Sliboval jsem si, že dnes o hnutí žlutých vestách nenapíšu ani slovo a počkám si někdy na konec tohoto procesu, zda nakonec Macron padne či nepadne, což si dnes přeje 70% Francie a zřejmě značná část Evropy.
Váhal jsem, zda zareagovat na tu trdlovinu s ruskými a čínskými špióny, kteří se do nás podle Jakoba Jandy zabořili tak jako nikdo.
Měl bych pochopení pro naše vojáky, kdyby zbili s následkem smrti toho afghánského vojáka.
Vůbec nebudu snášet detailní argumenty k tomu, že se jedná o ukrajinskou provokaci.
V pátek na 99,9 % dostanou zahraniční i zejména zdejší sorozovci či bakalisté (tzv. prozápadní liberálové, globalisté, sluníčkáři, genderisté, vítači, havlisté, pravdoláskaři, tzv. bojovníci za svobodu, profesionální rusofobové, a já nevím, jak ještě jinak je charaktzerizovat) na prdel, řečeno od plic, či zažijí Waterloo, řečeno s grácií.
Včera to vypadalo, že nezbytně musí padnout premiér Babiš.
Společnost je samozřejmě rozdělená na babišovské křídlo a pirátsko – ódesácké křídlo.
Když jsem si dnes otevřel všechny deníky, neboť mou úchylkou je už od doby svého poslancování všechny kupovat, připadal jsem si jako za dávných časů soudruha Kojzlara s jeho známým příspěvkem Zaprodanci a ztroskotanci.
Emanuel Macron, který si stále megalomansky přisvojuje roli jedinečného evropského vůdce, ostře a hrubě bojuje proti zemím V4, k smrti nenávidí Orbána či Salviniho, a chce spojit progresivní probruselské síly v Evropě pro Evropu globální, se silně centralizovanou ekonomikou, proemigrační , zaměřenou proti Evropě národních států.
Svým způsobem, každý cítil, že sem přijeli už jen živoucí politické mrtvoly. Angela Merkelová, Emanuel Macron. Naši novináři sice pěli chválu, ale jak už to tak bývá, přání nahrazovalo realitu…
Za největšího hlupáka v kontrastu s jeho tituly před jménem a za jménem pokládám předsedu ODS Petra Fialu.
Přichází 100leté výročí vzniku Československé republiky.
Příběh údajné otravy Sergeie Skripala a jeho dcery odpovídá intenci, že přece nikdo nemůže pochybovat o pravdivosti slov MI6, které bez dalšího převzala britská vláda a další spojenecké vlády.
Senátorské kluby STAN a KDU-ČSL doslova zuří při představě, že by se měl stát předsedou Senátu Kubera.
Málokdo mě tak pravidelně pobaví jako Petr Fiala svými výroky.
Věřím, že mě nikdo nemůže kritizovat, že bych od ráno do večera bojoval za Miloše Zemana a jeho názory.
Téma pražské politiky se bude letos utvářet trochu jinak a možná bude hlubší.
Blíží se komunální i senátorské volby a já ve skutečnosti to nemám v Praze ve svém volebním obvodu komu hodit.
Žijeme ve světě, kdy Merkelová objíždí africké státy a žadoní, aby přijali číst migrantů. Nikdo jí na to nejde, protože pro jejich politické představitele, ale i rodinné příslušníky migrantů je prostě výhodné, aby odcházeli do civilizovaného světa.
Je to na hlavu a ve skutečnosti není rozdíl mezi Babišem a Šojdrovou.
Když si v poslední době otevře člověk Blesk, Dnes, Právo, Lidovky a z portálů zejména aktuálne.cz trvale se z nich linou jako v pásové výrobě útoky na jednoho jediného kandidáta do Senátu. Je jím Jiří Paroubek.
Všichni víme, jak nás – speciálně nás – Britové zradili při podpisu Mnichovské dohody s poukazem na to že československý a stát nikdo nezná. No hodili nás v plen Adolfu Hitlerovi a asi jim to ani tak nevadilo.
Říká se o mrtvých jen dobré. No nevím, zda to máme přát člověku, který podporoval válečnické úsilí snad všude, kde to šlo, a pomyslně z jeho rukou teče krev po hektolitrech.
Máme za sebou až hysteriodní panychidu za 21. srpen 1968.
Žádná okupace není dobrá.
