Dejte „hérák“ dětem, nám dejte moc!

Dejte „hérák“ dětem, nám dejte moc!

Kdo hodně otravoval a po hlavách ostatních se dostal dovnitř, měl o fet pro nejbližší období postaráno.

Poprvé a ztrémovaný, zalykal se štěstím před kamerou a zajíkavě se svěřoval novinářské chásce se svou láskou k vlasti.

Opuštěné děti by dal k adopci ještě ten večer, s prostitucí skoncuje do měsíce a nová pracovní místa – třeste se! Kapitalistu ze západu sem přitáhneme třeba za pačesy! Na závěr pochválil světově proslulé zlaté české ručičky a neuvěřitelnou vzdělanost naší populace, o které mu včera v sauně vyprávěl jeden americký Indián. Po krátkém mediálním školení sebevědomě a tvrdě znějícím „no comment“ zodpověděl stručně drzé otázky šťouralů od novin.

Pózování fotografům se stává denním chlebem – stačí jen otáčet hlavu jako radar a neodbytný otrapa má svůj obrázek. Nejvíc se předvádějí před televizními kamerami. To jsou hoši uvolnění a přátelští, jako když si právě dali jointa.

Když o ně nikdo nejeví zájem víc než pár hodin, narůstá celkový neklid, objevuje se sebelítost a ztráta sebekontroly. Tyto příznaky „absťáku“ jsou chvíle, kdy je možno obstarat si fet na VIP párty nebo se nechat přemluvit prezidentem k večeři s dalajlámou.

 

Mezi námi feťáky

I po mnoha letech v politice touží znovu vítězit ve volbách, i když většina z nich už nemá žádnou šanci. Dost ho má i vlastní partaj a chtěla by postavit jiného kandidáta.

Snem je zlikvidovat partajního kolegu, aby se, nedej bože, nestal premiérem! Ještě nedávno byli nejdražšími přáteli. Vecpe se úplně všude a modlí se, aby zakopl o kufřík s tajnými informacemi nebo přivlekl partaji finanční dary ze všech světadílů. Před volbami v sobě objevuje i smysl pro férovou hru a to je správná chvíle,  vyrukovat s prefabrikovaným skandálem tajemných sponzorů. Nic nevyřídí protivníka spolehlivěji! Nějaký špinavec od novin vše patřičně rozmázne, z konkurenta se stává lhář a může se rovnou střelit do hlavy.



Sponzory ovšem nikdy neprozradí. Ani u nezávislého soudu. Myslí totiž na zadní kolečka, protože mocný je jen v době, kdy ostatní u něj musejí žebrat. O posty, o peníze, o státní zakázku, o interview. Ztráta pro realitu bývá zpravidla už ve stádiu, kdy odchod je pro něj nepředstavitelný. Droga ho má v hrsti.

Ti, kteří se pokoušejí o návrat, mění zavedenou drogu a to bývá zpravidla přestup do jiné partaje. Obraz Lenina se schová do bedny na peřiny a  nahradí ho tatíček Masaryk. V těchto léčebnách pro „závisláky“ začínají nový život.

Hanebně vláčeni tiskem, musí se dívat sami na sebe v novinách, číst články o vlastní neschopnosti, vyvracet přízemní drby a podezření z korupce. Slušná porce pro pocuchané nervy.

Odvážné novináře pohánějí za urážky před soud. Pokud jde ještě ke všemu o peníze, mají naši kluci neuvěřitelnou výdrž. Ti, co „z toho“ byli načas venku kvůli zlobě voličů, se stejně ze své závislosti nedostanou.

Škrábou na partajní dveře tak vytrvale, až dostanou novou dávku. Ani funkce poradce není k zahození, zvlášě, když jde o infiltraci politických struktur do tržního  hospodářství.

Práce politika má ovšem i veselejší stránky. Pracovní dny v malostranském paláci ještě nikomu nepřivodily stres. To sladké klimbání v tiše svištící limuzíně na golfové hřiště, opojné večírky s přáteli-podnikateli, dražba střevíčku nejkrásnější dívky země. Snem politika je držet tuto „celebritu“ v náručí na blýskavé titulní straně magazínu. To budou v domovské vísce zírat!

 

Droga působí stále větší slast.

Kdyby neměli svou denní dávku, pak by si dávali větší pozor na své výroky a hlavně sliby. Ty si pamatuje i polointeligent volič. Ale vlastní pověst je jim ukradená, k plnému nasazení dochází jen před volbami.

Působení drogy se projevuje i na celkovém výrazu konzumenta. Ostatně, vypadat jako hlupák není tak úplně k zahození! Političtí „feťáci“ se zásadně nepletou do riskantních rozhodnutí.

Žádné  obavy ze zločinu a trestu! Jeden den být na výsluní v populární TV talk show, další den odvolán za prostřelené letadlo. Takový osud by se bála vyložit i bába kartářka.

Kdyby nefetovali, pracovali by 14 hodin denně. Největší šplhouni by pracovali i zadarmo. Ti tupci, zvaní občané, začínají dotírat, zdali je zdravé mít tolik závisláků a kolik že stojí jejich léčba.

Přesto tito „feťáci“ sunou svá zmučená těla po náměstích a chytají zoufale voliče za rukáv.

Skáčou s vyděšenými dětmi panáka a chtějí si ho dát i s maminkou. Důchodci se dáví ohřívaným gulášem.

Ale my víme své. Budeme je zase volit! Dáme se s nimi pivo i gulášek a budeme okounět na jejich manželky. Protože politik, co na nás denně nezírá z obrazovky a neuspává svými vizemi už při snídani je nudný.

Co naděláte! Už jsme si zvykli na takový politický styl, že jsme se sami stali feťáky. Ale nebojte se, to zůstane jen mezi námi!

 

Tento příspěvek je zkrácená verze fejetonu, který jsem napsala pro Mladý svět před parlamentními volbami 2002.

Jakoby to bylo dnes!




Loading...

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*