Příběh Mariánských zjevení III

„Od té doby, kdy se Naše paní Fátimská v roce 1917 zjevila … sestoupilo na Portugalsko zvláštní požehnání od Boha … Zvláště, když zpětně vyhodnocujeme dva roky od našeho slibu-zasvětit zemi Marii, nemůžeme nerozpoznat, že neviditelná ruka Boží ochránila Portugalsko a ušetřila jej pohromy války a malomocenství ateistického komunismu.“ Tato slova pronesl portugalský kardinál Cerejeira v roce 1940.

Příběh Mariánských zjevení II.

„Proč lidé chtějí ve mně vidět jen samé dobré věci, proč nechtějí vidět moje slabosti, naučili by se o mnoho víc.” Tento výrok svaté Bernadety, vizionářky z Lurd nás má přivést k jednomu z hlavních smyslů Mariánských zjeveních. Tím smyslem je skrze lidské příběhy vizionářů pochopit, že lidské představy o dokonalosti vedoucí doslova k expanzi „komplexů méněcennosti“ u mnohých z nás jsou zásadně mylná a škodlivá.

Příběh Mariánských zjevení I.

Nikdy nejsme sami. To je základní poselství duchovních zjevení, které jsou již po tisíciletí součásti dějin Evropy a světa. V křesťanském prostředí se tato zjevení nazývají Mariánská. Je to logické. Tak, jak my se obracíme k božství, tak se i božství bude obracet k nám. Když by jsme boha uctívali jako rybu, zjeví se nám jako ryba. Křesťané své modlitby adresují Ježíši a jeho matce-Marii. A tak i duchovní vize a poselství přijímaná křesťany jsou spojena právě s osobou Ježíše či Marie, i když mají univerzální všelidskou platnost.