Češi protestují proti základně NATO

Češi protestují proti základně NATO

Východ Ukrajiny stále prožívá válečné peklo. Tanky, dělostřelectvo smrt. Operace kyjevské vlády proti stoupencům federalizace ale neohrožuje pouze Ukrajince. Severoatlantická aliance tiše spřádá plány na rozmístění svých základen ve střední a východní Evropě. Česká společnost je ale proti.

První kolo prezidentských voleb na Ukrajině skončilo, násilí v zemi dál pokračuje. Ukrajinská armáda se snaží dobýt vzdorující bašty Doněcké republiky – Slavjansk a Kramatorsk. Města dělostřelecká i letecká ostřelovaní vydržela a dál brání nezávislost nedávno vzniklého státu.

Střelba na východě Ukrajiny neutichne ani v příštích dnech a týdnech. Kyjev jasně dává najevo, že touhu ke svobodě obyvatel regionu poslouchat nemíní. Naopak, ukrajinská vláda je připravena rozdrtit pod pásy tanků vůli deseti tisíců lidí.

Nestabilita, která na Ukrajině trvá už od konce zimy, se týká nejen země samotné. Rusko bylo kvůli krvavým bojům vynuceno rozmístit na bezmála dva tisíce kilometrů dlouhé ukrajinské hranici svá vojska. Obavy jsou oprávněné. Radikální nacionalisté z ukrajinského hnutí Pravý sektor pravidelně vyhrožuje Rusku, že se přijde „osvobodit své území“ – Voroněžskou, Kurskou, Belgorodskou oblast a Kubáň. Začátkem dubna byla na jihu Ruska dokonce zadržena skupina aktivistů Pravého sektoru, která plánovala v několika ruských oblastech provést teroristické útoky.

Právě proto Moskva velmi opatrně stahuje svá vojska z hranice. Jistota je jistota. Rusko si nemůže dovolit, aby pravicoví radikálové ze sousední země odpalovali na jeho území bomby. Jak oznámil náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov, vojáci se vrátí zpět na své základny v průběhu příštích 20 dní.

Na krvavý konflikt na Ukrajině reaguje i Severoatlantická aliance. Jako ale tradičně – po svém. NATO využívá ukrajinské krveprolití k upevnění svých pozic v regionu. Do Polska a Pobaltí ještě v dubnu zamířily stovky amerických vojáků, kteří zde zůstanou několik měsíců. Zatím.

Co budou dělat ve východní Evropě, není jasné. Ukrajinští radikálové spřátelené země, které aktivně podporovaly svržení vlády prezidenta Viktora Janukovyče, nemají v plánu nepadnout. A hysterie o údajné ruské ofensivě jsou jen pouhé protiruské fantasie.

Ruský prezident Vladimir Putin jednoznačně odmítl, že by jeho země plánovala invazi na Ukrajinu. „Hlava státu velmi pozorně sleduje vše, co se děje (na Ukrajině – pozn. Hlasu Ruska) a analyzuje situaci k dalším krokům,“ popsal Putinovu pozici prezidentův tiskový mluvčí Dmitrij Peskov.

Transparentní a do jisté míry i měkké pozice Moskvy využívá právě Severoatlantická aliance. Západní vojenský blok plánuje pod záminkou jakéhosi ohrožení svých členů rozšířit své základny ve střední a východní Evropě. Je možné, že jedním z nových útočišť pro natovské (ve skutečnosti ale americké) vojáky může být Česká republika.

Čeští politici až s genetickou servilností vždy vyhověli přáním západních generálů. Naši vojáci dělali špinavou práci v Jugoslávii, Afghánistánu a Iráku. Teď je asi na čase, aby Česko projevilo svou pohostinnost a chlebem a solí přivítalo zahraniční vojáky.

Formální politický odpor, který si dovolil demonstrovat třeba ministr obrany Martin Stropnický, když možné rozmístění cizích vojsk srovnal s okupací v srpnu 1968, může být lehce zlomen. Pokud se ministr-renegát nepolepší, může být hozen přes palubu a v pronatovské vládě lehce skončit.

Vládní garnitura to má mnohem horší s českou společností. S ní se nedá jen tak lehce zatočit. Celá pětina Čechů se staví k Severoatlantické alianci negativně, několikanásobně víc jich odmítá stavbu základen na našem území.

Ačkoli se jedná zatím o čistě hypotetickou záležitost, v České republice byla založena petice proti přítomnosti cizích vojáků na českém území. Spoluautorem dokumentu, který už podepsalo více jak 2 tisíce lidí, je předseda sdružení Přátelé Ruska v České republice Jiří Vyvadil. Jednadvacátého května byla petice předána asistentovi ministra zahraničních věcí.

Vyvadil k tomu dodává: „Vzpomínám na celonárodní odpor při diskuzích o americkém radaru v Brdech. Topolánek zuřil, Schwarzenberg soptil, Vondra spílal a ČSSD se tehdy postavila jako nejsilnější opoziční strana do proudu celonárodního odporu. Ne základnám, hladovky atd. Lidé drtivě odmítali americký radar – a selským rozumem chápali, že je namířen proti Rusku.“

Podle šéfa Přátel Ruska v České republice jeho sdružení považuje „odpor proti ‚dočasnému‘ rozmístění amerických vojsk na našem území za prvořadý úkol.“

zdroj : http://czech.ruvr.ru

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*