Byl Václav Havel socialistou? Jistě a zaníceným…

Byl Václav Havel socialistou? Jistě a zaníceným…

Čekám, až mi zavolají z opravny, že ta moje „krásná 17“ (u ženy by to byl skvělý věk, že?) je hotová. Avizovaná cena 10.000 za „full service“ plus zadní pružiny. Vzhledem k tomu, rok jsem v servisu nebyl, je to skvělá cena

Ale článek nemá být o tom, jak mi jezdí auto (skvěle za „rozumnou“ spotřebu“), ale o idolu, kteří si zde mnozí vyfabrikovali a sice o zesnulém Václavu Havlovi.

Říká se, o mrtvých jen dobře, ale zapomíná se podotknout, že to platí při pohřbu, ale už ne v hospodě.

V hospodě, při pohřební hostině,, lze již zemřelému tak trochu proprat játra a když zemřel devadesátiletý strýček mé maminky z Loun, tak celá smuteční hostina byla vyplněna humornými historkami z jeho života. Před smrtí už pořádně ani neviděl, ani neslyšel a vždy se ptal: „kterej ty seš?“ a ošmatal mi hlavu.

Strejček byl velké číslo, uměl vydělat prachy a taky uměl je roztočit. Když se domu vracel po třídenním flámu, při kterém mnohé lounské běhně vyprášil kožich,, tak by ho jeho manželka nejraději zabila. Což by, ovšem, při jeho výdělečných schopnostech byla věčná škoda a „maminka“ by to nepřenesla přes srdce.

Nad mnohým z Havlova života jsem se bavil a smál, ale to, jak Olze na Hrádeček nasadil svoji milenku, PHDr. Jitku Vodňanskou, i do kuchyně, tak to mi bralo dech. Mně stačilo, když jsem viděl, jak se dvě ženské, manželka a tchyně strkají na chalupě u plotny a raději jsem chalupu prodal.

Veselými historkami z Života Václava Havla bychom se mohli bavit dlouho, třeba „ako robil debnára na Bratislavskej lyre“, ale to není účelem tohoto článku. Účelem je trochu otevřít oči těm našim spoluobčanům, kteří potřebují „hrdinu bez bázně a hany“.

Takový ovšem žádný není, poslední vymřel v 16. století a ani Václav Havel to nebyl. Podle mě byl celoživotním socialistou, který v socialismus věřil, tím při výslechu na StB také oslnil, a jako mladému mu socialismus připadal reformovatelný a „žral ho i s navijákem“.

Samozřejmě, vpád sovětských vojsk znamenal konec těchto snů v rovině oficiální, na úrovni ÚV KSČ a jejich přesun do roviny neoficiální, tzv. disidentské. Tam sen o socialismu vesele pokračoval a ještě dva týdny před listopadem dával V. Havel na toto téma rozhovor.

Ten rozhovor by se měl dát najít, ale já mám nalítáno a ať to hledá někdo jiný. A otázka na VH zněla, jak si představuje další společenský vývoj v Československu a odpověď byla velmi signifikantní. V žádném případě návrat zpět, tedy ke kapitalismu.

A co by to mělo být, to VH přesně neřekl, ale já si myslím, že v sobě stále živil svůj dávný sen o demokratickém socialismu. A ve světle tohoto se také nelze divit tomu, že se stal členem Svazu spisovatelů, který v té době byl již „hnízdem revizionistů“.

Takže i případné členství v KSČ, které samozřejmě potvrzené nemám a také nemám žádnou šanci takové potvrzení získat, protože „Firewall“ to odfiltruje. A i kdyby tomu tak bylo, tak bych v tom neviděl vůbec nic špatného a nechápu, proč se z toho dělá taková věda.

Čerstvý osmdesátník Zdeněk Svěrák vstoupil do KSČ, aby ji reformoval. Miloši Zemanovi také už nebylo dvacet a také asi měl své úmysly „partaj reformovat“. Takže, kdyby na to došlo a Václav Havel učinil totéž, proč by se z toho měla dělat nějaká kovbojka a věc tajit?




Podobné články

Komentář “Byl Václav Havel socialistou? Jistě a zaníceným…

  • Před rokem 1989 dělal Havel komunistům službu. Veškeré prostředky, které dostával pro disent ze západu, prostě propil s kamarády a dál pouštěl jen minimum. Po roce 89 si stačí přečíst hned po sobě jeho novoroční projevy a není třeba s ním polemizovat, dělal to sám. Byla to pouhá loutka a nic víc.

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*