Naše starší generace (je mi to až protivné, že se vlastně už k ní také řadím) byla za mlada vzdělávána o úloze osobností v dějinách.

Je vynikající zprávou, že Evropská komise spouští proti Česku, Maďarsku a Polsku řízení za to, že odmítá uprchlické kvóty.

Mé srdce právníka, bývalého trestního soudce i advokáta doslova trpí. Po dnešním vystoupení Luboše Zaorálka jsem měl pocit, že jsme se vrátili někam do 50. let minulého století, kdy soudruh Gottwald veřejně vyhlašoval, kdo prostě musí pocítit pěst dělnické třídy.

Říká se tomu zrada… To, co Bohuslav Sobotka připravuje už několik měsíců a čemu s otřesnou shovívavostí přikyvoval na poslední schůzi Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip, tedy dva pánové, kteří se veřejně stále pokládají za předsedy levicových stran,

Koupil jsem si, jak je mou nemocí a jak dělám každý den veškerý denní tisk. Stačí listovat, aby čtenář měl nabýt dojmu, že dny Andreje Babiše a Miloše Zemana jsou sečteny,

Člověk se musí až smát, jak amatérští a nepoučitelní jsou protivníci Andreje Babiše, političtí, ale i novinářští. Stále znovu a znovu vyvolávají nejrůznější puče na téma: biopaliva, Čapí hnízdo, antiBabiš zákona, korunových dluhopisů a teď v ucelené podobě několikakerých daňových podvodů.

Celý náš svět od USA po Evropu zažívá boj proti zkorumpovaným či alespoň vyčichlým mainstreamovým stranám a jejich vůdcům.

Pokud vůbec se lidé zabývají politikou, pak je jistě na prvním místě (mě určitě ano) zajímá, jak dopadnou volby do Poslanecké sněmovny a kdo bude premiérem. Potom se může následně soustředit na prezidentské.