Čechy v době pravěké

Čechy v době pravěké

Zhruba před jednou miliardou let dopadl na Zemi obří meteorit, který vytvořil základní kontury krajiny, charakteristické pro Čechy až do dnešních dob.

Hypotéza o tom, že česká kotlina je svým původem obří meteorický kráter byla poprvé vyslovená v osmdesátých letech minulého století americkým astronomem Michaelem Papagianisem má i svou symbolickou stránku. Čechy jsou místem, kde se země setkává s kosmem v tajemném propojení.

Od dávné katastrofické události již uplynulo mnoho času. V průběhu miliónů let proběhlo na našem území několik cyklů zdvihů a poklesů zemské kůry. Střídaly se doby, kdy Čechy byly zaplaveny mořem s obdobími, kdy byla souší. Stejně se měnilo i klima, tak jak se měnil sklon zemské osy, kosmické vlivy a složení zemské atmosféry. Jednou zde panovaly drsné podmínky polární, jindy zde vládlo subtropické či tropické klima.

Tak jak se měnila tvář země, měnila se i fauna a flóra. Dokladem prvohorního života na našem území jsou ložiska černého uhlí a zkameněliny mořských trilobitů. Dokladem druhohorního života nálezy zbytků druhotních plazů, tak i existence vápenců-původně schránek mořských živočichů. V období třetihor vznikly na našem území zásoby hnědého uhlí dnes těženého v severočeské pánvi. .

Na počátku čtvrtohor se i na našem území objevuje člověk. Klima tehdy bylo spíše teplejší a i geologicky bylo naše území aktivnější než dnes. Činných bylo několik sopek koncentrovaných hlavně do oblasti českého středohoří a Jeseníků.

 

Hora Říp

hora rip

Jednou ze sopek, které se objevili na našem území v třetihorách byla i hora Říp. Původně vyšší a strmější čedičový kopec se v době svého vzniku nacházel uprostřed velkého sladkovodního jezera rozkládajícího se na většině území dnešních středních Čech.

Před více než miliónem let se v okolí Řípu poprvé objevily stopy lidského osídlení. Začaly dějiny lidstva, které podle všeho jsou mnohem pestřejší a bohatší než tvrdí naše školská historie. Zub času působí a tak již jen velmi obtížně již budeme hledat stopy civilizací a kultur, které se nacházely na našem území před stovkami tisíc let. Možná by se daly nalézt i v archeologické lokalitě v blízkosti Řípu zaniklé stavbou cihelny v devadesátých letech 20.století.

Samotný název Řípu Hora, mající předslovanský původ poukazuje na velký kultovní význam již dávno před příchodem Slovanů. Zakreslíme-li do mapy rozmístění megalitických památek pravěkých Čech zjistíme, že jejich umístění má těsný vztah k poloze Řípu. Říp má tak podobný význam jako v Izraeli hora Tábor, či v Tibetu hora Kailas. Ostatně s izraelským Táborem jej spojuje jedna zajímavá anomálie. Díky magnetovci v hornině na obou místech není možné s pomocí kompasu zjistit zeměpisný sever.

 

Paleolit a neolit v Čechách

paleolit

Historikové dělí pravěk na starší a mladší dobu kamennou. Starší dobu kamennou=paleolit nazývají obdobím, kdy lidé žili v jeskyních a živili se sběrem plodů a lovem. Problematičnost tohoto časového členění je v tom, že vychází z archeologických nálezů pro daná území a časové období typické. I dnes mnozí lidé v zapadlých kouscích Amazonie a Nové Guiney žijí stále v paleolitu a tak i nějaký historik budoucnosti zkoumající danou oblast i dnešní moderní dobu může jednou označit mylně za dobu kamennou.

Doba středního a mladšího paleolitu na našem území ( cca 40000-10000 let př.n.l.) byla obdobím, kdy na našem území bylo výrazně chladněji než dnes. Bylo to způsobeno jiným sklonem zemské osy. Čechy se nacházely podstatně více na severu a polární ledovec sahal svým okrajem v nejchladnějším údobí až do severních oblastí Čech a Moravy. Dokladem jeho pohybu jsou i známé bludné balvany hojně se vyskytující např. na Ostravsku. Čechy a Morava tedy rozhodně nebyly v této době místem vhodným pro život člověka. Většinu území pokrývala tundra, či jehličnatý les. Přesto i tehdy nacházíme některé pozoruhodné nálezy. Jmenujme třeba známou věstonickou Venuši jako doklad umělecké tvořivosti pravěkých lidí.

Před 12000 lety se zemská osa náhle výrazně posunula. Katastrofa, která zapříčinila zánik vyspělé Atlantidy výrazně zlepšila podmínky pro život na našem území. Radikálně se oteplilo a podnebí získalo přibližně dnešní mírný charakter. To umožnilo přechod k zemědělství a nárůst lidské populace. V Čechách začalo období neolitu=mladší doby kamenné, charakteristické pěstováním zemědělských plodin, pastevectvím, stavbami jednoduchých dřevěných domů a výrobou keramiky.

V období neolitu vzniklo na našem území několik kultur. Pojmenování nesou především podle převažujícího typu vyráběné keramiky: kultura s lineární keramikou, vypíchanou keramikou a moravskou malovanou keramikou. Nejtajemnější stopy však přináší na naše území megalitická kultura z evropského západu.

 

Megalitická kultura v Čechách

megality

Anglické Stonhenge a bretaňský Carnac představují dva nejznámější příklady pravěkého megalitického stavitelství v Evropě. Vytvořily je lidé, kteří měli zřetelně v některých oblastech daleko větší znalosti o světě a přírodě než moderní lidé. Proto vkládali tolik energie do činností, které se jeví nám technickým lidem 21.století zcela nesmyslná-stavění obřích kamenů a jejich komplexů.

Kultura, která ve své době propojovala celou západní Evropu zanechala stopy i na našem území. Především v oblasti na severozápad od Prahy s centrem v okolí města Slaný.

Asi nejznámějším menhirem na území Čech je Kamenný pastýř u Klobouk v blízkosti obce Třebíz. Již několik tisíciletí odolává zubu času. Jako němý svědek minulosti přežil i dobu křesťanskou, která moc v lásce tyto díla minulosti neměla. V roce 1841 byl povalen vichřicí, ale byl obyvateli obce Klobouk opět vztyčen k nebi.

Na francouzský Carnac na našem území je zjevně orientována kamenná řada v okolí obce Kounov. V 16 řadách jsou tvořeny 2500 kameny se zřejmou astronomickou orientaci. Třebaže se jedná o kameny nízké a převážně ukryté v lese, rozhodně stavba patří k nejvýznamnějším přírodním chrámům pravěkých Čech propojujících energii země a nebe.

Dnes často klademe rovnítko mezi kulturou keltskou a megalitickou. Není to plně správné. Historicky doložení Keltové, žijící na našem území v 5 až 1.století př.n.l. již pouze využívali staveb, které již byly postaveny dříve.

Doba bronzová a železná v Čechách

doba bronzova

Před cca 4000 lety se na našem území objevují první doklady použití kovu. Nejdříve bronzu a pak železa. Dalo by se říci, že civilizace se posunula na vyšší úroveň.

Ve skutečnosti však nastal opak. Pod vlivem ducha doby ( nástup nejtěžší éry platónského roku-kalijugy ) lidská společnost upadala stále více morálně.

Projevilo se to i na našem území. Příkladem je knovízská kultura pojmenovanou podle Knovízu u Slaného z 2.tisíciletí př.n.l. s jasnými doklady rozšíření lidského kanibalismu a rituálních dětských obětí v tehdejší společnosti.

Krvavé oběti byly rozšířeny i mezi prvním historicky doloženým etnikem na našem území-Kelty. Hrůzné nálezy ostatků mrzačených lidských obětí z Býči skály na jižní Moravě z raného keltského období jsou dnes již dobře známé.

Přesto jistě by jsme neměli vidět keltské období jen negativně. Keltové dovedli k dokonalosti kovotepectví a zlatnictví. Keltští Druidové měli hluboké znalosti o zemi a jejich silách. Na místech jejich svatyní později vznikly křesťanské chrámy, studánky a poutní místa využívající přirozené síly země k posile ducha i léčení těla. Keltský původ mají jména některých českých řek: Jizera a Ohře. Podle keltských Bojů vznikl i latinský název naší země=Bohemia.

Germáni a Římané

germani a rimane

Kolem roku 0 vytlačili Kelty z našeho území germánské kmeny Markomanů a Kvádů a střetly se s Římem. Během markomanských válek ve 2.století pronikli Římané i na území Moravy. Na místě jihomoravského Mušova vyrostlo římské opevnění. Římský císař Markus Aurelius plánoval připojit Čechy a Moravu k Římské říši jako provincii Markomanii. Jeho plánu se však jeho nástupce vzdal.

Čechy se na několik staletí ztrácejí z dějin. Někdy v 6.století z východu přicházejí první Slované. S jejich příchodem oficiálně končí dějiny pravěku na našem území.




Reklama

loading...
Loading...

Reklama

Podobné články

Komentář “Čechy v době pravěké

  • Pouhá teorie vymyslená převážně v hlavách západních historiků. Slované zde byli od nepaměti. Mnohem, mnohem dříve…

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*