Buďto postavíme mimo zákon my je nebo časem oni nás! Zdá se, že jiná volba mezi tím není.

Buďto postavíme mimo zákon my je nebo časem oni nás! Zdá se, že jiná volba mezi tím není.

Válka u nás již vlastně začala. A projevuje se nejen otevřenou fyzickou invazí statisíců a milionů vetřelců do Evropy, ale také v čistě právní a legislativní rovině. Obojí zatím bohužel prohráváme na celé čáře!

Ty statisíce a miliony vetřelců, kteří se k nám valí, si totiž v drtivé většině spolu s islámem přinášejí či přímo již zastávají islámskou netolerantní a proto nenávistnou mocenskou ideologii založenou na právu šaria. Tato ideologie je v naprostém rozporu se vším, co na poli našeho svobodného života a demokracie doposud známe a zastáváme a co naši předci dříve velmi těžce vydobyli a vykoupili svým poznáním a zkušenostmi za cenu milionů životů ve dvou světových válkách, v dobách totality, fašismu a nacismu.

Tím vším si Evropa již prošla a má tedy (jak se říká) již „něco za sebou“. Odnesla si přitom ze své novodobé historie celou řadu ponaučení, které včlenila do takových „právních pevností“ a základů, jako je Listina základních práv a svobod či celá řada mezinárodnch úmluv o ochraně nejrůznějších lidských práv. Tyto věci jsou pak základními pilíři právních systémů zemí západních demokracii, mezi které se dnes již také řadíme.

Ilustrační obrázek Foto: AP
Ilustrační obrázek Foto: AP

K zabránění jakéhokoli návratu neblahých časů minulých jsme si pak stanovili určité právní meze a postavili jsme mimo zákon jakoukoli propagaci či šíření takových nenávistných a nelidských mocenských ideologiií, jako je fašismus, nacismus či komunismus. Co se však zatím u nás nedaří, je legislativní zavedení obdobného přístupu ke stejně nebezpečné a nepřijatelné mocenské ideologii, kterou je islám s jeho právem šaria, jehož nepřijatelné prvky dnes bohužel můžeme přímo v praxi sledovat na případu tzv. Islámského státu. Přitom můžeme vidět, kolik trestných činů, masových vražd a teroristických útoků již bylo v tomto duchu spácháno a kolik jich dnes a denně jen tento samotný Islámský stát páchá!

Hrubých rozporů islámského práva šaria s Listinou základních práv svobod je hodně a jeho absolutní neslučitelnost s naším právním systémem je nepochybná. Nejde tady o nic menšího, než o ty nejzákladnější společenské a právní principy, jako jsou např.: existence naprosté rovnoprávnosti žen, existence přípustnosti tělesných trestů vč. trestu smrti, otázka přípustnosti homosexuality, věc rovného přístupu k náboženským vyznáním, způsob samotného vzniku a výkonu státní moci, apod. Z toho je naprosto zřejmé, že v jednom státě prostě absolutně nemohou existovat dva takto naprosto rozdílné a rozporné právní systémy vedle sebe. Jakákoli tolerance práva šaria proto u nás není možná.

Ovšem islám a muslimové zastávají a požadují něco úplně jiného, a to právě možnost (ba přímo nutnost) takový pro nás nepřijatelný a naprosto odlišný společenský a právní systém u nás také zavést a praktikovat. A se současným přílivem muslimských imigrantů se to muslimům skutečně, pokud jim v tom nezabráníme, může časem podařit. Není totiž vůbec nereálné, že s využitím právě našich demokratických volebních principů a práv v blízké budoucnosti dojde k tomu, že právní silou volebních hlasů bude náš společenský a právní systém a jeho zákony muslimy změněn a doslova nahrazen nějakým jejich jiným importovaným mocenským systémem založeným na islámu a právu šaria. Tyto snahy (zatím jen o jakousi násilnou a předem nereálnou implementaci prvků práva šaria) se již dnes dějí např. ve Velké Británii či Francii, a to aniž by zde ještě došlo k dnešnímu obrovskému nárůstu počtu muslimů prostřednictvím masové imigrace. Zítra již takto nemusí jít jen o snahy, ale o běžnou a reálnou praxi.

Válka na tomto legislativním poli je tedy již dnes v plném proudu, přestože její existenci mnozí odmítají nebo nechtějí vůbec připustit. Na jedné straně stojíme my s naším současným existujícím demokratickým právem a na straně druhé stále se zvyšující počet muslimů s požadavkem na zavedení jejich importovaného práva šaria. A probíhá zde tedy a bude probíhat zásadní právní a legislativní boj o nic jiného či menšího, než, že – buďto my zavčasu tento cizí importovaný právní a mocenský systém založený na právu šaria u nás postavíme mimo zákon (jako nepřijatelný a neslučitelný s naším právem a způsobem života) a přicházející muslimové se budou muset přizpůsobit nám, nebo příchozí muslimové časem postaví mimo zákon náš současný právní systém a svým způsobem vlastně pak i nás všechny (coby bezvěrce a jinověrce).

Takže dnes znovu stojíme na pomyslné dějinné křižovatce a nezbývá nám, než si vybrat. Mnozí zatím takovou volbu buď úplně odmítají nebo odsouvají někam do ztracena a možná, že sami dokonce přímo počítají s tím, že se nějak „přizpůsobí“ a v případě nutnosti či potřeby bez problémů přijmou jakákoli nová islámská pravidla. Pravdou ale je, že jednou se takové volbě stejně nikdo z nás nevyhne a čas se stále zrychluje.

Moje volba je jasná – přestože na nejrůznější nešvary naší demokracie často nadávám a kritizuji je, chci bezpodmínečně a za každou cenu zachování našeho demokratického právního systému založeného na Listině základních práv a svobod!

 

 

Luděk Mazurek

Podobné články

2 Komentáře “Buďto postavíme mimo zákon my je nebo časem oni nás! Zdá se, že jiná volba mezi tím není.

  • Postavit mimo zákon podle nás: „Bu Bu Bu, nezlob, nebo dostaneš pokutu. Možná“
    Postavit mimo zákon podle nich: „Uřízneme vám hlavu“
    Je třeba se dívat na zákony očima těch, kteří je tvoří a ctí. Jsme ve velmi nerovnovážné pozici, proto je lepší je vrátit odkud přišli.

  • Zatím ci islám přichází otevřeně přímo, judaismus jde zevnitř rakovina metastázujíci do tela společnosti. Proti čemu z těch dvou se dá bránit lépe, co myslíte?

Zanechte odpověď

Or

Váš e-mail nebude zobrazen. Označené pole vyplňte *

*