Dezinterpretace dějin

Dezinterpretace dějin

Jedná se o vytrhávání jednotlivých faktů, nechápání dějin jako celku, upravování událostí (některé se vyzdvihují a jiné potlačují). Historie se musí analyzovat a studovat, teprve potom se může použít.

 

Motto: „Dějiny píší vítězové.“

Mezi nejčastější falzifikace patří:

  1. Vítězství nad fašismem
  2. Dezinterpretace dějin
  3. Ovlivňování výkladu dějin

Na Západě existují ústavy, které se snaží upravovat dějiny. V České republice se jedná o „Ústav pro studium totalitních režimů“ (ÚSTR) s rozpočtem 150 milionů. Mezi další manipulátory dějin patří organizace „Člověk v tísni,“ která má 300 zaměstnanců s obratem 750 milionů ročně.

propaganda-and-media-manipulation3

Příklady falzifikace dějin:

Kniha od Snidera – Krvavé země (Evropa mezi Stalinem a Hitlerem)

Jednostranně vykládá dějiny SSSR jako dějiny úmyslných vražd ze strany socialismu. Jedná se o srovnávání Hitlera a Stalina. Kniha popisuje cílené hladomory a záměrné vraždění, obsahuje černobílý pohled, ale neobsahuje žádnou analýzu vývoje SSSR ani pozitiva.

V otázce 2. odboje (protifašistického) jsou Češi popisováni jako kolaboranti. Omlouvání odsunu Němců v pořadu „Zabíjení po česku“ nebo pochody smíření „Z Pohořelic do Brna.“ Objektivně se tímto tématem zabývá kniha „Svoboda zrozená v boji“ (nakl. Orego).

Vytváření pojmu totalitarismu, aby slušní lidé museli socialisty odsoudit. Neukazuje se vývoj v celé šíři, ale pouze jednostranný pohled. Ulman uvedl, že závěr o totalitě je vyspekulovaný a není výsledkem nějaké analýzy. Antikomunisté regulují výstavbu socialismu na procesy a porušování lidských práv, ale nikdy neprovádějí bilanci sociální, kulturní a ekonomickou.

Pomáhají si při výkladu s přijetím zákonů č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a zákonem č. 181/2007 Sb., zřízení ÚSTRu. Účastníci 3. oboje (antikomunistického) tvrdili, jak byli nespravedlivě potrestání, ale dnes tvrdí, jak proti režimu bojovali atentáty a ozbrojeným povstáním (podobně jako v současnosti Breivik).

Po komunistickém hnutí je vyžadováno, aby se omlouvalo ze minulé chyby. Jenže kapitalisté se za ně také neomlouvají, tak jako se neomlouvají za nezaměstnanost, války na Blízkém východě či Kosovu nebo za oběti bez domova. Pokud totiž nezkoumáme příčiny jevů, tak nemůžeme pochopit podstatu. Proto by se mělo k historii přistupovat s určitou pokorou.

Masarykova univerzita přijala profesora Zubova, kterého vyhnali z Ruska. Tento profesor popírá pojem „Velká vlastenecká válka,“ který popisuje jako boj ideologií komunismu a nacismu. Kučera na webovém portálu Historie.cz například neuvádí prameny, jména osob jsou fiktivní včetně jejich výpovědí.

V České republice působí známý profesor Putna, který poplival myšlenku slovanství a dějiny národního obrození. Falzifikuje informace ohledně Putina a Ruska. Je autorem knihy „Dějiny náboženské seance v Rusku.“ Opačnou případem je historik Karlheinz Deschner, který napsal zajímavou knihu „S Bohem a fašisty – Vatikán ve spolku s Mussolinim, Francem, Hitlerem a Paveličem“ Objektivně v ní popsal, že prostí kněží byli obvykle na straně národa, kdežto církev stála na straně fašismu.

Heuristika – znamená práci s prameny. Proto je při historickém bádání nutné využívat hospodářských organizačních zdrojů, archivních dat s širší platformou historiků k vytvoření vědeckého týmu. V současnosti dochází k opouštění marxistické dialektiky a historického materialismu.

V současnosti došlo dokonce k zlikvidování archívu dělnického hnutí, který nebyl nikdo schopen převzít. Jednalo se celkově o 80.000 položek. Tyto materiály měly posloužit k historickému rozboru a analýze.

Přednáška: Klub společenských věd – Brno

Přednášející: Doc. PhDr. Hana Kráčmarová, CSc.

Bc. Pavel Herman

Reklama

Loading...

Reklama

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*