Čínské přísloví: „Důležité věci se skrývají pod hladinou, a když je čas, vykvete z bahna krásný květ leknínu…“

Čínské přísloví: „Důležité věci se skrývají pod hladinou, a když je čas, vykvete z bahna krásný květ leknínu…“

Když přijde na sny prezidenta Miloše Zemana, bývá plavební kanál DOE na čelním místě. A není na to sám; jak praví jedno čínské přísloví: „Důležité věci se skrývají pod hladinou, a když je čas, vykvete z bahna krásný květ leknínu…“

Česko by mělo za čínské peníze propojit řeky Labe, Odru a Dunaj, aby 660 kilometrů téhle „nové řeky“ přineslo naší zemi nemalý hospodářský rozkvět… Je už běžným a daným pravidlem , že cokoli řekne a snaží se realizovat prezident Miloš Zeman, s tím nesouhlasí někteří ekonomové, ekologové i politici, prostě havloidní sorta označovaná za „pražskou kavárnu“, dnes nepochybně spojenou s obecními šašky; intoxikovaným Kalouskem, šlofíkovým knížetem Karlem Spáčem I. či Fialou, kamarádem šéfa Landsmanšaftu Posseltem…

cina 1

Pochybnosti teď mají rozehnat čínské peníze, které do Prahy v uplynulých dnech přivezl prezident Si Ťin-pching. Česká firma DOE Europe tvrdí, že je schopna s pomocí investorů z Číny vybudovat první, 82kilometrovou část kanálu z Hodonína k Dunaji. A to na klíč, aniž stát vydá jedinou korunu. „Máme vše připravené. Můžeme to předložit na stříbrném podnose. Stát by nemusel nic platit, jen by dohlížel, jestli je všechno v pořádku,“ řekl šéf společnosti Josef Drebitko. Velkém sousto? Jaké má tedy Čína předpoklady pro stavbu kanálu, když v penězích to není, jelikož má mnohabilionové devizové rezervy, ale hlavně se může pochlubit jedinečnými a ve světě bezkonkurenčními vodohospodářskými stavbam; jejich existence překonal řadu světových rekordů…

Na řece Jang-c´-ťiang byla v roce 2006 zahájena stavba největší přehrady a zároveň největší elektrárny na světě (ne pouze mezi hydroelektrárnami!). První plány na výstavbu pochází už z roku 1919, ale pro velkou finanční náročnost od ní bylo upuštěno. Přehradní soustava Tři soutěsky (Pchin-Jin, San-Sia) se rozléhá na ploše 1084 km² (např. Lipno 48,7 km²). Její délka je neuvěřitelných 650 km (Lipno 48 km). Při hodnotě objemu přehrady by jeden ani nevěřil, že se dá spoutat takové množství vody, a to 39,3 km³.

Tuto masu vody pevně svírá hráz o výšce 185 m (např. Petřínská rozhledna měří 63,5 m). Šířka hráze je 126 m (tedy skoro dvě fotbalová hřiště na šíři.) Pokud byste chtěli vidět tuto stavbu na vlastní oči, je potřeba navštívit provincii Chu-pej. Tři soutěsky byly do sítě zapojeny v roce 2008. Tehdy elektřinu začalo produkovat 32 generátorů o výkonu každého 700 MW, tedy celkem 22400 MW. Pro porovnání: jeden blok jaderné elektrárny Temelín má výkon 1000 MW, při počtu dvou bloků tedy 2000 MW, resp. o více než 20 tisíc MW. A kolikpak taková megastavba stojí? Oficiálně byla vyčíslená na 25 miliard USD, asi o dvacet miliard ví než Temelín….

cina tok 1

cina tok 2

cina tok 3

A k čemu potřebovala Čína tak velké vodní dílo? Nejen pro propagandu, leč i to jistě také není zanedbatelné, ale hlavně jako zdroj energie, pro neustále se rozvíjející velmoc. Tři soutěsky pokrývají díky svému obrovskému výkonu až 1/10 celkové čínské spotřeby, a to už stojí za respekt. Jako každou jinou velkou přehradu, i tuto doprovázely nucené přesuny obyvatelstva. Během výstavby muselo opustit své domovy 1,3 milionů lidí. V roce 2007 z důvodů sesuvů půdy a eroze dalších 4 milionů. Tedy celkem 5,3 milionů lidí (téměř 40 procent České republiky). V Číně je to však při počtu obyvatel přes miliardu a 300 milionů jen 0,3 % obyvatelstva. Tři soutěsky jsou jedinečné i díky svému pětistupňovému zdymadlu (opět největší na světě) a lodnímu výtahu.

Se samotnými Třemi soutěskami je spojeno množství ekologických protestů. Např. World Wildlife Fund upozorňuje, že přehrada výrazně ohrozí populaci sladkovodního delfína bílého, jenž žije jen na řece Jang-c´-ťiang. Ptáte se na množství? Celých 13 kusů! Další „zásadní“ kritika připadá na zatopení vápencových kaňonů, jenž po staletí sloužily jako inspirace básníkům a malířům. Doporučil bych těmto aktivistům, aby šli a vysvětlili lidem, že holt svítit nebudou a továrnu jim zavřou pro nedostatek energie. Znám tyto ekoteroristy, co tvrdí, že u sebe žádnou elektrárnu nechtějí, jelikož jim doma v klidu a míru bez elektrárny stačí přece jen zástrčka ve zdi… Za to si však mohou namalovat pěkný obrázek nebo napsat básničku, a když budou opravdu šťastní, jistě se jim ukáže alespoň jeden ze třinácti delfínů bílých.

cina tok olser

Ilustrační snímek Břetislava Olšera

V dnešní době Čína plánuje na řece Jang-c´-ťiang dalších 46 velkých vodních děl. To se setkává opět s odporem některých aktivistů a odborníků. Je docela vtipné, když se všude po světě brojí za používání a výrobu čisté energie, ale v případě Číny je to neúnosný ekologický zásah. Je hezké vybudovat jednu malou hydroelektrárnu pro pár milionů lidí a tvářit se jako největší ekolog a milovník přírody. Ale dokázali by tito odpůrci zajistit energii z vody pro 1,3 mld. obyvatel? Stěží. Někteří vědci také zpochybňují pevnost hráze přehrady v případě zemětřesení. Vždy se však najdou vědci, kteří zpochybní cokoliv pro pár minut slávy v TV či článku v nějaké tiskovině. Tři soutěsky jsou ukázkou toho, že pokud se sejde dostatek peněz, lze dnes postavit téměř vše. U staveb takové velikosti musíme vždy brát na zřetel ekologické a sociální dopady, ale také nesmíme zapomínat na jejich účel a prospěšnost. Tři soutěsky mohou být kritizovány, haněny a záviděny, ale jak se říká „psi štěkají a karavana jede dál“.

Po téměř sto letech vyroste mezi Atlantikem a Pacifikem nová spojnice. Panamskému průplavu bude již za několik let konkurovat nový lodní koridor, který povede přes území Nikaragui. Průplav mezi Tichým a Atlantickým oceánem, jehož výstavba vyjde na 40 miliard dolarů (v přepočtu asi 785 miliard korun), postaví čínská firma, sídlící v Hongkongu. Nikaragujská vláda čínské společnosti udělí koncesi na stoletý pronájem kanálu. Podle návrhu předloženého nikaragujským zákonodárcům má být nový průplav 22 metrů hluboký a 286 kilometrů dlouhý. Co do velikosti tak tato megalomanská stavba předčí jak Panamský, tak Suezský průplav. http://www.guardian.co.uk/world/2013/jun/06/nicaragua-china-panama-canal

cina tok 4

cina tok 5cina tok 6

 

Čína také slavnostně otevřela nejdelší most nad mořem na světě. Kolos dlouhý 36 kilometrů nad zálivem Chang-čou spojuje přístavy Šanghaj a Ning-po. Jeho stavba trvala čtyři a půl roku a stála v přepočtu přes 27 miliard. Šestiproudá dálnice, která po mostě vede, zkrátí vzdálenost mezi oběma strategickými přístavy v ekonomicky sílící deltě řeky Jang-c‘-ťiang o 120 kilometrů. V budoucnu by ji tak mělo být možné urazit za 2,5 hodiny namísto současných čtyř. Je konstruován na rychlost 100 kilometrů za hodinu a jeho životnost má být přes sto let; most je jen o 2,4 kilometru kratší než vůbec nejdelší most na světě. Vůbec poprvé se na financování takto obřího veřejného projektu v Číně podílel také soukromý sektor, a to z 30 procent.

„Jednou z takových velkých, zdravých myšle­nek, jež naráží na bezpočetné překážky, jest vybudování plavební cesty Dunaj – Odra – Labe. Jde o vodní cestu evropského významu, snadno proveditelnou, nejvýš nutnou a důležitou po stránce dopravní, obchodní a hospodářské…“ Prof. Ing. Smrček, rektor c. k. České vysoké školy technické v Brně, rok 1904…  Je to už sto let, kdy moudrý Prof. Smrček vyjádřil přání, aby se Československo spojilo s Evropou a třemi moři pomocí vodního kanálu. A tak šel čas, až teprve letos se zdá, že velký sen bude konečně postupně naplněn. Když k tomu přidáme další českou specialitu, že území České republiky je „střechou Evropy“, pak musíme být oprávněně nervózní, když nám někdo připomene, že jsme také jedinou zemí ze všech 27 států Evropské unie, která není přímo nebo nepřímo napojena moderní vodní cestou na moře. Ostuda, neschopnost, politická zaslepenost…?

Doplníme-li tuto informaci o skutečnost, že cena každého zboží v sobě zahrnuje 40 – 60 procent nákladů na dopravu, dojdeme k závěru, že se stále více propadáme do ekonomické izolace v rámci EU. Toto nevýhodné postavení v rámci Evropy si uvědomovali naši předci a proto v roce 1901 přikročili k přípravě a postupné výstavbě nejvýznamnějšího propojení evropských vodních cest, které příznivou geografickou polohou (Moravská brána) probíhá po našem území. Od té doby nepřetržitě, s výjimkou posledních 24 let, od 1989 do 2013, probíhala na našem území výstavba plavebních a vodohospodářských děl směřujících k cílovému stavu, tj. propojení tří vodocestných systémů Dunaje – Odry – Labe. V letech 1901 až 1989 bylo vybudováno celkem 39 vodohospodářsko-plavebních stupňů na Labi, Odře a Moravě.

Tato výstavba plynule pokračovala bez ohledu na státní, společenské, válečné a politické události celých 90 let, až se tato příprava k vyvrcholení tohoto evropského projektu zastavila po roce 1989 na celých 24 let. Používáme-li termín „dokončení“ a nikoliv zahájení, pak to plně odpovídá skutečnosti. Přes dvacet roků ani ťuk, trestuhodné, zřejmě se vše jevilo jako nadmíru neziskový projekt. Nastala totiž doba posedlostí finančním mamonem. Jde tedy o velmi nebezpečnou snahu poškodit dopravní, ekologické, vodohospodářské, sociálně-ekonomické a politické zájmy České republiky a znehodnotit tak úsilí několika generací, vynakládané po dobu přesahující celé století.

„Rozumná vláda šetří a přesouvá výdajovou strukturu v rozpočtu ze spotřeby na investice. Analýzy zcela jasně ukazují, že vodní koridor Dunaj-Odra-Labe (D-O-L) by po dobu patnácti let zaměstnával šedesát tisíc pracovníků a mohl by být, podobně jako francouzský průplav Seina–sever, většinově financován z prostředků Evropské unie. Vodní koridor D-O-L zdaleka nebude sloužit jenom pro dopravní účely, ale i pro účely energetické, vodohospodářské, samozřejmě i rekreační, bude sloužit jako ochrana proti povodním…“ Prezident České republiky Miloš Zeman, březen 2013

cina tok7

Vždyť Protipovodňová funkce D-O-L k ochraně rozsáhlých přilehlých území České republiky je dominantní. Funkce D-O-L pro zajištění dostatku vody do vodohospodářsky deficitních oblastí střední a jižní Moravy zadržením vody na našem území a přečerpáváním vody z veletoku Dunaje po vzoru průplavu Rýn – Mohan – Dunaj je nezastupitelná. Nevyužít současné doby k uzavření mezinárodních dohod o čerpání vody z tohoto evropského veletoku znamená posunout se do doby, kdy se s vodou bude obchodovat jako s emisemi či televizními kanály nebo rozhlasovými frekvencemi.

cina tok 8

Je historickou skutečností, že modré tepny kontinentu (propojená soustava evropských vodních cest) končí na našich hranicích a „srdce Evropy“, začíná být na suchu. Na suchu nejen obrazně, ale skutečně. A nejenom hrozícím nedostatkem vody, které se nejvýrazněji projevuje na střední a jižní Moravě, ale i v přeneseném slova smyslu v oblasti hospodářské a politické. To dobře věděl již císař římský a král český Karel IV. Proto se tento osvícený panovník pro zvýšení prestiže, povznesení politického a hospodářského života svého českého království zabýval myšlenkou na vybudování vodní cesty Dunaj – Vltava – Labe.

Karel IV. v té době ještě nevnímal, že na našem území je i nejnižší místo mezi rozvodím Dunaje a Odry, které nazýváme Moravskou bránou, a kromě toho usiloval hlavně o převedení obchodní cesty z Benátek do Brugg přes svou Prahu. Ale již v roce 1700, tedy právě před 313 lety Lothar Vogemont vypracoval na popud hraběte Kounice první ucelené „Pojednání o užitečnosti, možnosti a způsobu spojení Dunaje s Odrou, Vislou a Labem plavebním kanálem“. Tak bylo poprvé definováno spojení tří moří vodní cestou Dunaj–Odra–Labe…

krizovatka tri mori

Schematická mapa trasy vodního koridoru D-O-L…

Moravská brána má pro strategii ČR stejný význam jako pro Panamu nejužší místo amerického kontinentu. Je až osudové, že snaha znemožnit občanům České republiky využít svého „rodinného stříbra“ pro hospodářský rozkvět naší země je vedena současně se zahájením prací na evropském projektu vodní cesty Seina – sever. Dokončení tohoto průplavu, který je veden souběžně s dálnicí A1 a má odlehčit životnímu prostředí v širokém okolí této přetížené dálnice, spojující Paříž s Bruselem, je naplánováno na rok 2013. Tato vodní cesta je financována převážně z mýta, inkasovaného na francouzské dálniční síti a z prostředků EU.

Vodní koridor D-O-L využívá mimořádné přednosti území České Republiky, kterým je nejnižší bod evropského rozvodí mezi Dunajem a Odrou (Moravská brána). Je stejným „rodinným stříbrem“, jako nejužší místo americké pevniny (Panama), nebo území Suezského průplavu. Právě rok 2013 je rozhodující pro zařazení projektu vodního koridoru D-O-L do finančního plánu EU. Po tomto roce nastane doba přednostního financování velkých evropských projektů. A takovýmto projektem je jistě i vodní koridor D-O-L. Není v Evropě významnější projekt vodních cest, než právě vodní koridor D-O-L, a není vodní cesta, která by tak komplexně plnila další funkce ve prospěch území, kterým je vedena. Mohli bychom pak čerpat až 85 procent z plánované částky 8 miliard € z Fondu soudržnosti EU. A jak viděli zmiňovaný kanál osobnosti našeho života?

„Stavbu tohoto průplavu jsme dlužni již zeměpisnou polohou Evropě, a to, že tento průplav postavíme, utvrdí našemu státu jeho prestiž a prokáže naší vyspělost, jíž se tak často honosíme, ale o které isme ještě nepodali důkazů, které by mohly imponovati světu…“ Jan Šeda, zplnomocněný ministr ČSR, v Brně 7. března 1923.

„O zemi Moravsko-slezské praví, že její „usplavnění rozřeší „soukromý kapitál“. Jest jistě mnohem pohodlnější odbýt nejživotnější otázky země sliby, ponechat zemi ve starých pověrách, nežli uspokojit její potřeby. Zde jest však vinna na nás všech Moravanech, neboť nemůžeme očekávat, že někdo bude za nás přemýšlet o tom, co potřebujeme k životu dnes a zítra. Zužitkováním našich vod pro produktivní účely zlepší se hospodářský stav našeho obyvatelstva a zmohutní průmysl a zemědělství v naší zemi do té míry, že nalezneme prostředky pro vybudování umělého průplavu mezi Přerovem a Odrou a tím dosažení spojení Černého moře s mořem Baltickým územím naší země, což jest nejpřirozenější. Tímto řešením se přiblížíme stejně i k vybudování průplavního spojení Labe s Moravou a takto k připojení na Dunaj a Odru. Takto též přinesou i obnosy, jež se mají investovati do usplavnění Odry na našem území, plný užitek severovýchodním městům naší země a velikému průmyslu na Ostravsku…“ Tomáš Baťa, rok 1930.

kun velka pardubickaAž se vítěz Velké pardubické napije vody z Kanálu Dunaj-Odra-Labe… Snímek Břetislav Olšer

„Dálnice a železniční tratě, jistě, zvykneme si na ně, ale přeci jen jsou jakousi trvalou jizvou v krajině. Průplavy a vodní cesty jsou spíše její ozdobou, jizvou jsou jen po dobu stavby; jakmile průplav začne fungovat, jeho okolí se zazelená a stane se ozdobnou součástí kraje a nikoliv jeho šrámem, je obohacením života, je rozhojněním přírody…“ František Nepil, spisovatel a ochránce přírody.

„Věřím, že průplav Dunaj – Odra – Labe má podobný význam jako zmíněné propojení Seina – sever. Bylo by proto rozumné začít již v přítomné době s odpovídající přípravou tohoto záměru a zajistit jeho realizaci v nejkratším možném termínu. Tímto způsobem by mohl být zajištěn promyšlený a kontinuální rozvoj sítě vodních cest EU, a to při plném respektování požadavků na zlepšení životního prostřední v dotčené oblasti. Přeji plný úspěch všem podporovatelům této vynikající myšlenky…“ Karla Peijs, koordnátorka Evropské komise pro vodní cesty, září 2007.

Utopie? Čína zvládne vše, stejně jako zvládla stavu nejvýše postavené železnice a světě; 1. července 2006 byla otevřena „železnice na střechu světa“. Nejvýše položená železniční trať na naší planetě se vyšplhala až nad 5000 metrů nad mořem. Představuje 1142 kilometrů kolejí, 10 tunelů a 675 mostů. Armáda čtvrt miliónu dělníků a techniků ji stavěla pět let. Spojuje čínské město Qinqhai s tibetskou Lhasou. ČLR plánovala tuto trať více než padesát let. Stavba, jež trvala dalších pět let, představovala řadu technických a organizačních problémů. Věčně zmrzlá půda v oblasti je značně nestabilní a konstrukce náspu trati, zakládání mostů a ražení tunelů byly technickým oříškem. Navíc je zde je zde pravidelné zemětřesení a velice chladno, přičemž řídký vzduch může člověka i zabít. Číňanům se ale podařilo vše překonat… z_pekingu_do_lhasy.pps

„Když vidím, že se takové vodní dílo postavilo v třicátých letech skoro ručně, tak uvažované spojení Baltu se Středozemním mořem se s moderní technologií možná podaří také zvládnout…“ Prezident České republiky Václav Klaus při návštěvě Baťova kanálu, 9. června 2009…

povoden cechy

Z povodní v Česku roku 1997… Snímek Břetislav Olšer

„Vodní koridor D-O-L zdaleka nebude sloužit jenom pro dopravní účely, ale i pro účely energetické, vodohospodářské, samozřejmě i rekreační, bude sloužit jako ochrana proti povodním…“ Prezident České republiky Miloš Zeman, březen 2013…

ja jen doufam ze nam diky tem ceskym

Inu, jak praví čínské přísloví: „Důležité věci se skrývají pod hladinou, a když se čas, vykvete z bahna krásný květ leknínu…“




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

3 Komentáře “Čínské přísloví: „Důležité věci se skrývají pod hladinou, a když je čas, vykvete z bahna krásný květ leknínu…“

  • · Edit

    Moc dobrý článek, ale stále jednu věc nechápu – co z toho bude mít Čína ? V dnešní době je za každou investicí záměr…

  • Článek od pana Olšera mě opět nezklamal. Přeji hodně sil, hodně odolnosti vůči trollům a trotlům a sobě hodně dalších článků…

  • Dobrý článek. Každý kdo je proti tomuto projektu brání zájmům ČR, to je jasnější než den.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*