Bylo mi ctí el commandante Castro Vás poznat. Vzdávám vám otevřeně svůj hold na vaší poslední cestě. Ať žije revoluce!

Bylo mi ctí el commandante Castro Vás poznat. Vzdávám vám otevřeně svůj hold na vaší poslední cestě. Ať žije revoluce!

Smrt si přišla pro jednoho z velikánů dvacátého a jednadvacátého století. Svět přišel o jednoho z posledních, čestných revolucionářů socialistické revoluce. Jeho odkaz však nikdy nezhyne a je povinností každého čestného soudruha, aby jej šířil mezi bližními a nedovolil jeho zneuctění, jak se v západní pseudodemokracii velmi často stává.

Už se nechali slyšet někteří političtí hlupáci a gauneři, že Fidel Castro byl tyran, vrah či diktátor. Dokonce mezi prostými lidmi u nás v České republice se našli i tací, co mu smrt přáli se slovy – konečně ta komunistická svině chcípla. Jak ubohá a nízká jsou takováto slova, ukazujíc na zásadní neznalost ba dokonce tupost. Jen s odpuštěním lidské hovado je tohoto schopno! Ani zvíře se takto uboze nechová!

Jen tak zlehka si nyní dovolím poohlédnutí do minulosti a pokusím se nastavit zrcadlo ubožákům, kteří se nestydí plivnout po člověku, kterého neznali. Fidel Castro nebyl žádný velký intelektuál. Byl to především revolucionář, praktik a realista se sociálním cítěním. Jeho síla se ještě znásobila spojením s Ernestem Che Guevarou. Che Guevara byl díky vzdělání intelektuál, ale to ho nelákalo. Svůj život i srdce svěřil do rukou revoluce. Cílem těchto dvou mužů nebylo nic jiného, než svrhnout na Kubě mafiánský a zločinecký Bautistův režim, který byl úzce napojen na USA. Za Bautisty se Kuba nacházela v temném středověku. Otroctví člověka zde bylo normální. Lidská práva byla neznámým pojmem. Zdravotnictví, i když se psalo dvacáté století, bylo také na středověké úrovni a běžným lidem nedostupné. Třicet procent obyvatelstva bylo negramotných. Bití lidských otroků bičem, klackem či jejich svévolné zabíjení bylo koloritem běžného dne. Hospodářství bylo v tristním stavu a mnohdy tam obyčejní lidé neměli ani co jíst. Ano takto to vypadalo za Bautistova proamerického režimu.

Co jiného mohli lidé udělat pro svoji záchranu a svobodu? Měli dále ohýbat svůj hřbet a nechat se svévolně zabíjet? Bylo zřejmé, že Bautistův režim dobrovolně neodstoupí a tak byla zvolena cesta revoluce se zbraní v ruce. Dá se říci, že úspěchu revoluce přála i náhoda a diletantismus Bautistových sil. Samozřejmě každá revoluce má své vítěze a své poražené a také oběti.  Bylo zcela legitimní, když po vítězství revoluce byli uvězněni a souzeni  příslušníci Bautistova režimu a kolaboranti. Bylo zcela v pořádku, že jim byly zabaveny majetky a dány do rukou lidu, protože tyto majetky vznikly z krve a potu otročícího obyvatelstva, vznikly se zmařených životů prostých lidí. Těm šťastnějším a vyčůranějším se podařilo uprchnout do USA. Hlavně v Miami je silná enkláva kubánských uprchlíků, avšak tito jsou hlavně těmi, kteří politicky, ale ani lidsky nemohli být kompatibilní s režimem, který dal lidu svá práva a jistoty, protože oni patřili k těm, kdož lidská práva lidu odpíral.

Za vlády Fidela Castra se podařilo na Kubě doslova nemožné. Negramotnost byla vymýcena. Lidé nemuseli umírat na banální nemoci. Zdravotnictví bylo zpřístupněno všem a to bezplatně. Kubánské zdravotnictví doslova raketově dosáhlo světové úrovně. Došlo ke značnému zrovnoprávnění obyvatelstva. Školství bylo zpřístupněno zdarma všem. Hospodářsky se Kuba také značně pozvedla a vůbec není pravdou, že by Fidel Castro dovedl svou zemi téměř k hospodářskému kolapsu, jak někteří omezenci říkají.

Kubánské hospodářství je značně problematické a skutečně jen trouba neznalý věci může tvrdit, že jej Fidel Castro dostal ke krachu. Kuba je zemí surovinově závislou cca z 90 %. Podnebí Kuby taktéž činí značné potíže. Stačí jeden silný hurikán a zemědělská produkce je pryč. S tímto má Kuba nezměrné zkušenosti a žádný Čecháček si neumí představit, co hurikán dokáže. I přes toto všechno šla Kubánská ekonomika za vlády Fidela Castra nahoru.  Značný podíl na ekonomickém růstu Kuby měla internacionální pomoc a spolupráce zemí bývalého socialistického bloku. Na straně druhé Kubánskou ekonomiku brutálním způsobem poškozovalo obchodní embargo USA a západních zemí. Tedy nikoliv Fidel Castro ničil ekonomiku své země, ale souběhy vnějších vlivů a příčin. Diletant však tato fakta pomíjí.

Osobně považuji za nejpodstatnější, co se Fidela Castra týče, že neztratil nikdy svou tvář. Nezradil vlastní zemi a vlastní národ a to i přes to, že mu z USA byly nabízeny miliony dolarů, tlak na jeho osobu byl značný. Nezradil!!! Nezradil sebe, národ, zemi a především revoluci. Přežil spoustu atentátů zinscenovaných CIA. Nežil si nikdy v nadměrném luxusu, nenaparoval se v drahých autech a neopustil do své smrti svou zemi. Dokázal by toto Český politik? Ani náhodou.

Český politik má mnohem větší příjmy než Fidel Castro. Proč tomu tak je? Fidel se nikdy nepovyšoval nad běžné lidi, nepotřeboval být obdivován jen proto, že by mu v garáži stálo Ferrari, Porsche nebo Bentley. Takto se prezentuje bohužel chudý duchem Český politik. Český politik by také bohužel zradil svůj národ a zemi za ty peníze, které byly Fidelovi nabízeny a dost možná i za méně, když vidíme, jak vláda zrazuje nás občany každý den a my dost dobře ani nechápeme proč!! Fidel Castro se jako jeden z mála dokázal postavit Reaganovi, Bushům, Clintonovi a dalším židozednářským pseudoelitám. Český politik jim leze do zadku.

Kéž bychom u nás v Česku měli alespoň jednoho Fidela Castra. Bohužel si to asi nezasloužíme a tak máme jen žebráky typu Sobotka, Zaorálek či Kalousek.

Fideli Castro – čest tvé památce

AŤ ŽIJE REVOLUCE!!

(Fidel Castro Foto: AP)




Loading...

Podobné články

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*