Čunek: „Doba hájení skončila; nastává čas, kdy někteří Romové určitě půjdou z bytů pryč“

Čunek: „Doba hájení skončila; nastává čas, kdy někteří Romové určitě půjdou z bytů pryč“

Není to žádný politický turista, ani omylem, jako občan křesťanského Valašska vždycky byl, je a bude lidovec. Staronový starosta Vsetína, senátor, kdysi ministr pro místní rozvoj a místopředseda vlády Jiří Čunek. Jako jeden z mála politiků nemlátil nikdy prázdnou slámu, naopak skutečnými hmatatelnými skutky naplňoval rovnost před zákonem pro všechny české občanů, ty nepřizpůsobivé nevyjímaje. Dnes je čerstvě opět starostou Vsetína a Romové se třesou.

To je jiné kafe, než Jiří Dienstbier mladší, co chce udělat tlustou čáru za dluhy Romů a dalších nepřizpůsobivých. Jak to nazvat? Čirý populismu, zaměřený na pochvalu od Amnesty International, jež na nás nenechává nit suchou. Je to anální politika, podbízet se návrhem změny insolvenčního zákona, podle něhož by mohli dosáhnout oddlužení i ti nejchudší lidé, resp. sociálně vyloučení a nepřizpůsobiví.

Dosud totiž mohou být odepsány finanční pohledávky soukromých osob jen v případě, že během pěti let splatí alespoň 30 procent svého dluhu. Z romských občanů se to nezdařilo zřejmě žádnému, proto nový zákon, aby na oddlužení mohli dosáhnout i ti, kteří vzhledem k výši svých příjmů na takové oddlužení podle dosud platného zákona nemají. Není to náhodou účelový kalkul, který napadl zhýčkaného fracka čistě náhodou zrovna před sněmem socialistů? Stejně včera na místo statutárního místopředsedy ČSSD nedosáhl..

Staronový starosta Čunek ví, jak se má postarat o občanů svého města, aby chodili do práce vyspaní a svěží. Třeba se mu zalíbí nápad ze sídliště Maršov, jenž má v Krupce špatnou pověst. Obecní vyhláška zde proto zrušila lavičky na veřejnosti. Romové z Krupky na to šli po svém; vzali ze svých bytů sedačky, židle a pohovky, na nichž před domy dělají rozruch až do ranních hodin. Děti, co je cikáni mají rádi nejvíc ze všech komunit, přihlížely. Stěžovali si i sociálně slabí lidé, kteří chodí ale každé ráno do práce. Že vyhláška byla proto, jelikož zmizel majetek města, resp. dřevěné lavičky? No a čím by měli chudáčci zimomřiví Romové asi topit při svých kočovných táborácích, když nad ránem je už pořádná kosa…?

Vyhláška platí pro náměstí a na všech velkých sídlištích. Týká se zhruba 7000 lidí, tedy asi poloviny obyvatel Krupky. A vadí Romům a jejich zastáncům z občanského sdružení Konexe, kteří proti ní protestovali. Podle nich postihuje hlavně místa, kde žije větší koncentrace Romů. Člověk v tísni jistě opět bouřil, že nejsou dodržována lidská práva; kde asi mají odpočívat po těžké pracovní době nebozí romští dříči, když jim město vzalo lavičky? To Čunek ví, že mu šlo o vytlačení „nefachčenků“ nejen z parků a náměstí, ale z městského nákazy zvané „pavlačák“….

Před devíti lety se proslavil tím, že nechal zbourat právě tento zdevastovaný dům u polikliniky a kolem tří stovek Romů vystěhoval na okraj města či mimo Vsetín. Potíží, které dnes Romové nadále ve městě způsobují, je podle Čunka stále více. Komu není zkrátka rady, tomu není pomoci… „Nepovažuji za normální, že si dvacetičlenná rodina sedne na náměstí na schody, kde se hlasitě dohaduje a zavazí lidem,“ prohlásil starosta. Z městských bytů chce vystěhovat neplatiče, kteří radnici dluží peníze za nájem. „Nastává doba, kdy ti, kteří si neplní povinnosti řádného občana, musí počítat s ­represemi. Doba hájení skončila, někteří lidé určitě půjdou z bytů pryč,“ řekl. Vsetínská radnice proto přitvrdí v postupu vůči nepřizpůsobivým občanům; když to nejde po dobrém…. Starosta Jiří Čunek zřídil pracovní skupinu, která se tímto problémem bude zabývat; navíc nejde pouze o potíže s Romy, ale i s neplatiči a dlužníky z řad gádžů.

Celkový kumulovaný dluh na nájemném však dosahuje více než 11,3 milionu korun. Do této částky jsou započítány i dluhy vzniklé právě ve zmíněném pavlačovém domě u polikliniky. Velkou část z těchto peněz se už městu pravděpodobně ani nepodaří vymoci. „Musíme se zamyslet nad tím, zda náš postoj vůči neplatičům či jiným občanům, kteří mají opakované problémy s dodržováním pořádku, není v některých případech až příliš vstřícný. Jistě najdeme případy, kdy budou tito lidé nuceni opustit městské byty a možná i město,“ dodal starosta Jiří Čunek s tím, že v případě, že by postoj Vsetína vůči nepřizpůsobivým občanům narážel na stávající legislativu, bude z pozice senátora iniciovat její změnu.

Prožil a zažil horší věci; bývaly to desítky let spršky odpadků z oken “pavlačáku” přímo na malé nádvořičko, těsně pod okny transfúzní stanice a biochemické laboratoře, v níž se provádějí velmi citlivé krevní testy, mnohdy smrtelně nemocných pacientů. Naprosto sterilní prostředí je zde nezbytné. Pacienti přicházeli do tohoto zdravotního zařízení vsetínské polikliniky přes doslova hnojišťový dvůr “pavlačáku”, v němž se běžně ozývaly jen hádky, řev, bigbít a nadávky při náruživých rvačkách.

Poznal jsem onen smradlavý několikaposchoďový barák osobně, jezdil jsem kolem něho dvacet možná i třicet roků, na Vsetíně jsem maturoval. Musel jsem kolem toho svinčíku, bohužel, také vždycky, když jsem jel do vsetínské nemocnice nebo na její transfúzní stanici. Byla totiž hned naproti tohoto strašidelného romského činžovního obydlí. Teprve od chvíle, kdy byl v roce 2006 zvolen starostou Vsetína Jiří Čunek, se začalo i s odstraňováním pavlačákového vředu města. V říjnu 2006…

Bylo to v době, kdy všichni slzeli dojetím při „mayovce“ „Poslední výstřel“ a jedna cikánská rodina chtěla pojmenovat svého sedmého syna Vinnetuem, aby rod Apačů žil věčně. Jistě mně to ta dobrá rodina odpustí, hrával jsem s jejími ogárky fotbal, ale na radnici jim originální jméno nepovolili. Holt, taková byla tenkrát doba. Proto se nikdy v matrice neobjevil Vinnetou Strkač…

romske sidliste

Dům hrůzy tedy zmizel, všichni si oddechli, zdálo se, že už bude klid. S některými Romy však asi nikdy ne. Tzv. “pavlačák” vyprodukoval za desítky roků tisíce tun odpadků, jež nebyly zdaleka ukládány do popelnic a kontejnerů, ale vyhazovány a pak odklízeny až málem jednou za “uherský rok”. Lékaři marně mnoho let protestovali. Dnešní primář transfúzní stanice, který sem přišel po svém otci, jenž také zažil toto utrpení s nepřizpůsobivými občany, si marně stejně jako jeho otec stěžoval a žádal nápravu. Než přišel Jiří Čunek…

Vsetínská radnice musela mít rovněž nemalé výdaje a dezinfikovat společné prostory pavlačového domu, který se stal ve Vsetíně ohniskem nákazy žloutenky typu A. Na infekčním oddělení sousední nemocnice bylo hospitalizováno třiadvacet dětí. Proto byla ve Vsetíně velká sláva, když buldozery dělaly poslední planýrovací zásahy, odpadky, smrad, kravál a bitvy jednou provždy skončily.

Tím ale maléry nekončily; řešily se pak podstatné věci za další desítky milionů ze státní kasy. Po požáru střechy, který definitivně rozhodl o demolici domu, mělo jít čtyřicet postižených do náhradního ubytování. Romové však požadovali pokoje v hotelu a ne klícky jako králikárny. Když byli odmítnuti, rozešli se ke svým rodinám. Většina nájemníků pavlačového činžáku (36 rodin) dostala bydlení na okraji Vsetína ve čtvrti Poschlá. Vybudování nových bytů (dvou domů smontovaných sice z kontejnerů, ale dokonale vybavených jako obytné buňky) přišlo zhruba na 40 milionů korun, z toho asi 30 milionů korun získalo město jako dotaci ze Státního fondu rozvoje bydlení.

Sedmi rodinám, asi stovce lidí, jimž podle rozhodnutí soudu nemuselo město Vsetín zajistit náhradní ubytování (zčásti i proto, že měli nájemní smlouvy na dobu určitou), byly nabídnuty starší rodinné domy mimo Zlínský kraj. Na jejich zakoupení jim poskytlo bezúročné půjčky na dobu až 20 let se splátkami kolem 2000 Kč měsíčně. Přestože se jednalo o nepřizpůsobivé a nájem neplatící rodiny, jež mohla radnice podle zákona bez náhrady vystěhovat na ulici. Neučinila to a teď toho lituje, protože s některými sociálně vyloučenými není zkrátka rozumná řeč.

Přidal bych něco ze svého pobytu v Torontu, kam jsem létal koncem 90. let v rámci poznávání důvodů tzv. romského exodu. Byly výjimky; od čorkařů a rváčů z Pankráce, Borů či Mírova, až po rodiče, oddané svým dětem… V Paříži při mezipřistání jsem seznámil s manžely Kroščenovými a jejich čtyřmi dětmi. Letěli pracovat a nechat vystudovat své děti. Dali za cestu sto tisíc a cesta zpátky pro ně byla vyloučena. Opakovali si – status of refugee – status uprchlíka… Refugee Status in Canada… The children go to school…  Nerozuměli těm slovům, jen věděli jen, že ta slova pro ně mají cenu zlata a nového života. V letadle jsem jim vyplňoval formuláře pro přistání v Kanadě, na letišti jsem je pak předal do kanceláře pro imigranty. Pak se za nimi zavřely dveře a mě čekal taxík…

Určitě by to vzal jako satisfakci také jeden z odpůrců rozhazovačné sociální politiky – americký filozof Matt Ridley, který vydal knihu ,,Human Instinct and the Evolution of Cooperation” (Lidský instinkt a vývoj spolupráce). “Pokud nebude mezi členy společnosti dohoda, co se za co vyměňuje, společenský systém se rozpadne, protože doplatí na to, že dává svým občanům neúměrně vysoké sociální výhody a amorálně slibuje, že je možné dostat něco za nic,” lze citovat slova geniálního “genového” filozofa. Stručně shrnuto a podtrženo; jestliže jedna strana může dávat víc, než druhá, resp. jedna všechno a druhá nic, a jestliže někdo bude pracovat a jiní budou obrazně řečeno jen ležet a žít z cizí práce, to je prostě amorální…

Jiří Čunek započal svoji raketovou politickou štafetu před deseti roky. Zdálo by se, „únava materiálu“, že jeho hvězda už jen skomírá. Dnes ale letí opět vzhůru, Valaši nestárnou; musí jít do toho stejně odhodlaně jako třeba před časem starosta Nového Bydžova Pavel Louda (ODS). Přitom byl nedávno do čela města zvolen už popáté. Po opakujících se problémech s romskou menšinou ve městě, které vyvrcholily znásilněním jednadvacetileté dívky, starosta sepsal ostré prohlášení, v němž popisuje, jak v Novém Bydžově “cikáni otravujou, kradou a znásilňují”. Když Šiklová přemlouvala své spolustraníky, aby nevystupovali z KSČ

„Vydá-li takovýto text státní úředník, tak to tu opravdu páchne fašismem,” řekla pro server Romea.cz socioložka Jiřina Šiklová o starostovi Loudovi z Nového Bydžova. “Pokud je rasistou starosta, tedy jedinec, který je placen státem, tak by měl být odvolán ze své funkce. Nejlepší by bylo, kdyby ho odvolali občané Nového Bydžova, kteří nejsou rasisty…“ Bez urážky; kdoví, čím páchne paní Šiklová…

“Počet Romů vzrostl v Novém Bydžově za posledních pět let na pět procent, Teď se roztahují ve městě, otravují, kradou, znásilňují. Dobu, během které slušný občan pracuje, cikáni tráví rozvalení na lavičkách na náměstí a spokojeně klábosí. Město hloubkovým šetřením zjistilo, že třetina cikánů nemá ve městě trvalý pobyt, přesto tady čerpá veřejné služby,” píše bez servítku vedení radnice. Bydžov má zhruba 7000 obyvatel. Kdo bude přistižen v herně u automatu, přijde o dávky. Navíc romští starousedlíci uznávají, že za ohlášenými problémy jsou sice cikáni, ale ti, co se sem přistěhovali ze Slovenska, a od nichž se ve většině Romové Nového Bydžova distancují.

Před desíti lety sice Jiří Čunek pronesl „hustý“ výrok o „romském vředu“, za který dostal od původců „mlácení prázdné slámy“, co proto. Odvětil po svém:  „Co se týká toho čištění vředu, tak to si myslím stále. Neřekl jsem to vůči nějaké skupině lidí, ale obecně; Česká republika má řadu vředů, které je potřeba řešit a vyčistit je. Já si připadám jako lékař, který tyto vředy čistí…“

Inu, znám podobných „infekčních zánětů“ v ČR asi čtyři stovky, Čunek byl jediný, kdo provedl první, ale úspěšný chirurgický řez – pacient nezemřel, naopak si vede zvláště na sociálkách velmi čile, jelikož vedle Čunka se nikdo jiný z českých politických turistů nepřiměl k podobně razantnímu a pionýrskému zákroku…

 

Blog autora http://olser.blog.idnes.cz

Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Komentář “Čunek: „Doba hájení skončila; nastává čas, kdy někteří Romové určitě půjdou z bytů pryč“

  • Kolem cikánského etnika jeho kulturou žití a teroru majority se toho napsalo a řeklo velice mnoho.Čas od času tato příživnická banda vyskočí a za pomoci darmožroutů usalašených u plných koryt začne zase vydírat majoritu.Tito parazitující migranti již od konce 2 světové války při svých invazích po Československu napáchali více škody zlodějnami a pustošením bytů či celých domů nežli válka.Pan Čunek tehdy vyslyšel zoufalé prosby cikány terorizovaných obyvatel a nechal zbořit vyrabované domy,z nichž cikáni vyráželi za okrádáním a terorizováním majority.Části tohoto etnika na jejich žádosti nechal nastěhovat do nových a čistých bloků z kontejnerů.Nyní ta lůza požaduje zase něco jiného?A jakým právem?Vždyt lidé si musí na své byty či domy pracně našetřit a nikdo jim nedá zadarmo ani kůrku chleba.Proto je nutné ty neustálé parazity vystěhovat z jim dodaného luxusu a at si bydlí v tom na co si ušetřili.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*