Česká cesta ke korporátnímu fašismu

Česká cesta ke korporátnímu fašismu

Cesty ke korporátně fašistické vládě jednoho promile oligarchů v Česku jsou zatím dost spletité. Ale kde je vůle, tam je i cesta. Fašistický puč této elity se nyní vede ve Sněmovně, ale téměř nikdo to nevidí. Stejné to bylo v Německu v roce 1933.

Předešlý článek Jak šlape český korporátní fašismus, vysvětloval, proč Česko přechází od korporátního kapitalismu na korporátní fašismus. Když jde o pouhé jedno promile vyvolených, kterému se selektivním způsobem upravuje výkon spravedlnosti a státní správy, pak jsme v korporátním fašismu. Článek reagoval na vtipný článek redakčního kolegy Hysterie demokratů na mafiánský způsob. Pavel Letko poslal české mafiánské kmotry a partajní a parlamentní posluhovače do nemilosrdného boje za jejich privilegia. Tento lítý boj v duchu Marxova hesla je formulován velice výstižně:

Kmotři, spojme se! Nemáme co ztratit, jen svá privilegia!

Proto jsem v citovaném článku vysvětloval rozdíl mezi korporátním kapitalismem, který je už za námi, a korporátním fašismem. Ten do Česka přichází jako svěží vánek, kdysi zvaný Topolánek. Randál kolem dluhopisů jako projev tohoto puče jednoho promile ale pochopen nebyl, tak se k němu vracím.

Aféra s Babičovými dluhopisy je a není humbuk

Letko měl ve svém ironickém článku pravdu, že mediálně je to naprostý humbuk a že jde o vyřizování účtů mezi kapitány českého mafiánského kapitalismu. K tomu z hlediska vznikajícího korporátního fašismu dodejme, že přechod z vládnoucího jedno procenta korporátních kapitalistů na jedno promile korporátních fašistů je docela velká změna, která se všem nemusí líbit. Matematicky totiž dojde k tomu, že pouze 1 desetina současných kmotrů se vejde do požadovaných kritérií demokraticky a lidovládně zajišťujících chod fašistické formy kapitalismu. Zeštíhlení vlivu mafiánů na stát a jeho finance v poměru 1:10 je dost velký důvod k tomu, aby to zaměstnalo Sněmovnu. A Babiš vede tento puč jednoho promile a je v situaci, kdy se bez Sněmovny neobejde. Jím ovládané MF je pouhá exekutiva a ta nemůže měnit zákony a legalizovat zlodějny.

A teď znovu k těm dluhopisům. Dluhopisy vznikly zcela záměrně a v Poslanecké sněmovně. Nechtěli by páni poslanci spíše pokutovat sami sebe za vzniklé škody? Měli by zkoumat, zda byl zákon přijat v té podobě v jaké vznikl schválně nebo omylem. Jedno promile populace, čili majitelé asi 525 firem ve státě, využili této legální možnosti, jak se obohatit na náš účet. A Babiš byl mezi nimi. Vznik dluhopisů měl dvě etapy: emise státní a emise firemních dluhopisů. Ta druhá přišla mnohem později. Chyba vznikla náhodou překrytím při úpravě mechanismu emise státního dluhu. Díru asi nikdo záměrně nevymyslel, spíš to byla náhoda. Zaokrouhlování a korunové emise byly původně pro státní dluhopisy jako zvýhodnění pro prodej menších objemů ze strany státu a usnadnění změn při převodu mezi osobami (dědictví, prodej apod.). Snad jednou nějací slušní investigativní novináři rozkryjí případ prodeje ČD Cargo, o kterém budeme mluvit dále. Zde se poprvé využila díra ve výše citovaném zákoně. Jenže to manažeři Cargo nemohli sami od sebe vědět. Takovou fintu jim musel poradit někdo ze státního aparátu MF.

Český podnikatel je všímavý a došlo mu to. Cesta jak ulevit miliardářům v jejich těžké robotě a přihrát jim malou velkou domů byla nalezena a využita. Teď je jasné, že jde pouze o účelovou záležitost proti Babišovi. Kdyby nešlo o Babiše a kdyby nelezl jiným mafiánům do zelí koncentrací moci ve státě, nikoho by dluhopisy nezajímaly. Nikoho také nezajímá nějaké vyšetřování 525 firem, ale jen Babiše.

Komu a proč vadí Babiš

Usnesení Sněmovního rozpočtového výboru ukládá
Ministerstvo financí
a) připravilo a vydalo neprodleně metodický či obdobný pokyn GFŘ k prověření, zda v souvislosti s vydáním výše uvedených emisí nedošlo v jednotlivých případech ke zneužití zákona, nebo zda b) se svoji podstatou skutečně jednalo o vydání dluhopisů, nebo zda šlo o operaci jinou, například skryté vyplácení dividend společností společníkovi.

Jde o to, zda státní úředník bude po veřejném kraválu a demagogii ve Sněmovně jednat v duchu přijatých platných zákonů u všech poplatníků, nebo jen u některých. V případě Babiše měl kolega Letko naprostou pravdu. Instituce a vynucování dodržování právního státu jsou v tomto případě účelově politicky využity. Ale Babiš spadá do kategorie jedno promile, které se tímto způsobem pohádkově obohatilo za naše daně. Takže požadavek zkoumání této zlodějny je oprávněný.

A máme před volbami a celá věc má jasný politický dopad. Babiš investuje v EU a hlavně v Německu. Proto české montovny dělají pro zahraniční korporace skoro zadarmo a také to tak má zůstat. Včetně 1,3 biliónového okradení české koruny díky zbytečné devalvaci měny, za kterou jsme nakoupili problematické dluhopisy. Po rozpadu EU a hlavně eura budou asi mít cenu záchodového papíru. Stát funguje pro jedno promile mafiánské elity jako naprostá dojná kráva a přes jimi ovládaný parlament a vládu se to dělá zcela legálně. A v tom jedou všechny zavedené partaje. Nyní zcela jasné, jak se obohacuje jedno promile.

Proto také potřebujeme zhruba půl miliónu zahraničních otroků. O tom jsme psal v článku Migrace z Ukrajiny a její vliv na Polsko a Velkou Británii. Babiš tedy vadí klice, která nakradla předtím za časů mafiánského a korporátního kapitalismu. Viz můj předešlý článek, který rozebíral všechny etapy české cesty do balkánského kapitalismu. Tato anti-babišovská klika jednoho procenta bývalých mafiánských kapitalistů na Klausův způsob má ulité prachy pod kontrolou USA. Babiš naopak patří k jednomu promile, které má své investice v Německu. A o tom se v podstatě vede tento spor.

Jak postupuje Sněmovna v tomto sporu

Tím máme politicky rozklíčovaný spor o dluhopisy, který ukazuje na vznik korporátního fašismu. Jedno promile vedené Babišem začalo legálně a nelegálně bojovat o nejvyšší moc ve státě proti jednomu procentu. A nyní se podívejme na průběh tohoto puče ve Sněmovně. Zde se totiž veřejně řeší tento tichý boj mafiánských elit, který vede celý stát od korporátního kapitalismu ke korporátnímu fašismu.

Na stenografickém zápisu z 55. schůze z 15. března 2017 Poslanecké sněmovny ČR názorně doložíme, jak tento puč probíhá. V tento památný den došlo na podnět poslance Miroslava Kalouska k projednání bodu č. 299. A to jsou ony známé daňové podvody ministra financí Babiše. Bitevním polem je ministerstvo financí spravované oligarchou Andrejem Babišem, hraničním sporem je Emise korporátních dluhopisů emitovaných v CZK, registrovaných v centrálním depozitáři cenných papírů v roce 2012. Takže řešíme výše uvedený přechod od legálních krádeží korporátního jedno procenta, které se mění na současný fašistický systém jednoho promile.

Transakci umožnila díra v zákoně, která vznikla na základě novely zákona o daních z příjmů s účinností k 15. 7. 2011. Tam se v § 36 odst. 3 tohoto zákona objevilo, že daň vybíraná srážkou se zaokrouhluje na celé koruny dolů. Již dříve bylo totiž v zákoně uvedeno, že se daň spočítá za každý dluhopis samostatně. Šestiprocentní daň z korunového dluhopisu tak činila na konci roku 6 haléřů, což představuje zaokrouhleno na celé koruny dolů nula korun českých! Tato díra byla zákonodárci napravena novelou zákona z 25. 4. 2012.

Poprvé tuto mezeru v zákoně využila již citovaná společnost ČD CARGO a.s. s dluhopisem CZ0003501793, ČD CARGO, A.S., 3,80%, 2011-2016) ze dne 20.12.2011 a to ve „prospěch“ státu. České dráhy a.s. s tímto počínáním souhlasily. Takže jediný akcionář a to je v tomto případě stát, své společnosti České dráhy umožnil provést transakci, kterou sám sebe mírně řečeno okradl. Kdo se opeřil, tak to jsou nabyvatelé volně převoditelné emise. Úrok v bance byl max. 1,5 % a stát si mohl opatřit prostředky mnohem efektivněji.

Záplatová novela byla přijata dne 25. 4. 2012 s účinností od 1. 1. 2013. Takže do 31. 12. 2012 bylo možno ještě vydávat korunové dluhopisy, aniž by z nich v budoucnu mohl stát vybrat daň. U každé emise provedené po 25. 4. 2012 bylo od počátku jasné, že jde o účelové obcházení zákona za účelem nezdaněné výplaty dividendy. Firma Agrofert dne 28. 12. 2012 emitovala za 3 miliardy korunových dluhopisů. Bylo to 3 dny před nabytím účinnosti novely zákona o daních z příjmů, která zdanění výnosů z korunových dluhopisů již znovu zavedla. Andrej Babiš má korunových dluhopisů 1,252 mld kusů a ty ostatní si může ještě u emitenta dokoupit. Emise není registrována na trhu, není volně prodejná. Zbytek leží u emitenta a trpělivě čeká na majitele až do konce do splatnosti emise, která je k 31.12. 2022. Pravidla platí po celou dobu emise, takže bude pro každého nabyvatele zbytku platit až do výplatního dne, že stát vybírat daň nebude. Je to pro současného ministra financí opravdu nepříjemné. Andrej Babiš se svou společností totiž byl až ten poslední, kdo na opadávající vlnu naskočil, jako zdatný surfař. Poslanec Václav Votava předseda rozpočtového výboru k tomu v rozpravě uvedl toto.

Výše úrokové sazby nápadně odlišná od obvyklé úrokové sazby. Tam jsou dluhopisy s 18 % úrokové sazby. Dámy a pánové, 18 %. Agrofert má šest, to je pravda. Průměrné korunové dluhopisy se pohybovaly v rozmezí 2,05 až 3,28 %. Doba splatnosti dluhopisů? Je pravda, že Agrofert má 10 let, ale, dámy a pánové, jsou tam také dluhopisy, které mají splatnost do roku 2062. Umíte si to představit?

Probereme to na základě výše popsaného případu AB. Předpokládejme, že ministr financí vlastní desetiletých dluhopisů Agrofertu za 1,252 miliardy korun. Úročené jsou šesti procenty ročně. Za minulý rok tak utržil AB jako výnos ze své investice do vlastní firmy Agrofertu 75 milionů korun. A ty nemusel danit. Pokud by byly normálně daněné, dostala by díky 15procentní srážce státní kasa zhruba 11 milionu korun. Toto se bude opakovat každý rok až do ukončení splatnosti emise, ta je k 31.12. 2022. Takže v případě Agrofertu si to všechno vynásobte dobou 10 let a to je celkem kolem 750 mil korun zisku z emise dluhopisů.

V hypotetickém případě, že by mateřská firma zastřešující celý konglomerát firem Agrofert tyto dluhopisy nevydala tak 75 milionů, které vyplácí jako výnos svému majiteli by zůstalo ve firemní pokladně. To by navýšilo daňový základ a stát by dostal díky dani 19% zhruba 14 milionů navíc každý rok. Všechno vynásobte dobou 10 let a to je celkem kolem 140 mil korun zisku pro stát z emise dluhopisů. Počet firem spadající do této výjimky je dohledatelný a poslanec Karel Fiedler jich napočítal asi 525.

Reakce Babiše na vyšetřování

Jeho partaj a MF nelenilo a podalo poslanecký pozměňovací návrh-přílepek do ST 848 Novela z. o daních z příjmů. Projednávaný poslanecký návrh měl poskytnout úlevy na dani pro dárce krve a kostní dřeně. Písemný pozměňovací návrh: 5754-PDF-Andrej Babiš vložen dne 20. 2. 2017. Smyslem tohoto poslaneckého přílepku bylo zpětně dodanit výnos dluhopisu a zahladit takto možný daňový únik. Zkoumat legalitu skutku pořízení dluhopisu už by nebylo možné, protože přijetím návrhu by došlo k zahlazení, legalizaci se zpětnou platností. Výnosy po zdanění by byly až do konce splatnosti emise legální podle platného práva. Poslankyně Věra Kovářová jako zástupce navrhovatele tento ST 848 stáhla z programu jednání a bod 34. nebyl projednáván. Předloží návrh znovu společné s dalšími poslanci k projednání na následující schůzi.

A nyní se vracím k podstatnému jevu, který umožňuje jednomu promile ovládnout stání aparát. Poslanecká sněmovna se na jednání rozpočtového výboru zabývala problematikou korunových dluhopisů. Poslanec Václav Votava jako předseda rozpočtového výboru navrhl usnesení č. 579 z 52. schůze z 8. března 2017. Je o postoji daňových orgánů k problematice zdanění výnosů korunových dluhopisů. Pro toto usnesení hlasovalo 13 ze 16 členů rozpočtového výboru bez ohledu na stranická trička. Na toto usnesení Rozpočtového výboru reagoval osobním dopisem předsedovi výboru, poslanci Václavu Votavovi, Ing. Martin Janeček, generální ředitel Generálního finančního ředitelství.

Orgán Poslanecké sněmovny může požadovat po členu vlády nebo vedoucím správního úřadu informace a vysvětlení vztahující se k jejich činnosti, ovšem tuto pravomoc nelze vykládat tak, že je možné ukládat členu vlády nebo vedoucímu správního úřadu úkoly týkající se výkonu působnosti jím řízeného správního orgánu nebo správních orgánů jemu podřízených, resp. provedení určitých úkolů závazně požadovat.

Pan generálního ředitel Generálního finančního ředitelství Ing. Martin Janeček řekl, že nemá důvod něco prověřovat, protože páni poslanci mu na jeho stůl nepoložili složku s dokladovaným případem. Co k tomu dodat. Dobře si pamatujeme dobu mafiánského kapitalismu, kdy státní zástupci nepracovali pro stát. Jména Vlastimila Rampuly, Libora Grygárka, Dagmar Máchové nejsou ve zlatém rámečku v archivech ministerstva spravedlnosti. Pokud budou pokračovat na Generálním finančním ředitelství pod vedením Ing. Martina Janečka daňaři stejnou cestou, tak dopadnou v případě fungujícího státu stejně jako jmenovaní státní zástupci. Resumé sporu dal Poslanec František Laudát.

Přiznám se, že jsem tady poslední jedenáctý rok a já jsem tady nezažil, že by zodpovědný příslušný úřad státní správy na rozpočtovém či jiném výboru zcela otevřeně řekl „Já nemám důvod něco prověřovat, já to neudělám.“ My jsme nechtěli, aby zveřejňoval, koho budou prověřovat. Ale předpokládám, že kolegové potvrdí, že jsme odcházeli s tím, že se prostě prověrka konat nebude. A tady v plné nahotě vylézá střet zájmů. Myslím si, že k tomuhle se bude muset v blízké budoucnosti postavit pan premiér Sobotka. Prostě je to tak, že úřad státní správy odmítá konat. A já skutečně směrem k ministrům, k politikům říkám: jestli tohle projde, tak v téhle zemi končí svoboda a demokracie.

Poslanecká sněmovna zatím neodpověděla na otázku, jak je to s pomalým, ale jistým přechodem od korporátního kapitalismu ke korporátnímu fašismu. Zatím poctivě zablokovala zpětnou legalizaci zlodějny tím, že odmítla Babišův přílepek zákona. Cesty ke korporátně fašistické vládě jednoho promile oligarchů v Česku jsou zatím dost spletité. Ale kde je vůle, tam je i cesta. Fašistický puč této elity se nyní vede ve Sněmovně, ale téměř nikdo to nevidí. Stejné to bylo v Německu v roce 1933.


Zdroje:
Stenozáznam PS Poslanec Miroslav Kalousek
Stenozáznam PS Poslanec Václav Votava
Stenozáznam PS Poslanec Zbyněk Stanjura
Usnesení č. 579 z 52. schůze z 8. března 2017
Emise korporátních dluhopisů emitovaných v CZK, registrovaných v centrálním depozitáři cenných papírů
Zprávy o činnosti Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky za rok 2014.
Zpráva o činnosti Finanční správy ČR a Celní správy ČR za rok 2015.

 

Převzato z http://news.e-republika.cz




Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*