Demokracie je největším nebezpečím jak pro komunisty tak i pro Brusel

Demokracie je největším nebezpečím jak pro komunisty tak i pro Brusel

Nikdo nemůže popřít, že volby a referenda jsou základními atributy každé demokratické země, ale v poněkud jiné váze. Pokud země nemá demokratické volby (např. Sýrie je letos v dubnu měla), není považována za demokratickou.

S referendy se to má trochu jinak. Někde, například ve Švýcarsku, mají referendum i k tomu, zda bude zítra pršet, tak v jiné zemi, třeba u nás, je celostátní referendum aktem víceméně výjimečným.

A silný volební výsledek lze také považovat za jistý druh referenda. V parlamentních volbách 1946 zvítězila KSČ v zemi České se 43,25%, v zemi Moravskoslezské pak o něco hůře, ale přesto výsledkem, nad kterým by každá současná strana jásala.

Ovšem, jakmile se komunisté dostali k moci, tak každý prvek demokracie zaškrtili a to tak, že formálně volby probíhaly sice řádně a pravidelně, nicméně, volba v nich byly silně omezená. Bylo to podobné, jako kdysi s modelem T firmy Ford.

Toto auto jste si, samozřejmě, mohli koupit v jakékoli barvě, pokud ovšem ta barva byla barvou černou. A naprosto stejně jste za komunistů mohli volit kohokoli, kdo ovšem byl na kandidátce NF a tedy schválený a doporučený KSČ.

Jediné referendum, které jsem zde, v této zemi, zažil, bylo referendum v roce 2003 o vstupu do Evropské Unie. Budiž ale řečeno, že by se dal velmi dobře říci, že ta naše volba v roce 2003 byla podobnou volbou jako volby v roce 1946.

V roce 1946 byli lidé nadšení z konce války a znechucení „zradou Západu“, zatímco v roce 2003 byli lidé zase znechuceni 40 lety „komunismu“. Ovšem, budiž řečeny dvě zásadní věci:

  1. Z mnoha různých důvodů jsme měli velmi omezenou představu o tom, „jak to v Bruselu“ chodí a na Brusel jsme obdivně shlíželi jako na zlaté tele. To, samozřejmě je naše vina, ale
  2. Naší vinou, nebo jen nepatrnou vinou, je to, jak se politika bruselských elit změnila a že jsme vlastně vstupovali někam, kam jsme nechtěli.

To hlavní a zásadní, na čem se láme chleba, je samozřejmě „evropský superstát“ nebo Evropská federativní republika. Taková, kde veškerá moc je soustředěna v Bruselu a jednotlivé bývalé suverénní země mohou rozhodovat tak nanejvýš o folklóru.

Nehodlám googlit, jak to všechno s těmi referendy o „Ústavách EU“ bylo, ale celkem dobře si pamatuji, že snad Ústava EU vyhořela ve Francii a v Nizozemsku a Brusel pak další pokusy zatrhl. A taky, po nějaké změně v EU, bylo nutné referendum v Irsku.

A protože se referendum nepodařilo podle vůle Bruselu, tak prostě muselo být toto referendum opakováno tak dlouho, dokud nebude výsledek správný.

Irové to pochopili a ti, co měli rozum a věděli, jak to v Bruselu chodí, k urnám prostě nešli a kladný výsledek byl na světě.

Neštěstím prostě je, když se vlády chopí sociální inženýři a to byli jak komunisté, tak nyní i bruselská elita. Komunisté měli svoje představy, jak své vize naplňovat a bruselská elita samozřejmě také.

A významným faktorem je, že obě ty myšlenky zněly zpočátku velmi dobře. Jak ta komunistická, o sociální rovnosti, tak ta bruselská a „Ráji spojených evropských regionů za vyšší cíle“.

A oba, jak komunisté, tak i Brusel, nemohou dovolit, aby lidé příliš vyslovovali své myšlenky a přání. Škodí to vytyčenému cíli, že?




Reklama

Loading...

Reklama

Podobné články

3 Komentáře “Demokracie je největším nebezpečím jak pro komunisty tak i pro Brusel

  • Oba systémy mají své kolaboranty. Za komunistů byly volby. Byla jednotná kandidátka Národní fronty, ve které byli jak socani, tak lidovci. Brusel má také své kolaboranty. Hlavně socany. Pro peníze a moc udělají někteří lidé cokoliv. Třeba i ztratí tvář a nevadí jim, že jimi už i malé děti pohrdají a považují je za spodinu společnosti. Kolaboranti nás ženou do evropského superstátu, který v konečném důsledku bude naplněním Hitlerova snu o třetí říši. Tuto čtvrtou říši bude ovládat Německo a nikdo jiný. Jediný oponent z toho nesmyslu vystoupí (doufám) a Merkelová má volnou ruku prosazovat jakýkoliv nesmysl. Je to konec národů, budeme všichni v moci Německa.
    Asi zapomínáme, jak dlouho trvalo, než jsme se zbavili nadvlády Habsburků, nebo kolik životů stálo Hitlerovo řádění. Národní obrození po vstupu ČR do náruče evropského superstátu už nebude po několik generací možné.
    Nevolte proevropské politiky, nevolte ani ty, kteří jen dělají, že hájí naše zájmy a v reálu dělají opak (Sobotka). Volte takové politiky, kteří se pokusí ČR zachránit, kteří budou usilovat o větší suverenitu a nezávislost. Nenechte se strašit Ruskem ani sankcemi EU. Vystupme z toho nesmyslu a pragmaticky obchodujme jak se západem, tak s východem.

  • Běžte už s tou svojí demokracií do prdele.Lidi zájímá,jestli dostanou za svou práci adekvátně zaplaceno a zda si za své peníze koupí alespoň kus žvance,aby přežili.Zatím to tak není.

  • Jak pro komunisty, tak i pro Brusel? Vždyť to je jedno a to samé – marxisti.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*