku. Putin také může argumentovat dalšími nezpochybnitelnými fakty. „Ruská operace na Krymu proběhla bez ničení majetku lidí a ztrát na lidských životech. Operace západu v Jugoslávii a Iráku byla spojena se smrtí mnoha civilistů a s ničením infrastruktury těchto zemí“. V této souvislosti by se v informační válce mezi západem a Ruskem obraz Putina, jehož ruce jsou zašpiněné krví ukrajinských civilistů jistě mnohým hodil.

Odpusťte mi, že si v této souvislosti tak trochu zaspekuluji. Byla střelba příslušníků ukrajinské armády na právě propuštěné pozorovatele OBSE , jak popisoval jeden z jejích členů podplukovník Josef Přerovský  na ČT24 minulý týden jen náhodným selháním několika ukrajinských vojáků, nebo šlo o záměr? Nenapadlo někoho, že po jejich zastřelení by padlo podezření za jejich smrt na proruské ozbrojence?

Co bylo cílem pogromu v Oděse, kde podle posledních zpráv nezemřelo 50, ale 100 převážně proruských aktivistů? Byla pasivita policie jen jejím selháním, nebo šlo o něčí důkladně promyšlený kalkul? Nemohl ve smrti desítek lidí v Oděse někdo vidět způsob, jak udělat možnost smíření západu a východu Ukrajiny jako nemožnou? A především do otevřeného konfliktu zatáhnou i Rusko, které chtě nechtě bude muset pod tíhou veřejného mínění nějak adekvátně na akci jejíž obětí se stali převážně vlastní lidé reagovat? Existují svědectví z Oděsy , že za vyvoláním potyčky v Oděse nestáli ruští separatisté. Že ti kteří napadli pokojný průvod ukrajinských fotbalových fanoušků byli příslušníci pravého sektoru s rudou páskou, snažících se zbudit zdání, že jde o ruské separatisty a vyprovokovat tak krvavý konflikt. Ti co poté v Oděse stříleli po lidech byli opět, jako na Mejdanu „neznámí ozbrojení muži“ a k tomu ještě vlastní objekt kde zemřeli desítky lidí byl zapálen ze vnitř neznámo kým.

Položme si nyní otázku co by se stalo kdyby se podařilo Rusko zatáhnout do otevřeného konfliktu? Válka by se neobešla bez smrti ukrajinských civilistů. Západní média by zaplnily obrazy ruských tanků masakrujících ukrajinské ženy a děti. Od rána do večera by jsme slyšeli srdcervoucí příběhy o bestialitě ruské okupační armády. Dobrovolně by jsme tak souhlasili se všemi nepopulárními vládními opatřeními, za jiných situací neprůchodnými. Opatřeními, která by byla líčena jako jediný způsob, aby se zabránilo, aby podobná zvěrstva páchala Putinová vojska i u nás. Vzrostly by na úkor jiných výdajů náklady na zbrojení a obranu. Jako důsledek odvetných sankcí Ruska vůči sankcím Západu by se zhoršila naše ekonomická situace. Zhoršila by se atmosféra ve společnosti, přibylo podezíravosti a nenávisti, ubylo by svobody a lidskosti. Válečnická mentalita a rétorika by triumfovaly.


Celkově by konflikt nejvíce poškodil Rusko, prosté Ukrajince a Evropu. Konflikt by pomohl se dostat na výsluní za normálních okolností ne příliš početné spodině, která je součástí každé společnosti: ruské, ukrajinské i západoevropské. Posílilo by se postavení vojensko-průmyslového komplexu. Vzrostl by také vliv těch co stojí za zahraniční politikou USA a z vládních politiků si udělali poslušné loutky- neokonzervativců. Tedy těch kteří jsou těmi kteří nejvíce tahají za nitky dění posledních desetiletí ve světě a nezastaví se před ničím ( viz Kennedy který se snažil vzepřít). Tu vybombardují Srbsko či Irák. Jinudy se zase spojí s islamisty v Sírii, či promění Libyi v zemi chaosu.

Neokonzervativci mají velký vliv, nejsou však všemocní. Jejich síla závisí na ochotě obyčejných lidí nechat se manipulovat jejich propagandou a podlehnout idejím boje a soupeření. Prostí Ukrajinci měli mnoho důvodů se postavit proti zkorumpovanému režimu Janukovyče. Tím ale jak ze svojí nespokojeností naložili, tak ve chvíli kdy k prosazení svých požadavků použili první kámen, tyč či molotovův koktejl svojí věc i prohráli. Stále totiž platí ono Ježíšovy. „Čím kdo zachází, tím také scházi„. Díky své netolerantnosti a neochotě naslouchat hlasu obyvatel jinak smýšlejícího východu země spustili obdobné vášně na východě  a započali proces ve kterém se země ocitla na pokraji občanské války ( zákon o uzákonění ukrajinského jazyka jako jediného oficiálního byl vetován ukrajinským prezidentem až poté, co se proti kroku Kyjeva ostře postavil východ země).

K dokreslení těchto slov bych chtěl svůj článek ukončit odkazem na video, které hodnotí konflikt na Ukrajině v hlubších souvislostech. Doporučil bych čtenářům toto video shlédnout a nad jeho obsahem se zamyslet.

Jen pro vysvětlení úvodní části videa. Před několika lety žádala skupina Ukrajinských občanů v petici na náměstí v Kyjevě instalovat sochu archanděla Gabriela a Bohorodičky- původních duchovních symbolů Kyjevské Rusi. Jejich žádost byla zesměšněna a oni sami byli ukrajinskými médii označeni jako lidi se schizofrenními bludy, když varovali před neblahými důsledky instalace rekonstruované sochy zlověstně vypadajícího černého archanděla Michaela držícího meč (symbolu Kyjevských knížat v době, kdy byl Kyjev nemilosrdně zpustošen  Mongoly roku 1240) pro budoucnost Ukrajiny. Je zajímavé, že za instalaci této temné sochy tehdy intenzivně loboval i jeden z pozdějších vůdců Majdanu boxer Vitalij Kličko.

Publikováno se svolením autora
Autor publikuje na http://bajnar.blog.idnes.cz

Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*