• 1458

1458

Andrej Babiš v průběhu pořadu Hydepark několikrát zopakoval: „Já nemám rád ty regulace a ty byrokraty v EU, ale my těch 70 miliard dotací jednoduše potřebujeme.“ Kdo je to my? A skutečně nám dává EU 70 miliard Kč? Nejsou s tím náhodou spojeny další náklady, o kterých záměrně nikdo nemluví? Nenecháváme se náhodou EU korumpovat?

Do Hyde parku se dovolal divák, který Babišovi řekl, že dotace považuje za formu korupce. Na to mu Babiš řekl, že tomu nerozumí a že bychom tady museli být všichni zkorumpovaní. Co když má Babiš vlastně pravdu? Sám Babiš přiznává, že se mu EU nelíbí, ale díky těm penězům je nucený ji tolerovat. On vlastně přímo říká, že EU podporuje kvůli penězům, neboli ho zkorumpovala.

Podle wikipedie je korupce (latinsky corrumpere = kazit, nalomit, oslabit, znetvořit, podplatit) zneužití postavení nebo funkce v politice, veřejné správě, hospodářství, k osobnímu prospěchu. Opakem korupce je integrita. Korupce postihuje zejména politiku, hospodářství, ale i společnost. Může být drobná nebo velká, organizovaná nebo neorganizovaná. Vyznačuje se podplácením, úplatky, vydíráním, zastrašováním, privilegii, neoprávněnými příjmy a jejich vyžadováním, udělováním přízně nebo protežováním. Politická korupce nakonec vede ke kleptokracii, vládě zlodějů a loupežníků, kdy už odpadá i předstírání poctivosti, upřímnosti před veřejností.

O korupci politiků prostřednictvím eurofondů hovořil nedávno velmi přesně Richard Sulík, jehož vláda na Slovensku padla, protože jeho strana Svoboda a solidarita odmítla podpořit vznik eurovalu (ESM), kvůli kterému jsou Slováci nuceni platit stovky miliard korun za krach eura.

„Aby nebyl v politické elitě příliš velký odpor ani proti těm úplně nesmyslným pravidlům EU, tak tu máme eurofondy. Eurofondy ničí naši společnost, korumpují nejvíce slovenské politické elity. Je to něco, jako když bílý člověk donesl mezi indiány ohnivou vodu. Na chvíli to bylo dobré, ale potom ty účinky byly katastrofální. Další problém, který s tím přímo souvisí, je to, že na Slovensku máme velkou míru korupce. Průzkum nás dal na třetí příčku, což je tedy výsměch na to, že o sobě chceme hovořit jako o civilizovaném státu. Ta korupce samozřejmě přímo souvisí s evropskými fondy. Spousta politiků je přímo namočených do eurofondů a nikdo nebude vystupovat proti nějakým nesmyslným pravidlům EU, respektive bojovat proti tomu, když Slovensko je vysloveně znevýhodňováno.“

EU se podařilo národy v Evropě zkorumpovat za jejich vlastní peníze a zčásti za peníze německých daňových poplatníků. Uvědomujete si, že i vy jste společně s nějakým Němcem nedobrovolně prostřednictvím EU přispěli druhému nejbohatšímu Čechovi na stavbu jeho ranče? Navíc těch 50 miliónů korun si musel německý i český daňový poplatník půjčit, protože Česká republika i Německo hospodaří na dluh! Celé to proběhlo naprosto legálně.

„Když se rabování stane způsobem života pro skupinu lidí ve společnosti, časem si pro sebe vytvoří právní systém, který to autorizuje, a morální kód, který to glorifikuje.“ – Frédéric Bastiat

Kdo na evropské unii vydělal 70 miliard v minulém roce? Češi v tom období zaplatili jenom za obnovitelné zdroje, které nám nařizuje EU, 45 miliard korun. Proč se to od té sumy neodečte? Pokud započtete skutečně všechny náklady, tak vám vyjde, že nás členství v EU stojí okolo 160 miliard ročně!

Babišovy firmy vydělaly minulý rok 6 miliard korun. Jenom na zemědělských dotacích získaly 3 miliardy korun. Okolo dalších 3 miliard korun vydělává Agrofert na povinném přimíchávání biopaliv. Bez těchto dvou věci by Babišovy firmy vydělaly nulu. Jeho „podnikání“ je závislé na blbostech, které k nám chodí z Bruselu a které schvalují naši politici. Proto se do politiky cpe a proto tolik nesnáší Petra Macha, který chce vystoupit z EU a zrušit dotace i přimíchávání biopaliv. Babiš je objemem peněz největší parazit české ekonomiky.

Na konci pořadu Babiš, řekl, že Petr Mach (Svobodní) by prý vystoupením z EU zničil zemědělství. Není to náhodou naopak? Nezničilo náhodou české zemědělství všemi kvótami, dotacemi a regulacemi právě členství v EU? Víte, proč po vstupu do EU zmizely z ČR všechny cukrovary? Proč chováme méně zvířat než před vstupem? Proč se nesmí zakládat nové vinice?

Jediné racionální řešení současné situace je vystoupení z EU. Díky EHP a Schengenu budeme moci nadále svobodně cestovat a obchodovat s EU, ale nikdo nám nebude diktovat žádné solární panely ani biopaliva ani nám nebude kvótami ničit zemědělství. Je čas postavit se na vlastní nohy a přidat se k ostatním hrdým národům v Evropě, jako je Švýcarsko nebo Norsko, a vstoupit za nimi do Evropského sdružení volného obchodu. My nejsme dost bohatí na to, abychom se mohli nechat ničit EU. Více o tom v knize Petra Macha:Jak vystoupit z EU.

zdroj : EUportal.cz

  • 1254

1254

Bonbóny, které rozdávala ČSSD na startovací kampani v Ostravě, měly hořkou příchuť Kajnara. Alespoň to tvrdí Mladí sociální demokraté. Ti jsou teď zoufalí. Kvůli stížnostem ostravského primátora prý hrozí, že jim utečou voliči.Primátor Ostravy Petr Kajnar se naštval, že se nedostal na kandidátku, a problém začal řešit soudně. Tvrdil, že se nerozhodovalo demokraticky. I když u soudu neuspěl, postup, jaký zvolil, řada mladých lidí razantně odsoudila. „Je škoda, že to nevzal jako chlap, podal na naši stranu žalobu a určitě nám to ubere hodně hlasů. Voliči vidí, že se mezi sebou hádáme. Měl držet pusu a krok a neventilovat nic do médií,“ rozčiloval se Vojtěch Žižka, člen předsednictva Mladých sociálních demokratů z Ostravy.

ČSSD by měla přitáhnout voliče na bezplatné školství

Nahlodané voliče by podle Mladých sociálních demokratů mohli oranžoví nalákat zase zpět, když budou řádně zdůrazňovat některé pozitivní prvky svého volebního programu. „Měli by připomínat základní sociální prvky, jako je například podpora mladých lidí, kteří se chtějí vzdělávat. Prosazování toho, aby škola nebyla placená, je pro nás mladé velmi důležité. Pro mě je tahle věc nejdůležitější,“ vysvětlil Žižka.

Pohoršili si i kvůli Baníku

V Ostravě si u voličů, kteří nejsou fanoušky fotbalu, radnice zavařila i díky tomu, že město odkoupilo od zadluženého fotbalového klubu Baník Ostrava stadión na Bazalech. Týmu tak přihrálo 115 miliónů korun. „Hraje to také svou roli. Pak lidi nemají sociální demokracii rádi, když za to dali tolik peněz. I díky tomu nedostal Kajnar nominaci,“ upozornil Žižka pro

zdroj : ParlamentníListy.cz.

  • 146

146

Bývalá šéfka strany LIDEM Karolína Peake se hodlá vrátit do politiky. Zkusí štěstí příští rok v pražských komunálních volbách. A má i program, jak prozradila v rozhovoru pro server iHNed.cz. Ráda by Prahu přiblížila zpět obyvatelům, aby si v centru města mohli pořídit normální zboží a potraviny.

Peake teď má spoustu času, vzdala se funkce předsedkyně LIDEM a skončil jí mandát poslankyně. Věnuje se tedy domácnosti, ale už teď jí chybí politika.

Z Prahy se stala kulisa pro turisty. Mám radši města, kde vidím místní obyvatele

Chce proto zkusit komunální volby v Praze. „Pohybuji se teď víc po Praze, Malé Straně a zaujalo mě několik témat, kterými bych se chtěla zabývat,“ řekla serveru iHNed.cz.

Peake by ráda kandidovala na pražský magistrát nebo do zastupitelstva Prahy 1. Chtěla by změnit centrum Prahy a přiblížit ho obyvatelům. V první městské části přitom s politikou začínala.

„Praha je sice nádherné město, ale mám pocit, že je trochu kulisou pro turisty. Obyvatelé spíš musí splynout s turisty než naopak. Já daleko radši jezdím do města, kde vidím místní obyvatele, jak si jdou ráno koupit noviny a sedí na kafi před barákem nebo v kavárně,“ myslí si Peake.

Obyvatelé Malé Strany by měli mít možnost nakoupit čerstvé rohlíky

Bývalé vicepremiérce vadí, že jako obyvatelka Malé Strany musí jezdit pro potraviny autem. Prý zde není možné nakoupit čerstvé pečivo, rohlíky nebo lepší potraviny. „Zato je tu spousta luxusního zboží, aut veteránů, které zabírají místo normálním obyvatelům,“ uvedla a zároveň nastínila, co by ráda změnila.

Peake ale zatím neví, za jakou stranu by kandidovala. Přesto stále zůstává členkou strany LIDEM. Až po příštím sněmu se rozhodne, zde ve straně zůstane. Není vyloučeno, že kvůli příštím komunálním volbám vzniknou nové subjekty.

Zůstanu ženou v domácnosti. Za rok se znovu dám do politiky

Karolína Peake také nevyloučila, že by kandidovala ve volbách do Evropského parlamentu, které se budou konat na jaře.

Nyní zůstává ženou v domácnosti. Vzhledem k majetkovým poměrům a práci manžela je zajištěná, a proto nutně nemusí shánět práci. „Budu se intenzivně věnovat svým dětem, které se pokusí o zkoušky na víceletá gymnázia. Chci s nimi strávit víc času. Takže oni budou velmi brzo rádi, když se zase dám do politiky,“ dodala Peake.

zdroj : parlamntnilisty.cz

  • bab

bab

O hlasy českých občanů se budou v předčasných volbách 2013 ucházet celkem dva zřejmě nejvýraznější „nové“ politické subjekty: Babišovo ANO, bude líp a Strana práv občanů-zemanovci, charakterizovaná blízkostí k prezidentu Miloši Zemanovi.

Bezpochyby by české politické scéně pomohlo oživení vznikem nějaké stabilní a opravdu nové(á) politické(á) hnutí, které(á) by opravdu rozvířilo(a) stojaté vody místní kartelové politiky.

Nové politické subjekty v ČR většinou stabilitu nepřinesly

Nové politické subjekty to mají na české politické scéně těžké a po roce 1989 se žádnému z nich nepodařilo zůstat v parlamentu a stát se stabilním prvkem vysoké politiky (v případě politiky komunální, a částečně i krajské, je tomu poněkud jinak). Byla tu ODA, Unie svobody, Strana zelených a naposledy Věci veřejné. Nikdo z nich ani po několika letech v parlamentu a ve vládě nesklízel ovace ani obdiv, naopak jejich odchod z parlamentu doprovázelo většinou velké zklamání. Čistý vzduch do politiky nepřinesly. Jedinou výjimkou, která potvrzuje pravidlo, se zdá být TOP 09. Ta ale částečně nahradila KDU-ČSL a dnes nahrazuje také ODS.Mimochodem, není poněkud zvláštní, že všechny tyto projekty byly projekty řadící se do pravicového názorového spektra (ODA, US) či napravo tíhnoucímu středu (Zelení, VV)? V případě levice, která je v Česku v ideologickém obležení antikomunismem, žádná taková alternativní strana s šancí dostat se do parlamentu nevznikla. Levice prostě netáhne.

Co oba dnešní „nováčky“ charakterizuje a v čem jsou nové

SPOZ má určitý potenciál stát se, nikoliv zvláště vlivnou, ale přesto prezidentskou stranou v parlamentu, a tím vyvažovat či zprostředkovávat některé politiky prezidenta Zemana. Je otázkou jestli se tento projekt ale podaří, nebo zdali bude odsouzen k neúspěchu. V případě, že by se podařil, potom by v tomto ohledu šlo o v jistém smyslu novinku, se kterou by se musely další parlamentní strany popasovat. Nicméně, je téměř jisté, že SPOZ nezíská takovou podporu, aby mohla diktátem měnit český politický systém (tj. posouvat ho k prezidentskému systému).

Vlajkovou lodí či tématem SPOZ se stala otázka majetkových přiznání politiků, a tedy jinými slovy korupce v politice. Volební program mimo to staví na exponování „změny“, nabízí voliči změnu, ale obsahuje hybridní (a velmi ambivalentní) informace. Například její program říká, že „SPOZ bude prosazovat model sociálního státu skandinávského typu, který vede jeho občany k odpovědnosti sama za sebe, za svoji rodinu.“ ZDE Skandinávský model je tu hned v první větě představován českému voliči v podstatě slovy neoliberalismu o osobní odpovědnosti za sebe a svojí rodinu. Zvláštní.

Volit ANO znamená volit Agrofert

V případě ANO, bude líp se jedná o velmi problematické spojení politiky a obchodních zájmů jedné z největších českých firem v oblasti zemědělské produkce a potravinářství. Volit ANO, bude líp totiž bude, bez ohledu na program, znamenat volit Agrofert. Tato vazba je sice voličům známá od počátku (a v tom může být ten trik) a ANO, bude líp se tak neskrývá za často neprůhledný sponsoring a další zákulisní vztahy (které existují v případě SPOZ).

Jinými slovy, jde tu o nový test: o to jestli voliči dají pod heslem změny souhlas s otevřenou symbiózou mezi významným soukromým byznysem (kapitálem) a politikou.

Není možné si nevšimnout toho, kdo je zakladatel hnutí a kdo jsou další lidé, kteří ho podporují (podnikatel Březina, podnikatel Bernard) – všichni to jsou lidé, které reprezentují určité zájmy.

Nezpochybňuji, že systémová korupce (na níž Babiš postavil svojí argumentaci) je pro tyto podnikatele noční můra a že jí odmítají, ale to není pro voliče jediná relevantní informace.

V tomto případě totiž stejná slova neznamenají obsahově totéž.

Jaké názory bude hnutí zastávat v ohledu k například zvyšování minimální mzdy, sociálním benefitům, odborům a vůbec regulační politice státu v této oblasti?

Jinými slovy, může být vize, kterou ANO nabízí jako alternativu k dnešní české „pravici“, opravdu shodná s vizemi a zájmy obyčejných lidí, zaměstnanců a malých podnikatelů?

SPOZ je nový projekt ještě v jiném ohledu. Jde o politickou stranu, která staví na personalizaci – na image a popularitě, ale i názorech Miloše Zemana. To je trend, který se dá nejvýrazněji sledovat v poslední době v Latinské Americe v podobně kirchnerismo (Argentina) nebo chavismo (Venezuela) a spočívá v exponování jednoho silného, charismatického lídra v rámci politické strany nebo hnutí, které ho obklopuje (nebo se spíš kumuluje kolem něj). Na SPOZ tak bude testován nový trend personalismu v kontextu České republiky. Mimochodem Klausovo flirtování s předčasnými volbami ukázalo, že se něco podobného zřejmě rodí i na druhé straně spektra (klausovci).

Česko jako oběť politického marketingu

V posledních letech se Česko stalo doménou relativně sofistikovaného politického marketingu, který byl patrný v prezidentských volbách i parlamentních volbách roku 2010. Vedou se bombastické kampaně, které představují pro politické strany obrovské výdaje, ale které ve svých důsledcích voliče-občany od politiky izolují, dělají z nich konzumenty a zároveň vytvářejí o politice falešné představy.

Základním rysem politického marketingu není nic jiného než pohled na politiku jako na trh a na voliče jako na konzumenta. Typickým rysem posledních kampaní se stala určitá „kreativní inovativnost“, která má voliče zaujmout pomocí de fakto nepolitických odkazů, výrazů, významů a symbolů. Jako příklad uvedu známý volební kalendář Věcí veřejných, ve kterém pózovaly stranické kandidátky v bikinách. Byl to zcela typický příklad mísení zábavy a politiky, který ale není zdaleka problémem jenom české politiky.

Snaha o to zaujmout a získat podporu povede k podobným strategiím i u nových stran v nadcházejících volbách. Některé náznaky už můžeme sledovat nyní.

Posedlost „známými“ osobnostmi

SPOZ sází samozřejmě primárně na Miloše Zemana a dále na některé členy překlenovací vlády s poněkud chabou vírou, že ministři úřednické vlády jsou stejně populární jako samotný pojem. Důsledkem je samozřejmě politizace Rusnokovy vlády díky nadcházející volební kampani. Kandidující ministři se tím dostávají do jiného kontextu a pod tlak uspět ve volbách. Dalším „esem“ v rukávu má být kandidování zpěváka Daniela Hůlky ZDE a hradního kancléře Vratislava Mynáře. Tak jako jiné politické strany, i SPOZ (a samozřejmě i ANO, bude líp) jsou posedlé „známými“ osobnostmi, které jim mají zajistit co nejlepší volební výsledek.

Schopní, talentovaní ale neznámí zřejmě zůstanou zase nepovšimnuti (jejich potenciál zůstane ladem, protože prostě „netáhnou“) a charakter volební kampaně je do značné míry vyřazuje, nebo z nich v lepším případě dělá na kandidátních listinách jakési přívěšky „známých“. „Alternativy“ s heslem změny se tak hledají vesměs mezi už etablovanými.

ANO celebritami kamufluje napojení na Babišův potravinářský byznys

ANO, bude líp už začalo se zaštiťováním se populárními osobnostmi, celebritami, které mají obecně nahradit na prvním místě neosobnost volebního programu a politiky (neboli „nudu“), a dodat určitou přidanou hodnotu, která pomůže zakrýt podstatu (kterou, ať pan Babiš chce nebo nechce, je očividné napojení na jeho potravinářský byznys).

Problémem je, že tato přidaná hodnota často kolonizuje skutečnost, nebo to, co by mělo hrát roli při rozhodování o politice (tedy vize, schopnosti a zájmy).

Průkopníkem tu je prezidentská kampaň Karla Schwarzenberga, která vyprázdnila obsah užitého motivu Sex Pistols a punkové subkultury, a využila určitého, nikoliv reflektovaného ale spíš podvědomě imponujícího oxymóronu Schwarzenberga a Sex Pistols.

Vyjadřování podpory Schwarzenbergovi dostalo podobu „fanouškovské“ politiky, jako by se jednalo o sportovní zápas mezi dvěma fotbalovými kluby. V některých rysech měla jasné rysy konzumování a sebereprezentování se určitou značkou (branding). Nicméně v případě parlamentních voleb nelze očekávat tak silné kontrastování, už jen proto, že se bude jednat o soupeření několika týmů. To může být pro manipulaci už tak velmi dezorientovaného českého voliče nakonec ale výhodou.

Ano verbuje nesourodé osobnosti

ANO, bude líp verbuje nesourodé osobnosti včetně tzv. celebrit: mezi nimi je například herec a bývalý diplomat Martin Stropnický, který za stranu kandiduje, nebo se mluví o „projevených sympatiích“ hokejisty Jaromíra Jágra, jednoho z největších sponsorů ODS ZDE.

I tady se jedná o typický marketingový trik, kde vítěz z Nagana a novodobý „gladiátor“ Jágr je vystrčený jako vyprázdněný symbol.

Hokejové dovednosti neznamenají, že Jaromír Jágr má skutečnou kompetenci k tomu de fakto doporučovat (pomocí svých sympatii) občanům jakoukoliv politickou stranu nebo hnutí. Hokej a politika nebo řízení státu jsou dvě zcela rozdílné věci.

Názor občana Jágra není ničím silnější nebo autoritativnější než názor pana Navrátila z Horní Dolní. Naneštěstí například IDnes.cz už jede v předvolební kampani, když napsalo: „Hnutí ANO Andreje Babiše získává před volbami na síle. Sympatie mu nyní vyjádřil i Jaromír Jágr…“ ZDE Jakou že „silou“ má být hokejový reprezentant?

Nepříjemný pocit: Proč se Babiš nevěnuje dobročinné činnosti a rozvoji občanské společnosti?

S ohledem na deklarovanou snahu učinit z České republiky lepší místo, o které nyní píše voličům Andrej Babiš a na celkový kontext ANO, mám pořád nepříjemný pocit. Osobně bych dala přednost tomu, aby se lidé jako on (pokud jim leží na srdci stav české společnosti) věnovali nadační a dobročinné činnosti, podporovali nadané a talentované lidi z různých oborů a podporovali růst a rozvoj občanské společnosti v podobě zajímavých občanských a vědeckých projektů.

Toto je jedna z věcí, ve které české firmy absolutně pokulhávají – investují málo do společnosti, ze které profitují, a nejsou schopny vidět za horizont vědy jako nástroje zisků (tedy vědy jako rozvoje nových technologii pro podnikatelskou praxi). Ke společenské kritice u nich převládá bez přehánění „bolševický“ postoj – zašlápnout a rozhodně nepodporovat.

Babišova nadace Agrofertu vznikla až v roce 2011 (přitom firma působí v ČR od roku 1994?) a za rok 2012 rozdala na vesměs dobročinné účely 6,6 miliónu korun (výsledek hospodaření Agrofertu je 7,7 miliardy korun za rok 2012). ZDE

Podle stránek Nadace Agrofertu nepodporuje českou vědu, umění ani občanská hnutí nebo jiné takové projekty než ty vyloženě dobročinně zaměřené na lidi s hendikepem a rozvojové (což je nepochybně záslužná činnost).

V tomto ohledu explicitně Nadace informuje: „Věříme, že mladý a zdravý člověk s talentem a vizí je schopen postarat se sám o sebe. Proto nás, prosím, nežádejte o podporu nadějných studentů, umělců a sportovců reprezentujících ČR na nejvyšší úrovni. Takovým mladým lidem velmi fandíme, naši podporu ale adresujeme raději těm, kteří při své činnosti překonávají i některý z hendikepů.“ ZDE Samozřejmě je právem každé nadace si vybrat svoje priority, ale jejich výběr vždy o něčem konkrétním svědčí.

Zásadní omyl: Systém nelze změnit „shora“

Andrej Babiš udělal něco jiného. Nevstupuje do politiky po letech podpory občanské společnosti a společenské kritiky v České republice. On založil politické hnutí do kterého verbuje „osobnosti“ (vesměs recyklované politiky, známé tváře) a do kterého nalil, podobně jako při koupi několika významných českých médií (sic!), investici – tedy v zásadě investuje do horních pater politiky a sází na „změnu“ shora, pomocí rétoriky „profesionálů“, kteří nejsou „nemehla“. Představa o tom, že to „vytrhnou“ jenom ti nahoře, je jednou se zásadních chyb a omylů, protože systémové problémy jsou problémy celospolečenského charakteru, které společnost prostupují, a nejde je řešit shora dolů ani jen zdola nahoru, ale pokud možno obousměrně.

Může si ČR dnes dovolit pravicovou terapii?

Otázkou dneška je, jestli si Česká republika dnes vlastně může dovolit jakékoliv politické experimenty v podobě podobných alternativ? Další klíčovou otázkou je jestli je pro dnešní ČR jakákoliv pravicová terapie (s její mantrou politiky škrtů, nízkých daní pro bohaté a dalšího ožebračování středních vrstev pod heslem „postarej se o sebe sám“) tou správnou léčbou? I to jestli se v případě těchto stran jedná opravdu o alternativu, tedy o něco skutečně nového a jiného, co by pomohlo zemi posunout lepším směrem? Může to být strana odvozená od matadora české politiky 90. let? Či strana, která je napojena na podnikatelské zájmy člověka, který svoje impérium vybudoval v kontextu českého kapitalismu věku postkomunistické transformace? Na to si musí každý odpovědět sám. Sama za sebe si myslím, že ne.

Hlas pro SPOZ oslabí levici, Hlas pro ANO posílí zdiskreditovanou pravici

Volební matematika je totiž neúprosná. Hlas pro SPOZ může (i když nemusí) ve svém výsledku oslabit levici. Hlas pro ANO naopak skoro jistě posílí pravici a strany jako TOP 09 a ODS přímo odpovědné za hroznou situaci ve které se Česká republika ekonomicky, sociálně ale i kulturně a lidsky nachází.

zdroj : blisty.cz

  • nec

nec

Petr Nečas hledal po skončení své politické kariéry lukrativní uplatnění a vypadá to, že jej našel. Lidové noviny přinesly rozhovor s Ivanem Langerem, který potvrdil, že mu takové angažmá nabídl ve svém CEVRO Institutu. Spolu s dalším členem ODS Alexandrem Vondrou tam mají působit v Centru transatlantických vztahů a využít tak své zkušenosti z bezpečnostní oblasti.

Deník chtěl od Ivana Langera vědět, zda angažovat tyto dva stranické kolegy byl jeho nápad, nebo zda jen přihlížel. „Je to moje škola, takže jsem určitě jenom z dálky nepřihlížel. Potvrzuji: Saša Vondra bude ředitelem Centra transatlantických vztahů a Petr Nečas součástí centra,“ uvedl Langer.

Podle bývalého ministra vnitra je jednou z oblastí, kterou se chce CEVRO Institut profilovat, bezpečnostní problematika. „Oba dva považuji za osoby s výjimečnou odbornou erudicí a velkými životními zkušenostmi.“ Budou prý velkou posilou celého týmu. Langer podle svých slov předpokládá, že Vondra i Nečas využijí svých zkušeností, aby studenti dostali kromě teoretických znalostí i příležitost setkat se při výuce i s lidmi z praxe.

„No jasně. Oba dva velmi touží po pedagogické kariéře a kontaktu se studenty,“ odpověděl Langer na otázku, zda oba pánové budou opravdu učit. „Byli nadšení, že je čeká kromě organizace odborných konferencí, jednorázových přednášek a publikační a analytické činnosti i učení,“ potvrzuje Langer chuť obou bývalých politiků postavit se před studenty.

Odměna odpovídá jejich kvalitě

Plat premiéra byl prý zhruba 150 tisíc měsíčně a životní potřeby Petra Nečase jsou údajně nastaveny poměrně vysoko. Lidové noviny chtěly vědět, zda takové ocenění práce v CEVRO nabízí. Konkrétní odpověď však Ivan Langer nedal. „To je intimní věc,“ řekl výmluvně a připomněl, že škola nedostává žádné dotace a musí vše ufinancovat sama. „Věřte, že jsem bytostně přesvědčen, že podmínky, které mají oba dva kolegové nastavené, odpovídají jejich kvalitě, jejich erudici a také tomu, co od nich očekáváme,“ dodal Langer k finančnímu ohodnocení práce Alexandra Vondry a Petra Nečase.

zdroj : parlamentnilisty.cz

  • 1555

1555

Voliči TOP 09 podporují privatizační gaunery vyvádějící majetky do ciziny.

Musím přiznat, že k tomuto poznání mi napomohl i zdejší publikační a diskusní prostor. Možná, že někteří voliči některých levicových stran mají nižší IQ, ale voliči TOP 09 mají největší nutkání exhibovat a svou hloupostí se ještě veřejně vytahovat.

 

Činí tak s arogantní nadřazeností a přezíravostí. Ostatní voliče považují za méněcenné, což demonstrují zejména jejich pohrdáním levicí. Tímto postojem si ve vlastních očích vytvářejí společenský status, na který prostě nemají. Drtivá většina jich jsou totiž – v terminologii Drábkových spřeženců – relativně obyčejné socky, pokud srovnáváme s těmi, jejichž zájmům dělají užitečné idioty.

Jak jsem napsal, pohrdají levicí, ale klidně Kalouskovi prominou, že pod pravicovou maskou levicově zvyšoval daně, přímo komunisticky dokonce ty majetkové, a že tato strana po bývalých komunistech převzala i internacionalismus ve vztahu k Evropské unii, také pohříchu socialistické. Tak okleštěnou suverenitu jsme neměli ani po srpnové okupaci v roce1968. A nedejme se mýlit, že do toho chomoutu  nás ruku v ruce s ČSSD zatáhli dobrovolně a bez tanků. O to je to horší!

Nikdy bych nevolil levicovou stranu. Ale chápu voliče, které politika takových Kalousků a Drábků přivedla do situace, že se utíkají k těm, kteří jim slibují zastání. Tohle má logiku, jakkoliv se nám to nemusí líbit, tito lidé jsou přesvědčeni, že tak hájí své zájmy.

Kdo tyto lidi k levici nahnal? I když nemůžeme opominout ani Nečasovu ODS, tak je nepochybné, že sebezáchovné reakce lidí vyprovokovalo především arogantní jednání TOP 09. Znovu musím jako symbol jmenovat Drábka, na jehož ministerstvu se zcela běžně rozkrádaly desítky miliónů, zatímco úřady práce, místo aby pomáhaly nezaměstnaným, cynicky přetvořil na buňky pro šikanu těch nejbezbrannějších. Jen tento člověk kromě morální devastace má na svědomí mnohamiliardové škody, které bude obtížné nahradit.

A Kalousek? Copak ještě někdo může věřit jednomu z nejstarších dinosaurů v naší politice, jehož celou dobu provázejí skandály, který se usvědčil z licoměrnosti nabídkou spolupráce komunistům a jenž zradil a oslabil vlastní stranu KDU-ČSL? Škoda slov, naposled jsem na výdobytky tohoto šíbra poukázal v článku: „Ohlupující mýtus o Kalouskově šetrnosti“.

A jestli si někdo myslí, že bude volit pravici, když dá hlas straně, kde je předsedou Havlův nejbližší spolupracovník, musel by si také myslet, že Havel byl konzervativec a pravičák, ačkoliv byl pravým opakem a nikdy se tak sám necítil. Nakonec Schwarzenberg i tím, že se kromě jiného zkompromitoval i se Stranou zelených, nám to jasněji dát najevo nemohl. Nebudu to více rozvíjet, protože i tohle jsem nedávno komentoval v článku: „Schwarzenberg a lídr pravice? Ještě větší pitomost než si myslíte“.

No nejsou ti voliči TOP 09 hloupí, když se kasají jací jsou pravověrní pravičáci?

Legrační jsou, když se pasují na ochránce demokracie proti Zemanovi. Ano, ten si – řekněme, že oprávněně – udělal z TOP 09 strašáka, aby získal voliče. Ale skutečný zápas Zeman nevede s žádným už odepsaným Schwarzenbergem nebo dokonce s Kalouskem, ale s Bohuslavem Sobotkou a jeho vlivem v ČSSD.

Když to shrnu, tak to byla TOP 09, která nahnala nejvíce voličů ČSSD a SPOZ. Ti se teď perou o moc mezi sebou. TOP 09 je out, i když krátkozrace v žabomyší válce usiluje o potupení dalšího pseudopravicového losera – ODS.

Jedna dáma, podporující TOP 09, která zdaleka nevypadá na Angelinu Jolie, si ze Sobotky docela nevkusně utahovala, že nemá zjev a charisma George Clooneyho. Díky straně, kterou volí, však nám suchopárný Dluhoslav opravdu hrozí.

zdroj : euportal.cz

  • 458l

458l

Asi jste zaregistrovali, že se kolem miliardáře Zdeňka Bakaly stahují mračna, nejenže mu havířští odboráři vyhrožují stávkou, ale z rodinných důvodů rezignoval generální ředitel Bakalova nakladatelství Economia André Warnecke. Podle důvěryhodných zdrojů se však za rodinnými důvody skrývá úplně něco jiného.

Přibližně před dvěma týdny přiletěla do nové redakce Hospodářských novin v Karlíně Bakalova manželka Michaela Maláčová a „ seřvala“ ředitele Warneckeho, že nepotřebuje, aby on zisky z HN šetřil, ale aby je odevzdal Bakalovi. Warnecke se nicméně dopálil a vyčetl jí, že ona nerozumí chodu novin, a že on peníze potřebuje, aby redakci zkonsolidoval a vytáhl hospodářky zpět na výsluní. Maláčová nicméně trvala na svém. Warnecke se po projevené neústupnosti ze strany Bakalovy ženy rozhodl rezignovat s poukazem, že tomuhle nehodlá dál přihlížet.

Když někdo nacpe novináře do nesoukromých open office a zřídí jim protivné turnikety, které jsou navíc údajně proti požárním směrnicím, nemůže se divit, že se občas něco vynese…

 

zdroj

  • 284

284

Bývalý tajemník prezidenta Klause Ladislav Jakl nejspíš bude kandidovat v komunálních volbách za Stranu svobodných občanů. Na tiskové konferenci to ve středu uvedl šéf strany Petr Mach. Svobodní představili své kandidáty do předčasných voleb. Chtějí zrušit daň z příjmu, vystoupit z Evropské unie a rušit stovky podle nich zbytečných státních úřadů.

  • 4589

4589

Molekulární vodík je velmi jednoduchá sloučenina, která je lidskému tělu velmi blízká. Totiž, vytváří ji střevní flora. Po uvolnění proniká do těla, kde se váže na přebytečné volné radikály, a tak okamžitě hasí nadměrné a zbytečné záněty. Co to znamená? Podívejme se na jeden příklad.

Převratná nová technologie na úpravu vody: Pokud se prosadí, mohou se samozvaní „výrobci brambor“ z nadnárodních koncernů jít klouzat!

 

 175

Nepochybně právě proto je již předem odsuzována jako „nevědecká“ či „pavědecká“, ačkoli byla podle svých autorů úspěšně otestována a podpořila ji i Královská botanická zahrada v Londýně. GMO jsou dnes obrovitým byznysem – další z oblastí, kde se „velkým hráčům“ na trhu daří (tentokrát doslova) „krmit“ mediálním mainstreamem ovládanou většinu něčím zcela nevýživným a zdravotně závadným, a ještě za to shrábnout zisk.

  • indexccccc

indexcccccPro ty s krátkou pamětí: Miroslav Kalousek vytvořil TOP 09, když mu u lidovců hořela koudel u zadní části těla. Kdovíproč se neuměli smířit s tím, že se pokusil jednat jako klasický lidovec: Vyskočit z koalice s ODS a vytvořit vládu s Jiřím Paroubkem a komunisty. Nepovedlo se, a protože tím v KDU dopředsedoval, šel to zkusit jinak.

Do čela své nové strany – slepence bývalých lidovců, pohrobků ODA, odpadlíků z ODS a lobby některých starostů – umístil jako formální symbol Karla Schwarzenberga, bývalého kancléře Václava Havla. Šlo o ideově konzistentní krok. Po smrti Josefa Luxe se havlismu v KDU už dařilo jen zčásti. Vytvořit pro něj samostatný politický subjekt, nazvat jej pravicovým a spolehnout na to, že jej mediální mainstream pod touto mystifikační nálepkou prosadí na politickou scénu, byla správná kalkulace.

Po volbách 2010 se na ni přilepila Nečasova ODS – a tím rozhodla o svém současném osudu. Po pádu Nečasovy vlády o tom její vrcholní představitelé už mluví zcela otevřeně – viz rozhovor současného šéfa ODS Martina Kuby v dnešním vydání časopisu Týden: Slabý Petr Nečas prý skákal podle levicových not ministra financí. Zvyšoval daně, kořil se EU a stále čelil vydírání, že Kalouskova TOP 09 podle svých „ústavních zvyklostí“ náhle povalí vládu a spojí se se Sobotkovým křídlem ČSSD.

Prokurátor Ištvan a spol. však povalili vládu jinou cestou – a v jiných zájmech. Miroslav Kalousek pak v dohodě s Bohuslavem Sobotkou, ve společném boji proti prezidentu Zemanovi a „jeho“ Rusnokově vládě, povalil i parlament a vyvolal předčasné volby. A tak dnes dává Miroslav Kalousek další rozhovory, v nichž se pokouší ujistit své voliče – primárně „pražskou havlistickou kavárnu“ – že se opravdu nezměnil. A protože mediální mainstream do této kavárny rovněž patří, skvěle si rozumějí. S námi by vedl rozhovor trochu jinak. Především by dostával jiné otázky.

Pravice německého typu

M.K. „Podíváme-li se na pravou část politického spektra, tak tady je naprosto stabilní konzervativní strana a tou je TOP 09, která má svého nezpochybnitelného lídra, Karla Schwarzenberga.“

PP: Karel Schwarzenberg je přece jenom loutka ve vašich rukách. To myslíte vážně, že je lídrem TOP 09? Myslíte tím, že vaši voliči jsou hlupáci, kteří při vyslovení tohoto jména pouze reflexivně sliní jako Pavlovovi psi? Co ale řeknete těm, kteří si ještě nedali schwarzenbergovskými médii vymlátit z hlavy mozek?

M.K. „Všichni, kterým tento pohled nevyhovuje, což jsou buď pohrobci opoziční smlouvy, nebo nepřátelé proevropské politiky, se snaží tuto skutečnost nevidět.“

PP: Budiž. Jak si ale vysvětlit, že váš předseda před několika dny výslovně řekl, že TOP 09 není pravicová, ale konzervativní strana? Rozumím tomu tak, že je levicově konzervativní. Což dává smysl. Havlismus je radikální levicová ideologie a on je vedle vás její čelný představitel…

M.K. „To je celkem logická reakce Karla Schwarzenberga jako člověka, který pobyl v celé Evropě. V zemích na západ od nás se proudům, které se u nás označují za pravicové, důsledně říká konzervativní. Pojem „pravicový“ tam označuje extrémisty.“

PP: To je překvapivé. Asi máte tajné zdroje přímo ze Socialistické internacionály. Chcete tím říci – jako vzorně „proevropský“ politik – že za označení „pravicový“ se brzy bude v EU zavírat do vězení? Prostě že se s pravičáky bude nakládat jako s extrémisty či snad dokonce jako s teroristy? Odkud to máte?

M.K. „Naši přirození partneři v Evropské lidové straně…“

PP: Už opět?

M.K. „…v Evropské lidové straně, CDU nebo CSU, což jsou podle našeho názvosloví pravicové strany, by nikdy o sobě neřekli, že jsou pravicoví.“

PP: Vaše názvosloví je tedy dosti odvážné a originální. Němečtí křesťanští a sociální demokraté by o sobě nikdy neřekli, že jsou pravicoví, protože by jim to v Německu nikdo neuvěřil. Mystifikace je i jejich tvrzení, že jsou „levý střed“. Což mohou tvrdit pouze proto, že ve Spolkové republice žádná ideová pravicová strana není – a nikdy ani nebyla.

M.K. „…Rozhodně nejsou žádní levičáci…“

Jsme extrémisté

PP: Při vašem názvosloví a pohledu na svět a Evropu zřejmě ne. Pozoruhodné však je, co říkáte o vašem předsedovi. Vypadá to to, že už začlenil Českou republiku mezi německé spolkové země – a vy disciplinovaně přebíráte jeho měřítka. Není ale přece jen trochu předčasné tvrdit, že už nyní platí – jak to je v Německu, tak to bude u nás?

M.K. „U nás jsou ty pojmy trochu posunuté.“

PP: Možná je to tím, co jste řekl na začátku. Váš předseda, občan cizího státu, nejméně Švýcarska, nemýlím-li se, dává rozhovory o situaci v České republice téměř výhradně německým nebo rakouským novinám. Tvrdí tam sice, že je obhájce českých knedlíků, ale prezidenty jako Edwarda Beneše či Miloše Zemana denuncuje jako válečné zločince, respektive Uchvatitele. To nevypadá moc na to, že nás má rád. Můžete k tomu říci něco, čemu by voliči konečně opravdu porozuměli?

M.K. „Pohled, že lídrem na pravici může být jen Václav Klaus, je buď zbožné přání, nebo kampaň, která nechce připustit, že na pravici je jediná zkonsolidovaná strana s jediným nezpochybnitelným lídrem, a to je Karel Schwarzenberg.“

PP: Pravicová? Takže jste extrémisté?

M.K. „V našem názvosloví my můžeme směle říkat, že jsme konzervativní strana.“

(Rozhovor byl kompilován s použitím autentických odpovědí Miroslava Kalouska z rozhovoru, jenž vyšel v deníku Právo v sobotu, 31. 8. 2013.)

Petr Hájak

Zdroj: protiproud.cz

  • 284

284

Předseda Svobodných Petr Mach znovu zopakoval, že jeho strana nemá vůbec nic společného s projektem Jany Bobošíkové Hlavu vzhůru!. Prý se od tohoto nového tělesa distancuje právě proto, že v minulosti stál názorově na straně Václava Klause. Nechce tudíž patřit k uskupení, které označení „klausovci“ vetklo hanlivý nádech.

„Slovo klausovci do minulého týdne neexistovalo. Do českého politického slovníku ho vnesla minulý týden Jana Bobošíková. Způsobem, jakým to provedla, tomu slovu vtiskla obsah: Klausovci = konglomerát odpadlíků z různých stran, který Bobošíková pospojovala, aby se na jméně Václava Klause svezli do sněmovny,“ poznamenává Mach v komentáři, který uveřejnil server Česká pozice.

Styl politické práce a budování strany prakticky nelze srovnávat. Mach zdůrazňuje, že je to jako nebe a dudy, protože Svobodným nejde o získání moci, jak je to prý u odpadlíků, Svobodní chtějí moc politiků omezit. Hnutí Bobošíkové je účelový slepenec, ale tento fakt Macha nijak nepřekvapuje. Připomíná, že se Bobošíková účelově klaněla už Husákovi, teď jen hledá jiné cesty jak se prosadit. Svobodní naproti tomu ctí principy svobody člověka. Politiku lze totiž podle Macha stavět jen na principech.

„Nevěřím, že Václav Klaus jakkoliv podpoří nový podnik paní Bobošíkové, a není to pro mě ani příliš důležité. Kdyby je Václav Klaus náhodou nějak podpořil, nevěřím, že to Bobošíkové a Borisi Šťastnému pomůže do sněmovny. Zbude jen pachuť,“ uzavírá předseda Svobodných.

 

zdroj : http://www.parlamentnilisty.cz

  • 189

189

„Dovolte mi, abych oznámil, že dnešním dnem odcházím z ČSSD i ze senátorského klubu sociální demokracie a ode dneška budu členem SPOZ. Je to strana postavená na osobnostech. Moc si vážím pana prezidenta, který je pro mě velký vzor a je to velká osobnost,“ konstatoval na čtvrteční odpolední tiskové konferenci Jozef Regec.

„Doufám, že budu zemanovcům nápomocen. Mojí prioritou ve straně bude sport a doufám, že i do strany více sportovců přivedu,“ dodal senátor.

Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka již stihl Regece i SPOZ zkritizovat. Uvedl, že přeběhlictví je nutno odmítnout jako podvod na voličích a zemanovci tím prý prokazují nedostatek slušnosti a sebevědomí. „Neočekávám žádné další odchody,“ řekl Sobotka pro ČTK.

Jozef Regec krátce po oznámení přestupu k zemanovcům poskytl ParlamentnímListům.cz rozhovor, ve kterém blíže zdůvodňuje, proč se rozhodl opustit řady sociální demokracie. Již při tiskové konferenci v sídle SPOZ v pražské Loretánské ulici na Hradčanech ale zdůraznil, že za SPOZ nebude kandidovat do sněmovny, i nadále prý zůstane senátorem.

Pane senátore, co vás k přestupu do SPOZ vedlo? Oslovila vás strana, nebo jste k tomu dospěl sám? Co bylo impulsem?

Bylo to mé osobní rozhodnutí, nebyl jsem nikým a ničím ovlivňován. Je fakt, že malinko mě naladil pan kancléř, s nímž jsem se několikrát sešel a o těchto možnostech jsme mluvili. Nicméně současnou situaci v ČSSD všichni znají, nijak lichotivé to není.

Sice všichni říkají, že je sociální demokracie jednotná, ale všichni dobře víme, že to není pravda. Není to tak, že bych jako zajíc utíkal před bojem a schovával se, ale svobodně jsem se k tomuto kroku rozhodl. Jak jsem už dnes řekl, vždycky budu na levé straně řeky a pokud mezi ČSSD a SPOZ nebudou žádné rozpory, budu v Senátu hlasovat tak jako dnes.

Pokud jde o vnitřní spory v ČSSD mezi „sobotkovci“ a „zemanovci“, jak jste to celé vnímal? Zdeněk Škromach k tomu nedávno řekl, že faktický „Klub přátel Karla Schwarzenberga v ČSSD“ se snaží nabourat prozemanovskou většinu ve straně, přestože to média podávají jinak…

Vy jste novinář a myslím, že dobře znáte situaci v ČSSD a všichni známe roztříštěnost táborů v sociální demokracii a to, jak se k sobě straničtí kolegové vyjadřují, je podle mě jejich osobní problém a nemělo by se to řešit na veřejnosti. Je to na těch lidech, aby si to vyřešili vnitřně a pak jednotně vystupovali na veřejnosti.

Když jste mluvil o tom, že ČSSD i SPOZ jsou obě levicové strany, jaká podle vás ta přidaná hodnota zemanovců, díky které jste se rozhodl přestoupit?

Je to strana osobností. Sociální demokracie samozřejmě také osobnosti má, ale je to obrovská strana, kde v současné době chybí lidé. A chybí tam lídři. Když jsem byl sportovec, lídr byl jasně daný a ten rozhodoval o tom, kdo a jak bude v pelotonu pracovat. Myslím si, že tohle v současné době v sociální demokracii nefunguje.

Jozef Regec (* 1965) je viceprezidentem Českého svazu cyklistiky, v silniční cyklistice reprezentoval nejprve Československo a posléze i Českou republiku. V roce 1986 vyhrál etapu Závodu míru v Kyjevě a v letech 1999 – 2004 působil jako trenér české reprezentace. V roce 2010 se v barvách sociální demokracie dostal do Senátu ve volebním obvodu 49 – Blansko. 29. srpna 2013 oznámil ukončení členství v ČSSD a vstup do Strany práv občanů – zemanovci.

zdroj : parlamentnilisty.cz

  • 158

158

Člověk nemusí být právě odborník na otázky bezpečnosti, aby viděl, že trestná činnost menšit a to především Cikánů a dalších přistěhovalců je dlouhodobě na vzestupu. Také si nelze nepovšimnout, že stát v mnoha ohledech rezignoval na ochranu vlastních obyvatel před trestnou činností menšin a ona etnicky bílá většina tedy z nouze začíná stále častěji brát ochranu svého majetku, zdraví, života brát do vlastních rukou, či hlasitě požadovat rázné řešení.

Bohužel odpovědí současného politického establishmentu a na něj napojeného „neziskového sektoru“a etno businessmanů je jen obviňování trápené tolerantní etnické bílé většiny z „rasismu, xenofobie a fašismu“ a případně užívání represivního aparátu nikoliv k nastolení práva a pořádku, ale k potlačení projevu nesouhlasu. Společně s tím slyšíme volání po ještě větších sociálních dávkách pro Cikány, či ono oblíbené „dejte Romům vzdělání“ a „více boje proti neonacismu“ a nutnosti větší „tolerance“ ke kulturním odlišnostem (kriminalitě menšin). Řešení by přitom bylo.

Neřešení současné situace povede k eskalaci konfliktů mezi menšinami a bílou většinou.

Stačí letmý pohled na mapu kriminality ČR a je nám jasné, že nejvyšší kriminalita je v oblastech se zvýšeným počtem národnostních menšin. (Cikánů, Vietnamců atd.) V současné době je situace taková, že stát (reprezentovaný policií ČR a justicí) se většinou odsunul do role statistů a pouze hasí nejzávažnější požáry. Jednou z hlavních příčin je dlouhodobý politický tlak části politických „elit“ a části médii na tzv „toleranci vůči kulturním odlišnostem menšin“ plně v duchu ideologie neomarxistické politické korektnosti a záměna příčiny a následku. Drobná a masová kriminalita Cikánů je záměrně přehlížena. Pokud se místní většinové obyvatelstvo ozve,  začnou cikánské neziskovky a extrémní levice povykovat o „deprivovaných Romech, kteří nemají jinou možnost.. než krást a loupit“, protože prý nemají práci a vzdělání. K tomu se přidává agresivní obviňování většiny z údajného rasismu a neonacismu. V případě dalších přistěhovalců jako jsou Vietnamci, se zase bezostyšně lže, či se úmyslně odvádí pozornost smyšlenými PR kampaněmi o „nové a integrované generaci“, která údajně bude lepší než ta předchozí. Výsledkem neřešení problémů je ale jejich nárůst. To přirozeně vede většinovou populaci k pocitu obecného ohrožení. Stanete-li se opakovaně obětí tzv. drobné kriminality menšin, tj, opakovaně vám vykradou auto, oberou vaše dítě o 50 korun, či svačinu, nebo vám pro „zábavu“ natlučou a ukradnou přitom třeba cigarety a vy se žádné ochrany státu nedovoláte (policie buď případ rovnou odloží, či ho vyšetřuje velmi laxně a justice pachatele z řad menšin buď potrestá pouze málo, nebo vůbec), pak se mnoha z Vás asi zmocní pocit, že je nutné spoléhat pouze sám na sebe. Z toho pramení následně „incidenty“ jako je „tanvaldský střelec“ (muž v sebeobraně použil střelnou zbraň proti Cikánům, kteří ho přepadli), či „kušista versus „sběrači šrotu“.(muž zabil jednoho z cikánských zlodějů, kteří k němu přišli krást a dostal za to 10 let vězení), které končí smrtí, či vážným poraněním útočníků, kdy bránící se oběti jsou následně etno nezisko/business mašinerii obviňování z rasismu a vláčeni v médiích, či přímo kriminalizováni justicí. To vede k emočním eskalacím a flustraci a většina začne mít pocit, že musí útočníky potrestat příště raději sama a začne se občas schylovat k emocionálním pokusům o odvetné trestné výpravy do menšinových ghet.  Ale připomeňme si, že bezvysoké cikánské kriminality (parazitujícího životního stylu a menšinového zvýhodňování)  by nebylo proticikánských demonstrací!!! Češi jsou tradičně tolerantní národ, kterému jsou podobné výstřelky cizí  a podobné události jen ukazují aktuální zoufalství obyvatel dlouhodobě„terorizovaných“ menšinami, které „stát“ nechal „na holičkách“….

S jídlem roste chuť,… proč se situace zhoršuje.

Proč k tomu došlo? Je nutné zopakovat, že příčina je primárně v neřešení/tolerování původních negativních jevů/chování  menšin. To znamená rezignace na postihování drobné kriminality menšin po roce 1990, kterou přinesla politika „pravdy a lásky“ a s ní spojená politická korektnost. Vše ještě akcelerovalo po vstupu do EU, kdy se do ČR začala valit „menšinová a antidiskriminační legislativa EU“ a hlavně toky peněz pro podporu multikulturních projektů. Díky tomu vznikla celá armáda profesionálních multikulturalistů, neziskovkářů a PR manů, kteří zahájili ofenzívu s cílem zvýhodnit menšiny na úkor většiny a rozvrátit tradiční českou společnost. Jedním z důsledků bylo i omlouvání a bagatelizování jejich kriminality. Vše doprovázeno nevybíravým útokem na kritiky těchto nových pořádků. Výsledkem byl ale nárůst menšinové kriminality. Ta se začala později eufemisticky nazývat bagatelní trestná činnost a policie ji již de facto pouze monitoruje. Tento veřejné známý stav vede k tomu, že podobná trestná činnost není často již ani hlášena („stejně se jim nic nestane…“). To má za následek, že oni menšinoví kriminálníci vidí, že jsou de facto beztrestní a dovolují si stále víc a stále častěji. Dokonce nám zde vyrostly nové generace, pro které byla tahle „bagatelní trestaná činnost“ jakousi školou života a dnes jim slouží jako odrazový můstek k závažnější trestné činnosti. Kde je výnos z trestné činnosti vyšší a také jim to může dokonce připadat zábavnější. Dobrým příkladem mohou být severočeská města s vysokým počtem Cikánů, kde vidíme zřetelný přesun u nových generací k závažnějším a také násilnějším trestným činům. V případě Vietnamců platí to samé, kdy byly na začátku tolerovány, či dokonce oslavovány tržnice plné padělků jako „multikulturní obohacení“, aby se další generace Vietnamců přesunula k výnosnějším kriminálním činnostem a de facto zcela ovládla českou drogovou scénu, pašování „bílého masa“ a novodobého otrokářství a zapojila se do rozsáhlých daňových podvodů s DPH a násilné trestné činnosti. Z dětí vietnamských drobných podvodníků vyrostly sofistikované mafiánské struktury, do kterých je zapojená de facto celá vietnamská komunita a k žádné skutečné integraci (až na pár výjimek – většinou mladých dam) nedošlo.

Poučení z New Yorku

Podobná situace byla v 80 letech min. století i v New Yorku v USA. Obrovská pouliční kriminalita převážně menšin, vysoký počet vražd, masivní drogová scéna. Tak to šlo po mnoho let. Všechny různé sociální programy, které měly vysokou zločinnost údajně pomoci vyřešit, selhávaly. Pak byl ale zvolen starostou republikán R. Giuliani. Ten si mimo jiné přivedl nového policejního šéfa a společně nastolili novou policejní doktrínu. Ta bývá označována různě „nulová tolerance „,, rozbitá okna“ atd. Jejím základem bylo několik pilířů. Nekompromisní postihování i té do té doby přehlížené „bagatelní trestné činnosti“ jako bylo ničení veřejného majetku (graffiti), či drobných krádeží apod. Vycházelo se z předpokladu (správného), že když se bude tolerovat drobná kriminalita, tak její pachatelé časem začnou páchat vážnější a to bude mít negativní vliv na celé okolí. Dále pak vysoká policejní aktivita a přítomnost v problematických místech, kde docházelo k častým zločinům. Zde pak policie prováděla „agresivní přístup“ k podezřelým, kontrolovala je a případně zatýkala a předváděla na policejní stanice. Výsledky byly fenomenální. Došlo k poklesu kriminality o 80 procent a mnohé druhy pouliční kriminality byly velmi výrazně zredukovány. (například vloupání do aut a krádeže aut poklesly na 1/16!!) Jistě, neobešlo se to bez zásadní obměny vedení policie a změny myšlení řadových policistů. Na druhou stranu se to obešlo bez nákladných sociálních programů a byrokratických opatření. Z New Yorku se tak stalo příjemné a bezpečné město, kde se můžete dneska bez obav pohybovat v noci po ulicích, což bylo před 20 lety nemyslitelné.

Jak z toho ven! Přísný postih všech, tedy i malých trestných činů menšin.

Stejný model by se dal aplikovat i v CR. Jistě, vyžadovalo by to politickou odvahu a nový přístup vedení policie, ale výsledky by se jistě brzy dostavily. V první fázi by bylo potřeba zaměřit se na nekompromisní stíhání oné rozbujelé (i drobné) kriminality menšin. Krátkodobě by asi došlo k nárůstu počtu zatčených Cikánů, stejně tak by musela asi zavřít své často velmi podivné živnosti většina vietnamských „podnikatelů“ a mnozí by skončili asi rovnou ve vězení. Policie by musela začít rovněž aktivně pracovat v terénu, například kontrolovat a případně opakovaně zajišťovat pouliční drogové dealery (Cikány, Vietnamce, Araby atd), herny, vietnamské tržnice, večerky, nails studia, která bývají centry trestné činnosti atd. Ale výsledek by byl určitě brzy vidět. Většina Cikánů by shledala, že doba beztrestnosti skončila a přestala by trestnou činnost páchat. (Dokonce ani Cikánům se ve vězení většinou nelíbí) Většina problematických cizinců (Vietnamců, Arabů, černochů) by zjistila, že jejich business se bez kriminálních aktivit ekonomicky nefunguje a pravděpodobně by se z CR odstěhovala jinam, nebo zpět do své vlasti… Ale hlavním přínosem by byla skutečnost, že bílé většině by se vrátila důvěra v ochranu a fungování státu! Protože uvidí, že zákony platí pro všechny zase stejně!

Hledá se odvážný politik

Je ale jasné, že bez politické podpory by podobná policejní politiky strategie neměla šanci na úspěch. Je také patrné, že takový politik (politická strana) musí přijít z pravice. Levici (CSSD, KSCM) v podobném řešení brání myšlenkové schéma o „vině většiny a deprivovaných menšinách“, či ji jako radikální nemarxistická levice (Zelení a pravdoláskařská TOP 09) odmítá systémově, protože považuje problematické menšiny za důležitý rozkladný prvek v jejich boji proti tradiční české společnosti, kterou chtějí přetransformovat v jakousi bezpohlavní masu, kterou budou ovládat pomocí de facto nedemokratických postupů. ODS je dnes také vlastně levice a její elity se staly obránci multikulturalismu a podobných levicových výstřelků. KDU CSL je socialistickou stranou, kde lidé v neděli občas chodí kdo kostela. Navíc je to regionální strana, která nemá silné posice a tedy ani zájmy v problematických lokalitách na Severu Čech a Moravy, či Západních Čech. Stejně tak nelze čekat řešení od extrémních liberálů, jako jsou Svobodní P. Macha, či oportunistická Suverenita J. Bobošíkové. Nadějí je tedy bud radikální znovuzrození ODS, či vznik nové pravicové strany. Poptávka po ní určitě mezi voliči je… Politici totiž budou muset policii a justici ochránit od útoků českých a mezinárodních neziskovek, extremistických EU institucí a politicky korektních medií.

Neziskovky a etno business a pravda láska jen přilévají olej do ohně! Je potřeba je odříznout od veřejných peněz!

Největší problém by totiž dělaly právě ony etno neziskovky a jejich „majitelé“. Ty (ačkoliv tvrdí opak) nemají na změně situace a jejím řešení žádný zájem. Znamenalo by to totiž konec pohodlného a často luxusního života na úkor většinové společnosti, či ztrátu politického vlivu. Na ně se musí přes rozpočty. Zcela je odříznout od veřejných peněz (vašich daní). Jsem si jist, že do měsíce většina z nich skončí a přestanou ve společnosti dělat ono etnické dusno. Stejně tak je potřeba podobné elementy vypudit ze státních institucí jako jsou různé „rady pro menšiny“ („Kocábovo“ ministerstvo) apod… Ostatně bylo by to prospěšné i pro většinu profesionálních neziskovkářů, konečně by v životě viděli, co o znamená, živit se prací…a ne jako parazit na úkor ostatních.

Jak bylo zmíněno výše, funkční, levné a účinné řešení rostoucí kriminality etnických menšin je na stole. Stačí ho jen vzít a začít aplikovat. Ale nejdříve si musíme vzít naši zemi zpět od „občanské společnosti pravdy a lásky“ a EU byrokracie a začít si ji opět sami řídit. Za 2 měsíce jsou volby, to je ideální příležitost s tím začít…stejně tak bych začal vážně diskutovat, zda by nám nebylo lépe mimo EU…

zdroj : eportal.parlamentnilisty.cz

  • ba

ba

Vážený pane Babiši,

chtěl bych Vám poděkovat za dopis ze dne 2. září 2013, který jsem díky Vaší výjimečnosti dostal do schránky již 1. září. Nebudu psát v rámci společenských konvencí, že by mě Vaše předvolební psaní potěšilo, ale domnívám se, že je slušnost Vám alespoň odepsat.

 

Než detailně a bod po bodu rozeberu Vaše hlubokomyslné teze na součástky, rád bych se v úvodu zeptal na jednu věc, která mi hlavou vrtá již delší dobu. Nerozumím příliš tomu, jak si mám přeložit to slibné zvolání ukrývající se v logu Vašeho hnutí ve znění „Bude líp“.

 

Jako člověk pravicového smýšlení se totiž nespoléhám na žádného „vůdce“ ani jeho hnutí xy, které by mi mělo zajistit lepší budoucnost. Domnívám se, že svůj osud mám ve svých rukách především já sám. Pokud jste se rozhodl mi napsat, mohl jste vědět, že nemám zájem o někoho, kdo mi slibuje lepší zítřky. Navíc musím poznamenat, že si momentálně nestěžuji. Nejsem tak bohatý, abych si mohl nejenom díky dotacím dovolit zakoupit noviny, ale ani nejsem tak chudý, abych musel pojídat pečivo z Vaší pekárny PENAM. Dobře vím, že budoucnost mé rodiny záleží především na mých schopnostech a ochotě investovat úsilí a čas do práce, případného dalšímu vzdělání.

 

Nechme ale mudrování kolem loga a přejděme raději k obsahu samotného dopisu. Na jeho samém začátku mě lehce chlubivě informujete o tom, že jste za 20 let podnikání v naší zemi vybudoval bez privatizace a bez korupce největší tuzemskou soukromou firmu. Když ale napíšete A, měl byste také doplnit ono pověstné B. Váš byznys je ve velké míře založen na příjimání dotací. Jste sice soukromý podnikatel, ale jste až tak soukromý, že se neobejdete bez pomoci státu. Každým rokem dostáváte mnohacifernou podporu ze státní pokladny a EU. Dovolím si Vám položit jednu otázku: Víte, kde se berou peníze v takové státní pokladně? Nebudu Vám dávat žádnou nápovědu. Třeba mi správnou odpověď napíšete v dalším dopise.

 

Rovněž mě zaujala zmínka (divím se, že jste ji nenechal vytučnit a napsat dvojnásobným fontem), že jste nezbohatl na korupci. Možná to tak je, možná, že ne. To si já jako obyčejný občan ČR těžko mohu zjistit, protože Mladá Fronta ani Lidové noviny o případných podezřeních z korupčního jednání spojené s Vaši osobou patrně psát nebudou.

 

Nevím, jestli jste zbohatl díky korupci. Vím ale zcela jistě, že kromě toho, že jste největší soukromý podnikatel v ČR, jste rovněž největší příjemce dotací v naší zemi. Zaklínáte se sice tím, že jste podnikal vždy bez korupčního jednání, čemuž rozumím. Něco takového je třeba před volbami zmínit. Však téma korupce je už nejméně 2 roky v našem veřejném prostoru velmi populární. Žádný ze současných spasitelů, mezi které počítám i Vás, neopomene slovo korupce ve svých plamenných prohlášeních zdůraznit.

 

Jak mi ale vysvětlíte, že se dobrovolně a s železnou pravidelností účastníte dotačních projektů? Opravdu jste nevěděl, že korupce se nejvíce objevuje právě v souvislosti s přerozdělováním peněz?

 

Ve druhém odstavci mi patrně chcete zalichotit, když píšete, že „Češi jsou šikovný a perspektivní národ, ale řídí je neschopní politici“. Nejsem si ale jistý, jestli se Vám tento záměr tak úplně podařil. Jsem totiž bytostně přesvědčen, že Vámi popisovaná neschopnost je ve stejné míře zastoupena jak mezi politiky, tak mezi těmi údajně šikovnými Čechy. Vím, že neustále mluvíte o tom, že bychom měli provést razantní změnu. Nejspíš ve stylu Slávka Popelky a jeho utopistického hnutí, který požadoval odsouzení veškerých politiků, kteří se podíleli na chodu země po roce 1989. Vy jste nejspíš větší demokrat, a tak byste jen neodsoudil, jen je zcela vyřadil ze hry. Potom byste to asi vzal do ruky sám a „bylo by líp“. Nezlobte se na mě, ale takto razantně a revolucionářsky mluvilo ve 20. století mnoho vůdců před Vámi. Netřeba připomínat, kam své země Lenin, Hitler či Gottwald dovedli.

 

Stejně tak mi není jasné, proč jsou Vám najednou po takové době všichni politici polistopadové éry tak cizí a odporní. Celých těch více než 25 let jste se pohyboval v nejvyšších patrech byznysu a se všemi významnými politiky jste se pravidelně setkával. Z dnešního pohledu se nezdá, že byste s nimi měl v těchto časech nějaké problémy. Jinak byste se asi jen stěží stal oním největším příjemcem dotací, jak Vám tak trochu škodolibě připomínám v každém druhém odstavci. Proto mi, prosím, vysvětlete, kdy u Vás nastala ta změna, to hnutí mysli, to úžasné prozření, kdy jste si řekl a dost! Všichni politici této země, se kterými jsem měl dopodud velmi dobré vztahy, jsou mizerní amatéři.

 

Nechci si hrát na příliš velkého intelektuála a vzdělance, ale na mě se prostě nesmí tak rychle. Za celých cca 20 let jsem nezaznamenal, že byste ten údajně „korupční a veskrze ošklivý systém“ byť jen zlehka kritizoval. Promiňte, že se ptám tak napřímo, ale nestojí za Vaším náhlým obrácením pouze obava, že by mohl mohutný dotační veletok vyschnout? Není to přece jenom tak, že Vaše bohulibé podnikání je natolik závislé na dotacích, že by se bez nich zhroutilo?

 

A pokud je tato má teze nepravdivá (představuji si, jak byste asi v diskuzi face to face na mě začal zvyšovat hlas a zuřivě gestikulovat, což děláte vždycky, když musíte čelit opačnému názoru), dovolil bych si Vám nabídnout jinou verzi. Možná, že jste už natolik protřelý, že i bez dotací byste Vaše mediálně-zemědělské impérium dokázal uhájit. V tom případě už Vás nejspíš nudí svět velkého byznysu, protože pro Vás postrádá další výzvy. Vycítil jste, že v současné době panuje velká poptávka po nositelích spásných a hlavně rychlých řešení. Nebyl byste první ani poslední. Pokud lidé důvěřují populistickým slibům Tomia Okamury, Karla Janečka, Víta Bárty, tak proč by nemohli věřit Vám? Mít majetek a moc nad svými zaměstnanci je určitě fajn. Časem se ale vše omrzí. A tak jste si řekl, že mít moc nad občany ČR by bylo mnohem víc fajn, že?

 

Nedokážu s jistotou říci, jestli ve Vašem případě platí první či druhá varianta. Obě dvě jsou však pro mě vysoce nepřijatelné. Píšete, cituji: „Vím, jak vybrat daně. Vím, jak zabránit rozkrádání našeho státu. Vím, že základ je dát lidem práci. Vím, že pravidla a zákony musí platit pro všechny.“

 

A už jenom z těchto pár vět se mi dělá mdlo. Vybral jste si pár hezkých věcí, které chtějí lidé slyšet a chcete jim jejich sny splnit. Nedokázal jste to přes své nepoživatelné pečivo, chcete se o to pokusit přes politiku? To, co píšete, totiž ví a umí každý politik. Každý populistický politik prodávající socialistický program svým nevědoucím ovečkám. Hesla, sliby, zvolání, emoce, zapřísahání se, boření zažitých pořádků, kritika konkurence… To už tady všechno bylo, pane Babiši. Nevěřím na revoluční změny, protože se zajímám o historii. Nechci být jakýmkoliv vůdcem hnutí přesvědčován, že politici jsou zlo a jediné dobro představuje on sám či jeho voliči a příznivci. Věřím, že pokud chceme něco změnit, měli bychom každý začít především sami u sebe. Stejně tak nevěřím v katastrofické hodnocení současné situace v České republice, které média a spasitelé Vašeho typu neustále gradují. Média pro uchvácení většího zisku a vy pro uchvácení moci. Korupce a všechny další negativní vlivy jsou přítomny v politice i mezi „obyčejnými lidmi“, kterými se Vy a další zachránci světa tak rádi zaštiťujete. Nepokoušejte se mi mazat med kolem úst a tvrdit mi, že já jsem dobro a politik zlo. Zlo i dobro je zastoupeno v obou entitách ve stejné míře. Urážíte moji inteligenci, pokud si myslíte, že bych Vám mohl důvěřovat a dát Vám svůj hlas.

 

Věnujte se nadále Vašemu byznysu, zkuste se zamyslet nad dotačním pokrytectvím a zkuste péct pečivo, které se dá jíst. Více po Vás nežádám.

 

Josef Provazník, občan ČR

zdroj : http://eportal.parlamentnilisty.cz

589

JINÝMA OČIMA Exprezident Václav Klaus je nyní opět tématem číslo jedna a hodně se spekuluje o jeho návratu do politiky. Přestože odmítl kandidovat v předčasných volbách, stranou jistě nezůstane. Jeho největší podporovatelka, zpěvačka Lucie Bílá, za ním prý bude vždycky stát a jak pro ParlamentníListy.cz uvedla, i když možná s některými jeho kroky ne úplně souhlasí, respektuje jeho rozhodnutí.

Lucie Bílá se připravuje na své dosud největší tour s názvem LUCIE BÍLÁ – Černobílé turné 2013. V tomto týdnu absolvuje řadu tiskovek a autogramiád po Slovensku a především v Česku. Otázkám nejen na turné, ale i na politiku a její pohled na situaci v Česku se nevyhne a dostává poměrně často od novinářů podobné dotazy. Na otázku, jak vnímá osobu Václava Klause, odpověděla jednoznačně.

Zemanův polibek a mediální šílenství

To, co prý média udělala z polibku od Miloše Zemana při jeho inauguraci, nechápe. Stala se prý sama tak trochu obětí omylu.

„Já jsem nepřišla ani tak podpořit nového pana prezidenta, ale byla jsem tam proto, abych podpořila a poděkovala Václavu Klausovi. A to, že pan Zeman přišel a políbil mi ruku, je věc jiná. Já chtěla původně být kdesi vzadu, schovaná, nebylo mi to umožněno, tak jsem stála v předních řadách a prostě takhle to dopadlo. Tečka,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Slavice.

Následně důrazně dodává, že nechce nikoho v nadcházejících volbách podporovat a věří, že se nenajde někdo takzvaně „vypočítavý“, kdo by ji „zneužil“ pro svou kampaň nebo kdo by její Černobílé turné využil pro volební kampaň.

Lucie Bílá vždy podporovala a podporuje pravici, což je všeobecně známo. Při představě, že by se měli vrátit komunisté, či že by zde byla přesila levice, jí prý tak trochu běhá mráz po zádech.

„Nechci se ale věnovat politice, politickým stranám, kdo co řekl nebo neřekl. Teď se opravdu chci, a dělám to, věnovat svému turné, které bude náročné, ale stojí to za to. Jsou to pro mě takové trochu Vánoce, protože jsem si to vysnila a chci tomu dát maximum, aby byli diváci a mí fanoušci spokojení.“

„Toho člověka jsem si vždy nesmírně vážila a budu vážit, ať třeba udělal cokoli a ať byla jeho rozhodnutí jakákoli. Nemusím úplně se vším souhlasit, ale je to jeho rozhodnutí a já ho respektuji. Ať šlo třeba o amnestii, za kterou ho všichni tak moc kritizovali,“ řekla pro ParlamentníListy.cz Zlatá Slavice s tím, že Klausův postoj chápe.

„Věřím a jsem přesvědčená, že to Václav Klaus s amnestií myslel dobře. Možná někomu ublížila, to ano, ale ti, kterým opravdu pomohla, ti se neozvali. Ti nepoděkovali, ty slyšet nebylo, a to mě mrzí. A stejně tak, jak upřímně jsem to myslela s Jiřinkou Jiráskovou, tak to upřímně myslím a říkám s Václavem Klausem. Ono se to vždycky stejně proti mně otočí, toho jsem si vědomá. Ale prostě jinak nemůžu. Jsem zvyklá říkat věci na rovinu,“ říká Bílá.

 

zdroj : parlamentnilisty.cz

  • 25

25

Jen co hradní kancléř Mynář ohlásil možnou kandidaturu do Poslanecké sněmovny, tak všichni spojení havloidi včele s maskotem Karlem a spojenými pražskými kavárenskými jelity začali prskat, že si to nemůže dovolit, kandidovat, když je úředníkem na Hradě.Nebudu Vás dlouho unavovat, ale všichni známe, dnes už bývalého hradního kancléře, který měl taky svého maskota. Tím kancléřem byl Schwarzenberg a jeho maskotem byla loutka Havel. A právě tento Schwarzenberg kandidoval na prezidenta a byl zároveň ministrem zahraničních věcí. Měl proto k dispozici ministerské auto, vládní letadlo a celé ministerstvo zahraničí. A podle interních zdrojů, při jeho kandidatuře ministerstvo zneužíval pro kampaň.

Tak jaký je rozdíl mezi Mynářem a maskotem Karlem I. Spícím, co kampaní a úřadování se týče? Dalo by se říci, že žádný. Ale jeden tam je, Schwarzenberg své postavení ministra při kampani zneužil. O druhém se to zatím říci nedá. Tedy co je povoleno volovi, pardon Karlovi, není povoleno kancléři.

zdroj

  • 55554

 

55554Gay Pride pochod v Praze se rozšíril i o další sexuální menšiny. Pedofilové poprvé pochodovali směle a otevřeně, všímá si slovenský server hlavnespravy.sk. Prahou se prohnal okázalý zástup sexuálních menšin, kterým už nestačí společenská akceptace, ale žádají novou legislativu a nová práva, píše server. Na takové promenády jinak orientovaných si už lidé pomalu zvykli, ale pedofilové jsou ještě stále silným soustem, dodává.

zdroj

  • 5888

5888

Prezident republiky Miloš Zeman se vyjádřil k tomu, zda by měla Amerika, potažmo západ, vojensky zasáhnout v Sýrii. K tématu promluvil během pořadu „Hovory z Lán„, které v neděli 25. srpna odvysílal Český rozhlas – Radiožurnál.

Otázka redaktora:

My si tady v Lánech, na zámku v Masarykově pracovně, zhruba padesát minut povídáme s prezidentem republiky zejména o domácích politických jevech a děních, přitom ale svět nestojí, ten se točí dál a možná jsme blízko další složité situace, která bude potřebovat rozumné řešení. Bezpečnostní poradci navrhli americkému prezidentovi Baracku Obamovi, během včerejšího setkání řadu možností, jak reagovat na případné použití chemických zbraní syrskou vládou, je ve hře řada variant. Je podle Vašeho názoru čas zasáhnout do situace v Sýrii?

Odpověď prezidenta:

Ne, ptáte se na můj názor, já nejsem Barack Obama, ale já se pokusím ten svůj negativní názor velmi stručně zdůvodnit. V Sýrii neprobíhá boj mezi dobrem a zlem, v Sýrii probíhá boj mezi sekulárním diktátorem a fundamentalistickými náboženskými skupinami, v čele s Al-Kajdou, podle mého názoru je nejrozumnější strategií nepřidat se na stranu nikoho z nich.

zdroj : http://euserver.parlamentnilisty.cz

 

  • 478

478

 V sobotu 24.8.2013 v provdoláskové snaze pomoci Spojeným státům odůvodnit jejich chystanou agresi proti Sýrii, se uchýlila Česká televize ve své hlavní večerní zpravodajské relaci Události k obvyklému vymývání mozků a ke lži. Paní redaktorka Adriana Dergam zopakovala tvrzení některých světových agentur o údajném útoku syrské vládní armády chemickými zbraněmi proti vlastnímu civilnímu obyvatelstvu.

I když toto tvrzení není podloženo žádnými fakty a pravděpodobně se jedná o předem objednanou provokaci ze strany protivládních žoldnéřů, světové agentury připravují voliče v zemích NATO na další válečné dobrodružství USA a jejich užšího kruhu vazalů (Francie, Británie). Obama ještě váhá, válka prý bude dlouhá, drahá a komplikovaná … ale jestřábi chtějí zničit Syrskou republiku za každou cenu.

Odvíjí se tak scénář známý z doby agrese NATO proti Srbům v Bosně a později na Kosovu a ještě později v Iráku a Libyi. Jestliže ozbrojená syrská opozice vyrobená na základnách NATO v Turecku a podporovaná tajnými službami USA a některých dalších států NATO neuspěje v přímém střetu s „darebáckým“ syrským režimem, který politice USA v dané oblasti překáží, musí nastoupit provokace, pokud možno rozsáhlá. Provokace musí dostatečně šokovat světovou veřejnost aby se stala dobrým alibi pro přímý vojenský zásah supervelmoci.

V Bosně během nábožensko-národnostně-občanské války (1992-1995) nastoupily provokace proto, že muslimská strana (rozumněme poturčení Srbové muslimského vyznání) neměla na to, aby vojensky válku, kterou proti místním Srbům sama začala, také sama vyhrála. Jejich patroni – Clintonova americká administrativa – potřebovali záminku, aby mohli vojensky intervenovat. Bosenští muslimové neváhali několikrát obětovat vlastní lidi, aby záminku vyrobili. Říká se tomu „akce pod cizí vlajkou“.

Výbušninou napadená fronta na chleba v sarajevské ulici Vase Miskina sice posloužila propagandistům, k vytváření obrazu o hrozných Srbech, ale sama o sobě byla diletantsky připravená , že bublina brzy splaskla. Muslimské dělostřelectvo celou válku zaujímalo palebná postavení v těsné blízkosti nemocnic a podobných objektů a odtud vedlo palbu proto srbským pozicím v naději, že srbská odveta zasáhne nemocniční objekty a světové veřejné mínění bude rozezlano. Ale ani to nepřineslo kýženou intervenci. Následovaly dva atentáty na sarajevském tržišti Markale. Relativně málo obětí na to, aby šokovaly světovou veřejnost a vždy se našel někdo, kdo ukázal prstem na muslimy jako autory masakru. Falešná hra byla vždy odhalena a z chystané intervence  sešlo.

Oko muslimských propagandistů nakonec padlo na obklíčené muslimské enklávy – Žepu, Goražde a především Srebrenici. Muslimský prezident Izetbegović (to je tan samý „hodný muslimský intelektuál“, kterého si Havel vodil po Praze) sondoval u vedení města Srebrenica, zda by se takový incident nedal „vyrobit“ u nich. Clinton si prý řekl o 5000 mrtvých civilistů, aby USA mohly vojensky zasáhnout. I když ve městě operoval neblaze proslulý velitel Naser Orić, schopný a ochotný takovou akci „pod cizí vlajkou“ zorganizovat, vedení města bylo rozumné a nechtělo s provokací mít nic společného. Tak do hry vstoupili žoldnéři, bojující na straně bosenských Srbů za peníze. Pravděpodobně vedeni a placeni tajnou službou jedné ze zemí NATO. Při obsazení Srebrenice armádou bosenských Srbů v červencei 1995 se jali svévolně popravovat zajaté bosenské muže, kteří jeli autobusy na místo výměny zajatců. Celkem popravili okolo 400 mužů a za to byli odměněni dvanácti kilogramy zlata. Nakonec téměř všichni našli „zaměstnání“ žoldnéřů ve francouzské cizinecké legii a bojovali, opět za peníze, v Kongu.

Na našich stránkách www.kosovoonline.cz si o tom můžete přečíst hned v několika materiálech. (další ZDEZDE,ZDE nebo ZDE)

Formulace „ … Západ zvažuje, jak proti Damašku zakročit. Mezinárodní vojenská opera se svolením OSN není pravděpodobná. Rusko bude dál blokovat Radu bezpečnosti. Proto se hledají jiné varianty a zmiňuje se třeba i případ Kosova. V roce 1999 zastavily letecké útoky NATO masakry kosovských civilistů organizované srbským prezidentem Miloševičem, bez mandátu OSN a bez souhlasu Moskvy…“ je plná neprav a silně spinovaných faktů.

1/ Rusko bude blokovat Radu bezpečnosti OSN spolu s Čínou. Tak proč Čínu nezmínit. Pro naše pravdolásky je ale zemí všeho zlého Ruská federace a ne Čínská lidová republika. Proti Rusku Česká televize štve jak když Schwarzenberg bičem mrská, pro „naši“ ČT je to propagandistické zadání a paní a páni redaktoři ho vzorně plní. Bohužel na úkor soudnosti.

2/ formulace o hledání „jiné varianty“ tj. vojenského zásahu bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN není nic jiného než, že Západ půjde cestou hrubého porušení mezinárodního práva, mezinárodního zločinu – agrese. Zároveň je to i porušení základní charty NATO!

3/ tvrzení, že „letecké útoky NATO v roce 1999 zastavily masakry kosovských civilistů organizované srbským prezidentem Miloševičem“ je hrubou lží. Na Kosovu k žádným masakrům či jiným zločinům proti kosovským Albáncům nedošlo. Například v případu Račak, který posloužil jak o bezprostření záminka k bombardování, bylo manipulováno s ostatky v boji zabitých příslušníků UČK. Je to už mnohokrát potvrzeno nezávislými zdroji. K ověření tohoto faktu stačí zvednout telefon nebo zadek a doptat se balkanologů na Karlově univerzitě. Ne těch samozvaných „balkanologů“, které si zvete na obrazovku, kdykoli potřebují státy NATO nějaké alibi pro svoji politiku v bývalé Jugoslávii. Letecké útoky NATO mimo několika tisíc obětí a velkých materiálních škod žádný jiný efekt neměly. Nemohli ukončit masakry Albánců, protože se žádné nekonaly. Nemohly zastavit ani masakry Srbů a dalších Nealbánců bojovníky UČK, které se prokazatelně odehrály, ale kvůli kterým letadla NATO nezasahovala. NATO tehdy, v červnu 1999, po 78 dnech bombardování raději přistoupilo na dohodu s tehdejší Jugoslávií o „dočasném pobytu spřátelených vojsk“ na území jižní srbské provincie Kosova a Metochie, aby předešlo vlně kritiky ve vlastních zemích. Ve slabé chvilce se smluvně zavázalo umožnit návrat srbské policie a armády na území Kosova. Bez této podmínky by Miloševič a tehdejší vedení Jugoslávie nic nepodepsalo. Tento závazek dodnes nebyl splněn, namísto toho pod patronací NATO kosovsko-albánská narkomafie vyhlásila v roce 2008 „nezávislé“ Kosovo. Milá redakce Událostí, nestál by právě tenhle fakt za reportáž, dokument či redakční úvahu?

Musíme ještě připomenout redaktorskému týmu Událostí, především vedoucím editorům, že USA mají s válečnými provokacemi bohaté zkušenosti. Například smyšlený „incident v Tonkinském zálivu“ byl odstartováním bombardovací kampaně proti severnímu Vietnamu. V Iráku se zase „nenašly zbraně hromadného ničení“, kvůli jejichž „akutnímu nebezpečí“ byla provedena vojenská kampaň (opět bez mandátu OSN, takže agrese), při které přišly o život desetitisíce civilistů a v emigraci se ocitlo přes 1,6 milionu lidí!

Takže milá Česká televize a milá paní redaktorko Dergam, prosím, nepapouškujte cizí soukromé agentury a nelžete. Svět je složitý a abychom ho pochopili, potřebujeme pravdivé informování. Vaše opisování, zjednodušování, zamlčování a překrucování faktů o Sýrii a Kosovu se rovná lhaní. Plátci televizních koncesí si snad zaslouží trochu jiné zacházení a za své peníze i podstatně lepší „veřejnoprávní službu“.

zdroj http://euserver.parlamentnilisty.cz

Ilustrace

Kdo volí Sobotku, volí Kalouska. Jde vlastně jen o dvě strany jedné „cinknuté“ mince ze zkorumpované bruselské mincovny.

Oba dva spojuje podle analytiků především upřímná nenávist k přímo lidmi zvolenému prezidentu republiky Miloši Zemanovi a vroucí láska k našemu „bratrskému spojenectví“ s Bruselem. Hlavně jejich „vlezdobruselistické“  postoje jsou tím rozhodujícím tmelem, který podle důvěryhodných interních informací z obou stran po předčasných volbách povede k jejich úzké spolupráci, ačkoliv to oba před volebním aktem takticky popírají.

Ostatně ČSSD a TOP 09 si to již vyzkoušely nanečisto v případě pražského puče, kdy jednobarevnou vládu topky podporuje právě ČSSD. V opačném gardu se na to chystají na národní úrovni. Konfiguraci, kdy Sobotka prznil veřejné finance a Kalousek mu „kryl záda“ jako vlivný šéf rozpočtového výboru už mají také nacvičenou z dob Špidlova zmateného vládního projektu.

Kalousek nyní navíc na „Slávka“ hodně ví právě z dob jeho velení v Letenské, kdy se například vyvoleným rozdávaly doly i s hornickými byty a podobně.  Má tedy mladého politika, který nic jiného než politiku nedělal a dělat neumí, pevně v hrsti.

Na majetková přiznání, zákon o referendu a občanském vetu, zvýšení minimální mzdy a životního minima, mohou proto občané v případě jejich úspěchu klidně zapomenout neboť to vše není v zájmu jejich politického kartelu a oligarchů, které hájí.

 

Vyšlo v Týdeníku Občanské Právo

zdroj : euserver.parlamentnilisty.cz

  • Zemanta Related Posts Thumbnail

Toho pána bych nikdy nevolil a – jak se můžete přesvědčit níže v „souvisejících článcích“ – dal jsem to už několikrát najevo. Znovu chci však upozornit na jeho pokrytectví, které předvedl v rozhovoru pro včerejší Právo, aniž se začervenal.

Začněme obecně tím, že byl až do roku 1989 v KSČ. Navíc v letech1982 až 1985 byl, dle zveřejněných dokumentů slovenského Ústavu paměti národa, vědomým agentem StB, ačkoliv to Babiš popírá. (Ústav paměti národa upozornil, že pravdivost archivovaných dokumentů nijak neověřoval). Je na čtenáři, co považuje za věrohodné.

Teď, kdy cítí šanci pro vstup do politiky, začal „nakupovat“ potřebné maskoty svých zájmů. Především zlanařil bývalého šéfkomentátora MF Dnes Martina Komárka. To je spolu se svým kolegou Michalem Musilem můj antipod, se kterým se v ničem neztotožním. Slyne nenávistí k exprezidentu Klausovi, zato podporoval Schwarzenberga a hájil vždy Kalouska. Ještě k tomu je nekritickým eurofilem.

Babiš najal ještě další „pravdoláskaře“, a to profesora Jiřího Zlatušku a hlavně mediálně známou tvář naší agilní kulturní fronty Martina Stropnického. Ten byl mj. velvyslancem ve Vatikánu a ministrem kultury v Havlově Tošovského vládě. To samo o sobě je dostačující charakteristikou. Když k tomu přidáme, že jeho syn Matěj je funkcionářem Zelených, je obrázek úplný. Ani nemusíme vzpomínat, že se před pěti lety de facto stal nevlastním otcem takového duševního giganta, jako je Agáta Hanychová.

Teď už přejděme ke zmíněnému rozhovoru. Tam mj. přiznal, že chce osobně kandidovat do parlamentu. Jak si čtenář může ověřit z otevřených zdrojů, ještě nedávno to vylučoval. Ten člověk snad nikdy neumí jednat na rovinu, aspoň podle jeho veřejných vystoupení.

Babiš se dále vychloubal, kolik platí daní. Má prý čistý stůl, nic prý nezprivatizoval a se státem prý také téměř (s výjimkou Lesů ČR a ČEPRa) neobchoduje. Zapomněl ale vyčíslit, o kolik více dostává z prolobbovaných dotací (biopaliva, obnovitelné zdroje apod.).

S politiky to vždy uměl, i když je pak, když ztratili moc, zase kritizoval, což předvedl znovu. Všichni si můžeme pamatovat, jak si notoval s Grossem. V té době byl považován za spojence ČSSD. Dnes to popírá.

Nejlépe je to vidět na jeho vztahu s Václavem Klausem. V rozhovoru jej nazval největším polistopadovým zlem, které by mělo chodit „kanálama“ (sic). Je příznačné, že tak činí krátce poté, co Klaus odešel z funkce.

Hned na to však docela slabomyslně přiznává: „Miroslava Kalouska znám od roku 1994, Miloši Zemanovi jsem byl v roce 1998 na narozeninách, na narozeninách u Václava Klause jsem byl xkrát, Topolánek byl na mých padesátinách, Ivanu Langrovi jsem byl na svatbě.“ Bože, to je licoměrník!

Je Slovák, česky se příliš nenaučil, ale zaklíná se heslem, aby naše děti chtěly právě v naší zemi žít. Nemohu za to, ale ani v tom mu nevěřím. Kdyby sám nebyl eurofilem, nemohl by se obklopovat kosmopolity havlovského typu.

Mezi ně patří i Karel Hvížďala, s nímž spolupracuje při budování svého mediálního impéria (MF Dnes, Lidové noviny, Óčko). Kdyby se mu jeho záměry podařily, byl by velmi nebezpečný. Už proto, že chce stát řídit jako své firmy. Pak každý z nás by měl cenu jedné desetimilióntiny akcionářského podílu.

Včera jsem psal v článku „Kampaň „Vyměňte politiky“ nestačila. Tak VYMĚŇTE STRANY!“ o tom, že je třeba vytrestat velké strany a volit ty malé. Je však třeba dát pozor na to, aby se Babišovi nepodařil jeho dlouhodobý záměr, že ze svého hnutí ANO udělá velkou stranu. Možná čeká jen na to, až mu biologocké hodiny, které tikají jak Zemanovi, tak Klausovi, uvolní cestu

zdroj : http://streit.blog.idnes.cz

Poměrně bedlivě jsem sledoval poslední události, týkající se Duchcova, nově i Českých Budějovic a přesto, že jsem přečetl spoustu článků, pokusím se můj pohled zaměřit na něco, co je srovnatelné s časovanou bombou.


Rád se obyčejně zabývám podstatou věci. Již po 2. sv. válce byly snahy o usazení cikánů a nebyl to asi tehdy zrovna šťastný nápad. Cikáni demolovali nové byty, podíleli se na občanské kriminalitě – to ale bylo od nepaměti ostatně stejné. Nicméně do roku 89 se přeci alespoň v Čechách toto soužití jakž takž dařilo ukočírovat. Revoluce „ze sametu“ znamenala migraci cikánského obyvatelstva z východu na západ a ani přejmenování na romské nemohlo eliminovat nové problémy a  jejich přísun především ze Slovenska do Čech – za lepším živobytím. Slovenské cikánské osady, kdy starosta dal těmto občanům peníze na cestu do Čech a po opuštění vesnice jim buldozery nechal srovnat bývalá bydliště se zemí, aby se neměli kam vrátit, bylo tehdy veřejným tajemstvím.  Okamžitě nastaly problémy v daných lokalitách a vláda ve snaze tuto situaci řešit, začala „zdokonalovat a vytvářet“ podivné sociální programy, které měly a dodnes mají sloužit k začlenění tohoto etnika, které tvoří u nás kolem 3%. Vynalézavost a vykutálenost na straně jedné se setkala s humanistickou posedlostí a následně s bezradností na straně druhé, navíc dodnes bičované humanisty z EU a čím více stát dával, tím více byla ruka natažená. Problém dnes přerostl i do řad Rómů samotných, kdy klanová hierarchie začala brát tvrdě za své, mladí Rómové mnohdy tyto tradice ignorují a tím dostávají do těžkých problémů celé toto státem vyčleňované romské etnikum. Štědré dávky z naší státní kasy jsou mnohdy využívané k utrácení v hernách, za alkohol, drogy… Bohužel, našimi politiky podporovaní pseudohumanisté vymysleli strategii, která je ale pro všechny doslova časovanou bombou.

Nyní příklad toho, jak se rodí etnická nenávist mezi lidmi, kdy konečným výsledkem je opravdová rasová nenávist.

Dva sousedé žijí vedle sebe a každý má pěkný dům. Ten první, říkejme mu pan B, si ho postavil a má k němu po dřině, kterou musel vynaložit a dluzích, které ještě splácí takový vztah, že ho udržuje, opravuje, je nucen chodit denně do práce a vede k tomu i svoje potomstvo. Druhý soused, říkejme mu třeba pan R neměl nic, státu se ho zželelo a dal mu tedy dům k užívání, aby nemusel spát pod mostem. To se samozřejmě prvního souseda dotklo, ale přesto zatnul zuby a nic neříkal. Po čase druhému sousedovi začal barák chátrat, protože se o něj vůbec nedokázal postarat, nenadřel se totiž na něm, k domu tedy neměl žádný vztah, protože se mu pracovat prostě ani nechtělo a radši se po nocích potuloval městem a navštěvoval hospůdky plné kamarádů. Nakonec byl dům určen k demolici a druhý soused najednou neměl kde spát. Tak zašel na úřad a prostě zažádal o nový – přece nebude žít pod hranicí chudoby!  Jaké bylo zděšení prvního souseda, když mu ho opravdu dali a vše šlo od začátku!  Tehdy dostal opravdovou zlost, šel na úřad a zeptal se jak je to možné. Odpovědí mu bylo, že ten druhý patří k problémovému etniku, tedy jiné rase a je proto nutné tuto skutečnost respektovat zbytkem národa (97%), protože oni tím trpí a nemůžou za to. Pro jeho nespoutanou povahu ho nikde nechtějí v práci, je trvale diskriminován a pokud někde něco náhodou zcizí, tak za to přeci také nemůže, protože je příslušníkem etnika, které je prostě na tyto nepříjemnosti poněkud náchylné. Tehdy se pan B opravdu naštval a začal přemýšlet, jak to vlastně je. Tento společností postižený pán, který ani děti nadává do školy, který denně večer co večer táhne s partou opilých soukmenovců z hospody, kdy všichni řvou a budí v době nočního klidu rozruch ve spícím městě… K člověku, který ho dříve ani nezajímal  najednou začal pociťovat nenávist a začal cítit v srdci obrovskou nespravedlnost. Jednou se neudržel a pana R na ulici oslovil a řekl mu, že by měl více pečovat o nový domek, aby si ho také vůbec zasloužil a že by si měl najít nějakou práci a neflákat se po hospodách. Neměl to dělat. Stal se okamžitě terčem útoků celé jeho rozsáhlé rodiny, a to doslova ve dne i v noci. Snaha státu o soužití tím, že schopný dá neschopnému a oba na tom budou dobře, ztratila absolutně jakýkoliv význam. Zatímco pan R se cítil být diskriminován ve své svobodě  a nenáviděl pana B až za hrob, pan B začal mít srdce plné nenávisti a vzdoru nad takovou nespravedlností a nad absurdní nerovností občanů údajně svobodného státu. Nechme nyní ale oba pány a zamysleme se nad tím poněkud hlouběji.

Otázka tedy zní: „Co je to vlastně rasismus?“.

Cituji z Wikipedie: „Rasismus v širokém slova smyslu je názor, že z představy, podle níž je lidstvo rozděleno na biologicky odlišné „rasy“, lze vyvodit politické či sociální důsledky a rozdíly..

Máme tedy u nás ve státě oficiální rasismus, nebo ne? A kdo ho zde propaguje, občané a nebo lidé schovávající se za stát s podporou hrubé síly státní moci? Kdo jsou tito lidé a proč tohle dělají?  Čtenář nechť si sám odpoví, já si to opravdu nedokážu vysvětlit.

K čemu toto etnické dělení v našem národě ale povede? Už nyní toho začínají využívat skupiny, které v tisku nazývají radikály, kteří dobře vycítili příležitost jak oslovit lidi, kteří tím nejvíce trpí a kterým stát vytrvale odmítá jakoukoliv pomoc. Je to situace, která se už v historii nejednou opakovala a která mnohdy končila pogromy a surovostmi při občanských nepokojích. Kritické vždy bylo období ekonomických krizí, kdy narůstaly nepokoje a zlost se obyčejně obracela právě proti zvýhodňovaným skupinám. Myslím si, že stát dávno promeškal šanci na zklidnění situace u nás, především pak na poskytnutí rovných podmínek pro všechny naše občany. Čím dál častěji zasahují naši ozbrojenci a je otázkou času, kdy někdo při zásahu přijde o život – ať z té, či oné strany. Velmi nerad bych se dožil situace v Turecku, která vznikla prakticky ze dne na den, ale stát bohužel jako by dělal dosud všechno pro to, aby to nastalo. Možná to vidím černě, ale první nepokoje by mohly směřovat právě proti etniku, které je problémové a zákony hází za hlavu s tím, že policie a armáda je na jejich straně. Nepodceňujme to a odstraňme včas tento stav rasismu u nás! Navíc převrácená kritika odborníků z EU nám dává jednoznačně najevo, že evropští humanisté by patrně při nepokojích, které by vláda nezvládala také zasáhli a myslím si, že o jejich slavné „humanitární zásahy“ u nás opravdu nikdo nestojí.

A řešení celého problému? Sám můžu pouze vyjádřit svůj vlastní pohled naprostého laika na celou tuto záležitost a dobře vím, že co hlava, to názor. Takže:

1. Stát by měl okamžitě začít používat jedny zákony pro všechny naše občany, a to bez rozdílu barvy pleti – prakticky tím zrušit oficiální rasismus u nás. Ostatně je zde více národnostních menšin, které nijak zvýhodňované nejsou a přesto fungují.

2. Dopad na tyto tři procenta bude nepochybně zpočátku velmi tvrdý, jiná cesta ale k ničemu dobrému už nepovede.

3. Armádu a policii by měla vláda používat na ty, co platné zákony nedodržují a ne na ty, kteří chtějí spravedlnost a jedno právo pro všechny bez rozdílu.

4. Demonstrací se neúčastní jenom radikálové, ale spousta lidí, kterých se soužití s Rómy týká především. Vláda i média o tom úmyslně mlčí, všechno bagatelizují a překrucují tak, že to nakonec vypadá jako boj radikálů s cílem ublížit Rómům, kdy jsou všude nafoceny spousty zbraní, patrně aby zásahy ozbrojenců byly co nejobhájitelnější. Státní  moc neřeší příčinu, řeší pouze následek.

5. Právo na klid a práci mají mít všichni občané, opakované rušení nočního klidu by měli policisté bez problému zvládat a ne dělat, že nic nevidí a neslyší, aby si na ně někdo náhodou nedošlápnul.

6. Velice bedlivě sledovat, jak problémoví lidé nakládají se sociálními dávkami a vyvolávat z toho velice tvrdé důsledky.

7. Pokud jim něco chybí, peníze jim dávat pouze minimálně. Pokud jim chce stát pomoci, ať postaví ve městě vývařovnu, kde dostanou stravu, případně jednou za čas oblečení a to ať platí pro všechny bez rozdílů barvy pleti.  Pokud chtějí bydlet ve svém  domě a stát jim chce dát nový, dát jim cihly, nechat je, aby si ho sami postavili a měli k němu alespoň nějaký vztah, namísto nesmyslných „darů“ z peněz nás všech.

8. Odsouzené recidivisty zaměstnat tvrdou prací, po které na další pobyt, tedy i další lumpárny nebudou mít nejmenší chuť.

9. A závěrem tak jak už jsem jednou řekl:

„Jako občan odmítám rasové dělení lidí žijících v našem státě, odmítám jejich vyčleňování do skupin, zvýhodňování i bezdůvodné potírání, poukazování na jejich odlišnosti a také odmítám falešná tvrzení o „nepřizpůsobivých“ a „přizpůsobivých“ občanech. Ctěme jedny zákony pro všechny bez výjimky, pokud má někdo zdravé ruce, nepracuje a může pracovat, tak ať nejí! Pokud někdo má jiný názor, ať těmto lidem dá „ze svého“ a nebere to z peněz, které patří všem!“.

Článek vyšel 25. června na blogu Jirky Pokorného.

zdroj : http://www.zvedavec.org