A takhle my si žijem…

smutny clovek

Ráno vstáváme nevyspalí, s myšlenkou nechci, podrbeme se a napůl malátní odbudeme hygienu s naprogramovaným – nestíhám. Při cestě do práce i na dovolenou myslíme na to, aby nebyla nehoda, abychom přijeli včas. Stále myslíme na to, abychom byli výkonní, neudělali chybu, neskočili lumpovi na háček. Často řešíme co koupit a nenaletět, co jíst, jak být hezčí, zdravější, jak si užít. Trápí nás myšlenky, že pokud nebudeme dostatečně akční, promrháme život, že když nepoznáme všechna možná lákadla tohoto světa, neužijeme si. Lákají nás nevšednosti, obscénnosti, perverzity, výjimečnosti, sláva, obdiv, vlastní jedinečnost a soupeření. Chceme být „lepší“ a IN.

Zase chtějí zakazovat kouření v soukromých podnicích

Jádro debaty o případném zákazu kouření v restauracích vůbec není ve škodlivosti pasivního kouření. Škodlivostí bychom mohli argumentovat v debatě o plošném zákazu kouření vůbec nebo o plošném zákazu kouření v přítomnosti jiné osoby i v privátním prostoru, tedy i v domácnostech.

Pořádat letní párty je obtížné jako pořádat punk za minulého režimu

Uspořádat letní rave párty (tím mám na mysli D´n´B, techno, house či tekk) je v současnosti  stejně obtížné jako za bývalého režimu punkové koncerty. Tehdejší punkrockové kapely zažívaly situace, kdy běžná věc jako zorganizování koncertu připomínala bojovou hru. Stačí si jen přečíst knihu „Kytary řev aneb co bylo za zdí,“ která popisovala represe tehdejšího hroutícího se režimu koncem 80. let 20. století.

Proč nebyl Bursík v kyjevské demonstraci proti AE Černobyl…?

Politický turista první třídy Martin Bursík napsal otevřený dopis premiéru Sobotkovi, v němž se spojil s Lubošem Dobrovským, bývalým ministrem obrany a velvyslancem v Moskvě, Michaelem Kocábem a Jaromírem Štětinou. Žádali co nejtvrdší sankce proti Rusku, jak ekonomické, tak politické. Jak to prý popsal kdysi Václav Havel, stejně jako „humanitární bombardování“; největší problém Ruska je, že neví, kde má hranice. Chtěli sankce, teď pláčí nad výdělkem českých dopadů..

Omlouváme se všem za týdenní výpadek stránek, který zapříčinila série útoků proti nám. Vše by mělo být teď v pořádku a snad se nám podařilo obrnit se dostatečně proti útokům v budoucnu. Děkujeme všem našim čtenářům za pochopení a přízeň.

Prosím Brňáky, natřete to pražské kavárně. Předem díky.

deti ruska

Napsala mi e-mail mimořádně schopná a zde mimořádně  úspěšná podnikatelka – Ruska, která u nás dostala azyl, když prchala z Běloruska před Jukašenkem. Ten text i u mně – již lehce otrlého,  kdož bude mít v sobotu „60“  a měl by už být připraven na všechno, způsobil tíhu na duši, ale zároveň i víru, že Češi, Moravané a Slezané, jsou bohudík jiní. A za pražskou kavárnu prostě nemůžeme: jsou mimo…

Balada pro blázny: Sankce proti Rusku zaplatí český daňový poplatník, vláda chystá novou daň za ropnou bezpečnost. V Lukoilu si ťukají na čelo, Babiš se napakuje na řepce do paliv, občan je za idiota!

Není normální, aby si průměrný občan nechal od jiného občana dobrovolně a nepřetržitě kálet na hlavu. To je fakt. Z empirického hlediska je však zarážející, že ze strany státu a potažmo vlády je tomu úplně jinak a občan snese lecos. Zdaleka nejde jenom o lhaní a neplnění slibů ze strany vlády, to je maličkost. Jde totiž hlavně o podivnou a nevysvětlitelnou ochotu českého obyvatelstva nechat se naprosto bezuzdně oškubávat.

Ministerstvo financí chystá útok na vlastnické právo

Ministerstvo financí připravuje rozsáhlý útok na vlastnické právo srovnatelný s vyvlastňováním v padesátých letech. Objevují se informace o dani z životního stylu, chystají se selektivně zaměřené daně na skupinu (třídu) občanů, kteří připadají vládní koalici podezřelí. Připravovaná opatření zjevně směřují k vyvlastnění, avšak jinou právní formou.

Miliardáři – oligarchové se začínají rojit…Chceme to?

Je to věc vkusu. Ale co je moc, to je moc. Ještě tak jsem zkousnul Babiše, byť je jasné, že každý zákon, který pouští do vlády, nechává prozkoumat svými ekonomickými a daňovými experty, aby byl pro něj výhodný. A nádherně nám bohatne. Ale budiž. Jednoho oligarchu snad Česká republika ve vedení země přežije. A hlavně, je tak úspěšný, že dosavadní politikové od Sobotky po Fialu jsou prostě nemasní – neslaní. Ovšem aby se nám začali množit v politice jako králíci, tak to snad ne.

Osobní zkušenost s knihovnou palmových listů

Jednou z mnoha velkých „záhad“ současné doby, které staví na hlavu racionální vědecké poznání představují knihovny palmových listů, které se nacházejí v jižní Indii.  Obsahují  popisy osudu lidí, kteří knihovny v jejich historii navštíví a přijdou se zeptat na svůj osud.  Jejich vznik je datován do doby před více než 5000 lety a za jejich autory jsou považováni dávní indičtí mudrci-rišiové, kteří ve svých meditacích pronikli až za hranice prostoru a času.

Vládě se vymstila zelená nafta

Vládě se vymstil zákon o zelené naftě, když z něho poslanec Urban přílepkem udělal zákon o snížení daně z nafty. I Babiš nakonec snížení daně podpořil a teď neví, jak z toho ven.

Služební zákon zakotví vedoucí úlohu GŘ SS a „pravice“ s ním hraje frašku

Na probíhající schůzi Poslanecké sněmovny (12. schůze od 15. 7. 2014) proběhlo druhé čtení novely služebního zákona, přičemž zákon je na tuto schůzi zařazen
i pro schvalování ve třetím čtení. Jsme svědky velkých řečí některých politiků
o tom, že budou blokovat přijetí služebního zákona třeba až do voleb. Přitom služební zákon je už více než 10 let schválen a jeho účinnost je nastavena od 1. ledna 2015. Obstrukce tedy účinnosti zákona nezabrání a řeči o blokování jsou jen fraškou.

Služební zákon je zlotřilost.

Stár bez 14 dní 60 let a vnímaje nový  stát v posledních 25 letech z pozice tu poslance, tu senátora, tu soudce všech stupňů, tu poradce kohosi, tu advokáta, ale i se znalostí pohledu náměstka ministra…mi nezbývá než konstatovat: Na Kalouska jsem podával několikero trestních oznámení, štve mě naprosto vším, ale v otázce tvrdého boje proti služebnímu zákonu má naprosto pravdu.

MUDr. JAN HNÍZDIL – Titanic se potápí.

JAN HNÍZDIL, internista a rehabilitační lékař (*1958), autor publikací „Bolesti zad, mýty a realita“, „Jak vyrobit pacienta“, „Artróza v komplexním přístupu“, „Jak léčit nemoc šílené medicíny“, „Doping aneb zákulisí vrcholového sportu“, „Mým marodům“ a dalších. Věnuje se komplexní, psychosomatické medicíně. Působí v Centru komplexní péče v Dobřichovicích.

Ideologická destrukce pokračuje

Je tu léto se vším všudy a hlavní česká média se svojí ideologickou destrukcí českého národa neustávají. Bez ohledu na prázdninový čas nás několikrát denně masírují nadiktovanou propagandou o strašlivých hrůzách komunismu, o spravedlivém boji USA za světovou demokracii a o řádění imperialistického diktátora Putina na Ukrajině. K pohodovému prázdninovému čtení, které k létu patří, jsme zároveň vydatně penetrováni i negativními informacemi.

Hypermarket – jeho pán a otrok (2011)

Dokument analyzuje pracovní podmínky zaměstnanců v českých hypermarketech, ve kterých ochota vůči zákazníkům kontrastuje s otřesným přístupem k zaměstnancům. Ze zaměstnanců v supermarketech se tak stávají jakési „Lidské Brownfields.“* Což také znamená, že zaměstnanci se stávají pouhým zbožím, kterému zákazníci každým svým nákupem snižují kvalitu života a dobu trvanlivosti.

Nové zdražení na spadnutí? Nová intervence?

Nepochybuji, že listopadová intervence České národní banky (ČNB), pro kterou se u české veřejnosti vžil velmi sugestivní, byť značně zavádějící název „zdražení“, zůstala všem hluboko v paměti. Koneckonců, bylo to tehdy spektakulární divadlo: Kdy naposledy před intervencí se český bulvár zajímal o centrální banku? Pochybuji, že až do intervence si třeba jen čtvrtina čtenářů bulváru byla schopna vzpomenout na jméno českého guvernéra centrální banky. A nejednou po intervenci bylo skloňováno ve všech pádech. Už to samo o sobě svědčilo o tom, jak hluboce intervence centrální banky na oslabení koruny českou veřejnost vzrušila.

Tragédie českých vojáků v Afghánistánu; hledání příčiny a důsledků?

Smrt čtyř mladých mužů je tragédie, která navždy poznamená jejich blízké. Svojí částečkou umřou i oni sami. Nevratnost toho faktu je zoufalá, nic nepomohou kondolence, vyznamenání, odškodnění, patetické proslovy. Prostě jsou definitivně pryč čtyři bytosti, ve které vkládali své naděje rodiče, bratři, manželky, děti; bolest a hoře nesmírné… Nic pro ně nikdy nenahradí jejich životy. 

Václav Klaus: Porošenko hovoří o míru, a přitom se prolévá krev

Památka na Jegora Gajdara znovu přivedla do Moskvy bývalého prezidenta České republiky Václava Klause. Na začátku tohoto roku vystoupil na Gajdarovském fóru, a nyní na Ruské ekonomické škole v Skolkovu přednášel o ekonomice přeměn v rámci setkání Speakers Nights věnovaných památce ruského ekonoma-reformátora.

Mýlíš se, Miloši Zemane, zemřeli zcela nesmyslně.

Pan prezident prohlásil : Oběti našich vojáků v Afghánistánu mají hluboký smysl. Nezemřeli zbytečně. Těch kluků je mi líto, a uklidňuje mě, že věděli, do čeho jdou. Jak mi napsal jeden z bývalých příslušníků vojenských misí. Šli jsme vraždit, mysleli jsme, jak je to správné, byli jsme mladí a nadupaní a vlastně jsme tam plnili zájmy nějakých tam za mořem… Miloš Zeman se svým výrokem  třeskutě a neomluvitelně mýlí a začínám mít pocit, že je to čím dál častěji.