Na začátku článku, kterým bych chtěl alespoň prozatím uzavřít sérií článku věnovaných problematice mediální cenzury z různých pohledů vám položím jednoduchou otázku. Kdy myslíte, že byla v Československu zrušena oficiálně cenzura?

Již před několika staletími se ve filozofických dílech, označovaných jako Utopie poprvé objevuje myšlenka „Základního nepodmíněného příjmu“, tedy finanční nebo naturální částky, kterou by dostával každý občan dané země.

Tento článek bych rád uvedl citátem, který rezonuje významnou části dnešní české společnosti „Sociální stát nás naučil, že se nemusíme bát o práci, protože když ji ztratíme, dostaneme sociální dávky.“

Včera to bylo přesně 48 let, kdy vojska Sovětského Svazu a dalších států Varšavské smlouvy překročila československé hranice a okupovala naší zemi.

Poklidné vody české politické scény rozvířil záměr policejního prezidenta provést organizační změny ve vedení policie. Vše ukazuje na to, že nejde o banalitu, ale o poměrně vážnou vnitropolitickou krizi.

Jedním ze základních pilířů středověku bylo učení o trojím lidu. Podle tohoto pojetí se lidé, rozumějme křesťané dělili na osoby duchovní, na světskou aristokracii a prostý lid.

První literární zmínka o území Moravy pochází pravděpodobně z díla řeckého historika Herodota, z 5.století př.n.l. Jsou v ní zmínění keltští Volkové-Tektoságové, tehdejší obyvatelé země ležící kolem řeky Moravy.

Žádná z historických osobností Čech se netěší tolika poctám jako Karel IV. Otec vlasti či Největší Čech jsou jen jedny z podob projevů úcty k tomuto velkému státníkovi vrcholného středověku.

„Vítej mi, země zaslíbená, tisícerými tužbami od nás vyhledávaná, kdysi v čas potopy lidu zbavená, nyní jako na památku lidstva nás zachovej bez pohromy a rozmnožuj naše potomstvo od pokolení do pokolení.“

Zhruba před jednou miliardou let dopadl na Zemi obří meteorit, který vytvořil základní kontury krajiny, charakteristické pro Čechy až do dnešních dob.